Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 5

www.krnov.cz
5
Triviální škola pro dívky
Roku 1774 vydala Marie Te-
rezie školský řád, který zásadně
proměnil způsob vzdělávání. V
souvislosti byly vKrnově otevřeny
hlavní škola pro chlapce atriviální
škola pro dívky, jež navázala na pů-
vodní farní školu. Stejně jako ona
se nacházela ve zvonici kostela sv.
Martina. V roce 1779 postihl Kr-
nov rozsáhlý požár, který zachvátil
i budovu triviální školy. Dům byl
tak poškozený, že musel být pode-
přen trámy, aby nedošlo kzhrouce-
ní. Sgenerální opravou se začalo na
jaře 1780, nejspíš ve stejnou chvíli,
kdy se začal opravovat farní kostel,
dřevo na rekonstrukci dodalo měs-
to. Pracemi byl původně pověřen
stavitel Wenzel Sitta, kterého brzy
vystřídal stavební mistr Johann
Mihatsch, jenž se podstatně podílel
na obnově celého Krnova.
Kolem roku 1790 musely dívky
zvonici opustit apřestěhovat se do
nedalekého zemského (knížecího)
domu, jehož prázdné prostory da-
roval škole kužívání krnovský kní-
že. Dům stával na místě dnešního
gymnázia, navazoval na sousední
zámek a původně v něm zasedal
zemský soud asněm. Kromě učeb-
ny se v něm nacházel zaměstna-
necký byt prvního učitele, který
měl tři pokoje, kuchyň, sklep, půdu
ak tomu idřevěnou světnici. Po-
sledním, kdo ho obýval, byl učitel
Ignaz Veit. Poté jej získali knížecí
úředníci aučiteli asoučasně ředite-
li triviální školy Johannu Jenkemu
byl přidělen byt vpřízemí, kde se
nacházel knížecí lihovar. V pří-
zemí bydlela zpočátku i učitelka
ženských ručních prací Poppeová.
Vzimním období probíhala výuka
tohoto předmětu vučebně, vlétě se
však musely žákyně spokojit pouze
spředsíní. Po její smrti vroce 1812
zde vyučovala ruční práce většinou
bezplatně manželka ředitele školy.
Řídící zastával pozici prvního uči-
tele isbormistra chrámového zpě-
vu ve farním kostele. Vedle mzdy
90 zlatých dostával od města natu-
rálie vpodobě 12 sáhů (1 sáh = cca
1,8 m) palivového dříví. Podobným
způsobem byli odměňováni iučite-
lé. Plat jim plynul rovněž ze školné-
ho. Nárok měli ina zvláštní peně-
žité odměny, například novoroční
příspěvek, který dostávali od měš-
ťanů. Přesto nebyla životní úroveň
učitelů vysoká. Nouze je nutila při-
vydělávat si třeba imuzicírováním
po hostincích, tato praxe jim však
byla brzy zakázána.
Mezi vyučovací předměty tri-
viální školy patřilo čtení, psaní,
počítání, náboženství a podle
možností také dívčí ruční práce.
Výuka probíhala v mateřském ja-
zyce, tedy v německém. Zavedení
povinného vzdělávání se týkalo dí-
vek, které bydlely uvnitř města ina
předměstích. Výjimku měla jen ta
z odlehlejšího Horního předměs-
tí, těm bylo povoleno navštěvovat
školu vChařové. Povinnost dochá-
zet do školy vcentru měly rovněž
děti z kolonie Mariánské Pole na
Cvilíně. Místní dívky ji však takřka
nenavštěvovaly vzhledem k vzdá-
lenosti inepřízni počasí vzimním
období. Vroce 1815 byla proto na
Cvilíně otevřena škola s jedním
učitelem.
Triviální škola měla původně dvě
třídy. Na počátku 19. století to byly
již tři třídy svíce než třemi stovka-
mi žákyň atřemi učiteli. První dvě
byly umístěny vkasárnách vPan-
ské ulici, třetí se nacházela vzem-
ském domě. O klady se dělila
obec ivrchnost. Kníže podporoval
první třídu, chod posledních dvou
ročníků mělo vpéči město. V50.
letech 19. století měla škola již čty-
ři třídy se třemi učiteli a jedním
podučitelem. Triviální farní škola
pro dívky existovala do roku 1869,
kdy byla změněna vobecnou školu
dívčí. Jakub Mamula
Seriál: Zhistorie krnovského školst (9.)
Křížovka: Procházka městem. Dnešní (tajenka) na Náměstí Hrdinů s prvky odkazujícími na renesanční architekturu Krnova byl postaven v letech 1922-24 Antonem Köstlerem
a Eugenem Kochem. Původně objekt patřil nemocenské pokladně. Hodinová věž nad hlavním vchodem je replikou věže renesanční radnice města zbořené v roce 1900. Hlavní
vchod je zdoben sgrafity s vyobrazením řemesel krnovských občanů.
Pomůcka:
Dočasně
autor: E. Ledvina
Zkr.yardu
Chem.zn.
astatu
Spoluzakla-
datel Říma
SPZ okr.
Trenčín
Určené ke
hraní
Apo, Ika
Nevelcí Ten i onen Ona
Mořský
rosol
Ruč
barvení
látek
Otřít
jazykem
Píle
Vídeňský
sport.klub
Pokorně
žádat
Žácí
nástroje
Potrat
(medic.)
Masa
Jihoasijská
aromatická
bylina
Obchodní
sleva
Kolejnice
(zastar.)
Filipínská
sopka
Slovenské
okr.město
Unikát
(2 slova)
Zábava
Ostravsko-
karvinské
doly
1.DÍL
TAJENKY
Hodonína
Soubor
prvků
Pozdrav na
rozlou-
čenou (fr.)
Mrknutí
Marodit
Janinský
paša
Narozeni-
nový
„výprask"
Možná
Starší SPZ
Hr.Králové
Zvratné
zájmeno
Citoslovce
klapotu
Tímto
směrem
A sice
Ženské
hlasy
Způsob
barvení
tkanin
Ukazovací
zájmeno
(právě ty)
Okr.odbo-
rová rada
(zkr.)
Konzervo-
vat (okurky)
Chorvatské
letovisko
2.DÍL
TAJENKY
Darebák
(epr.)
Ostrý
přízvuk
Egyptská
bohyně
války
Metropole
Kazach-
stánu
Cestovní
doklady
Slovensky
familiárně
„táta"
3.DÍL
TAJENKY
Zastarale
který
Anglosas.
dutá míra
Náš herec
(Martin)
Slovenská
hudební
skupina
Býv.název
obch.domů
Tepelné
zpracování
Ozdobná
spona
Riziko
Plovoucí
kus ledu
Obrně
vozidlo
Velikán
Tvář
(anatom.)
Pražský
želeř
Zleva městské hradby, za nimi Kostelní nám. sdomem č. 1, kos-
telem sv. Martina abudovou hlavní školy. Zprava knížecí zemský
dům. V jeho přízemí vlevo byla palírna, viditelná okna hlavního
traktu patřila dívčí triviální (farní) škole.
Krnovské listy