Strana 8
8
Sbírku fotograí
můžete rozšířit i vy
Do 30. března mohou zájemci no-
sit historické a dobové snímky do
pokladny Městského muzea vKr-
nově, které sídlí ve Flemmichově
vile, a obohatit tak vznikající sbírku
fotograí. Tematicky by se snímky
měly vztahovat ke Krnovu, kživotu
a práci vpohraničí, krodině a svat-
bě. „Rádi bychom se zaměřili na foto-
grae od první republiky, přes pová-
lečné období až do roku 1980. Pokud
se však objeví i snímky starší, budeme
za to vděční,“ upřesňuje manažerka
projektu Eva Čechová.
Díky následné digitalizaci snímků
budou uchovány vzpomínky pro bu-
doucí generace a sbírka se zároveň
stane podkladem pro plánovanou
výstavu. „Snímky je nutné zezadu
označit jménem a příjmením, kon-
taktem, datem nebo rokem poříze-
ní a místem, kde fotograe vznikla.
U společných rodinných snímků nebo
hromadné svatební fotky je potřeba
uvést jméno rodiny, která je zde za-
chycena. Po digitalizaci budou foto-
grae vráceny,“ dodává Čechová.
Sbírka je součástí projektu Umě-
ní vpohraničí, který vznikl ve spo-
lupráci skulturní organizací POK
zPrudniku, s nímž Krnov spojuje
téma textilnictví. (red)
Krátce
Staňte se členy spolku
Krnovské muzeum přichází sinici-
ativou, která by mohla vyústit vza-
ložení Spolku přátel Městského mu-
zea Krnov. První setkání zájemců
zřad veřejnosti se ve Flemmicho-
vě vile uskuteční vpátek 28. února
v15.00hodin. „Rádi se seznámíme
stěmi, kdo se chtějí potkávat avzá-
jemně obohacovat vědomostmi ore-
gionu,“ říká vedoucí muzea Ľubica
Mezerová. (red)
Kouzelná vyhlídka v divadle
Divadelní spolek Frída zavítá do Kr-
nova vpondělí 2. března shudební
komedií Kouzelná vyhlídka. Jed-
ná se o čtyři prolínající se příběhy,
které se odehrávají od roku 1942 až
po současnost. Představení, které je
provázáno rytmy swingu, tanga či
metalu, začíná vměstském divadle
v19.00 hodin. Diváci se mohou těšit
Bára Munzarovou, Danielu Šinko-
rovou, Radima Nováka a Martina
Trnavského. (tg)
Za dobovými fotograemi
do Prudniku
Městské informační a kulturní stře-
disko Krnov zve v pátek 13. března
zájemce na vernisáž výstavy dobo-
vých snímků do Prudniku, kde v
rámci projektu nazvaného Umění
v pohraničí prostřednictvím foto-
graí nahlédnou do rodinného ži-
vota obyvatel pohraničí. Na verni-
sáž bude vypraven zdarma autobus,
nutná je však rezervace míst na čísle
554 614 706 nebo emailu mojziso-
va@mikskrnov.cz. (red)
První zprávy
o KRRR! 2020
Patnáctý ročník KRRR!, tedy pře-
hlídky 70mm lmů vKrnově, je už
na dohled. Letos se uskuteční od
čtvrtku 26. do neděle 29. března.
Jak je dobrým zvykem, pořadatelé
vprogramu namíchali nové sním-
ky stěmi staršími, široká je i nabíd-
ka uváděných žánrů. Na plátně si
tak diváci užijí jeden znejlepších
lmů ze zákulisí Formule 1 Grand
Prix (1966), žánr sci- bude zastou-
pen snímkem Davida Lynche Duna
(Dune, 1984) a na plátně se znovu
objeví Kong: Ostrov lebek (Kong:
Skull Island, 2017). Z válečných
snímků budou uvedeny Dunkerk
(Dunkirk, 2017) a Kellyho hrdi-
nové (Kelly’s Heroes, 1970). Mezi
historické snímky je možné zařa-
dit zpracování ságy L. N. Tolstého
Vojna a mír (War and Peace, 1956)
i životopisný lm Alfréd Veliký (Al
-
fred the Great, 1969). Skutečnost,
že 70mm pás sloužil také pro dis-
tribuci muzikálů, připomenou titu-
ly Pomáda (Grease, 1978) a Cho-
rus Line (1985). Cinelové si pak
vyžádali reprízu komedie Jacquese
Tatiho Playtime (1967), western
Silverado (1985) doplní netradičně
i repríza animovaného rodinného
lmu Kráska a zvíře (Beauty and
the Beast, 1991). Posledním pláno-
vaným titulem je francouzská de-
tektivka Druhá pravda (La seconde
vérité, 1966),
Na představení bude možné za-
koupit lístky vpokladně kina i na
internetu, více na www.krrr.cz. (red)
Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (4.)
Další díl našeho seriálu navazuje
na předchozí část, v níž jsme se za-
bývali počátky Krnova.
