Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 8

8

„Krnov je moje srdcová záležitost“

Vpolovině společného turné na-

zvaného Pohádky zŠera zavítaly

skupiny Bratři Or ové aILLE do

Krnova. Kromě žánrové spřízně-

nosti je spojuje bubeník Petr „Hop“

Odstrčil, který tak oproti ostatním

muzikantům absolvuje dvojnásob-

nou „dávku“ hraní. Jistou výhodou

pro něj při krnovském vystoupení

mohla být znalost prostředí. VKo-

fola Music Clubu, kde se 19. října

dvojkoncert uskutečnil, totiž tento

dvaačtyřicetiletý hudebník coby kr-

novský rodák mnohokrát hrál, na-

příklad se skupinami 2KpB či Dech

noci. Posledních několik let sice žije

srodinou vPraze, do rodného měs-

ta se však stále vrací.

Jak dlouho jste členem krnovské

skupiny Bratři Or ové?

Or ové měli nějakou dobu „her-

ní“ pauzu. Vroce 2016 dostali na-

bídku vystoupit na několika prestiž-

ních akcích, po kterých se rozhodli

vkoncertech pokračovat. Když dá-

vali dohromady sestavu, tak mě

oslovili, zda bych snimi nevystu-

poval. Vzhledem ktomu, že jsem

sjejich členy hrával dříve vněkolika

projektech, vše proběhlo bez pro-

blémů. Hraje se nám spolu dobře

ahned od první zkoušky si to sedlo.

Jaké byly vaše muzikantské za-

čátky?

Jako většina krnovských muzikan-

tů jsem začínal vzákladní umělecké

škole avdechovém orchestru mla-

dých. Můj starší bratr tam hrál na

křídlovku atak mě rodiče chtěli dát

rovněž na nějaký melodický žesťový

nástroj. Kvůli křivým zubům bych

však nemohl zdokonalovat nátisk

atak jsem skončil ubicích. Základ

to byl ovšem opravdu kvalitní, ato

především sohledem na pozdější

zkušenosti. Například při přijíma-

cím pohovoru na Lidovou konzer-

vatoř Ostrava stačilo zmínit, že jsem

hrál vkrnovské dechovce, abyl jsem

přijat.

Ve kterých krnovských skupi-

nách jste hrál?

Snadsázkou musím říct, že vur-

čité době jsem hrál vKrnově snad

ve všech kapelách, jako byly 2KpB,

Poslední Výstřel, Čtyry mačky, Nap-

-Uls -Pejbl, Otakárek, Hasta Luego,

Dech noci achvíli dokonce ismeta-

lovými tartarO:s. To byl také důvod,

proč jsem nebyl součástí původní

sestavy Bratři Or ové. Podle zakla-

datele skupiny Lukáše Novotného

bylo vurčité době na krnovské hu-

dební scéně „přehopíkováno“.

Je někdo, kdo vás vmládí ovliv-

nil?

Nejvíce to byly návštěvy starších

muzikantů, když jsem ještě jako

adolescent občas zavítal na zkouš-

ky kapely Proxima, kde tenkrát hrá-

val výborný bubeník Robert Diehel,

zvaný Albert. Zpozdějších let mě

nejvíc ovlivnily kapely okolo Pavla

Szotkovského aZdenála Henycha,

Játro UaNaoko, jmenovitě legen-

dární bubeník Petr Koňus Konečný.

Později to byla brněnská alternativní

scéna adnes dobrý kamarád avyni-

kající bubeník Pavel Koudelka.

Kdy jste se rozhodl opustit Kr-

nov?

Vroce 2005 jsem dostal nabídku

účastnit se konkurzu do skupiny Ivy

Frühlingové, která tehdy unás začí-

nala, ale ve Francii aBelgii už byla

známá. Uspěl jsem apřibližně rok

jsem ji doprovázel. Byl to velký skok

adost mi to pomohlo.

Jak často se vracíte?

Krnov je moje srdcová záležitost

aikdyž jsem vlastně „utekl“ do Pra-

hy, stále mě to táhne zpět pro osobi-

tý genius loci. Jsem patriot, ozdejší

dění se stále zajímám adost mých

přátel se zde nějak angažuje. Líbí se

mi, že je tady sice malá, ale dobrá so-

ciální komunita. Nechce se mi přetr-

hat přátelské vztahy, ikdyž si uvědo-

muju, že to není lehké. Samozřejmě

se vracíme také sdětmi za rodinami

avKrnově jsme, jak to jen jde.

Uvažujete otom, že se jednou

vrátíte natrvalo?

VPraze jsme už dost domestiko-

vaní, žijeme vkrásné čtvrti vširším

centru aděti tam mají vše, co potře-

bují. Pro kulturní aaktivní život je

přeci jen Praha pohodlnější. Na co

si člověk vzpomene, to je vdosahu

MHD, dokonce ipěkné lesy. (tg)

(Pokračování vpříštím čísle)

Výstava

zachycuje

proměny měny

Závěr roku ve výstavních prosto-

rách Flemmichovy vily pravidelně

patří žákům výtvarného oboru Zá-

kladní umělecké školy Krnov aje-

jich projektům, které vznikají pod

pedagogickým vedením Ivany aLa-

dislava Steiningerových.

