Strana 8
8
Dialog barvy a tvaru
ve Flemmichově vile
Do 8. března si mohou ve Flemmi-
chově vile zájemci prohlédnut výsta-
vu obrazů a plastik členů Výtvarného
spolku In Signum a polských výtvar-
níků nazvanou Dialog barvy a tvaru,
realizovanou vrámci mezinárodního
projektu Umění vpohraničí.
Výtvarný spolek In Signum je vol-
ným sdružením profesionálních vý-
tvarníků v rámci organizace Unie
výtvarných umělců ČR. Vznikl v Os-
travě již v roce 1995 a za čtvrt století
své existence uspořádal desítky spo-
lečných výstav a výtvarných sympo-
zií v oboru malby, sochy a smaltů.
„Jednotlivé umělce skupiny již od po-
čátku pojí názorová blízkost. Ačkoliv
tvoří různými technikami a zpraco-
vávají různé náměty a žánry, přesto
mají společný pohled na svět a na úlo-
hu umění v něm. Spíše než módními
trendy či konceptuálními provokace-
mi se zabývají klasickými technikami
a ve svých dílech chtějí spíše poukázat
na skutečnou krásu našeho světa a na
různorodost života kolem nás. Svými
díly vybízejí k vnímání řádu, k zamy-
šlení nad hodnotami lidského života
a k odpovědnosti za jeho směřování,“
popisují organizátoři výstavy a do-
dávají, že se nejedná jen o spočívání
na uznávaných hodnotách, ale je to
hledání humanistických východisek
k oslovení současného člověka a pře-
kračování horizontu všedního kon-
zumního života.
Na výstavě představují svou tvor-
bu Antonín Gavlas, Petr Gavlas, Ka-
rol Hercík, Iveta Kadlecová, Jakub
Novák, Kateřina Pavlicová, Ane-
ta Silberová a Karel Švach. Polské
autory zastupují Katarzyna Fober
a Grzegorz Majchrowski, kolegové
z Akademie výtvarných umění v Ka-
tovicích a obyvatelé polského Těší-
na. (red)
Krátce
Hospodou zazní blues
Návštěvníci Hospody Pod obra-
zem, která se nachází na Zámeckém
náměstí, se mohou ve středu 5. února
těšit na Bluesový večer. Vjeho rámci
se v19.00 hodin představí Lubomír
„Bužma“ Khýr, vstupné je dobrovolné
Společně zazpívají
pro Zdeňku Odstrčilovou
VKoncertní síni sv. Ducha se pod
názvem „Zpíváme pro vás“ vsobotu
8. února od 16.00 hodin uskuteční
narozeninový koncert pro sbormist-
ryni Zdeňku Odstrčilovou. Vystoupí
sbory Staccato, Legato a bývalí čle-
nové Krnovského dětského sboru
Zlatá loutna.
Muzikál rozezpívají
Ella, Anna či Olík
Muzikálová pohádka na motivy
příběhu dánského pohádkáře Han-
se Christiana Andersena se krnov-
ským divákům vměstském divadle
představí vsobotu 15. února v15.30
hodin. Jmenuje se Sněhová králov-
na vLedovém království a vypráví
příběh o sestrách Elle a Anně, kte-
ré společně se sněhulákem Olíkem
hledají svého bratra.
Přelet nad kukaččím
hnízdem v divadle
Přelet nad kukaččím hnízdem
vypráví o muži, který radši než do
pracovního tábora nastoupí do sa-
natoria pro choromyslné a začne tu
zavádět vlastní, svobodnější pravi-
dla života. Diváci si mohou dnes už
klasický příběh, který proslavil také
lm Miloše Formana, vychutnat ve
čtvrtek 20. února vměstském diva-
dle, kde ho představí Divadlo Radka
Brzobohatého. (tg)
Křeslo
pro hosta:
Jozef Kaščák
Krnovská knihovna se pravidel-
ně účastní celé řady aktivit a jednou
z nich je aktuálně i mezinárodní
spolupráce na projektu „Cezhranič-
ný kultúrný dialóg“ se spřátelenou
Oravskou knihovnou A. Habovšti-
aka v Dolnom Kubíne. Jejím cílem
je kromě předávání knihovnických
zkušeností hlavně vzájemné sezna-
mování s danými regiony a jejich
literaturou. V plánu je vydání spo-
lečné publikace složené z textů sou-
časných regionálních autorů, tvo-
řivé dílny pro krnovské i oravské
děti a pořádání autorských čtení.
Právě takové čtení pod názvem
„Křeslo pro hosta“ připadne na dru-
hé únorové úterý, kdy krnovskou
knihovnu navštíví dolnokubínský
spisovatel, glosátor a rozhlasový blo-
gger Jozef Kaščák. Ten se k literatu-
ře dostal přes svou tvorbu pro rá-
dio. Už od roku 1993 spolupracuje
se Slovenským rozhlasem, pro který
pravidelně připravuje fejetony, glosy
nebo črty, stejně tak píše texty i pro
Rádio Regina. Právě z těchto popu-
lárních ranních pořadů vzešly jeho
dvě knihy – Živá reklama a Farby
života. Ve svých hravých textech,
přirovnávaných ke tvorbě Milana
Lasicy, Roberta Fulghuma nebo Iva
Šmoldase, zachycuje Jozef Kaščák
vtipně svět kolem nás ve všech jeho
dokonalostech i nedokonalostech.
