Strana 1
Zaměstnanec městského úřadu se
musí k osobám, s nimiž z titulu své
funkce jedná, chovat trpělivě, důstojně
a zdvořile. Pro klienty úřadu však nic
takového neplatí. Proto se nezřídka stá-
vá, že pokud úředníci nesplní jejich oče-
kávání, zapomínají na pravidla slušného
chování.
Zejména na odboru sociálním nejsou
kon ikty výjimkou. Lidé sem přichází ve
svízelné životní situaci, jsou podráždění
a často si neuvědomují, že úředník, který
s nimi jedná, má možnosti, jak jim vy-
jít vstříc, omezené předpisy, které musí
dodržovat. Nervozita lidí navíc stoup-
la po té, co 1. ledna začaly platit nové
sociální zákony. Řada klientů jen velmi
neochotně přijímá změny, které přináší,
a svou podrážděnost pak ventilují při
jednání s pracovníky.
„Především v polovině února jsme
zažili skutečně černý týden. Začalo to
napadením pečovatelky, pokračovalo
situací, kdy se klientka násilím pokouše-
la dostat do bydliště jedné z pracovnic,
a vrcholem bylo, když klient přímo v kan-
celáři úřadu vytáhl na našeho úředníka
střelnou zbraň a vyhrožoval mu zabitím,“
uvedl vedoucí odboru sociálního Franti-
šek Fojtík.
Pro zvýšení bezpečnosti pracov-
níků nyní Město Krnov uskutečňuje
řadu opatření, které je mají ochránit
před násilím ze strany klientů. „Pra-
covníci odboru sociálního byli pro pří-
pad napadení vybaveni bezpečnostními
pagery, kterými byl opatřen i odbor
dopravy a silničního hospodářství na
úseku přestupkového řízení. Pro zabezpe-
čení vyšší ostrahy odboru sociálního zde
ještě chceme nainstalovat kameru,“ řekl
vedoucí odboru správního Vladislav
Vybíral.
Nepřehlédnutelná je také neustálá
přítomnost Městské policie. „V ú ř e d n í
dny hlídkuje na odboru sociálním mini-
málně jeden strážník, který by tam měl
být podle možností nepřetržitě. Samo-
zřejmě, že pokud dojde k závažné udá-
losti v terénu, bude ze svého stanoviště
na Městském úřadě odvolán, ale pokud
to bude v našich silách, tak na úřadě
nebude chybět. Kvůli agresivitě lidí, kte-
rá je stále větší, je naše přítomnost na
tomto odboru potřebná a oprávněná,“
uvedl velitel Městské policie Krnov Pavel
Moravec. (dc)
VYCHÁZEJÍ 1x ZA 14 DNŮ ■ ČÍSLO 6 ■ ROČNÍK 10 ■ 16. 3. 2007 ■ ZDARMA
Z obsahu: skříňka na barometr je památkou • nová vyhláška o odpadech • Žáci ZUŠ bodovali v soutěžích • Komunitní centrum otevřeno • Lyžování bez hranic
V červenci letošního roku uplyne
deset let od ničivých povodní, které
postihly Krnov v roce 1997. K této pří-
ležitosti připravuje Město Krnov konfe-
renci, jež shrne kroky, které byly za tu
dobu učiněny v protipovodňové ochraně
především na horním toku řeky Opavy.
„Chceme pozvat všechny zainteresované,
příznivce i odpůrce nejrůznějších vari-
ant, a chceme říct, co nás čeká, když se
povodně budou opakovat. Deset let po
povodni je totiž sice lepší systém varování
obyvatelstva, vypracovaný systém koor-
dinace bezpečnostních složek a zajištění
humanitární pomoci, ale lidem, kteří
bydlí v ohrožených místech, by v přípa-
dě stejně vydatné povodně, jaká Krnov
postihla v roce 1997, nezbývalo opět nic
jiného, než evakuace, což deset let po té je
ostudné. Přitom za léta 1997 až 2006 bylo
vypracováno 87 nejrůznějších koncepcí,
studií a oponentur a posudků k nim, které
stály mnoho úsilí a nemalé peníze. Přesto
stále nemůžeme občanům nejen z Krno-
va, ale i z obcí nad a pod Krnovem, říct,
kdy jim poskytneme odpovídající proti-
povodňovou ochranu,“ uvedla starostka
Renata Ramazanová.
