Město zvažuje darovat kraji celý areál nemocnice

Zastupitelstvo na svém zasedání 5. února schválilo záměr bezúplatného převodu nemovitých věcí v areálu nemocnice z vlastnictví města Krnova do vlastnictví Moravskoslezského kraje.

www.krnov.cz

Zastupitelstvo města na svém

zasedání, které se konalo 5. úno-

ra, schválilo záměr bezúplatného

převodu nemovitých věcí vareálu

nemocnice zvlastnictví města Kr-

nova do vlastnictví Moravskoslez-

ského kraje. Ten je zřizovatelem

Sdruženého zdravotnického zaří-

zení (SZZ) Krnov, jehož součástí

nemocnice je. V nejbližších týd-

nech budou probíhat mezi oběma

subjekty jednání avýsledkem bude

znění darovací smlouvy, která by

měla být předložena zastupitelům

k projednání na jejich březnovém

zasedání.

Předmětem darovací smlouvy

budou budovy a pozemky uvnitř

areálu nemocnice, včetně zasta-

věných pozemků azahrady. Jedná

se o hlavní historickou budovu,

nemocniční vilu, pavilon, v němž

se mimo jiné nachází porodnice,

adalší objekty technického zázemí.

Zastavěná plocha má výměru při-

bližně 4000 m

2

, na dalších 65000 m

2

se nacházejí ostatní amanipulační

plochy, zahrada má rozlohu téměř

3 000 m

²

. Vsoučasné době je uží-

vání těchto nemovitostí ošetřeno

bezúplatnou smlouvou ovýpůjčce

uzavřenou na dobu určitou od 1. 5.

2009 do 31. 12. 2062.

V areálu se kromě městského

majetku nachází řada dalších bu-

dov ipozemků. Jejich vlastníkem je

Moravskoslezský kraj, který opře-

vod žádá. „Převodem dojde ke sjed-

nocení vlastnictví pozemků abudov

vcelém areálu nemocnice. Současný

majetkoprávní stav zbytečně kom-

plikuje a prodlužuje provádění po-

třebných úprav arekonstrukcí budov

amá vliv na další rozvoj nemocnice

ivnávaznosti na čerpání nančních

zdrojů z dotačních titulů,“ uvedl

v žádosti náměstek hejtmana kraje

Michal Kokošek.

Loňská povodeň poškodila

všechny budovy v areálu nemoc-

nice azpůsobila škody převyšující

65 milionů korun. Podle ředitele

nemocnice Ladislava Václavce je

nezbytné zajistit rychlou sanaci

škod a další opravy, což by bylo

pro město značnou nanční zátě-

ží. „Moravskoslezský kraj je ocho-

ten pomoci s nutnými investicemi,

ale pouze do svých budov,“ uvedl

Ladislav Václavec. Dále zdůraznil,

že současná situace výrazně kom-

plikuje jakýkoliv rozvoj zařízení.

„Nemocnice nutně potřebuje mo-

dernizaci aopravy nejen vdůsledku

povodně, ale také kvůli zastaralé

infrastruktuře. Například se jedná

oopravy havarijního stavu rozvodů

vody ve všech budovách, potřebnou

rekonstrukci vily adalších menších

budov technického zázemí, nehledě

na opravu oplocení nebo komunika-

cí,“ řekl adoplnil, že od roku 2003

kraj investoval do SZZ Krnov více

než 450 milionů korun.

Převod majetku by měl být ošet-

řen předkupním právem, které za-

jistí, že vpřípadě změny vlastnictví

bude majetek nejprve nabídnut zpět

městu Krnovu za stejných podmí-

nek. „Transakce je pro město určitě

zcela bezpečná, neboť kraj i při po-

sledním návrhu na převedení ma-

jetku deklaroval, že vpřípadě změny

právní formy organizace, nebo jejího

prodeje, bude takto nabytý majetek

vždy nejprve nabídnut zpět městu za

stejných podmínek převodu azohled-

nění technického zhodnocení,“ uza-

vřel ředitel nemocnice. (dc)

Město zvažuje darovat kraji celý areál nemocnice

3

Názory na převod

majetku jsou různé

Nemocnice slouží

městu od roku 1912

„Historického majetku by město

zbavovat nemělo.“ „Město má ob-

rovský majetek anezvládne se sta-

rat ovše.“ „Finanční prostředky ve

městě jsou, jen se musí smysluplně

vynakládat.“ Také tato slova zazně-

la na únorovém zasedání zastupi-

telstva města vrozpravě věnované

záměru bezúplatného převodu

nemovitých věcí v areálu nemoc-

nice z vlastnictví města Krnova

do vlastnictví Moravskoslezského

kraje. O změnu ve vlastnických

vztazích požádal kraj, má zajistit

efektivnější nancování oprav, jed-

notné pojištění celého areálu aod-

stranění byrokratických překážek

při modernizaci.

