Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 2

2

O městskou tržnici mají zájem prodejci i zákazníci

Městská tržnice na náměstí

Minoritů s jarem ožila. Hýří bar-

vami a množstvím sazenic, které

postupem času vystřídají výpěst-

ky zemědělců, především ovoce

a zelenina, nebo květiny a přebyt-

ky ze zahrad místních zahrádkářů.

Prodejci o zákazníky nemají nouzi

a tak lukrativní místa vprvní řadě

u chodníku bývají předplacena na

dlouhou dobu dopředu.

„Užívání veřejného prostranství

na prodejním místě na náměstí

Minoritů se řídí obecně závaznou

vyhláškou o místním poplatku za

užívání veřejného prostranství. Ta

pro toto prodejní místo stanovuje

sazby 20 korun za metr čtvereční a

den za umístění zařízení sloužících

k poskytování prodeje ovoce, zeleni-

ny, květin, sazenic, bylin, proutěné-

ho zboží a velikonočního a vánoční-

ho zboží, anebo tři koruny za metr

čtvereční a den za umístění zařízení

sloužících k poskytování služeb, jako

je například čištění peří, oprava

deštníků a podobně,“ uvádí vedou-

cí odboru správy majetku města

Lenka Andršová.

Poplatek musí být uhrazen

před zahájením užívání veřejného

prostranství, v případě, že počasí

prodeji nepřeje, se nevrací. „Cena

za zábor veřejného prostranství je

natolik přijatelná, že řada prodejců

si své místo předplatí na delší dobu

dopředu, než aby denně docházeli

na úřad do pokladny. Kontrolu, zda

prodejci mají uhrazený poplatek,

provádí strážníci městské policie,“

upřesňuje Lenka Andršová.

Plocha tržnice je rozdělena vo-

dorovným značením na celkem

25 modulů, dva jsou menší, jeden

krát jeden metr, zbytek má dva-

krát dva metry. Prodejci si mohou

pronajmout jejich libovolný počet.

Kolem jednotlivých prodejních

míst by ale měl být zachován ko-

munikační prostor. „Jak jsem se

osobně přesvědčil, někteří prodejci

tento systém nedodržují. Týká se to

zejména přední řady, kdy bývá pro-

blém skrz ni projít do středu prodej-

ní plochy a lidé ji tak musejí celou

obcházet. Proto se chystáme prová-

dět častější kontroly,“ říká místosta-

rosta Jan Krkoška.

Pro větší komfort prodejců

město vminulých letech na tržni-

ci instalovalo pítko s tekoucí vo-

dou, od dubna do podzimu jsou

zde přistaveny kontejnery, které se

vyváží jednou týdně, v době let-

ních prázdnin dvakrát do týdne.

Parkování je na blízkém parkovišti

bezplatné, na placených místech

na náměstí Minoritů lze stát půl

hodiny zdarma. Nechybějí stojany

na kola zákazníků. Také veřejné

WC je blízko, vsousedství budovy

městského úřadu ve Vodní ulici,

zhruba sto třicet metrů od tržnice,

což představuje dvě minuty chůze.

„Tyto a další informace, mimo jiné

i tržní řád, prodejci najdou na vý-

věsce, instalované na prodejním

místě,“ dodává Lenka Andršová.

Tržnice slouží třiatřicet let

Tržnice na náměstí Minoritů má

více než třicetiletou historii. Začala

se psát v roce 1983, kdy na teh-

dejším náměstí Karla Marxe byla

uvedena do provozu. A jak šel čas,

stala se svědkem mnohých vzestu-

pů i pádů.

„K zásobování občanů města

Krnova přispívá i nově vybudova-

ná tržnice na třídě Karla Marxe.

Drobní pěstitelé zde prodávají

přebytky výpěstků ovoce, zeleniny

a květin ze svých zahrádek. Ceny

v tomto maloprodeji mohou být

vyšší až o padesát procent oproti

cenám ve státních obchodech,“ píše

se vměstské kronice zroku 1986.

I tehdy se vedle poctivých našli

podvodní prodejci, jak dokazuje

další záznam: „Byla také projedná-

na zpráva o činnosti komise pro ob-

chod. V této zprávě bylo mimo jiné

uvedeno, že členové komise ve spo-

lupráci se členy Státního obchodního

dozoru provedli za rok 1986 již 395

kontrol v prodejnách obchodních

zařízení. Za zjištěné nedostatky bylo

uloženo na blokových pokutách cel-

kem 4640 Kčs. Na tržnici za předra-

žování česneku byla uložena bloko-

vá pokuta 2000 Kčs.“

Po roce 1989 nastal boom nej-

různějších burz, které nabízely

zboží mnohdy pochybného půvo-

du a kvality. Ani Krnov jich nebyl

ušetřen. „Mnoho nakupujících kaž-

dý den, nehledě na velké zimy či

vedra, prochází městským tržiš-

těm na náměstí Minoritů. Prodejci

tam obchodují se zbožím textilním,

drogistickým, ovocem, zeleninou,

elektronikou, obuví, brýlemi a po-

dobně... V říjnu se stalo již podruhé,

že jednomu vietnamskému prodejci

byl večer zapálen jeho stánek s papí-

rovými krabicemi od zboží. Shořely

pouze dva koženkové díly stánku.

