Strana 5
Křížovka s anekdotou: Semetrika. "Dneska se mi o tobě zdálo, miláčku," říká ráno manžel své ženě. "Jak se pořád díváš na ty nekonečné televizní seriály, tak si představ,
že v jednom z nich si hrála v hlavní roli a celkem ti to šlo." "To mě docela těší. Ještě nakonec bude ze mne filmová hvězda." "No, zas tak moc se z toho neraduj, hrála jsi
tam pořádnou semetriku. Máš natrénováno, … (dokončení v tajence křížovky)."
Pom
ů
cka:
Párty
Udeřit
autor: E. Ledvina
Syn Kále-
.ba a Éfy.
..(z bible)..
Značka
ruských
nákladních
aut
Biblická
postava
Americký
ještěr
Zkr.ampér-
závitu
Povzdech
Pražský
podnik
(zkušební
stroje)
Číselné
údaje
Plynný
uhlovodík
Cizí muž.
jméno
(Antonín)
Žen.jméno
(26.9.)
Dř.slavný
angl.herec
(Edmund)
Býv.japon.
gymnasta
2.DÍL
TAJENKY
Inic.herce
Kohouta
Přirozená
soda
Slovensky
"pouze"
SPZ okr.
Ústí n/Orl.
Nevolníci
První
latinský
překlad
bible
Patřící
Táně
SPZ okr.
Trenčín
Výrobce
brýlí
Citoslovce
střelby
Jeden ze
smyslů
Cvičení
pouze jed-
nou paží
Výčepní
lokál
Kontrast
Hl.město
Indonésie
Opotřebova-
ná nošením
Starší SPZ
Kladna
Lid.dem.ar-
máda (zkr.)
Část
chodidla
Japonská
lovkyně
perel
Hvězdář Věřitel
Inic.hokej.
Machače
Slovensky
"řada"
Kód jemen.
dináru
Chem.zn.
stroncia
1.DÍL
TAJENKY
Část
závodu
Bulharské
pohoří
Orientální
trh
Druh spo-
lečenské-
ho psa
Ohrada
Dohro-
mady
Pracovník
..v lomu..
Cháran,
Melanthu,
YDD
Výkon
fotbal.
obránce
Náplň Zbytečně
Messen-
ský král
Jméno
spis. Pavla
Dětský
pozdrav
Průtah
(zastar.)
Šeříkově
fialová
Jméno
plocho-
drážníka
Olsena
Přenosný
deskový
počítač
Inic.zpěv.
Zicha
Anglicky
"oves"
Části os-
minových
not
Záznamy o přijímání
k měšťanskému právu
v Krnově II.
Počestný původ, tj. skutečnost,
že jedinec byl manželským dí-
tětem, byl patrně nejzákladnější
podmínkou pro přijetí k měšťan-
skému právu. Jejím vyhověním
však uchazeč ještě neměl splněno,
musel totiž uhradit určitý nanční
obnos do městské pokladny. Také
v tomto případě jsme však odkázá-
ni na nepřímé indicie. Tou první je
zápis z 15. 9. 1590. Tehdy byl přijat
majitel robotní usedlosti z Kostel-
ce Hans Kuzmig, vlastnící zároveň
hamr na Ježníku. Zápis říká, že:
„…svou přísahu učinil ve formě,
jak měšťané tutéž činili, a nařízený
1 groš přenechal.“ Druhý nepřímý
doklad tvoří poznámka učiněná
u záznamů přijímání z 15. 12. 1609.
Pod jmény přijatých k zmíněnému
datu následuje přípis znějící takto:
„…dal jeden každý zde svobod-
ný mladý tovaryš celých 30 grošů.
Každý ženatý dal 1 zlatý 2 groše.“
Zdá se tak, že poplatek nebyl jed-
notný a jeho výše byla proměnlivá
v závislosti na jiných faktorech.
Finanční obnos však patrně
mohl pomoci k přijetí mezi měšťa-
ny i při svízelnějších situacích. Ob-
sáhlejší přípis z roku 1732 podává
svědectví o přijetí jistého Jacoba
Homanna. Ten byl přijat 24. 5.,
magistrát města si ale navíc vyžá-
dal svolení krejčovského cechmis-
tra. Jacob Homann se totiž měl
dopustit blíže nespecikovaného
přečinu či ilegálního jednání. Dle
zápisu bylo toto provinění projed-
náno a jeho přijetí do měšťanského
stavu nepřekáželo, Homann však
musel zaplatit na přímluvu jeden
tolar slezský, což měl po roce zo-
pakovat.
Předchozí odstavec krom jiného
přináší také svědectví o možnosti
zasahování cechovních korporací
a cechmistrů do aktu přijímání
nových měšťanů, popřípadě o ur-
čitém vlivu na něj. To se přímo ze
záznamů o přijímání dokonce ještě
jednou potvrzuje. Dnes dosti kuri-
ózně, v dobovém kontextu však lo-
gicky, zní poznámka z 27. 8. 1561
u přijatého novoměšťana Gregora
Augustina, pekaře přicházejícího
zpoza hranic města Krnova. Ten
musel při aktu přijímání mezi kr-
novské měšťanstvo slíbit, že ne-
chce pracovat více než pekařští
řemeslníci. U současného čtenáře
tato zmínka možná vyvolá úsměv
či dokonce pobavení. Zajisté si
leckdo dovede představit situaci,
kdy po příchodu do zaměstnání,
vida kolegyni s časopisem v ruce
a kolegu surfujícího jen tak po in-
ternetu, zasedne pohodlně za stůl
a dá ruce za hlavu s tím, že přeci
slíbil, že nebude pracovat více jak
ostatní… Nahlíženo dobovým
prizmatem je však tato podmínka
běžná. Příslib můžeme chápat jako
nezbytný a samozřejmý projev re-
spektu nově příchozího k vnitřním
ustanovením subkultury, do které
se Gregor Augustin musel zapojit.
Slib nejspíš zapadal do ustanove-
ní pekařského cechu a zajišťoval
vřazení nově příchozího do ekono-
micko-sociálních struktur města
a tedy i snazší asimilaci. Není to ale
ve městech střední Evropy nic ne-
obvyklého, odborná literatura tuto
praxi zmiňuje.
Alexandr Michl-Bernard
(Pokračování příště)
5www.krnov.cz
Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (22.)
Záznamy z roku 1561 začínají zápisem o Gregoru Augustinovi,
přijatém 27. 8. 1561, a jeho slibem, že nebude pracovat více, než
ostatní členové pekařského cechu.