Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 5

5www.krnov.cz

Seriál: Historie kalamit na Krnovsku (V. část)

Sucho a výkyvy teplot

lesům neprospívají

O Stromu roku 2018

rozhodne jeho příběh

Při rozboru příčin chřadnutí

a odumírání smrku se jako hlavní

důvod ukazuje klimatická změna.

Ta má za následek zvyšování prů-

měrné roční teploty, absenci zim

s bohatou sněhovou pokrývkou

a dlouhodobějšími mrazy, časnější

příchod jara a snižování objemu

ročních srážek, které padají ve for-

mě krátkých a prudkých přívalů

hlavně vletních měsících.

Dešťovou vodu ve velkých obje-

mech pak není půda schopna ab-

sorbovat a tak odtéká po povrchu

a nevsakuje do spodních vrstev.

Z tohoto důvodu dochází k vý-

raznému poklesu hladiny spodní

vody, a proto smrk se svým měl-

kým povrchovým kořenovým

systémem je nejpostiženější dře-

vinou. Svůj díl má i srážkový stín,

způsobený hradbou Jeseníků, která

zachytí oblačnost přicházející od

západu a většina srážek spadne

tam. Vovzduší přibývá zastoupení

oxidu uhlíku a dusíku, hlavně zvý-

šeným spalováním fosilních paliv

v elektrárnách a výrobních provo-

zech a také houstnoucím automo-

bilovým provozem. Svou roli hraje

i ozónová díra.

V roce 2015 se sešly nepříznivé

podmínky pro smrkové poros-

ty. Téměř poloviční celkový roč-

ní úhrn srážek proti normálu

a 32 tropických dní měly za násle-

dek zapaření kmenů smrků, které

neměly kde čerpat potřebnou vlá-

hu. Všechny tyto okolnosti zpeče-

tily existenční podmínky smrku

vjeho nepřirozených podmínkách.

Výzkumníci přišli s faktem, že

vrchní horizont půdy proschnul

a vlásečnicové kořeny, jimiž stromy

přijímají vláhu a živiny, se při po-

hybu větrem potrhaly.

Zavadlé smrky zcela ztratily

schopnost přirozené obrany proti

kůrovcům a na jejich totální zkázu

stačilo i menší množství jedinců.

Svůj velký vliv na oslabení poros-

tů má i všudypřítomná václavka,

která ucpává vodivé cévy stromů,

a na chřadnutí a odumírání se podí-

lí již delší období. Kůrovci nahrála

do karet i kratší zima a teplo, které

urychluje jeho vývoj, a také semen-

ný rok u smrku vroce 2015. Tehdy

smrky, zřejmě pudem sebezáchovy,

silně zaplodily, čímž ještě prohlou-

bily své oslabení. Problémem byl

i kalamitní výskyt nepůvodního

druhu lýkožrouta severského, který

působením tepla dokáže svůj vývoj

urychlit a vytvořit více populací.

Tím nejzásadnějším faktorem pro

tak intenzivní a rychlý průběh ka-

lamity byl ale výskyt téměř čistých

smrčin, které kůrovcům poskytly

ideální podmínky pro jejich „ho-

dování“.

A co dál? To je hlavní otázka,

která dnes trápí většinu lesníků.

Jak ve stávajícím stavu zajistit co

nejrychlejší obnovu holých ploch

po vytěžených porostech a přitom

nevytvořit „plantáže“ stejnověkých

a výškově nerozrůzněných porostů,

které by do budoucna byly ohrože-

ny hmyzovými, větrnými či houbo-

vými kalamitami, jako se tomu děje

dnes? Kde sehnat vhodný sadební

materiál a kvalitní pracovníky na

zalesňování a následnou ochranu

nově vysazeného lesa?

V pracovní síle měli naši před-

chůdci v první polovině minu-

lého století „výhodu“. Byla velká

nezaměstnanost a bída. Lidé byli

vděční za jakoukoliv práci a prá-

ce si vážili i za bídný peníz. Dnes

je velký problém sehnat nástup-

ce pracantů ze „staré školy“. Ně-

kde situaci ještě zachraňují jejich

potomci, kteří tuto práci a fortel

okoukali od svých rodičů. Na ne-

dostatku kvalitních pracovníků se

podepsala, podle mého názoru,

nepříliš šťastná transformace lesní-

ho hospodářství. Neustálé střídání

 rem a pracovníků, provádějících

lesnické práce, kvalitě prací nepro-

spělo. Podbízení se  rem cenami

při výběrových řízeních vedlo také

ke snížení odměny za práci a tak

objem provedené práce jde na úkor

její kvality a kvalitní pracovníci od-

cházejí za lépe placenou prací. Na-

hrazují je pracovníci zvýchodních

států, ale už i ti se špatně placené

práci vyhýbají. (Pokračování příště)

Ing. Ivan Vrátný, jednatel Lesní

správy města Krnov, s.r.o., www.

lesykrnov.cz

Nadace Partnerství už po sedm-

nácté hledá Strom roku. Po vhod-

ných kandidátech pátrá mezi tzv.

Stromy svobody, což jsou stromy

s příběhy, které se váží k přelomo-

vým událostem československé

historie.

Anketa zároveň usiluje o vy-

zdvihnutí pozitivního vlivu stromů

a vegetace na zmírňování násled-

ků změn klimatu. „Za letošními

nominacemi stojí skutečně silné

příběhy. U přihlášené stoleté lípy

z Roudníčku se místní každoročně

scházeli, aby si připili na svobodu.

