Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 5

5www.krnov.cz
„Krnovu jsem vytvořil jakési jeho alter ego“
Vúterý 7. dubna měl vknihov-
ně představit svou novelu nazvanou
Mamince se budeš líbit devětadva-
cetiletý krnovský spisovatel Jaroslav
Konvička. Vzhledem kaktuální si-
tuaci byla tato akce zrušena, čtená-
ři sivšak novelu mohou objednat
u internetových knihkupců a více
se dozví také na webu https://jaro-
slavkonvicka.wixsite.com/spisovatel.
Nejedná se přitom o jeho první vy-
dané dílo, už vroce 2014 publikoval
sbírku povídek Kdysi dávno vbu-
doucnu. Ta nyní vychází ve druhém,
rozšířeném vydání silustracemi kr-
novské malířky Terezy Posoldové.
Můžete přiblížit, o čem je vaše
novela?
Musím být opatrný, abych něco
neprozradil. Jedná se o příběh dva-
atřicetileté, frustrované a mamin
-
kou často kritizované učitelky, která
má navícúspěšnější starší sestru. Je
to příběh o tom, jak se může změ-
nit žena, které se smůla lepí na paty,
když potká pohledného a sebevědo-
mého gentlemana.
Komu je určena?
Zatím to vypadá poměrně hu-
morně, téma se totiž na sociálních
sítích a literárním serveru setkává
se zájmem žen nad čtyřicet, padesát
let. Některé by mi dokonce mohly
dělat babičku.
Můžete popsat, jak taková kni-
ha vzniká?
U každé knihy to mám jinak. Zá-
leží na časových možnostech a té-
matu. Novela Mamince se budeš lí-
bit je oddechovka spřekvapením.
Prakticky byla hotová za pár týdnů.
Celý příběh mi vhlavě vyklíčil bě-
hem večera. První dra jsem na-
psal o loňských zimních prázdni-
nách zběsilým, téměř nepřetržitým
vyťukáváním do klávesnice. Pak už
ho jen stačilo trochu doladit. Po-
vídky pro Kdysi dávno vbudoucnu
jsem sbíral postupně vletech 2013
až 2019. Mnohokrát se mi stalo, že
jsem kvůli nim musel vnoci vstát
zpostele. Párkrát jsem se to odvá-
žil neudělat a ráno byl nápad pryč.
Vydavatele jste našel snadno?
Oslovil jsem celkem čtyři menší
nakladatelství a měl štěstí, protože
tři znich projevili zájem velice rych-
le. Mohl jsem si tedy vybrat a věřím,
že dobře. Nakladatelství MaHa patří
původně krnovské spisovatelce de-
tektivek Markétě Harasimové, která
projevila jak profesionalitu, tak i las-
kavý přístup.
Kteří autoři vás ovlivnili?
Obecně jsem vždy upřednostňo-
val klasiku. Jako kluk jsem začínal
na francouzské literatuře 19. století
(Jules Verne, Alfred Assolant), poz-
ději jsem se přesunul do Ameriky
první poloviny 20. století (Faulkner,
Fitzgerald, Saroyan a pak Kerouac).
Momentálně se obracím k Tolstému
a Dostojevskému a žasnu nad jejich
více než tisícistránkovými knihami.
Moderní literatura mi často připa-
dá uměle vykonstruovaná. Autoři
se až příliš často drží šablon. Vím, že
je dnes těžké přijít sněčím novým,
ale záměrné kopírování předchozích
kopií degraduje umění. Ze součas-
né literatury mě zaujal Matt Haig,
který sice píše jednoduše, ale vnáší
do knih myšlenky o lidskosti i pova-
ze toho směšně krátkého okamžiku,
který nazýváme životem.
Jaké je vaše civilní povolání a má
nějaký vliv na vaši tvorbu?
Vystudoval jsem obor anglická
lologie a ktomu studium peda-
gogiky, momentálně se živím obo-
jím. Pracuji částečně jako učitel
v ZŠ Dvořákův okruh a do toho pře-
kládám knihy pro velké nakladatel-
ství. Univerzitní prostředí a prostře-
dí základní školy má na mou tvorbu
výrazný vliv.
Jaké jsou vaše cíle?
Žádné si nekladu. Dávám si velký
pozor na to, co si přeju. Ono by se
mi to totiž mohlo vyplnit. Někdo
má možná čas na to, aby se hrnul
za něčím, co považuje za svůj sen,
a pak se oklepával ztoho, že už to
vlastně ani nechce. Já ne. Mým cí-
lem je vidět smysl vtom co dělám
a žít radostně, snadhledem. Kaž-
dý den, každou minutu. Příliš pod-
léháme ideologiím. Americký sen
a neustávající touha po dosahová
dalších a dalších životních cílů vede
jen kutrpení.
Jaký máte vztah ke Krnovu?
