Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 5

www.krnov.cz

5

Obecné školy pro chlapce

V roce 1869 byl v Rakousku

-Uhersku přijat nový školský zá-

kon, jenž výrazně upravil podobu

tehdejšího základního školství. Ve-

dle řady nařízení zrušil dosavadní

síť elementárních škol (triviálních,

hlavních a normálních) a zavedl

školu obecnou aškolu měšťanskou.

První německá obecná škola

pro chlapce vznikla v Krnově na

podzim 1871 a v jejím čele stál

vrchní učitel Alois Fuchs, působící

předtím na krnovské hlavní škole.

Vroce 1881 odešel do penze ana

jeho místo nastoupil Heinrich

Schulig, autor řady vlastivědných

prací věnujících se převážně his-

torii města Krnova. Chlapeckou

obecnou školu vedl až do roku

1902. Během svého ředitelování byl

na krátký čas pověřen také řízením

obecné školy pro dívky.

Roku 1881 měla chlapecká škola

vKrnově pět postupných ročníků,

znichž tři třídy měly současně pa-

ralelní oddělení. Celkem ji navště-

vovalo 798 chlapců. Nárůst počtu

školou povinných dětí přiměl

představitele města kdalšímu roz-

šíření. Ve školním roce 1883/1884

měla 5. třída až 125 žáků. Starší

apokročilejší ročník byl proto pře-

měněn v6. postupnou třídu. Také

vní však počet žáků brzy přesáhl

stovku, proto byla tato třída nejpr-

ve rozdělena na dvě paralelní od-

dělení anásledně jedno znich po-

výšeno na 7. třídu. Ve školním roce

1892/1893 měla jediná chlapecká

obecná škola vKrnově, poskytující

základní vzdělání, 7 tříd s13 para-

lelními odděleními ocelkovém po-

čtu 1041 žáků.

Chlapecké škole chyběla vlastní

budova. Od jejího založení vroce

1871 se po dobu více než 20 let

musela spokojit sprostory na ostat-

ních školách. Pět tříd se nacházelo

vhorním patře obecné školy dívčí

(dnes Smetanův okruh 4), tři tří-

dy byly umístěny vbudově reálky

(dnes gymnázium), čtyři třídy byly

ve staré budově bývalé hlavní ško-

ly (dnes již neexistující stavba na

náměstí Osvobození) a jedna třída

našla zázemí ve starých kasárnách

(dnes UPožárníků). Vlastní školní

budovy se škola pro chlapce dočkala

po roce 1893 (Dvořákův okruh 2).

Vysoký počet žáků ke konci 19.

století byl v rozporu s tehdy plat-

nými školskými zákony. Ty vtako-

vém případě ukládaly za povinnost

zřídit v obci další obecnou školu.

Vedle toho navíc počítaly i s ote-

vřením jedné veřejné měšťanské

školy vkaždém okrese. Výraznější

proměnu v počtu základních škol

v Krnově přinesly konečně na po-

čátku 20. století nové slezské školské

zákony, které zde vedly k otevření

nejen nových obecných škol, ale

ijedné školy měšťanské.

Roku 1902 byla vKrnově zřízena

I. obecná aměšťanská škola vedená

Heinrichem Schuligem, II. pětitříd-

ní obecná škola řízená Benediktem

Haißigem a III. čtyřtřídní obecná

škola, jejímž vrchním učitelem byl

Franz Peschke. Schulig byl zpozice

ředitele brzy odvolán ana jeho mís-

to v roce 1903 nastoupil Edmund

Wittek. Sloučená I. obecná škola

směšťankou existovala až do roku

1938, kdy bylo rozhodnuto oroz-

dělení na dva samostatné ústavy.

Na základě mnichovské dohody

byl Krnov na podzim 1938 pod-

stoupen nacistickému Německu.

Během 2. světové války existovaly

v Krnově pro chlapce tři základ-

ní, respektive obecné školy, každá

spěti třídami, ajedna měšťanská.

Třídy I. obecné školy byly rozdě-

leny mezi dvě budovy: tři třídy se

nacházely vprvním patře budovy

na Dvořákově okruhu, dvě byly

v budově školy v dnešní Opavské

ulici. Ve školní budově na Dvořá-

kově okruhu se nacházela také II.

obecná škola, prostor pro pět tříd

byl vyhrazen vpřízemí. III. obecná

škola byla umístěna vbudově jubi-

lejní školy vOpavské ulici.

Po skončení 2. světové války

byly výnosem Ministerstva školství

aosvěty všechny německé školy, tedy

i krnovské obecné školy chlapecké,

s okamžitou platností prozatímně

avýnosem téhož ministerstva zpod-

zimu 1945 úplně zrušeny.

Jakub Mamula

Seriál: Zhistorie krnovského školství (17.)

Křížovka: O našem městě. Krnov leží v severovýchodní části České republiky na soutoku řek Opavy a Opavice v podhůří Nízkého Jeseníku, v tě

sné blízkosti hranice s Polskem.

Žije tu téměř 25 tisíc obyvatel a může se pyšnit titulem (1.tajenka), kterým byl oceněn v r.2008. Mimo jiné město proslavil i nealkoholický (2.tajenka), který se tu vyrábí od r.1967.

Pomůcka:

Mastek

autor: E. Ledvina

Perun

(nářeč.)

Inic.zpěv.

Kubišové

Polední

jídlo

(sloven.)

Hasnice

Pracovní

stůl

Úkryt zvěře

Plápolat

1.DÍL 2.

TAJENKY

Cínová fólie

2.DÍL 2.

TAJENKY

Lidový

pěvec

Šermířská

zbraň

Kobka

(zastar.)

Utužovat

Starší SPZ

Pardubic

Zkr.„Zlaté

kapličky"

Latinská

spojka „a"

Francouz.

„matrace"

Velká nádrž

Čes.spis.

(František)

Svatební

snítka

Pevná část

motoru

Šachta

Mléčný

nápoj

Mrtvý jazyk

Vojenský

kabát

(zastar.)

Zkr.

elektrárny

Mochovce

Kutálet

MPZ aut

Lesotha

Keňský

mílař (Mike,

bronz na OH

1972)

Linoleum

Perský

symbol

čistoty

Mešní

roucho

Osobní

zájmeno

Ochuco-

vat solí

Latinsky

„věc"

Českosl.

svaz

tělesné

výchovy

Napůl

Nitrid

lanthanu

Fotb.kano-

nýr (David)

Planetka

č.221

Starší SPZ

Litoměřic

Výsledek

dělení

Bílkovina

v pšenici

Radioaktiv-

ní prvek

Šílet

Hudební

dílo

Protiklad

Vědro

u studny

Vedle Plynout

Krejčov-

ské dílny

Výmlaty

(zastar.)

Anan, Eos,

matelas

Drobný

škodlivý

motýl

1.

TAJENKA

Landing

Ship Tank

(US výsad-

ková loď)

Japonské

město

(o.Šikoku)

Městská

zeleň

Parková

sbírka

dřevin

Inic.kraso-

bruslaře

Divína

Kolos

Zkr.pro

YouTube

Slovensky

„oba"

Školní zpráva o prospěchu

žáka obecné školy zroku 1880,

podepsána Aloisem Fuchsem.