Strana 5
Z historie
krnovských bran a hradeb I.
Jedním z nejvýznačnějších
a nejcharakterističtějších znaků
nejen českých měst v době stře-
dověku a raného novověku byly,
kromě věží farních kostelů, radnic
a privátních měšťanských domů,
především městské brány a hrad-
by. Plnily důležitou roli vojenskou,
policejní i symbolickou. Naprosto
zřetelně oddělovaly prostor, který
vymezoval působnost městského
práva. Zpravidla několik metrů
vysoká kamenná zeď byla často
doplněná o několik věží a obe-
hnaná z vnější strany příkopem.
To výrazně zvyšovalo obranys-
chopnost dotyčného sídla. Pokud
byli obránci dostatečně vyzbro-
jeni, zásobeni a odhodláni, čini-
la z něj pevnost schopnou zcela
zhatit nepřátelské válečné akce.
Uzamykatelné brány umožňovaly
kontrolovat a regulovat, kdo do
města vcházel a opouštěl je, a do
výšky hrdě čnící zdi a věže jasně
demonstrovaly výlučnost měst
a jejich zvláštní postavení, kte-
rému se těšila po celý středověk
a zpravidla přinejmenším ještě
v 16. století. To podtrhovala sku-
tečnost, že ne každé město smělo
fortikaci vybudovat, muselo mít
právo hradební. V českých zemích
tak existovala řada měst, jejichž
menší význam a nižší postavení již
na první pohled signalizovala ab-
sence opevnění. Stejně tak nebylo
náhodou, když vrchnost trestala
města za odpor tím, že městským
radám dočasně odebrala klíče od
městských bran.
Krnov již hluboko ve středově-
ku patřil do té „lepší“ společnosti
hrazených měst. Osudy jeho bran
a hradeb pak kopírovaly osud
městských fortikací celé řady
měst v českých zemích. Vzhledem
k významu, jaký sehrávaly, a jakou
stopu dlouhou dobu zanechávaly
mimo jiné v půdorysu městského
centra, nepřekvapí, že pozornost
různých autorů na sebe dovedly
upoutat již dříve. Ty, kdo se alespoň
trochu zajímají o historii Krnova,
zajisté nepřekvapí, když na prvním
místě uvedeme Johanna Spatzie-
ra. Ten značný popis všem krnov-
ským branám věnoval na několika
stránkách ve IV. svazku své sbírky.
Na rozdíl od všech ostatních poz-
dějších autorů měl tu ohromnou
výhodu, že krnovskou fortikaci
měl možnost téměř celou vidět na
vlastní oči. Samotnými branami
i fortnou bezpochyby mnohokrát
ve svém životě procházel. Speciální
pozornost věnovali krnovské forti-
kaci a jejím osudům až o mnoho
desetiletí později Heinrich Kinzer
a Ernst Königer ve své práci Die
Jägerndorfer Stadttore und ihre
Geschichte. Pomineme-li různé
syntetičtější práce o pevnostech
a pevnostních systémech, středo-
věkých městech a historicko-vlas-
tivědné práce různých autorů, ob-
jevuje se téma krnovských hradeb
v literatuře, v níž byly publikovány
výsledky archeologických výzku-
mů probíhajících v Krnově v roce
2009. A značně podrobného zpra-
cování problematiky krnovské for-
tikace přinesla publikace Krnov
- historie, archeologie z roku 2015.
Alexandr Michl-Bernard
Křížovka: Procházka městem. Původní (1.tajenka) dominovala krnovskému náměstí od r.1582 a sloužila až do sklonku 19.století, kdy došlo k její demolici a následně k vý-
stavbě nové reprezentativnější budovy, které vévodí 52 m vysoká věž. Slavnostně byla otevřena 3.května 1903. Na ni pak navazuje zelená secesní (2.tajenka), která byla zde
vystavěna v letech 1906-07 podle plánů místního stavitele Franze Blasche.
Pomůcka:
Drogy
Naše řeka
autor: E. Ledvina
Slovenské
okr.město
Karetní
barva
Nadání
Werichovo
jméno
Vous pod
nosem
Spisová
zkratka
Arani, Rioni
Náš zpěvák
(Jiří)
Výrobce
brýlí
Malá pec
(sloven.)
Bolivijské
město
Sekera
(nářeč.)
NapravitDruh želvy
Železná
ruda
(siderit)
Část
skeletu
Vojenská
čepice
Javor
(botan.)
Saze
Částečky
suché píce
Karlovarská
krajská
nemocnice
1.DÍL 1.
TAJENKY
Rozsudek
Kód
Arménie
Sloni
2.DÍL 1.
TAJENKY
Praobyvate-
lé Balkánu
Karbid
telluru
Inic.hereč.
Rázlové
Polít vřelou
vodou
Inic.malíře
Kašpara
Soubor
Chem.zn.
astatu
..Klobouk..
(z maďar.)
Lesklý
nátěr
Pěnivé
nápoje
Federace Mínění
Hospodář-
ská budova
Vraník
Zkratka
prolaktinu
Německy
„strom"
Rusky
„onen"
2.
TAJENKA
Anglicky
„otevřený"
Pigment
Zvýšená
nota a
Rolety
Vzdalovat
se letem
Jemný
prášek
Žen.jméno
(15.12.)
Rus.město
na Volze
Švéd.muž.
jméno
Neostře
(sloven.)
MPZ aut
Maroka
Maketa
Nejdelší
gruzín.řeka
Americká
zpěvačka
Jedn.látko-
vého množ.
Slovensky
„slabě"
Vzor
Syrský
prezident
Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (38.)
5www.krnov.cz
Jedním z nejznámějších vyobrazení Krnova je mědirytina podle
kresby Friedricha Bernharda Wernera z 30. let 18. století s celkovým
pohledem na město od severu. Toto vzácné (vzhledem k malému
množství ikonograckých pramenů zachycujících Krnov v před-
moderní éře) a po estetické stránce povedené vyobrazení Krnova
zachycuje na jednu stranu některé zajímavé detaily. Co se však týče
zobrazení krnovské fortikace, je dosti schematické a nepřesné.