O způsobu protipovodňové ochrany
na horním toku řeky Opavy se vedou
letité diskuse přesto, že variantu výstav-
by velké nádrže v Nových Heřmino-
vech schválilo krajské zastupitelstvo již
v červnu 2003. Od té doby čekají města
a obce na řece Opavě na de nitivní roz-
hodnutí vlády České republiky. „Podle
informací, které jsme obdrželi na Minis-
terstvu zemědělství, je varianta výstavby
ochranné nádrže v Nových Heřminovech
v současné době stále v meziresortním
řízení. Zabývá se jí také Ministerstvo
životního prostředí, jehož stanovisko bude
při rozhodování vlády hrát důležitou
roli,“ uvedla starostka.
Povodeň z července 1997 na řece
Opavě byla mimořádná jak svým roz-
sahem, tak i způsobenými škodami. Jen
v Krnově byly vyčísleny škody na více
jak 404 miliónů korun.
Místní samosprávy v postižené
oblasti požadovaly důsledné řešení pre-
ventivní protipovodňové ochrany. První
řešení – retenční nádrž Nové Heřminovy
– navrhli v roce 1997 vodohospodáři. Na
území uvažované nádrže se ale nachází
obec Nové Heřminovy. Likvidace obce
by představovala zbourání 75 rodinných
domů a dalších hospodářských budov,
zničení infrastruktury obce a přesídlení
250 obyvatel. Náklady spojené se stav-
bou nádrže byly odhadnuty na 2,3 až 3
miliardy korun. Další stejně účinnou
variantou jako je retenční nádrži je indi-
viduální protipovodňová ochrana obcí
zvýšením kapacity koryta na tzv. stole-
tou vodu. Touto variantou se v listopa-
du 2001 zabývala studie rmy Aquatis.
Jejím závěrem bylo, že by se koryto řeky
výrazně rozšířilo v celé délce, což by
znamenalo obrovský zásah do zástavby
Krnova i jeho infrastruktury a obdobné
náklady jako u stavby vodního díla Nové
Heřminovy. Dále existuje také studie
Unie pro řeku Moravu, která nabízí alter-
nativní řešení protipovodňové ochrany
města Krnova zvýšením kapacity kory-
ta a revitalizací řeky Opavy v Krnově.
Autoři tvrdí, že náklady na zkapacitně-
ní koryta pro Q
100
by nepřesáhly jednu
miliardu korun a i pro Q
1997
by zůstaly
na polovině nákladů za vodní dílo Nové
Heřminovy.
Město chystá konferenci
k protipovodňové ochraně
Bariéry v Krnově představují velký
problém jak pro zdravotně postižené,
tak pro krnovskou veřejnost. Potvrdily
to výsledky dotazníkové akce „Zjišťování
bezbariérovosti města“, která v Krnově
proběhla v prosinci loňského roku. Její
výsledky prezentovali ve středu 7. břez-
na zpracovatelé průzkumu - pracovníci
Obchodně-podnikatelské fakulty v Kar-
viné Slezské univerzity Opava Vojtěch
Malátek a Zdeněk Franěk.
Průzkumu se zúčastnilo celkem
394 respondentů, z toho 167 uživatelů
sociálních služeb a 227 dalších občanů
města. Z šetření vyplynulo, že uživatelé
sociálních služeb považují za největší
problém ve městě frekventované cesty
a křižovatky, druhým největším pro-
blémem pro ně je využívání městské
hromadné dopravy (MHD) a první tro-
jici uzavírá problémovost s přístupy do
budov úřadů a institucí. „Respondenti se
mohli také vyslovit, kde jim bezbariérové
přístupy nejvíce chybí. Největší nespoko-
jenost vyjádřili v případě pošty, v těsném
závěsu jsou uváděny banky, zejména
Komerční banka, a na třetím místě gu-
rují obchody, především malé prodejny.
