Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 5

Křížovka: Procházka po okolí. Jihovýchodně od centra Krnova se nachází ... (1.tajenka), nazývaného též někdy ... (2.tajenka). Původně gotická pevnost s válcovou obrannou
věží a pozdější renesanční dostavbou sloužila především k obraně stezky vedoucí podél řeky Opavy do Krnova a dále do Slezska. Prvním známým majitelem byl r.1253 Jindřich
z Lobštejna, po třicetileté válce začel objekt pustnout, dnes je volně přístupný. Obtížnost dnešní křížovky je vykompenzována všeobecně známou tajenkou.
Pomůcka:
Zn.lyží
autor: E. Ledvina
Národní
technické
muzeum
(zkr.)
Kolébka
hokeje
Zlatnická
práce
Himalájská
horská
skupina
Európsky
štát
Tropické
ovoce
Stařec
Značka
mouky
Pracovník
kalírny
Vyplňující
čáry
Zn.deka-
litru (10 l)
Jemenský
přístav
Bloudit
Francouz.
"ucho"
Pryč
Značka
miliampéru
Prudké
hnutí mysli
Tavení
Slovensky
"avaři"
Úzkonosá
opice
Vytvořiti
litím
Ruský re-
volucionář
Domácky
Ivo
Řím.čísly
101
Staro-
germán
Správně
Výměšek
úst
Egypt.bo-
ně války
Zn.našich
nákladních
aut
Postava
pantomimy
Církevní
hodnostář
Bývalý
kanadský
hokejista
Nemotora
Soma-
Tropní
Hormon
(zkr.)
Adapa, anse,
Eolo, Oland
2.
TAJENKA
Oč
duhovka
Závěr
Ruský
souhlas
Starší SPZ
Rychnova
nad Kněž.
Skotský
ostrov
(Hebridy)
2.DÍL 1.
TAJENKY
Býv.italská
drobná
mince
Bohoslu-
žebná
kniha
Zn.amer.
počítačů
Výluh
Chem.zn.
neptunia
Zvýšená
nota E
ř
adí pro
údržbu
sportovišť
Souzvuk
tónů
Nákladně
1.DÍL 1.
TAJENKY
Výborně
Plynný
uhlovodík
Mytol.erid-
ský král
Jezero na
sev.Itálie
Uran.ruda
(smolinec)
Příprav.na
mytí lednic
Rod brouků
(velký ocas)
Něm.ostrov
(u Dánska)
Slovenské
zvrat.zájm.
Jihoturec-
ké město
Patřící
Eneovi
(Piccolomini)
Jižní strom
Středoaf-
rický stát
5www.krnov.cz
Navzdory tomu, že publika-
ce Krnov – historie, archeologie
představuje doposud nejkvalitněj-
ší, nejkomplexjší a nejaktuál-
nější zpracování zejména staích
dějin města Krnova, nedokázala
zřejmě ani ona téměř čtyři roky po
svém vydání a navzdory veškeré
publicitě, jíž se jí dostalo, dosáh-
nout ke všem obyvatelům města.
A možná bychom také mohli říci,
že je to chyba části krnovské ve-
řejnosti, která dokonce ještě v létě
roku 2019 zůstávala tak trochu
v zajetí povedených oslav z roku
1969 a zřejmě ponechávala bez
povšimnutí kvalitní publikaci, c
korunovala výtkou k vedení města
o nezájmu oslavit výročí Krnova.
Jak se k tomu vedení města
postavilo a jak reagovalo, jsme
již zmiňovali na zátku tohoto
serlu věnovanému počátkům
Krnova a vývoji názorů na ně. My
si zároveň uvědomili, že svůj vý-
znam má nejen seznámit veřejnost
s konkrétním datem, kdy Krnov
získal městská práva, ale ta
s tím, jaké byly jiné názory a proč
jim případně byla po určitou dobu
dopřávána pozornost.
Doume, že tímto seriálem
se nám k tomu podařilo při-
spět. V roce 1953 Krnov a jeho
obyvatelstvo promeškali mož-
nost slavit ksných kulatých 700
let města, stalo se tak však z po-
chopitelných důvodů. Vše si tak
krnovská veřejnost vynahradila
roku 1969, pilíř opravňující tyto
pompézní oslavy však zanedlouho
nahlodali sami odborníci. Jenže
bez povšimnutí veřejnosti i krnov-
ské samosprávy, a zatímco ta sle
v povědomí držela rok 1969 na zá-
kladě roku 1269, promeškala další
možné oslavy, 750 let, roku 2003.
