Strana 5
www.krnov.cz
5
Zhistorie krnovských bran
ahradeb VII.
Fortifikaci celého města výraz-
ně zesílilo vybudování zámku Ho-
henzollerny vletech 1531 až 34 na
místě staršího hradu. Kamenný
zámek vystavěný v renesančním
slohu si dodnes uchoval pevnost-
ní charakter apřes své organické
včlenění do městského opevnění
byl od města oddělen abyl samo-
statně hájitelný. Zajímavé rovněž
je situování zámeckého komplexu
poblíž vtoku mlýnského náhonu,
původně vedlejšího ramene řeky
Opavy, do areálu města. Bylo tak
možno ze zámku ovládat akont-
rolovat i napouštění městského
příkopu vodou.
Za období třicetileté války pro-
kázala patrně fortifikace města
Krnova určitou pevnost, avšak
nikoliv nedobytnost. Vojska
vKrnově usazená, ať již té či oné
strany, prováděla aspoň menší
zemní práce, které měly v rych-
losti modernizovat krnovské
opevnění. Nejvíc patrně Švédové,
kteří Krnov podruhé dobyli 6. 11.
1645 azůstali až do roku 1650. Ti
provedli opevňovací práce, byť
provizorního charakteru. Nejpr-
ve zredukovali předměstskou zá-
stavbu, která se příliš přibližovala
městské fortifikaci, avytvořili tak
hluboké obranné pásmo. Posléze
podél města patrně vybudovali tři
bastiony, jeden vseverním úseku
opevnění, další dva pak vjihozá-
padním a jihovýchodním ohybu
městských hradeb. Spojovala je
kurtina ve formě sypaného zem-
ního valu, městský příkop byl
rozšířen ana vnější straně opat-
řen nízkým valem.
Po ukončení třicetileté války
začínala být zastaralost městské
fortikace Krnova více než zřej-
má. Sřešením přišel vídeňský dvůr
a nepotěšil měšťany, šlechtu, ani
samotného knížete Karla Eusebia
z rodu Lichtenštejnů. Císař totiž
počítal s tím, že opevnění všech
míst, která nebyla prohlášena za
zemské pevnosti, mají být demo-
lována, aby nemohla být používána
povstalci či nepřítelem. Navíc bylo
zřejmé, že není reálné důkladně
modernizovat každé opevněné
místo azajistit mu dostatek kvalit-
ních obránců. Krnovu, ale iOpavě
či Hlubčicím, se měl stát osudo-
vým švédsko - polský konflikt.
Pod hrozbou, že by Švédové opět
vstoupili na teritorium Slezska,
rozhodla dvorská válečná rada ve
Vídni roku 1655 ozbourání opev-
nění všech měst adalších lokalit ve
Slezsku, která nebyla prohlášena za
zemské pevnosti. Na žádost stavů
Opavského a Krnovského knížec-
tví, podpořenou osobní intervencí
knížete Karla Eusebia ucísaře vsr-
pnu 1656 bylo nakonec rozhodnu-
tí o demolici fortikace Krnova,
Opavy a Hlubčic nejen odvoláno,
ale dokonce rozhodnuto o opravě
arozšíření. Finanční náklady měly
být rozloženy mezi stavovské obce,
města, knížecí astátní pokladnu.
Krnovský zemský hejtman se
14. 1. 1657 obrátil na císařského
polního maršála Melchiora von
Hatzfeldt velícího císařským oddí-
lům podporujícím polského krále
vkoniktu se Švédskem, který tím
pověřil císařského inženýra Grün-
dela. Ten navrhl zachování prvků
budovaných dříve Švédy adoplnit
je odalší prvky. Nabízela se dokon-
ce varianta zbourat stávající provi-
zorní opevnění avybudovat nové,
reektující vývoj pevnostního
stavitelství. K tomu však nedošlo
aba co víc, inakonec zvolená mi-
nimalistická koncepce spočívající
vdoplnění stávající provizorní for-
tikace se vlekla abyla nedůsledná.
Zapojené subjekty (stavy, město,
kníže acísařský dvůr) se totiž ne-
byly schopny domluvit amoderni-
zaci opevnění Krnova koordinovat.
Z velmi ospalého tempa prací se
všichni zainteresovaní rázně pro-
brali vroce 1663 vdůsledku nové
války monarchie s Turky. Poté,
co Turci dobyli klíčovou pevnost
Nové Zámky, nezdálo se fantaskní,
že by turecká vojska připochodova-
la až pod krnovské hradby. Po pádu
Nových Zámků se tak horečnaté
fortikační aktivity rozproudily
kolem řady měst na Moravě a ve
Slezsku.
Alexandr Michl-Bernard
Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (44.)
Křížovka: Cukrárna. Vejde starší pán do obchodu, rozhlédne se a poněkud zmateně se zeptá: „Prosím vás, je to cukrárna?" „Ne, ta už tady není," oznámí prodavač. „Kdysi
tady byla, ale teď už se tu prodává něco jiného. Po cukrárně nám zbyla jen ta vývěsní tabule, která se bude měnit." „To je škoda. Vidím nápis
Cukrárna
a (dokončení v tajen-
ce křížovky)."
Pomůcka:
Kapusta
autor: E. Ledvina
Milenka
(zastar.)
Lovkyně
perel
Štíhlé
listnáče
Ozn.našich
letadel
Oblouková
míra
Patřící
Pavlovi
Nářečně
tady
Obdělat
motykou
3.DÍL
TAJENKY
1000 kg
Kamsi
(básn.)
Kobaltová
ruda
Francouz.
souhlas
Zažehnout
Sloven.nár.
povstání
Chem.zn.
nobelia
Španělská
plachetnice
Inic.herce
Munzara
Okovat
Obyvatel
Sumatry
Opuchlina
Okřídlený
pohádkový
kůň
Koupací
nádoba
Zálusk
(zastar.)
Anglicky
„mít"
Ono
Promoční
síň
.…Sídlo
….
v Bosně
Zahnutá
skoba
První
trojciferná
Rozměrná
Síla
Slovensky
„arest"
Švédská
automo-
bilka
Český hud.
skladatel
V esperan-
tu „USA"
Plynný
uhlovodík
Dět.pokrm
(sloven.)
..Bohyně..
(z latiny)
Slanisko
Národní
ragbyová
liga (zkr.)
Starší SPZ
Ústí n/Lab.
Řím.čísly
501
Nakřivo
(obecně)
1.DÍL
TAJENKY
Unikat
Jedno-
hubky
Perský
sluha
Divadelní
závěs
Slovensky
„to co"
Cože
linnéit, oui,
Šor, Usono
Ovčí
pěšinka
(nářeč.)
Citoslovce
povzdechu
2.DÍL
TAJENKY
Husarský
kabát
Čert
(zastar.)
480 kusů
(dvě slova)
Hudební
dílo
Náš bývalý
prezident
Tenis.klub
Jeseník
(zkr.)
....Místo....
v poušti
(st.pravop.)
...Tabule...
s nápisem
Ochutit solí
Cestovní
doklad
Motorové
vozidlo
Plán opevnění města Krnova
pravděpodobně kolem roku
1657 vytvořený císařským for-
tikačním inženýrem Gründe-
lem. Ten zaznamenává starší
zděné gotické a renesanční
opevnění (červená barva)
aprovizorní švédské opevnění
(písmena C, B, A, K, G).