Strana 5
www.krnov.cz
5
Krnovské školy vraném novově-
ku za vlády Hohenzollernů
V roce 1523 koupil krnovské
knížectví asním iměsto Krnov za
58900 uherských zlatých od Jiřího
ze Šelenberka a Kosti říšský mar-
krabě z rodu Hohenzollernů Jiří
Zbožný (1484–1543). Příchod nové
dynastie na Krnovsko, která zde
vládla až do počátku třicetileté vál-
ky (1622), ssebou přinesl do kaž-
dodenního života měšťanů velké
změny, jež se nejvíce promítly do
dosavadních náboženských pomě-
rů. Nový krnovský kníže a markra-
bě, jenž získal přídomek díky své
silné podpoře Lutherova učení, vy-
hnal brzy po svém nástupu změs-
ta veškeré katolické duchovenstvo,
členy minoritského řádu i řádu
německých rytířů, který držel kr-
novskou městskou faru, anahradil
je luterskými kněžími. To ovlivnilo
zásadním způsobem soukromý ive-
řejný život obyvatel aodrazilo se ive
vývoji krnovské městské farní školy.
Vobdobí raného novověku (po
roce 1500) bychom mohli veměs-
tech najít tři typy škol. Na nejniž-
ším stupni stály elementární (farní
i městské) školy, které navazovaly
na nejstarší středověké školy, pod-
řízené v té době církevnímu do-
hledu. Nad nimi byla gymnázia,
nacházející se převážně v rukou
církevních řádů. Na samotném
vrcholu pak stála pražská uni-
verzita. S nástupem reformace
se během 16. století ve městech
rozšířily latinské partikulární ško-
ly, rozdělené do tří stupňů podle
úrovní obtížnosti. Latinské měst-
ské školy představovaly předstupeň
pro vyšší vzdělání avyučovali zde
povětšinou akademicky vzdělaní
lidé. Pod vlivem humanismu došlo
kreorganizaci školství ina Krnov-
sku. Farním aměstským školám se
vprůběhu první poloviny 16. sto-
letí podařilo vymanit zcírkevního
vlivu. Stejně tak tomu bylo ivpří-
padě školy vKrnově, která vraném
novověku přímo navazovala na
původní středověkou farní školu,
nad kterou katolické duchovenstvo
drželo patronátní právo do doby,
než bylo vypovězeno. Toto právo
přenesla hohenzollernská knížata
na krnovskou městskou radu ado-
hled nad školami byl svěřen nově
zřízenému úřadu superintendenta,
jehož úkolem bylo pomáhat kníža-
tům akrnovské radě vcírkevních
a školských otázkách. Obsazování
učitelských míst bylo vrežii měst-
ské rady, která povolávala luterské
vzdělance. Vizitaci škol prováděl
zmíněný superintendent, navíc
vzáležitosti řízení krnovských škol
se vroce 1568 připomíná kostelní
aškolní výbor, ve kterém vedle su-
perintendenta zasedali také zástup-
ci duchovního stavu, akterý kromě
jiného rozhodoval také oudělování
stipendií žákům.
Vpolovině 16. století existovaly
s přičiněním hohenzollernských
knížat v Krnově dva typy škol,
asice elementární městská němec-
ká škola a humanistická latinská
škola. V první se stejně jako ve
středověké farní škole žáci vzdě-
lávali vtriviu - tedy včtení, psaní
a počítání. Naopak na humanis-
tické latinské škole se chlapci učili
vedle latiny také řečtinu ahebrej-
štinu, dále pak gramatiku, rétori-
ku, dialektiku, aritmetiku, muziku,
základy lozoe asamozřejmě také
náboženství, které vedli místní lu-
teránští kněží.
Přímých písemných dokladů
o existenci, podobě a fungování
raně novověkých škol v Krnově
za vlády hohenzollernských mar-
krabat se dochovalo minimum.
Ojedinělé záznamy v městských
knihách, namnoha místech před-
stavující pouze krátké noticky, ne-
rozšířilo ani rozsáhlé dobové dílo
slezského humanistického literáta
Jakuba Schickfuse z počátku 17.
století, popisující vnitřní podobu
Krnova ablízkého okolí. Páteř raně
novověkého města tvořily jednak
církevní budovy, mezi které autor
zařadil i krnovské školy, jednak
světské stavby, jakými byly radnice,
náměstí, hradby, věže, měšťanské
domy akonec konců iknížecí zá-
mek. Kromě krátkého sdělení, že
„je oškoly vKrnově dobře pečováno
a má vzdělané lidi“, se nedovídá-
me v podstatě nic dalšího. To, že
J. Schickfus vřadil školy mezi cír-
kevní stavby, dokazuje stále úzké
spojení školství scírkví ivobdobí
reformace. Jakub Mamula
Seriál: Zhistorie krnovského školství (3.)
Křížovka: Procházka po okolí. Nejvýraznější dominantou Krnova je (tajenka). Nalézá se jihovýchodně od centra města v nadmořské výšce 436 metrů. Vybudována byla na
návrh sekce Moravskoslezského sudetského horského spolku v letech 1902-03 a projekt vypracoval architekt Ernst Latzel. Jedná se o válcovou stavbu ve stylu romantismu,
zakončené vyhlídkou s cimbuřím. Vysoká je 29 metrů, k ochozu na vrcholu vede 144 schodů.
Pomůcka:
autor: E. Ledvina
Klid
Tvoje
osoba
Domácky
Antal
Kobaltová
slitina
Klub anga-
žovaných
nestraníků
Ans, oel,
stelit
Opuchlina
Český
herec (Jiří)
Obyvatel
města na
Váhu
Pojízdný
hotel
Zn.kance-
lář.potřeb
Část
topeniště
Kulturní
dům (zkr.)
Trošičku Tamti
Patron
Vápencová
oblast
Sekat
Akvarijní
rybka
Hluboký
hlas
Starší SPZ
Karviné
Horký
nápoj
Žirafovitý
savec
Biograf
Inic.baviče
Nekudy
Belgické
město
Usazenina
Okraj
kotouče
Výplň oken
Zkratka
nanotesly
Ošatiti
Afr.šplha-
vý pták
Turecký
dvoukolák
2.DÍL
TAJENKY
Egyptská
bavlna
Ohon
Organ.roz-
pouštědlo
Trup
Desetina
tisíce
MPZ aut
Rumunska
Africký
veletok
Nabídnout
Psovitá
šelma
Chem.zn.
antimonu
Vytyčená
cesta
Taškář
Palivová
směs
Prodej
zboží
Zpěvný
pták se
silným
zobákem
Kilogram
(obecně)
Korálové
ostrovy
Pouze
1.DÍL
TAJENKY
Slzný plyn
ve spreji
Jméno her.
Vránové
Pahorek
(nářeč.)
El.nabitá
částice
Základ
Maďarský
sáh
Krůpěj
Stromový
porost
Odezvy
Šatní
škůdce
Strašit
Divadelní
jednání
Značka
kosmetiky
Mládě
krávy
Změkčovač
vody
3.DÍL
TAJENKY
Školní dru-
žina (zkr.)
Jiří Zbožný - kníže krnovský,
opolský aratibořský, markra-
bě braniborsko-ansbašský.