Naštěstí se oheň nepřenesl na jiné

stánky. Podobné ničení se zde vy-

skytlo vícekrát. Jednalo se o rozře-

zání plachty,“ najdeme v kronice

zroku 1993.

Protože prostředí městského

tržiště nebylo pro město reprezen-

tativní, stánky prodejců byly často

nevábného vzhledu, rozhodli se ve

stejném roce radní, že v Krnově

bude vybudována nová, krytá trž-

nice vedle požární zbrojnice, poze-

mek zůstane městu a objekt postaví

soukromý subjekt, který následně

bude tržnici i provozovat. Byla vy-

psána architektonická soutěž, do

níž přišly tři návrhy, znichž vyhrál

návrh architekta Řezáka.

Původně měla být tržnice uvede-

na do provozu do konce roku 1994,

ale její výstavbu zdržel jak malý

zájem podnikatelů, tak problémy

se založením stavby. Zprovozněna

byla až vroce 1997. Už za dva roky

ale zájem českých prodejců o ni

klesl a stala se zní typická vietnam-

ská tržnice.

Neutěšenou situaci, která zde

panovala vroce 2003, popsal kro-

nikář následovně: „Zpočátku byly

prostory využívány a občané si

mohli zakoupit pestrou paletu zbo-

ží. Postupně se však sortiment vel-

mi zúžil a vysoký nájem odradil

spoustu potencionálních nájemců.

V druhé polovině roku byly také

odstraněny – až na jeden – stán-

ky uprostřed areálu, které zde byly

původně dodány později a nyní již

zely prázdnotou. Většina bývalých

provozovatelů se přestěhovala do

jiných, pro ně výhodnějších prostor

ve městě. Na tržnici koncem roku

zůstali pouze dva prodejci.“

V roce 2004 vyšlo město vstříc

zájemcům a na ploše bývalé tržni-

ce na náměstí Minoritů umožnilo

prodej zeleniny a květin. Po sedmi-

leté přestávce se tak prodej výpěst-

ků vrátil na své původní místo, kde

setrvává dodnes. (dc)

Květinová sbírka letos

proběhne už po dvacáté

Města v České republice zaplaví

ve středu 11. května žluté květinky

měsíčku lékařského srůžovou stuž-

kou. A Krnov nebude výjimkou.

Květinky, symbol sbírky Český den

proti rakovině, kterou pořádá Liga

proti rakovině Praha, budou vuli-

cích města nabízet studenti střed-

ních škol a členky Onko Niké, což

je sdružení žen snádorovým one-

mocněním prsu.

„Květinky budeme opět prodávat

za minimální příspěvek 20 korun,

a to jak v ulicích, tak ve stánku

v Hobzíkově ulici. Zde nás lidé na-

jdou od 9.00 do 17.00 hodin. Kromě

květinky u nás jako vždy získají in-

formace o prevenci rakoviny prsu

a budou mít možnost si vyzkoušet

samovyšetření na edukačním mo-

delu prsou. Ostatně rakovina prsu

je téma letošní sbírky, což vítáme

a budeme se snažit o co nejlepší vý-

sledek prodeje,“ uvedla předsedky-

ně Onko Niké Jarmila Novotná.

Liga proti rakovině Praha pořádá

sbírku Český den proti rakovině již

dvacátým rokem. Za předchozích

19 let tímto způsobem získala té-

měř 250 milionů korun, které roz-

dělila na mezinádorovou prevenci,

zlepšení kvality života onkologic-

kých pacientů, výzkum a vybavení

onkologických center a hospiců.

Ligu proti rakovině Praha je

možné podpořit i odesláním DMS

ve tvaru DMS KVET na číslo

87777. Cena DMS je 30 korun.

Provoz veřejných toalet

stojí ročně 400 tisíc korun

Modrožlutý přízemní objekt

s nápisem „Veřejné WC“, který se

nachází ve Vodní ulici vsousedství

budovy městského úřadu, slouží

svému účelu už pět let. Přesto mno-

ho Krnovanů o této službě, posky-

tované občanům a návštěvníkům

města a nancované z městského

rozpočtu, nemá ani tušení.

„Přitom směrovky jsou umístěny

na viditelných místech a nelze je

přehlédnout. I tak ale využití toalet

není zanedbatelné. Vloni ho vyhle-

dalo 4352 uživatelů, vroce předcho-

zím byl počet přibližně stejný, 4233

osob,“ uvedla vedoucí odboru sprá-

vy majetku města Lenka Andršová.

Provozovatelem veřejných toa-

let je obecně prospěšná společnost

Chrpa – sociální rma Slezské

diakonie, jež zaměstnává lidi se

zdravotním postižením a minimál-

ním vzděláním, kteří velmi těžce

nacházejí uplatnění na trhu práce.

Za použití toalety je stanoven po-

platek pět korun na osobu, který

náleží provozovateli, jenž hradí ná-

klady spojené s úklidem a zajiště-

ním vybavení WC. Ostatní náklady

na provoz nese město. Chrpě za

provozování platí měsíčně 23 tisíc

korun a hradí také spotřebu vody,

tepla a elektrické energie. „V l o n i

nás tak provoz veřejných toalet

přišel na 400 tisíc korun,“ dodala

Lenka Andršová. (dc)

Městská tržnice na náměstí Minoritů sjarem rozkvetla.