Dále to jsou výtahy v bytových domech,
autobusy MHD a také budovy městského
úřadu. Výraznější nespokojenost vyjádřili
účastníci s objekty jako veřejné WC, kino
a městské lázně, stejnou frekvenci jsme
zaznamenali také v případě restaurací
a u některých lékařů dislokovaných mimo
nemocnici. Významnější výhrady se obje-
vují i v případě okrajových oblastí města
a sídlišť, sporadicky i v centru města,“
uvedl Vojtěch Malátek.
Podobně dopadl průzkum i mezi
veřejností. Ta považuje za největší pro-
blém pro osoby s postižením využívání
MHD, frekventované cesty a křižovatky
a přístupy do budov úřadů a institucí.
Za nejvíce bariérovou instituci pokládají
poštu. „Velmi zajímavých výsledků bylo
dosaženo při zjišťování názorů obyvatel-
stva na závaznost budování bezbariéro-
vých přístupů do budov úřadů a institucí
ze strany majitelů objektů na území měs-
ta. Ve všech případech bez rozdílu se lidé
vyjádřili vysoce jednoznačně, že vybudo-
vat bezbariérové vstupy a přístupy má být
povinností majitelů objektů,“ řekl Vojtěch
Malátek.
Dotazníkové šetření u obou skupin
bylo uzavřeno pozitivním náhledem na
to, v čem analyzované skupiny spatřují
v poslední době vylepšení. Z hlediska
uživatelů je vnímáno za největší posun
v řešení bezbariérovosti města zlepšení
nájezdů na chodníky, zejména zvýšení
jejich počtu. Silně je rovněž vnímáno
zvýšení počtu bezbariérových přístupů
do veřejných budov a dotázaní paradox-
ně ocenili i zlepšení v kritizované MHD.
Jako pokrok totiž vnímají i zakoupení
zatím pouze jednoho bezbariérového
autobusu. „Z porovnání je zřejmé, že
vedení města udělalo v této oblasti oproti
minulosti značný pokrok, což respondenti
náležitě vnímají. Z údajů, které se poda-
řilo dotazníkovou akcí získat, je možné
určit, co obyvatelé města považují v bari-
érovosti za nejdůležitější. Je to signálem
pro Město, na co zaměřit svou pozornost
a peníze. V zájmu uživatelů sociálních
služeb by bylo také žádoucí oslovit před-
stavitele a zodpovědné pracovníky institu-
cí, k nimž bylo vzneseno nejvíce připomí-
nek, s cílem dosažení nápravy ve věci bez-
bariérových řešení s využitím dostupných
metod a legislativních řešení,“ doporučil
na závěr Vojtěch Malátek. (dc)
Průzkum v Krnově odhalil množství bariér
POZVÁNÍ
na zasedání
Zastupitelstva města Krnova,
které se uskuteční
ve středu 28. března 2007
v 17.00 hodin
v hotelu Praha na Revoluční ulici.
PROGRAM
1. Zahájení (schválení návrhové komi-
se a ověřovatelů zápisu)
2. Usnesení ze schůze Rady města (ze
dne 6.2., 20.2., 6.3., 20.3. t.r.)
3. Zprávy Policie ČR a Městské policie
v Krnově za rok 2006
4. Hovory s občany
5. Rozbory hospodaření za rok 2006
a rozdělení hospodářského výsled-
ku, úprava rozpočtu r. 2007
6. Různé
7. Diskuze
8. Závěr
Průběh zasedání ZM bude
možné poprvé v historii sledovat
i přes internet na webové doméně
http://tv.krnov.cz.
K jejímu spuštění je potřebná rychlost
připojení k internetu 512 kbps.