Omožnost proniknout do světa

dětské fantazie nebude veřejnost

připravena ani letos. Vpátek 16. lis-

topadu v16.00hodin bude vernisáží

zahájena výstava Peníze nebo život,

jež je také příspěvkem ke 100. výro-

čí založení Československa, akterá

potrvá až do 13. ledna.

Jak už název napovídá, zaměřená

bude na „ nance“. „Mince abankovky

jsou samy osobě malými výtvarnými

díly atvoří nedílnou součást historie

daného území. Žáci se vprůběhu roku

seznamovali sproměnami naší měny

asnažili se je zachytit svým pohledem

arůznými technikami,“ přibližuje ve-

doucí muzea Ivana Zajícová.

Ladislav Steininger ktomu dodává:

„Na základě dlouhodobé spolupráce

aosobních vztahů bude letošní výsta-

va doplněna iopráce žáků Městské

umělecké školy ačlenů výtvarného ate-

liéru Do góry nogami zpartnerského

polského města Mińsk Mazowiecki.

Návštěvníci výstavy tak mohou po-

rovnat vnímání peněz mladými vý-

tvarníky zobou stran hranice.“ (red)

Svěceného

doprovodí

Mácha

VKoncertní síň sv. Ducha se vúte-

rý 20. listopadu představí Jaroslav Svě-

cený, jeden znejvýznamnějších sou-

časných českých houslistů. Anebude

sám, na klavír ho doprovodí Václav

Mácha, který už od svých patnácti let

pravidelně koncertuje vřadě evrop-

ských měst aopakovaně také vUSA,

Kanadě, Mexiku, Turecku aAsii.

Jaroslav Svěcený je rovněž známý

jako popularizátor houslové hry

azejména jeho televizní, rozhlasové

akoncertní projekty oslovují publi-

kum všech věkových skupin. Natočil

více jak čtyřicet alb sdíly světových

ačeských autorů, za která obdržel

zlaté iplatinové desky.

Koncert začíná v 19.00 hodin

avstupenka stojí 200 korun, zájem-

ci je zakoupí vpředprodeji vTIC

Krnov. (red)

Divadlo oslaví 90 let od otevření

Vlistopadu roku 1928 bylo slav-

nostně otevřeno Městské divadlo.

MIKS Krnov proto připravilo akci

nazvanou Den otevřených dveří -

Divadlo jinak, vrámci které se zá-

jemci vpátek 23. listopadu od 16.00

do 20.00hodin budou moci zdarma

podívat do zákulisí, kam je vostat-

ních dnech vstup zapovězen.

„Ve spolupráci sherci Lidového di-

vadla představíme budovu tak, jak ji

znají pouze zaměstnanci avystupu-

jící umělci. Sohledem na bezpečnost

si vyhrazujeme právo určovat velikost

prováděných skupin aprohlídka bude

možná jen vdoprovodu průvodců,“

upřesňují organizátoři stím, že chy-

bět nebudou ani dvě mimořádná di-

vadelní představení.

Jako první se vsobotu 24. listopa-

du v18.00hodin představí krnovské

Lidové divadlo sinscenací Mátový

nebo citron? aneb Lupič vnesná-

zích. Jedná se o strhující příběh

sdetektivní zápletkou, ode hrávající

se vprostředí buržoazního salónu

zámožné francouzské rodiny, kte-

rý nabídne zábavu, napětí ivhled

do zákulisí divadelních zkoušek.

Vstupné je 70 korun. Neděle 25. lis-

topadu bude od 15.30hodin patřit

Popelce vpodání Slezského diva-

dla Opava. Známou pohádku tvůrci

přepracovali do moderní muzikálo-

vé podoby, která potěší malé ivel-

ké diváky. Za lístek diváci zaplatí

50 korun.

Městské divadlo vznikalo vletech

1927 až 1928 abudovu projektoval

Leo Kammel, žák Jana Kotěry. In-

vestorem bylo město, ale vypomo-

hly imístní  rmy či živnostníci.

Slavnostní otevření se uskutečnilo

11. listopadu auž oden později zde

bylo uvedeno první české předsta-

vení, kterým byla Prodaná nevěsta

vpodání Národního divadla.

Po druhé světové válce se diva-

dlo stalo známým díky konání ná-

rodních amatérských divadelních

přehlídek, od roku 1957 to byl vy-

hlášený Divadelní máj Krnova.

Vdevadesátých letech se však zá-

jem diváků přeorientoval na profe-

sionální soubory aztoho důvodu

byla vroce 1996 tradice přehlídek

ukončena. Až do června roku 1991

byla budova využívaná také pro

kino apravidelně se vní promítalo.

Hlediště získalo dnešní podobu

po rekonstrukci v70. letech ajeviš-

tě kolem roku 1982, kdy byla kvůli

provazišti provedena nadstavba nad

jevištěm. Vroce 2005 bylo Městské

divadlo Krnov prohlášeno kulturní

památkou. (red)

Petr „Hop“ Odstrčil za bicími. Foto: archiv Petra Odstrčila