Strana 5
Křížovka: Procházka městem. Nejvýraznější částí krnovského obranného systému, která se dochovala do dnešních časů, je (1.tajenka). Byla pojmenována podle nepřátel, kteří
za třicetileté války obléhali naše město. Původně byla stěnou části knížecí chodby, kterou nechal vybudovat v 1.pol.16.století markrabě Jiří Hohenzollern. Cihlová stavba má rene-
sanční arkády a (2.tajenka). Byla nastavěna na městské hradby z kamene, před nimiž byl vykopán hluboký příkop naplněný vodou.
Pom
ů
cka:
Žíla
autor: E. Ledvina
N
ěmec.ka-
retní hra
Citoslovce
konejšení
Chem.zn.
erbia
Prožít
Figuríny
Nížina
(kniž.)
Primitivní
plavidlo
.Zařízení..
k pečení
Pokašláva-
jící člověk
(expr.)
Bojovnice.
z čes.bájí
Editor
Zátopkovo
jméno
Příbuzen-
ské sňatky
ín, Malad,
taza, Upa
Mercedes
(slang.)
Název zn.
metru
Pres
Puška
(zastar.)
Anglicky
„starý"
Mýtiny
Mužské
jméno
(26.4.)
Touš
Který
(zastar.)
Ženský
hlas
Slovensky
„jiskra"
První
trojciferná
Kubánská
objemová
jednotka
Kontrast
Ty
č
na mí-
sení těsta
Zmatek
1000 kg
Označení
našich
letadel
Mongolský
pastevec
Starší SPZ
Strakonic
Moravské
vinařské
město
Praobyv.
Balkánu
Pochodo-
vé úhly
Obyvatel
Alžírska
Celebeský
buvol
Přítel
Jerryho
Vodní
rostliny
Etiopská
hora
Hliníková
slitina
Obchodní
příručí
Nevodiče
..Oschle..
(o chlebu)
Solmizační
slabika
Zn.kance-
lářských
potřeb
Mlha s ob-
sahem
kouře
Býv.čín-
ský vůdce
Zn.pro
kalorii
Tranzitní
žel.koridor
Německy
„ovoce"
Dovednost
Citosl.pře-
kvapení
Ruská řeka
1.DÍL 2.
TAJENKY
2.DÍL 2.
TAJENKY
Předložka
(se 3.p.)
.Obec jz..
od Opavy
Domácky
Ivana
Správce
župy
Lovec.pes
(vyžle)
Staré
čínské
platidlo
Plynné
uhlovodíky
1.
TAJENKA
Domácky
Ilona
Záznamy o přijímání
k měšťanskému právu:
počty přijatých I.
Již několik posledních dílů Tou-
lek se věnujeme přijímání k měš-
ťanskému právu v Krnově a ještě
chvíli u něj setrváme. Po obecném
představení tématu, jeho pramene
a podmínek pro přijetí, se budeme
nyní blíže věnovat počtu přijatých.
K čemu je dobré podrobněji řešit
počty přijímaných? Bez ohledu na
širší celek problematiky přijímání,
fungují prosté počty jako indiká-
tor. Vysoké číslo přijímaných může
poukazovat na atraktivitu kon-
krétního sídla pro nově příchozí.
Je to podobné jako dnes, čím více
„přistěhovalců“, tím větší zájem
o život v dané lokalitě či náznak
velmi dobrého žití v dané desti-
naci. V případě předmoderního
města to ale může také ukazovat na
populační krizi, kdy městská rada
značně rozvolnila podmínky pro
přijetí a „brala“ kde koho. Proto na
otázku hloubavějšího čtenáře mů-
žeme dát jednoduchou a obecnou
odpověď, že to je prostě schůdek
k dalšímu výzkumu. Ve snaze být
ale konkrétnější se již naše odpo-
věď větví do vícero směrů, jak tomu
nezřídka u historie bývá. Tedy zpět
ke Krnovu.
Kdo někdy četl práce Radka
Fukaly věnované Janu Jiřímu Kr-
novskému, poslednímu krnovské-
mu knížeti z rodu Hohenzollernů,
nemohl minout kapitolu popisují-
cí rozkvět Krnovského knížectví
v době jeho vlády, a zejména pasáž,
která na několika stranách líčí po-
dobu Krnova za vlády Hohenzo-
llernů a jeho proměny. Všeobecný
vzestup Krnova je dokumentován
mimo jiné následovně: „Je zřej-
mé, že vzestup Krnova přitahoval
venkovské obyvatelstvo a že tamní
řemeslnické dílny vstřebávaly nové
příchozí i ze vzdálenějších regionů.
Rok od roku stoupal podle zápisů
v městské knize počet nově přijatých
měšťanů, kteří ve většině případů
neměli velké problémy s asimilací.“
Citovaný úryvek je spíše ilustra-
tivní, má dokreslovat ekonomický,
populační a společenský rozmach
města v době vlády Hohenzollernů,
s čímž samozřejmě naprosto sou-
hlasíme. U čtenáře to ale může vy-
volat dojem, že dle zápisů v městské
knize počet přijatých stabilně rok
od roku vzrůstal. Podrobný prů-
zkum zápisů ale odhaluje, že tomu
tak úplně nebylo.
Zkusme vzít delší časový úsek.
Jako počátek uchopme rok 1522,
z nějž pocházejí nejstarší dochova-
né záznamy. Jako pomyslný konec
zkusme stanovit rok 1742, tedy
ukončení tzv. první slezské války,
která učinila Krnov poprvé v histo-
rii, a vlastně již napořád, pohranič-
ním městem. Získáváme tak etapu
220 let, navíc dosti variabilního
historického vývoje.
Promítneme-li pak pro přehled-
nost a názornost do grafu počty
přijatých za každý rok, v němž se
akt přijímání konal, není výsled-
kem ani mírně konstantně stoupa-
jící přímka, natož třeba úhlopříčka.
Můžeme říci, že v průběhu této pe-
riody nevykazovaly zápisy přijíma-
ných trvalý růst počtu přijatých,
ani trvale konstantní počet. Tak-
řka jediným pravidlem byla značná
rozkolísanost počtu přijímaných,
ačkoliv jisté tendence jsou postřeh-
nutelné. Alexandr Michl-Bernard
5www.krnov.cz
Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (24.)
Graf vývoje počtu přijímaných k měšťanskému právu v Krnově
v letech 1522 až 1742. Křivka nevykazuje stabilní průběh, naopak
poměrně divoce kolísá.