Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 5

5www.krnov.cz

Podstavec u hlavního nádraží,

na kterém dvaačtyřicet let stávala

parní lokomotiva, zeje od listopa-

du 2014 prázdnotou. A bude tomu

tak i nadále. Lokomotiva, která

byla kvůli svému havarijnímu sta-

vu převezena do Depa historických

vozidel v Lužné u Rakovníka, už

zůstane vČechách.

Jaký bude její příští osud, zjišťo-

val železniční nadšenec Miroslav

Beneš. „V roce 2015 jsem dostal mail

s fotogra emi z odvozu lokomotivy

a jelikož se zajímám o takové věci,

tak jsem se dopátral, že ji odvezli

do Lužné u Rakovníka, kam jsme se

jeli s manželkou podívat. Vmuzeu

železniční techniky jsem vyhledal

vedoucího, jímž je pan Chaloupka,

který nás po celém muzeu doprová-

zel, a při tom padla otázka na loko-

motivu zKrnova. Poněvadž ji osob-

ně znal, slíbil mi, že zjistí, co s ní je

a napíše mail,“ uvedl Miroslav Be-

neš.

E-mail Josefa Chaloupky nám

poskytl vplném znění: „Lokomoti-

va, označená jako 200.003, byla vy-

robena v pražské lokomotivce ČKD

v roce 1955, tovární typ 1435 BS

200 (1435 – rozchod, B – uspořá-

dání dvojkolí, S – sytá pára, 200 –

výkon v ks). Sloužila v ostravských

Chemických závodech a po vyřaze-

ní vroce 1972 byla tehdejšími Čes-

koslovenskými drahami věnována

při příležitosti Dne železničářů

městu Krnovu. Poté, co se nejen

okolí nádraží, ale i sama lokomo-

tiva, stala objektem dlouhodobé

přízně bezdomovců a vandalů,

požádalo v roce 2014 Zastupitel-

stvo města Krnova České dráhy

o nápravu stavu. V listopadu téhož

roku byla proto lokomotiva sejmu-

ta z pomníku a administrativně

předána Depu historických vozidel

v Lužné u Rakovníka.

Vzhledem k rozsahu devastace je

její oprava hudbou velice vzdálené

budoucnosti, ani potom se však

stroj do Krnova nevrátí. Umisťo-

vání lokomotiv na pomníky bylo

kdysi jednou z možností, jak cen-

ný stroj zachránit. Na všech těchto

lokomotivách se v menší či větší

míře podepsaly nejen rozmary

počasí, ale hlavně nájezdy vandalů

a sběračů kovů. Z těchto důvodů již

nejsou lokomotivní pomníky nově

zřizovány ani obnovovány.

Mašina se v současné době na-

chází v Kněževsi na Rakovnicku,

v objektu základny Klubu historie

kolejové dopravy (KHKD). Stalo se

tak po dohodě vrchního přednosty

Depa historických vozidel (DHV)

ing. Rachoty a jednatele tohoto

klubu. Obě organizace spolu úzce

spolupracují. KHKD provozuje

dopravu na bývalé trati ČD Kru-

pá – Kolešovice, vlastní několik

provozních parních lokomotiv

a značný počet velice cenných va-

gonů. Provozní stroje jsou depono-

vány a provozovány v DHV Lužná,

kde jsou také dílensky udržovány.

KHKD je znám jako velice pečlivý

a starostlivý vlastník historických

vozidel a zachránce mnoha želez-

ničních památek a kuriozit.

Klub hodlá krnovskou lokomo-

tivu odkoupit a uvést do vystavo-

vatelného stavu, po dobu čekání

na kompletní obnovu v DHV by

měla být vystavena v kolekci sbírky

vozidel v Kněževsi. Nepochybuji

o tom, že mašina je v dobrých ru-

kou, znám totiž dobře nejen pod-

mínky v klubu, ale i jeho samotné

členy, vesměs vynikající znalce

železniční historie a přesvědčené

zastánce jejího zachování. Dlouhá

léta totiž pro KHKD vykonávám

na jejich vozidlech povinné perio-

dické technické prohlídky. Období

degradace má tedy mašina, za-

plaťbůh, za sebou, a budeme jí na-

dále přát už jen lepší dny její další

existence.“ (dc)

Parní lokomotiva se do Krnova už nevrátí

Od srpnové okupace

uplyne padesát let

Meteostanice je kvůli

opravě mimo provoz

Parní lokomotiva, která do roku 2014 stála u hlavního nádraží, byla

před svým převozem do objektu základny Klubu historie kolejové do-

pravy v Kněževsi na Rakovnicku ve velmi špatném stavu. Foto: archiv

města Krnova

Meteosloupek ve Smetanových

sadech se chystá na renova-

ci. Vnovém se ukáže na konci

prázdnin. Foto: Dita Círová

Zanedlouho si připomeneme

50 let od okupace Českosloven-

ska v srpnu roku 1968. Situaci

v Krnově pečlivě a velmi podrobně

zachytil tehdejší kronikář Vladimír

Blucha. Už jen emotivnost, kterou

jím popsané stránky dýchají, do-

kreslují atmosféru 21. srpna 1968

v Krnově.