Pozitivní. Lidi se mě často ptají,
proč raději nevypadnu do zahra-
ničí, když umím jazyk, nebo ales-
poň do většího města. Za plotem ale
tráva nemusí být zelenější. Párkrát
jsem to zkusil. Všechno má své pro
a proti. Novým myšlenkám a vzdá-
leným kulturám jsem více než ote-
vřen. Rád cestuji. Dovedu si před-
stavit, že bych vzahraničí strávil
i delší dobu. Ostatně už jsem to
kdysi udělal. Vždycky se ale budu
vracet. Pokud si přečtete novelu
Mamince se budeš líbit nebo můj
příští román, můj vztah ke Krnovu
se vnich odráží. Oba se odehrávají
ve stejné dimenzi. Pohraniční měs-
tečko Leopoldov se Krnovu nápadně
podobá. Je to pořád kce. Obzvlášť
u příští knihy by si čtenáři mohli
myslet, že je autobiogracká, což
není. Proto jsem příběhy nechtěl
zasadit přímo do skutečného Kr-
nova, ale vytvořil jsem jakési jeho
alter ego.
Pracujete na nějaké další knize?
Dlouhodobě mám rozpracova
rozsáhlý román smotivem reinkar-
nace. Moc se těším, až ho dokon-
čím. Je to ale velké sousto a vyža-
duje obezřetnost vůči historickým
souvislostem. Momentálně píšu
satirický román o českém školství
a společnosti. Hodně mě to baví
a dokonce se líbí i mně samotnému.
To se moc nestává. Navíc si myslím,
že satira na toto konkrétní téma je
potřebná. Školství není vdobrém
stavu, na druhou stranu bych to ale
vzhledem ke zkušenostem neházel
jen na učitele. Problém je vučitelích,
rodičích, dětech a obstrukcích sys-
tému, který by už po těch několika
set letech mohl vědět, jak to dělat
kvalitně. Na chodbách nám visí ob-
rázek Komenského, ale kdo se jeho
zásadami řídí? Někteří rodiče jsou
chápaví, jiní za námi chodí sagre-
sí a předpokládají, že se snad jejich
dětem snažíme ublížit. Chceme-li
změnu klepšímu, musíme se přestat
hádat a začít si pomáhat. (tg)
Koronavirus přerušil opravy Malého štokru
Když se po téměř šesti měsících
do Krnova vpátek 6. března zKo-
lína vrátil opravený kotel úzkoroz-
chodné parní lokomotivy U57.001,
přezdívané Malý štokr, chystali se
členové Slezských zemských drah
vareálu Krnovských opraven a stro-
jíren kjeho nální kompletaci. Spo-
lečně sodborníky už totiž strávili
stovky hodin opravami ostatních
částí lokomotivy a tehdy to ještě vy-
padalo, že po sestavení by Malý što-
kr mohl už vletních měsících opět
táhnout vagóny sturisty na osoblaž-
ské úzkorozchodné dráze. Jejich plá-
ny však narušila nouzová opatření
související spandemií koronaviru.
„Je to pro nás velké omezení. Jed-
nak jsme chtěli začít s přípravami na
sezonu, ale hlavně měly pokračovat
práce na opravě lokomotivy Malý
štokr, která se měla podle plánu vy-
dat na koleje včervnu,“ vysvětlu-
je zaměstnanec Slezských zemských
drah David Chovančík a dodává, že
vrekonstrukci se rozhodli pokračo-
vat vpátek 17. dubna. Oprava parní
lokomotivy je náročný proces. Složení
pojezdové části, osazení lokomotivní-
ho kotle a následná kompletace všech
dílů zpět do sebe je jedna z nejnár-
nějších částí opravy. Našim cílem je,
aby Maštokr vyjel na Osoblažku
ještě před prázdninami,“říká David
Chovančík.
Kli mimořádným opatřením se
neuskuteční ani tradiční zahajovací
jízda nové sezony s parní lokomo-
tivou Resita v pátek 8. května. „Po-
kud se situace bude vyvíjet příznivě,
parní vlak by mohl vyjet i dříve než
6. června, kdy je v plánu další parní
jízda a začátek víkendového letního
provozu parních vlaků. Změny termí-
nů mohou nastat prakticky kdykoli,
doporučujeme sledovat naše webo-
vé stránky,“ doporučuje Chovančík.
Obecně prospěšná společnost
Slezské zemské dráhy, která par-
ní vlaky na Osoblažce provozuje,
na opravu dostala dotaci ve výši
2 976 000 Kč od Moravskoslezské-
ho kraje, přispěli také drobní dárci
a založen byl i transparentní účet.
„Lokomotivě po loňské sezoně pro-
padla zákonná lhůta způsobilosti
parního kotle, který proto před
dalším provozem musel projít vel-
kou opravou. S nutností demontáže
kotle se nám tak naskytla možnost
detailní prohlídky pojezdu lokomoti-
vy i parního stroje, kdy vše potřebné
bylo opraveno do stavu, aby lokomo-
tiva bez větších problémů vydržela
v provozu několik příštích desetiletí.
Současně byly opraveny i další důle
-
žité části lokomotivy,“ popisuje Da
-
vid Chovančík.
Lokomotiva Malý štokr v loň-
ském oslavila sedmdesát let od své-
ho vyrobení v plzeňské Škodovce.
Od roku 1949 do roku 1976 byla
v provozu na úzkokolejkách v Bos-
ně a Hercegovině. V 80. letech mi-
nulého století ji pak zakoupil ra-
kouský spolek Club 760, který
provedl její částečnou opravu. Na
koleje však lokomotiva opět vyrazila
až v roce 2009 právě na Osoblažské
úzkokolejce. (tg)
Krnovské listy