Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 5

www.krnov.cz
5
V předchozích dílech seriálu
jsme se seznámili s nejstaršími
dějinami krnovských škol. Jejich
vývoj ve středověku a raném no-
vověku byl bezprostředně spojen
s místní farností a kostelem sv.
Martina. Výuku v krnovských ško-
lách až do tereziánských reforem
v 18. století vedli převážně nižší
duchovní. Vzhledem k tomu, že
vté době nebyl kladen příliš velký
důraz na vzdělanost učitelů, mohli
profesi pedagoga zastávat vněkte-
rých případech ineúspěšní studen-
ti gymnázií či univerzit, řemeslníci
se zkušenostmi z dálkových cest,
vysloužilí vojáci, muzikanti nebo
zpěváci. S kantory (učiteli zpěvu),
varhaníky azvoníky se setkáváme
i v Krnově. Hudební dovednosti
byly jedním z nutných předpo-
kladů, jak vést žáky během výuky
kpravézbožnosti akřesťanské mo-
rálce.
Ve středověku byl učitel úzce
svázán se školou, ve které půso-
bil. Školu tehdy velmi často tvoři-
la pouze jedna místnost - učebna.
Vní se nacházela katedra, židličky
nebo lavice pro žáky, tabule, kamna
askříň na knihy. Pokud nebyl uči-
teli kdispozici byt, bydlel přímo ve
třídě. Významné pozice vtehdejší
společnosti mohl vojedinělých pří-
padech dosáhnout jen ředitel školy,
většina učitelů žila vnouzi. Vnej-
starším období nedostávali učitelé
ani pravidelnou mzdu. Plat jim
plynul od žáků, přivydělat si mohli
také prací vkostele, účastí na po-
hřbech, svatbách či křtinách. Jiná
forma peněžitých odměn přichá-
zela zkostelních nebo soukroch
nadací. Například od roku 1415
měly být vypláceny krnovskému
školnímu mistrovi (řediteli školy)
ročně tři groše, podučiteli a škol-
ním pomocníkům po jednom
groši znadace koltáři sv. Michala
na hřbitově ukostela sv. Martina.
Vroce 1521 se uvádí, že řediteli kr-
novské školy náleží plat ve výši 16
zlatých. Mimořádné byly idary od
panovníka. Například vroce 1505
navštívil Krnov budoucí polský
král Zikmund Jagellonský a od-
měnil zde nejen kantory, ale ižáky
farní školy. Osobní jména krnov-
ských učitelů zté doby bohužel ne-
známe. Vzápisech najdeme pouze
dobové termíny označující různé
školní profese jako Schulmeister,
Untermeister, Gesellin in der Schule,
Schul Rector ad.
K mírnému zlepšení sociálního
postavení učitelů došlo od 16. sto-
letí. Společně srozvojem městské-
ho hospodářství v období raného
novověku začali pedagogové do-
stávat pravidelný plat spolu s na-
turálními dávkami. Deputát v
době představovaly hlavně dřevo
změstského lesa anebo obilí. Pod-
le městských účtů z roku 1571 si
vKrnově školní mistr vydělal roč-
ně 40 zlatých akantor (učitel zpě-
vu) 20 zlatých. Zvláštní odměny se
nevyhnuly ani kaplanovi, zvoníko-
vi, městskému písaři a varhaníko-
vi, kteří se také podíleli na výuce.
Od roku 1566 náleželo z rozhod-
nutí krnovského knížete každému
učiteli vKrnově na přilepšenou ka-
ždoročně dva maldry (cca 1 800 l)
pšeničného sladu, dva maldry žita
a12 až 14 sáhů (1 sáh = cca 1,8 m)
dřeva na topení. Vedle peněžité-
ho platu se stalo dřevo na otop
standardní komoditou a nedílnou
součástí příjmů zaměstnanců škol.
Podle nařízení z poloviny 16. sto-
letí odváděli škole všichni krnovští
měšťané správem vařit pivo zkaž-
dého piva ročně půl zlatého nebo
18 slezských grošů.
