Pamětníci zachraňují stroje, příze i vzácné vzorníky
V dezinatuře Karnoly, kterou před devíti lety zdevastoval rozsáhlý požár, je živo. K již dříve obnoveným stavům přibývají regály, které slouží k umístění zachráněného nebo darovaného materiálu.
Bývalá vedoucí dezinatury Jitka Navrátilová materiál vybaluje a připravuje jeho uložení do polic podle druhu a využití. „Veškerý materiál zachráněný nejen po požáru, ale i po povodni, která postihla dočasný sklad dokumentace v obchodním domě, jsme svezli sem a chceme ho vrátit na své původní místo,“ uvádí Jitka Navrátilová, která se od požáru věnuje především uspořádání a restaurování vzácné dokumentace. Tu tvoří zbytky cenného archivu krnovského vlnařského závodu od druhé poloviny 19. století přes poválečné období až do roku 2003, kdy byla výroba ukončena. V regálech se nachází i darované materiály. „Máme tu například dar z bývalé textilky Fezko Strakonice – předválečné knihy vzorků, z nichž řada obsahuje vzorky výrobků z Krnova. Od paní Hanákové jsme dostali vlněné tkaniny vyrobené v Karnole a od našeho kolegy Jiřího Havránka z Hranic, kde měla Karnola fabriku, zase obraz, na kterém je zobrazen jeden ze stavů, které tu máme,“ popisuje Jitka Navrátilová.
Technici Josef Vojkůvka, Jiří Šurman a seřizovač Rudolf Klimenko, kteří se zasloužili o uvedení zařízení dílny do pohledového stavu, nyní pomáhají s čištěním i tříděním náhradních dílů a cívek s přízemi.
Ke spolupráci si „záchranáři“ ještě přizvali bývalé pracovnice dezinatury Toničku Vychodilovou, Ludmilu Fišerovou a Janu Ebelovou. Jim se podařilo nasnovat nové osnovy ze zachráněných přízí, které navedly do brda a paprsku pro ukázku, jak se na stavu pracovalo. „Zprovoznili jsme i vytloukací strojek, na kterém nám paní Jana Ebelová připomněla, jak se papírové karty vytloukaly pro práci jak na mechanickém, tak ručním žakárovém stavu. Odlišný způsob vytloukání jsem přesně zaznamenala a popis bude součástí ukázky práce na tomto strojku do budoucna,“ řekla Jitka Navrátilová. Všichni společně pracují na tom, aby budoucím návštěvníkům přiblížili celý proces vzorování vlnařských tkanin, od návrhů dezinatérů až po jejich ověření v materiálu utkáním v dílně. Tento způsob vzorování byl specifický jen pro vlnařský průmysl. „Zůstal nám požárem téměř netknutý archiv knih s inspiračními vzorky od roku 1875. Naši předchůdci na mezinárodních veletrzích sbírali vystavené vzorky materiálů, návrháři pak prováděli jejich dekompozici a přidali svoji invenci. Já jsem třeba z některého vypáraného vzorku použila jen vazbu, ale barevnost nebo vzor jsem sestavila sama,“ líčí Jitka Navrátilová. Návrh byl následně předán tkadlenám v dílně, kde pak společně s návrháři při zatkávání dolaďovali barevnost tkaniny. Ke konečnému spotřebiteli se dostal výrobek při-
1875
Z tohoto roku pochází nejstarší zachované vzorníky látek.
bližně až za dva roky, než byl dokončen i proces konfekčního zpracování.
Budova bývalé přádelny s dílnou vzorkovny z roku 1900 je národní kulturní památkou. V dílně, která byla vybavena tkalcovskými stavy různých konstrukcí, dalšími stroji a vybavením, se navrhovaly vzory tkanin pro nové sezony. Její součástí byla i cenná sbírka vzorníků látek z konce 19. století. Dílnu výrazně poškodil v prosinci 2017 úmyslně založený požár. Stavební práce na odstranění havarijního stavu konstrukce objektu dezinatury skončily před čtyřmi lety, následně proběhla obnova strojů do pohledového stavu. Plány na alespoň občasné zpřístupnění dezinatury zatím na neurčito odsunula finančně náročná popovodňová obnova města. |dc