Podle kroniky začaly polské jed-

notky překračovat hranici již okolo

23. hodiny, jak s velkým udivením

zjišťovali Krnované bydlící v Petro-

vické ulici. Hraniční závoru se vo-

jáci údajně ani neobtěžovali zved-

nout a jednoduše ji přejeli. Ještě

v nočních hodinách se postupně

probouzel celý Krnov, známí, přá-

telé a příbuzní se vzájemně budili,

ať již osobně, nebo telefonicky, vy-

zývali se k zapnutí rádia a horeč-

natě zjišťovali situaci. Už v noci se

podařilo polské vojenské jednotce

lstí vstoupit do stanice Veřejné

bezpečnosti v Albrechtické ulici,

kde odzbrojili a okradli policisty,

dokonce se na nich dopustili násilí.

Později se za tento incident měla

polská strana písemně omluvit.

V5.00 hodin ráno byl již téměř

celý Krnov na nohou, mnoho lidí

se vydalo k hraničnímu přechodu,

přičemž míjeli neustávající proud

různé bojové techniky mířící do

nitra Krnova a naší země, poslední

vozy projely kolem 7.00 hodin. Na

vojáky podle kronikáře lidé volali,

ať jdou domů, že jich tu není po-

třeba. Na polských vojácích byly

vidět rozpaky a pramalé nadšení,

odpovídali však, že mají své roz-

kazy. Celý 21. srpen připomínal

Krnov, obdobně jako jiná města,

velký úl. Téměř nikde se nepraco-

valo, lidé přijímali rezoluce, jimiž

se přidávali k nočnímu prohlášení

ÚV KSČ, obléhány byly rozhlaso-

vé přijímače či televizory, všude se

projevovaly dnes těžce představi-

telné vlny vlastenectví. Snad téměř

na každém byla znát spontánní

snaha podílet se na dobré věci. Do

informování veřejnosti, rozšiřová-

ní tiskovin, psaní hesel proti SSSR

a okupaci a dalších aktivit se zapo-

joval téměř každý.

Na nečekanou situaci zároveň

lidé reagovali okamžitým poři-

zováním si velkých zásob, zejmé-

na potravin. Posléze vlna paniky

opadla, pokračoval však živý zájem

o veškeré dění. Události až do kon-

ce roku 1968 líčí Vladimír Blucha

přibližně na jedenácti stránkách.

Jako perličku, naprosto však do-

kreslující pozdější vývoj, přidejme,

že po rezignaci Vladimíra Bluchy

v roce 1969, se jeho verze kroniky

za rok 1968 „ztratila“ a normali-

začním kronikářem byla sepsána

nová, dosti odlišná. Roku 1993,

díky kopii, kterou u sebe Vladimír

Blucha uchovával, mohla být opět

do výčtu krnovských kronik, které

jsou zveřejněny na www.krnov.cz

v odkazu Zpravodajství - Kroni-

ka města, vrácena jeho verze roku

1968, přičemž byla ponechána

i verze „normalizační“. Každý čte-

nář si tak může obrázek učinit sám.

Alexandr Michl-Bernard, Měst-

ské muzeum vKrnově

Skříňka na barometr ve Smeta-

nových sadech je prázdná. Chybí

v ní všechny meteorologické pří-

stroje. Demontovali je odborní-

ci, kteří provádějí jejich údržbu

a opravu. Renovací projde i samot-

ná skříňka a podstavec. Hotovo má

být do konce srpna.

„Kromě přístrojů byla už odstra-

něna také plexiskla ve dvířkách, kte-

rá byla matná a poničená. Pro lepší

vzhled a stálou průhlednost bude

plexisklo nahrazeno sklem, vnitřní

prostor skříňky bude vyčištěn a re-

pasí projde dosud nepohyblivá ko-

rouhev na stříšce. Celá skříňka pak

dostane nový nátěr,“ popsal renova-

ci Vladimír Zavřel zodboru správy

majetku města.

Skříňka má čtyři dvířka, za nimiž

se běžně nachází teploměr, baro-

metr a termohydrograf. Zatímco

první dva přístroje jsou funkční

a tak budou jen rozebrány a vyčiš-

těny, nefungující termohydrograf,

což je zařízení pro záznam teploty

a vlhkosti vzduchu, projde zásadní

opravou. „V jeho případě je třeba

spravit hodinový stroj a zapisovací

zařízení, zprovoznit teplotní čidlo

i vlhkostní čidlo a doplnit dvě repa-

sovaná péra pro zápis na týdenní

registrační papír,“ řekl Vladimír

Zavřel. Do prostoru za čtvrtými

dvířky, který byl prázdný, se uva-

žuje o umístění buď analogových

hodin na baterii nebo dalšího mě-

řicího přístroje.

V průběhu prázdnin dojde i na

restaurování kamenného podstav-

ce. Oprava spočívá v důkladném

očištění, vytmelení defektů, spáro-

vání, v barevných retuších, nátěru

kovových částí a závěrečné povr-

chové úpravě.

Skříňka na barometr, která napo-

sledy prošla renovací před jedenác-

ti lety, je od roku 2007 nemovitou

kulturní památkou. Pochází z pře-

lomu 19. a 20. století, je ztvárněna

v historizujícím až secesním duchu

a pravděpodobně ji dodala  rma

Wilhelm Lambrecht (Göttingen/

Hannover). (dc)

Krnovské listy