Jednou zdiskutujících byla Pavla

Löwenthalová (KDU-ČSL), která

uvedla: „Jsem zásadně proti prode-

ji či převodu historického majetku

města, navíc se tady bavíme odaru,

jehož hodnotu neznáme. Už před

lety jsme chtěli, aby byla provedena

revize nájemní smlouvy, ale nedošlo

ktomu azůstala vplatnosti smlou-

va, která umožňuje kraji bezplatné

užívání městského majetku, a nyní

nemáme vlastně zčeho generovat -

nance na opravy.“ Její nesouhlasný

názor podpořil Ladislav Sekanina

(KSČM): „Jediným důvodem, proč

město chce darovat nemocniční ma-

jetek je ten, že nemáme nanční pro-

středky na jeho řádnou údržbu. Ale

koupíme si Prior, pro který nemáme

vymyšlenou koncepci a nevynáší

nám ani korunu, nancujeme pro-

jekty vKarnole, na atletickém stadio-

nu se nestaráme oochranu majetku

a budeme muset vkládat do jeho

oprav další peníze. Já tedy říkám, že

nanční prostředky ve městě jsou, jen

se musí smysluplně vynakládat.“

Na řečníky reagoval starosta

Tomáš Hradil (Krnovští patrio-

ti): „Do státního programu Živel 1

jsme na obnovu městského majet-

ku po povodni poslali projekty za

638 milionů korun. Jestli budeme

úspěšní, třicet procent zaplatíme ze

svého. Pokud stát alokuje další pe-

níze, budeme posílat další projekty.

Město má obrovský majetek a my

se nezvládneme starat ovše. Vne-

mocnici jsme nedávno investovali

do střechy hlavní budovy 34 milio-

nů korun, další miliony do vily nebo

evakuačního výtahu avpříštích le-

tech se investice ibez povodňových

škod nedostanou pod 100 milionů

korun. Musíme se rozhodnout, jestli

je investujeme, anebo připustíme, že

je bude platit kraj amy můžeme pe-

níze efektivně alokovat někde jinde.“

V závěrečném hlasování bylo

z přítomných 24 zastupitelů pro

schválení záměru bezúplatného

převodu nemovití vareálu nemoc-

nice 18 zastupitelů, pět bylo proti

ajeden se zdržel. (dc)

Vsrpnu to bude 113 let, co za-

hájila provoz nemocnice vKrnově,

která je dnes součástí Sdruženého

zdravotnického zařízení Krnov. Sná-

padem na vybudování nemocnice

přišel v roce 1904 tehdejší starosta

Krnova Johann Kienel. Přiměl ho

ktomu fakt, že původní nemocnice

s kapacitou 20 lůžek nedostačovala

potřebám obyvatelstva. V květnu

1907 byl schválen konečný projekt

podoby nemocnice, ale stavět se za-

čalo až vroce 1909.

Vedení města Krnova to nemělo

lehké, jelikož čelilo velkému tlaku

hoteliérů amajitelů restaurací, aby ne-

mocnice byla vybudována vOpavské

ulici, tedy dál od nádraží, apříchozí,

včetně návštěv, museli před návštěvou

nemocnice zavítat do jejich zařízení,

či v něm dokonce přespat. Vedení

města, včetně komise odborníků, kte-

rá lokalitu vybrala, tlak ustálo. Stávají-

cí parcelu městu daroval kníže Johann

II. zLichtensteina.

Původní rozpočet počítal se stav-

bou za necelých 300 tisíc korun. Za

projektovou dokumentaci a řízení

stavby zodpovídal vrchní stavební

rada Ing. Franz Jollet. Stavba nemoc-

nice nakonec trvala tři roky a roz-

počet přesáhl 1,3 milionu tehdejších

korun. Nejdražší stavba v majetku

města byla zkolaudována na začátku

srpna 1912 aaž do roku 1918 měla

nemocnice v názvu jméno knížete

Johanna II. zLichtensteina, jako vý-

raz vděku za darovaný pozemek.

Vroce 1912 měla nová nemocnice

125 lůžek. Ředitelem nemocnice byl

Dr. Brossmann, skterým v nemoc-

nici pracovali další dva lékaři. Opa-

cienty se staralo celkem 20 řádových

sester. Od srpna do konce roku 1912

bylo v nemocnici hospitalizováno

701 pacientů. Za několik měsíců

provedli lékaři na 384 operací na 327

pacientech (zemřelo sedm pacien-

tů). Největším lákadlem vroce 1912

byly ulékařů nance. Základní roč-

ní plat lékařů se pohyboval mezi 2,4

a2,8 tisíci korunami. Tehdejší sestry

měly nárok na čtyři týdny dovole-

né, bezplatnou stravu (o postních

dnech bezmasou) a0,5 l piva denně.

Na noční směně měly sestry nárok

na čtvrt litru kávy II. platební třídy

shouskou. Navíc měly sestry nárok

na bezplatnou nemocniční péči, po-

kud onemocněly během služby.

Před koncem II. světové války

byla nemocnice kompletně evaku-

ována. Po válce tak zůstaly vobjek-

tu jen prázdné pokoje, budova byla

navíc zdevastována dělostřeleckou

palbou. Svybavením nemocnice po

válce významně pomohla Městská

nemocnice vOstravě, která zapůjčila

prostředky k umožnění chirurgické

činnosti, a UNRRA (Správa Spoje-

ných národů pro pomoc aobnovu).

Zdroj: web SZZ Krnov

Vareálu nemocnice má majetek město Krnov iMoravskoslezský kraj. Foto: SZZ Krnov