Kromě naturálií, tedy dřeva
aobilí, si ve druhé polovině 17. sto-
letí přišel ředitel školy ročně na 60
tolarů, učitel zpěvu na 40 avarha-
ník na 50 tolarů. Zvoník dostával
ročně od města 18 tolarů a z far-
nosti 6 tolarů. Vedle stálého platu
náležela řediteli školy například
iroční odměna ve výši 5 tolarů, vy-
plácená vždy na Zelený čtvrtek. Na
konci 17. století došlo kúpravě jed-
nak způsobu odměňování, jednak
výše samotných platů a množství
deputátu. Všichni zaměstnanci kr-
novské školy, jmenovitě ředitel ško-
ly, kantor, varhaník, zvoník přestali
být placeni městskou radou. Tímto
krokem došlo kještě užšímu sepě-
tí školy scírkví. Co se týkalo výše
naturálií, dostával od roku 1696 ře-
ditel školy namísto dosavadních 24
sáhů palivového dříví jen 16 sáhů,
varhaník, stejně jako kantor místo
22 jen 12, městský trubač azvoník
po 20 sázích dříví. Až do terezián-
ských reforem nebylo společenské
postavení učitelů v městských ško-
lách nikterak významné. Kromě
výjimečných jedinců, kteří se svým
umem dokázali vyšvihnout na
přední příčky vtehdejší společnos-
ti, patřila většina učitelů více méně
na okraj společnosti.
Jakub Mamula
Seriál: Zhistorie krnovského školství (5.)
K
ř
ížovka: Procházka m
ě
stem. Jihovýchodn
ě
od centra Krnova na dnešní Dobrovského ulici vznikl v let.1907-08 (1.tajenka) podle plán
ů
zdejšího rodáka architekta Leopolda
Bauera. Protože císař (2.tajenka) slavil v době dostavby 60 let panování, byl poctěn tím, že stavba byla slavnostně otevřena na počest jeho jubilea. Jedná se o honosnou bu-
dovu se šikmou střechou, s podloubím, dlouhým balkonem a bohatou sochařskou a štukovou výzdobou. Dnes má zde zázemí Středisko volného času.
Pomůcka:
Echolot
Sdružení
autor: E. Ledvina
Mimo-
zemšťan
Antická hra
v kostky
Druh palmy
Inic.cest.
Holuba
Obyvatel
Aše
Objevitel
TBC
Osmanský
notábl
Neboli
Chem.zn.
ruthenia
Pulz
Lesní
zvířata
Evropan
Čes.herec
(Josef)
Šupina
žhavého
kovu
Zkr.gram-
molekuly
Fond.nár.
obnovy
Belgické
lázně
Část atlasu
Australský
pštros
Vřesovec
Ital.přímoř-
ské město
Vědro
(zastar.)
Uzenka Sloní zub
Konec
modlitby
Dopisní
zkratka
Inic.herce
Prachaře
Losí kůže
Asijské
pohoří
Olt, Oplt,
Senj
Pryskyřice
Jméno
herečky
Stašové
Přezdívka
Harolda
Lloyda
Římská
šestka
12 kusůŘíká se
Verdiho
opera
Balkánské
jídlo ze
skopového
Popravčí
Město na
soutoku
Dunaje,
Innu a Ilzu
Společně
Hýkavec
1.
TAJENKA
Spěšná
zpráva
Prováděti
součin
Koryto
Ušní lékař
Paruka
Touš
Chorvatský
přístav
Letopis
Výhřevné
palivo
Domácky
Eliška
Stupň citli-
vosti filmu
Základní
potravina
Stará střel-
ná zbraň
Předp.pro
stonásobek
Francouz.
určitý člen
Sibiřský
veletok
Rumunský
přítok
Dunaje
Píchat
(rébusově)
2.
TAJENKA
ská useň
Šedý
kovový
prvek
Obuv
Arab.muž.
jméno
El.nabitá
částice
Familiárně
Anita
Učitel sžáky během výuky.
Krnovské listy