Strana 5
Z historie
krnovských bran a hradeb II.
Doba vzniku krnovské forti-
kace byla dlouho nejasná. Ve starší
literatuře bylo často uváděno, že
Krnov obepjala kamenná hrad-
ba nejpozději do konce 13. století.
I když není zřejmé, jak k této hy-
potéze někteří autoři dospěli, ne až
tak četné archeologické výzkumy
platnost této hypotézy potvrdi-
ly. Písemné prameny dávají tušit
existenci kamenné fortikace až
zmínkou z 25. 3. 1335, kdy byl jeden
z krnovských radních označen jako
„bydlící u brány“. Kde byla brána,
musela být tedy logicky i hradba.
Další zmínka je až z 25. 4. 1437, kdy
je v záznamu majetkové transakce
řeč o Hlubčické bráně. Existen-
ce hradeb je pak přímo písemně
doložena teprve zápisem v česky
vedeném urbáři krnovské komory
z roku 1523: „...miesto Krnow dobre
a znamenite i dosti pewne k bra-
ni w swe wohradie.“ Přesto však
o středověké podobě krnovské for-
tikace nevíme mnoho. Ikonogra-
cké prameny z doby středověku
neexistují, stejně jako podrobnější
popisy. Ostatně i zápis z urbáře
z roku 1523 nesděluje o krnovských
hradbách a branách více, než jsme
zde uvedli.
Určitou představu poskytly až
archeologické výzkumy z roku
2009 a 2014 v ulicích U Požární-
ků, Školní a U Fortny. Na někdejší
Pekařské ulici na severním okraji
historického jádra Krnova, stejně
jako v areálu zaniklé textilní to-
várny v sousedství koncertní síně,
odhalily zbytky hradeb, případně
dalších prvků krnovské fortika-
ce. Jednak potvrdily, že Krnov měl
kamenné opevnění již před rokem
1300, zároveň ale také prozradily,
že hlavní krnovská hradba měla
značnou tloušťku o síle přibližně
2,4 metru. Tvořena byla lomovým
kamenem větších a středních roz-
měrů a v jádru byly kameny ne-
pravidelně uspořádané a prolité
maltou. Hradba byla oboustranně
lícovaná většími, částečně opra-
covanými kameny. Spolu s částí
severního úseku se podařilo od-
krýt také základy půlválcové věže.
S hradební zdí bylo její zdivo vzá-
jemně provázáno, obojí pak bylo
poměrně mělce založeno pouze
jednou řadou nelícovaného kame-
ní. Věž měla tloušťku minimálně
2,3 metru a původně byla dovnitř
otevřená. Patrně s nevelkým ča-
sovým odstupem byla uzavřena
1,5 metru silnou vyzdívkou.
Plán vytvořený Heinrichem
Kinzerem (na snímku) podle star-
ších předloh zaznamenává, že na
severním úseku krnovských hra-
deb bylo takovýchto věží zpevňu-
jících jejich nejdelší úsek celkem
šest, přičemž jedna z nich chránila
a zpevňovala fortnu pro pěší. Sed-
má nárožní věž měla pravděpodob-
ně rovněž válcový půdorys, ačkoliv
v ikonograckých pramenech ně-
kdy působí dojmem čtvercového
půdorysu. Nejkratší západní úsek
městské hradby nezpevňovala žád-
ná věž. Zato ji nepochybně výrazně
vylepšoval přemyslovský hrad, si-
tuovaný pravděpodobně na místě
dnešního zámku v jihozápadním
rohu městské fortikace. V případě
jižního úseku hradby se prameny
částečně rozcházejí. Kinzerův plán
na tomto úseku nezaznamenává
žádnou věž, naopak některé ikono-
gracké prameny zobrazují jednu
válcovou či půlválcovou věž. Bez
možnosti rozhodnout tento roz-
por na základě archeologických či
písemných pramenů lze více důvě-
řovat Kinzerově variantě.
Alexandr Michl-Bernard
Křížovka: Mladistvý vzhled. „Jak to děláte, paní Tichá, že pořád vypadáte tak mladistvě?" „To je tak trochu moje tajemství, pane Houžvičko, ale vám to řeknu, ať to taky můžete
poradit své ženě. Nepoužívám žádné mastičky, ale hodně křičím, tím se mi napíná kůže na obličeji a mizí vrásky." „Tomu nevěřím. Proboha, … (dokončení v tajence křížovky)!"
Pomůcka:
autor: E. Ledvina
Domácky
Erika
Olomoucká
mlékárna
Dílčí
rozpočet
Touha po
majetku
Planeta
Španělsky
„zlato"
Inic.herce
Matonohy
Stan.techn.
kontroly
Jméno zp.
Langerové
Starší SPZ
Třebíče
Turecký
vozík
Vojenská
prodejna
Řídící tyč
vozu
Čelákovic-
ký podnik
Zasévat
Boxerský
úder
Anglicky
„přes"
2.DÍL
TAJENKY
Slavnost
Velká
místnost
Jehličnatý
strom
Býv.keňský
běžec
Kristova
matka
Ostrý okraj
předmětu
Rod trop.
mravenců
Malíř.směr
20.stol.
Okrsek
honitby
3.DÍL
TAJENKY
Východní
Středomoří
Podiv
Povrchový
důl
Nápis na
kříži
Část textu
Stará
italská
mince
Zápasnický
chvat
Chem.zn.
osmia
Výluh
Citoslovce
opovržení
Švýcarská
řeka
Cvičební
úbor
Naše býv.
polit.strana
Zrno bez
slupky
Africký
veletok
Druh javoru
A sice
Přitakání
Šesterečný
minerál
Jméno
cestovatele
Holuba
1.DÍL
TAJENKY
Lihovina
z mléka
Vybraná
společnost
Nerozebí-
ratelný spoj
Nechutný
nápoj
armenit,
Boit, Lask,
okol
Linecký
fotb.klub
Slovensky
„jmelí"
Ažurová
výšivka
Kde (slez.
nářečí)
Sibiřská
šelma
Ozdobný
pás na zdi
Právně
chráněný
vynález
Dumasův
mušketýr
Drávid
Okruh
(knižně)
Tropické
ovoce
Zkr.
umělecké
školy
Ražení
Vyhynulý
pštros
Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (39.)
5www.krnov.cz