A v roce 2019 zas zodpovědné or-
ny samosprávy i vedení města
vůbec nenapadlo chystat oslavy
750 let Krnova, když by vzhledem
k názorům odborníků a vědecké-
mu poznání byly takovéto oslavy
„mimo mísu. Nemusíme však
zoufat. Již roku 2023 můžeme klid-
ně oslavit 770 let města Krnova.
A obzvláště na pozoru bychom se
měli mít, až se bude blížit rok 2053.
To nastane ksných kulatých
800 let města Krnova. A to bychom
si už doopravdy neměli nechat ujít.
Zdroje:
Antonín, Robert Prix, Dalibor:
Slezský a opolský region ve 13. sto-
letí a prvních desetiletích 14. věku.
In: Jirásek, Zdek (ed.): Slezsko v dě-
jinách českého státu I. Od pravěku do
roku 1490. Praha 2012.
• Bakala, Jaroslav: Zrod městského zří-
zení na středověm Opavsku. Časopis
slezského muzea – řada B, 1977
(roč. 26), s. 97 – 121.
Biermann, Gottlieb: Geschichte
der Herzogthümer Troppau und
Jägerndorf. Teschen 1874.
• Blucha, Vladimír (ed.): Kronika měs-
ta Krnova 1967. Krnov 1968.
• Blucha, Vladimír (ed.): Kronika měs-
ta Krnova 1968. Krnov 1969.
• Blucha, Vladimír (ed.): Kronika měs-
ta Krnova 1969. Krnov 1970.
Blucha, Vladimír: Historie města
Krnova. Krnov 1969.
•Blucha, Vladimír: sto mezi dvěma
řekami. Krnov 2007.
Ens, Faustin: Das Oppaland oder
der Troppauer Kreis, nach seinen
geschichtlichen, naturgeschichtli-
chen, bürgerlichen und örtlichen
Eigenthümlichkeiten. IV. Wien 1887.
Kejř, Jiří: Počátky sta Krnova.
Krnov 1969.
Kober, Ernst: Wann kann Jägerndorf
seinen 700 jährigen Bestand feiern?
Jägerndorfer Ländchen, 1935 (roč. 9),
č. 1, s. 8.
• Kober, Ernst: Jägerndorf – 1000 Jahre
alt? Jägerndorfer Ländchen, 1936
(roč. 10), č. 11, s. 101 – 102.
Kouřil, Pavel Prix, Dalibor
Wihoda, Martin (eds.): Hrady česho
Slezska. Brno – Opava 2000.
Königer, Ernst: Das Krotendorfer
Erbrichtereiprivileg und die Anfänge
von Jägerndorf. Zeitschri für
Geschichte und Kulturgeschichte
Schlesiens. 1930 – 33 (roč. 20), s. 1 – 33.
Müller, Karel: D 4.2 Johann Spatzier.
Prameny a opisy pramenů k dějinám
Krnova a Krnovska. In: Šopák, Pavel
a kol.: Paměť Slezska. Památky
a paměťové instituce českého Slezska
v 16. až 19. století. Opava 2011, s. 301.
Pleban, Julius: Der Jägerndorfer
Schulbezirk. Ein Beitrag zur Heimatkunde
Schlesiens. Jägerndorf 1887.
Prasek, Vincenc: Vlastivěda Slezská.
III./1. Dějiny kraje Holasovkého čili
Opavského. Opava 1891.
Prix, Dalibor: O kostele sv. Benedikta.
In: Prix, Dalibor (ed.): Kostel
sv. Benedikta v Krnově – Kostelci.
Ostrava 2009.
Prix, Dalibor: 2.1. Počátky sta.
In: Kolář, Frantek Prix, Dalibor
Zezula, Michal (eds.): Krnov, historie,
archeologie. Ostrava 2015.
• Prix, Dalibor: 2.2. Město ve středově-
ku. In: Kolář, František – Prix, Dalibor
Zezula, Michal (eds.): Krnov, histo-
rie, archeologie. Ostrava 2015.
Schulig, Heinrich: Ein Heimatbuch
r die Bezirke Jägerndorf und
Olbersdorf. Troppau 1923.
(Pokračování příště)
Alexandr Michl-Bernard
Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (17.)
Krnovské listy