Jedná se o zkušební provoz,
proto omluvte
případné technické problémy.
Chrání úředníky před agresivními klienty
Činnost Krnováčku, v současnosti jediného
loutkářského souboru v okrese Bruntál, který v příš-
tím roce oslaví pětapadesáté výročí svého vzniku,
je ohrožena. Objekt, v kterém sídlí, se totiž chystá
jeho majitel, akciová společnost Pega, prodat. Navíc
do doby, než se Krnováček přestěhuje do jiných pro-
stor, mu rma určila nájemné. Dosud mu přitom
prostory i elektrickou energii a teplo poskytovala
zdarma. „Výše nájemného a plateb za služby byla
stanovena na 58 tisíc korun ročně. Pro dobrovolné
sdružení, které ze vstupného pokryje jen nutné opra-
vy loutek a scény, to je příliš vysoká částka, kvůli níž
se dostáváme do neřešitelné situace,“ uvedl zakladatel
a vedoucí souboru Jaroslav Janiš. „Nechceme tímto
opatřením soubor zlikvidovat, ale sál, kde Krnováček
působí naše rma už téměř nevyužívá a navíc celá
budova volá po rekonstrukci. Proto jsme přivítali,
že o ni projevil zájem kupec. Jednání s ním jsme do
doby, než se Krnováček přestěhuje, přibrzdili. Mohu
Krováček ujistit, že i když už nebude sídlit u nás, jsme
připraveni jeho činnost nadále podporovat, například
poskytnutím materiálu zdarma,“ řekl generální ředi-
tel akciové společnosti Pega Jiří Flašar.
Protože vedení rmy souboru doporučilo hledat
podporu i na jiných místech, obrátil se Krnováček
na Město Krnov, zda by mu nepomohlo s uhraze-
ním nájemného a zároveň při hledání nových pro-
stor. „Loutkové divadlo je pro život našeho města
a hlavně pro nejmenší obyvatele velmi důležité a byla
by škoda o ně přijít. Je naší morální povinností soubor
zachovat. Proto už hledáme řešení jeho přesunu do
prostor, které jsou v majetku Města a žádost o příspě-
vek na nájemné bude projednávat na nejbližší schůzi
Rada města,“ uvedla starostka Renata Ramazanová.
Z možností, kam by se mohl Krnováček, který
má speci cké technické požadavky na prostory,
přesunout, zatím nejlépe vychází Středisko volného
času Méďa. „Na tomto řešení se nám líbí nejen prosto-
ry malého sálu v přízemí, ale i jedinečná možnost zís-
kat pro náš soubor mladou generaci, která by mohla
v naší činnosti pokračovat,“ řekl Jaroslav Janiš. Stejný
názor sdílí i ředitelka SVČ Méďa Sylva Vlašánková
a dodává: „Možností, že by Krnováček mohl půso-
bit v našich prostorách, jsem nadšená. Rozhodně by
to obohatilo naši činnost a přitáhlo další lidi, kteří
k nám zatím nezavítali.“
Loutkářský soubor Krnováček založilo v Krnově
v dubnu 1953 jedenáct nadšenců a do současnosti
jím prošlo více jak sedmdesát členů. K zakladatelům
souboru patřili manželé Eliška a Jaroslav Janišovi,
kteří se na celá desetiletí stali duší Krnováčku, míst-
ní loutkohereckou legendou a věnují se práci v sou-
boru dosud. Mezi dnešními dvaceti členy souboru
jsou i takoví, kteří jako děti sami chodili na předsta-
vení Krnováčku a dnes už hrají pro své děti. Za rok
odehraje Krnováček kolem pětadvaceti představení,
které navštíví celkem dva tisíce dětí. Není výjimkou,
že na nedělní představení přijde i 95 diváků. (dc)
Krnováček hledá nové prostory pro své působení
Jaroslav Janiš (na snímku) a další členové loutkářského souboru Krnováček se chystají na přesun loutkového
divadla do jiných prostor.