Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 5

www.krnov.cz

Zhistorie krnovských bran

ahradeb VI.

Na počátku 18. století se

i v habsburské říši definitivně

prosadily moderní teorie pev-

nostního stavitelství. Výrazně

tomu pomohlo založení Inže-

nýrské akademie ve Vídni vroce

1718, což také položilo základ

vzniku ženijního vojska. Na zou-

falém stavu fortifikací v českých

zemích to nic nezměnilo, což

se vymstilo před polovinou 18.

století, kdy propukly války ora-

kouské dědictví, které po sto le-

tech učinily hlavní bojiště opět

z českých zemí. Už po skončení

první slezské války roku 1742, je-

jímž důsledkem byla ztráta téměř

celého Slezska, bylo přistoupeno

k modernizaci fortifikací, pouze

však vOlomouci aBrně, později

také v Hradci Králové. Zároveň

bylo rozhodnuto o vybudování

moderních pevností, jejichž zá-

kladem již nebylo město – takto

byl na sklonku 18. století vybu-

dován Josefov aTerezín. Násled-

né období sice nepřineslo konec

budování pevností, avšak až na

jmenovanou Olomouc a Hradec

Králové to znamenalo definitivní

ztrátu vojenského významu forti-

fikací všech ostatních měst.

Krnova a jeho opevnění se

samozřejmě tyto trendy v pev-

nostním stavitelství a v přístupu

k městským fortifikací dotýkaly.

Jaký byl osud avývoj jeho fortifi-

kace od počátku 16. až do sklonku

18. století? Díky písemným zmín-

kám a určitým poznatkům z ar-

cheologie, je možné to mapovat.

Česky sepsaný urbář krnovské

komory z roku 1523 za účelem

prodeje knížectví Hohenzoller-

nům potvrzuje jen přítomnost

fortifikace. O něco málo mladší

písemné zmínky přidávají po-

znatek oopravách amodernizaci

opevnění města, ačkoliv je znich

nemožné zjistit celkový rozsah

prací ačeho se týkaly. Nový ma-

jitel Jiří Ansbašský přistoupil

k modernizaci fortifikace Krno-

va patrně roku 1529 vsouvislosti

s tureckým nebezpečím. Je dost

možné, že došlo pouze kobnově

zvolna chátrajícího opevnění či

k vyspravení škod vzniklých za

tažení Matyáše Korvína. Práce

na opevnění Krnova pokračovaly

ive 30. a40. letech 16. století, ato

ikvůli požárům. Ty krom měst-

ských domů arůzných staveb ve

městě i na předměstí poškodily

také brány ahradby. Část prove-

dených prací tak požáry znehod-

notily, jindy naopak iniciovaly

stavební zásahy a uspíšily jejich

zahájení.

Jak konkrétně se opevnění Kr-

nova změnilo pracemi prováděný-

mi před polovinou 16. století, není

úplně zřejmé. Můžeme-li věřit

ikonograckým pramenům z 18.

století, došlo k proměně hradeb-

ních ochozů. Byly-li počátkem 16.

století završeny, jak to bylo ve stře-

dověku obvyklé, cimbuřím spro-

lukami a stínkami, došlo k doz-

dění proluk a vytvoření střílen.

Ochoz hradeb byl nejspíš opatřen

jednoduchou krytou střeleckou

chodbou, což navíc střelný prach

daleko lépe chránilo před zvlhnu-

tím. Nasvědčují tomu i písemné

zmínky z městské knihy Krnova

zlet 1544 až 1558. Úpravami nej-

spíš procházely i hradební věže,

přinejmenším takovými, které

adaptovaly střílny pro použití pal-

ných zbraní. Zřejmě nejvýraznější

modernizace se patrně dočkaly

brány, před nimiž byly vybudo-

vány barbakány, což je patrné ina

plánech z 18. století. Výraznější-

mi stavebními úpravami prošly

také branské věže. Část literatury

zmiňuje, že kolem hradeb byly vy-

budovány za Jiřího Fridricha valy.

Co tím bylo konkrétně míněno je

však problematické určit. Novější

literatura naopak předpokládá,

že výrazy jako Pasteien (1543)

a Bolwerkhen (1621), což zřejmě

starší literatura považovala za valy,

patrně ve smyslu bastionů zná-

mých z mladší doby, zastupovaly

barbakány, nikoliv nějaké rozší-

řené zemní valy. Nástavba rene-

sanční atiky italského typu na zá-

padním úseku krnovských hradeb

vycházející z Horní brány však

možná vznikla až za přestaveb na

krnovském zámku, které měly být

prováděny za Jana Jiřího.

Alexandr Michl-Bernard

Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (43.)

Křížovka: Pláč. Děda s vnučkou hráli oblíbenou hru Člověče, nezlob se. Vnučka jako obvykle švindlovala a nepřestala ani po důrazném napomenutí, takže děda z výchovných

důvodů odmítal hrát dál. Vnučka se urazila a šla trucovat do vedlejšího pokoje. Po chvíli se ale vrátila a se slzami v očích se omlouvala: „Dědo, promiň, že jsem brečela."

Děda na to: „To nic, i já se omlouvám, že jsem také nebrečel a (tajenka křížovky)."

Pomůcka:

Letadla

autor: E. Ledvina

....Nápoj

....

z révy

Slovenská

předl."ve"

Zn.náklad-

ních aut

Inic.hereč.

Kabátové

Start letadla

Cizí zn. lyží

Hlas osla

Rezorty

3.DÍL

TAJENKY

Zkratka

souhv.Páva

Dodané

poštou

Vysoké

teploty

100 m

Nepohá-

něti

Slovensky

„oltáře"

Dobro-

dinec

Starší SPZ

Svitav

Dět.citosl.

ošklivosti

Kaprovitá

ryba

Hmota na

gramo-

fonové

desky

Táta

Zkušeně

Pozdrav na

rozlou-

čenou

Starší zn.

počítačů

Starořím.

mince

Španělsky

„holubice"

Starší SPZ

Sokolova

Středověký

nájezdník

Francouz.

komik

Pracovitost

Citoslovce

povzdechu

Purpur

Žen.jméno

(4.4.)

Dětský

pozdrav

Rytmický

pohyb

Německá

předložka

„při"

Německy

„chlapec"

Lama

Ozvěna

Staškovo

jméno

Historické

pařížské

vězení

Chem.zn.

osmia

Řím.mravo-

kárce

Beduínský

plášť

2.DÍL

TAJENKY

Zkoušet

1.DÍL

TAJENKY

Posypaný

solí

Přeložit

rozkazem

Román

Karla

Čapka

inula,

Knabe,

ROL, VSE

Jméno

zpěváka

Johna

Obyvatel

Laosu

Nářečně

inu

Označení

..výrobků..

z hliníku

Řeka na

jihu Por-

tugalska

Rostlina

oman

(botan.)

Citoslovce

troubení

TakéZpěvohra

Ozdobné

schránky

(zast.)

Starší SPZ

Vsetína

Čes.básník

(Alexandr

Hořejší)

Královo-

polské

strojírny

(býv.zkr.)

Kód ru-

munského

leu

Obyvatelé

největšího

světadílu

Jedovatý

had

Schematicky podobu krnov-

ského opevnění v 16. století

zanesl do císařského otisku

mapy stabilního katastru

zroku 1836 František Kolář.

Zdroj: Krnov - historie,

archeologie

Krnovské listy