Seznámit se s tvorbou oravských au-
torů budete moci poprvé v úterý 11.
února v18.00 hodin ve studovně.
Městská knihovna Krnov
Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (2.)
Vpříštích několika dílech se bu-
deme věnovat počátkům města Kr-
nova, které v rámci jeho historie
patří k nejpopulárnějším tématům.
Přestože odborná literatura se
k této otázce v posledním desetiletí
vyjádřila několikrát, a to dosti „de-
nitivním“ způsobem, prvopočátky
Krnova coby města stále budí velkou
pozornost. Nehledě na to, že mezi
laickou veřejností celou záležitost
komplikuje nedostatečná reexe
nejnovější literatury a silné lpění na
starších názorech o počátcích Kr-
nova. Mohli bychom pochopitelně
jen krátce odkázat na nejnovější li-
teraturu a strohý fakt, že Krnov zís-
kal městská práva nejpozději před
11. 4. 1253. Přínosnější i poutavější
však bude pojednání o tom, jak to
bylo s jinými názory na vznik Krno-
va, kde se vzalo výročí 700 let města
Krnova roku 1969 a proč již odbor-
níci datum 1279 nepovažují za tolik
relevantní.
Kdy přesně si obyvatelé Krnova,
zejména právoplatní měšťané, začali
pokládat otázku po stáří a původu
města, již nepochybně nezjistíme.
Je však dosti možné, že se tak zača-
lo dít někdy v průběhu 16. století,
zejména v jeho druhé polovině či
ke konci, nebo počátkem 17. sto-
letí. Rozmach vzdělanosti a knižní
kultury, naplno proudící již i měst-
ským prostředím, k tomu vytvářel
příhodné podmínky. Navíc, různé
kroniky a památné knihy se tehdy
těšily značné oblibě jak v celém Čes-
kém království, tak dokonce lokál-
ně. Jenže jak samotným autorům
těchto spisů a kronik, tak nezřídka
rovněž jejich zadavatelům – panov-
níkům, šlechticům, či dokonce měs-
tům, šlo daleko více než o skutečnou
historickou věrohodnost v prvé řadě
o (sebe)prezentaci a prosazování
svého politického programu, při-
čemž vážnosti donátora měla do-
dávat jeho co největší starobylost. To
ostatně v očích dobové společnosti,
ať již té urozené či neurozené, taky
velmi dobře fungovalo. A přestože
všechna tato díla bývají dodnes vy-
soce hodnocena pro svůj kulturní
přínos, v žádném případě je nelze
posuzovat dnešními měřítky kritic-
ké historické vědy, s níž neměla vů-
bec nic společného.
Již jsme nakousli, že zadavate-
li historických spisů a kronik byla
i města. Právě ta byla na moravsko-
slezském pomezí hlavními politic-
kými a kulturními hegemony – ať
již se jednalo o Krnov, Hlubčice
a zejména Opavu. Není tak divu, že
poptávka po kronikách přišla v na-
šem regionu z městského prostředí.
V Hlubčicích vznikly redakcí ta-
mějšího městského písaře Daniela
Arnolda Letopisy města Hlubčic –
Annales Oppidi Leobschyzensis.
V Opavě šli ještě dále, neboť se
rozhodli přijmout služby vyhláše-
nějších autorů. I zde se nejdříve pro
-
sadil „domácí“, písař Jindřich Polan
z Polandorfu, původem z Gdaňsku,
který se v Opavě usadil roku 1553
a s pomocí písemných materiálů
Opavy sepsal tzv. Opavskou kroni-
ku, ačkoliv to nebyla kronika v pra-
vém slova smyslu. Jindřich Polan
z Polandorfu své dílo však nestihl
dokončit, a tak se opavští konšelé
obrátili koncem 16. století na jiné-
ho autora, Abrahama Hosemanna.
(Pokračování příště)
Alexandr Michl-Bernard
Excerpta Josefa Zukala zOpavské kroniky, označované jako Für-
stenštejnská kronika podle místa posledního uložení na zámku
Fürstenštejn (dnes Książ nedaleko Walbrzychu vDolním Slezsku).
Jejím autorem byl nejspíše opavský městský písař Jindřich II. Polan
zPolandorfu. Krom toho, že se jednalo o nejstarší pramen svého dru-
hu vnašem regionu, můžeme se jen dohadovat, zda neobsahovala
také údaje týkající se Krnova. Originál je nezvěstný od konce 2. svě-
tové války, dochovaly se pouze výpisky pořízené Zukalem.