Kronika konventu minoritů vKr-
nově prakticky dodnes zůstává oje-
dinělým pramenem svého druhu
vzniknuvším vKrnově, jak jsme
zmiňovali posledně. Se zmínkami o
nejstarších počátcích Krnova se však
vprůběhu 18. století a počátkem 19.
století doslova „roztrhl pytel“. Roku
1739 bylo vmakovici levé (městské)
věže děkanského a farního chrámu
sv. Martina nalezeno několik doku-
mentů. Jedním znich byla listina,
která obsahovala údajné privilegium
německého krále Jindřicha I. Ptáč-
níka, který nechal vystavět město
Krnov, a to na místě, kde dosáhl ví-
tězství nad Maďary. Datována byla
přitom do 27. května 926. Vdruhém
dokumentu byla již výše citovaná
zmínka o existenci radnice vKrnově
již roku 1082. V zápisech krnovské-
ho měšťana Ignáce Klementa, kte
-
rý žil vletech 1820 – 1870 vdomě
(dnes již neexistujícím) staré čp.
238 na Horním náměstí, se naopak
uvádělo datum 27. května 936. Tře-
tím zdrojem byla modlitební kniha
Anny Schmidt zroku 1809, babičky
krnovského stavitele Karla Mihat-
sche. Vní byl pro změnu označen
jako letopočet založení Krnova rok
932. Čtvrtým pramenem se stala
Kronika města Opavy, čili Chronik
der alten und neuen Zeit Troppau´s,
oder Troppau und seine Merkwürdig-
keiten Erasma Kreuzingera zroku
1862. Vní je možno se dočíst, že
roku 926 založil německý král Jind-
řich I. Ptáčník město Krnov.
Shrneme-li tedy všechny tyto
zdroje, spojuje je fakt, že Krnov
údajně založil německý král Jind
-
řich I. Ptáčník, a to roku 926, po-
případě 936 na místě, kde zvítězil
nad Maďary.
Starodávně se tvářící písemnos-
ti kladoucí počátky Krnova hlu-
boko do 10. století byly velmi lá-
kavé, v polovině 19. století však
oprávněně vzbuzovaly pochybnosti
akademicky proškolených středo-
školských profesorů či přímo pro-
fesionálních historiků. Zakladatel
moderní kritické historiograe vra-
kouském Slezsku Gottlieb Biermann
zmiňuje ve svém díle Geschichte der
Herzogthümer Troppau und Jägern-
dorf zroku 1874 výše zmiňovanou
listinu a založení Krnova 27. 5. 926
cituje pouze vpoznámce a dává po-
měrně jednoznačně najevo svou
nedůvěru. Naopak krnovský stře-
doškolský profesor Julius Pleban
údajné privilegium zroku 926 zcela
opomíjí a vpasáži, vníž hovoří o
existenci města snad již ve 12. sto-
letí, připomíná listinu súdajem o
existenci radnice roku 1082, dodá-
vá však, že listina, ač pozoruhodná,
není příliš spolehlivá.
Obdobně jako Pleban, také dal-
ší středoškolský profesor, který
vzal na svá bedra sepsání populár-
ně naučného díla o Krnovu a Kr-
novsku, Heinrich Schulig, zmiňuje
dokumenty kladoucí vznik Krno-
va do roku 926 a existenci radnice
vnašem městě již vroce 1085 pou-
ze vpoznámce a vyslovuje jim ještě
menší důvěru než Pleban. Již před
Schuligem zaměřil svou pozornost
na problematiku veškerých krnov-
ských privilegií Emil Rhezak. Svůj
poměrně rozsáhlý příspěvek Reges-
ten über die Rechte und Freiheiten
der Bürger der Stadt Jägerndorf pu-
blikoval roku 1905 a jako první uvá-
dí privilegium zroku 926. Avšak,
regest této listiny ukončil Rhezak
poměrně výmluvnou větou: „Viele
Geschichtsforscher bezweifeln die
Echtheit dieses Dokumentes“ (Hod-
ně historiků zpochybňuje pravost
tohoto dokumentu).
Poté se již po obou údajně nejstar-
ších zmínkách po počátcích města
Krnova poměrně slehla zem. Nic-
méně mezi obyvatelstvem Krnova
patrně obě fantaskní listiny stále sil-
ně rezonovaly, to by totiž mohl být
důvod, proč se knim ve dvou po-
jednáních roku 1926 vrátil krnovský
historik Ernst Königer. Samozřej-
mě, že důvěryhodnost obou privile-
gií zcela vyvrátil. Otázkou zůstávalo,
kde má údaj 926, popř. 936, svůj pr-
vopočátek. A zde měli všichni výše
citovaní autoři naprosto jasno a jed-
nomyslně se shodovali. Zcela smyš-
lený letopočet 926 a založení Krno-
va německým králem Jindřichem I.
Ptáčníkem nepřinesl nikdo jiný než
Abraham Hosemann ve své kronice
města Opavy. (Pokračování příště)
Alexandr Michl-Bernard
Jeden z dochovaných opisů
zpoloviny 18. století rukopi-
su díla Chronica der löblichen,
vornehmen und berühmb-
ten Stadt Troppau Abrahama
Hosemanna. Stalo se podkla-
dem pro pozdější autory, mimo
jiné kroniku Opavy od Erasma
Kreuzingera, a ačkoliv bylo vě-
nováno primárně Opavě, právě
odtud byl vzat údaj o založení
Krnově již roku 926, popř. 936.
Do konce března je v synagoze k vidění výstava Místa utrpení, smrti
a hrdinství. Připomíná památku těch, kteří zemřeli v koncentračních
táborech, ale i těch, kteří represe přežili. Foto: Dita Círová