Starousedlíkům nejvíce vadí, že je-

jich lípa byla neodborně ořezána

a rádi by ji prohlásili za památnou,”

odhaluje jednoho z možných  na-

listů koordinátorka ankety Andrea

Krůpová z Nadace Partnerství.

„Příbramská Lípa svobody byla zase

vysazena tajně koncem října 1968

na protest proti sovětské okupaci.

Aby strom před komunistickými ko-

laboranty ochránili, předstírali míst-

ní jeho rozštípání a spálení,” uvádí.

Stromy svobody ale nepředsta-

vují pouze živé připomínky ra-

dostných a odvážných příběhů naší

minulosti. Díky tomu, že byly pře-

vážně vysazovány v centrech měst

a obcí, se zároveň jedná o bojovní-

ky s městskými tepelnými ostrovy

a suchem. „Stromy svým stínem

a přirozeným výparem vody z listů

ochlazují své okolí a tím přispívají ke

zvládání suchých a horkých letních

měsíců,” vyzdvihuje Andrea Krůpo-

vá. „Stromy navíc snižují prašnost

a pohlcují hluk. Už pás zeleně široký

tři metry dokáže především v zástav-

bě a ulicích snížit hladinu hluku až

o čtvrtinu,” zdůrazňuje.

Navrhnout svého kandidáta do

ankety Strom roku 2018 může kdo-

koli – jednotlivci, rodiny, sousedé,

učitelé se školáky, spolky, sdružení

i celé obce. Podle pořadatelů an-

kety se nemusí jednat o nejvyšší či

nejstarší strom, hlavním kritériem

úspěchu je příběh stromu a jeho

spojení s místními lidmi.

Celostátní anketa Strom roku je

charitativním projektem. Z došlých

přihlášek odborná porota vybírá

dvanáct  nálových stromů, kte-

ré díky zpoplatněnému hlasování

mohou získat  nanční prostředky

na odbornou péči. „Všichni navrho-

vatelé si předem určí, na co peníze

využijí – zda například nechají  -

nálový strom ošetřit, umístí k němu

ceduli nebo lavičku, nebo vysadí

v jeho blízkosti nové stromy,“ vy-

světluje Andrea Krůpová. Vítěz

navíc získá odborné arboristické

ošetření od  rmy Prostrom Bohe-

mia a nominaci do ankety Evrop-

ský strom roku.

Bližší informace o celostátní an-

ketě Strom roku 2018 získáte na

webu stromroku.cz. (Tisková zprá-

va Nadace partnerství)

Porost napadený kůrovcem usychá. Zdroj: Lesní správa města

Krnova s.r.o.

Dlouhodobý nedostatek srážek

a výkyvy teplot. Tak se projevují

změny klimatu. Lidem zatím voda

nechybí, ale lesům ano. V těch

státních, spravovaných podnikem

Lesy ČR, se loni vytěžilo sedm-

krát víc dříví poškozeného suchem

a dalšími vlivy než před 20 lety, bez-

mála 3,5 milionu metrů krychlo-

vých. Vykácené plochy se zalesňují

a v porostech významně přibývá

listnatých stromů. Důsledky klima-

tických změn řeší všichni vlastníci

a správci lesů, také podnik Vojen-

ské lesy astatky ČR.

Klimatickou změnu pozoruje

Jiří Groda, lesní správce zVítkova

v Moravskoslezském kraji, už od

roku 1992. Právě jeho lesní správa

spolu s Městem Albrechtice, Brun-

tálem a Šternberkem patří k těm,

kde se rozpadají lesní porosty ve

velkém. Vloni bylo v důsledku

sucha a následných živelných vli-

vů na těchto správách vytěženo

1,6 milionu m

3

 dříví, před deseti

lety jen přes půl milionu m

3

. „Voda

chybí nejvíce smrkům, které mají

mělký kořenový systém. Při déle tr-

vajícím nedostatku srážek a násled-

ném poklesu hladiny spodní vody

vpůdě je tedy právě smrk jako první

ze všech dřevin oslaben. Vodu totiž

potřebuje k tvorbě pryskyřice, coby

obranné tekutiny. Bez vody ztratí

schopnost se bránit a škůdci ho za-

hubí,“ vysvětluje.

Lesy, které dnes voblasti Nízkého

Jeseníku chřadnou, zakládali lesní-

ci před desítkami let v polohách

s relativně vhodnými přírodními

podmínkami. Ty se ale od té doby

výrazně změnily. Průběh počasí

a zvyšující se teploty během ce-

lého roku nahrávají všem škůd-

cům, včetně hlodavců, kteří tak

lehce přežívají. Na přelomu dubna

a května pak začíná první rojení

kůrovce. Ten suchem oslabené stro-

my spolu s václavkou, jež napadá

kořenový systém, likviduje.„Naším

cílem je bránit les proti kůrovcům

včasným vyhledáváním a zpraco-

váním napadených stromů a vysa-

zovat v lesích sazenice smíšených

dřevin, které změněným klimatic-

kým podmínkám odolají. Zatímco

vroce 2008 byl smrk na uvedených

správách vysazován v podílu 28 pro-

cent, dnes jej nalezneme pouze na

17 procentech. Naopak významně

vzrostl podíl listnatých dřevin na

současných 71 procent,“řekl Tomáš

Pospíšil, ředitel lesního a vodního

hospodářství Lesů ČR.

Také Vojenské lesy a statky ČR

letos vysadí dvojnásobek sazenic

lesních dřevin, než bylo obvyk-

lé v uplynulých letech – celkem

20 milionů. Bezmála dvě třetiny

znich budou tvořit listnaté dřeviny.

Investice směřují také do výstavby

malých vodních děl vkrajině, které

zadrží vlokalitě více vody. (red)