Strana 5
www.krnov.cz
5
Zhistorie krnovských bran
ahradeb IX.
K nejvýraznějším a z větší čás-
ti i stavebně nejpropracovanějším
prvkům opevnění Krnova patřily
zejména brány. Ty podrobně po-
psal již zmiňovaný Johann Spatzier,
z jehož poznámek později čerpali
Heinrich Kinzer a Ernst Königer.
Ajak vypadaly?
Horní brána (půdorys na obráz-
ku), jíž se říkalo také „knížecí“, byla
jako jediná ve vlastnictví zeměpána.
Navazovala na zámek a spojovala
ho se zemským domem, kde až do
roku 1742 zasedaly stavy krnovské-
ho knížectví, a dále se západním
úsekem městských hradeb. Pokud
bychom k ní přicházeli z města
ahodlali bychom projít ven, viděli
bychom ji takto:
Samotná brána byla renesanční
kamennou stavbou, jejíž průchod
dle Kinzera a Königera zabíral šíř-
ku 11 stop (cca 3,476 m) asahal do
hloubky 10 stop (cca 3,16 m). Por-
tál tvořil lomený oblouk sostěním
z pískovcových plochých kvádrů.
Uzavřen byl dvoukřídlými vraty
z dubového dřeva a vstup byl vy-
baven padací mříží uzamykatelnou
údajně technicky pozoruhodným
visacím zámkem. Za portálem
směrem z města se prostor brány
trychtýřovitě rozšiřoval. Odtud bylo
možno projít do parkánu zámku půl-
obloukem zaklenutými dveřmi po
levé straně, podobnými dveřmi po
straně pravé se dalo projít ido dvora
knížecího zemského domu. Vpatře
nad rozšířeným prostorem portálu
se vposchodí táhla lodžiová chodba
tvořená šesti pilíři asedmi půlkru-
hově zaklenutými okny, jak ji známe
zvyobrazení afotograí. Krom pů-
vodního, snad částečně vojenského
a především estetického účelu, pl-
nila zejména funkci komunikační
mezi zámkem azemským domem.
Brána byla završena osmibokou
věžičkou ukončenou jehlancovou
střechou skorouhví. Věž měla šest
nevelkých půlkruhově zalomených
oken na každé straně vyjma nej-
nižších severní ajižní. Včelním zá-
padním průčelí bylo vespodní části
ještě jedno rozšířené azamřížované
půlkruhově zaklenuté okno. Dvě
renesanční okna v ose pod sebou
se nacházela také v přízemí brány
vpravo od východu směrem změs-
ta - spodní zamřížované a vrchní
vúrovni arkády. Zrozšíření portálu
brány pokračoval průjezd, který se
zužoval tak, že se zde nevešly dva
vozy vedle sebe. Vtomto průjezdu
zaznamenali Kinzer s Königerem
dřevěný domek, přistavěný ke zdi
průjezdu po levé straně a sloužící
v18. století různým účelům. Odtud
se pokračovalo na kamenný most,
který zaklenutý na dvou pilířích
překračoval prohlubeň vměstském
příkopě oddělující bastion Hor-
ní brány od valu hradeb, spojoval
vnitřní bránu svnější bránou – bar-
bakánem. Most byl opatřen kamen-
nými zdmi, které prolamovalo po
obou stranách šest střílen. Barba-
kán, tvořící vnější bránu, měl podo-
bu kulaté věže azalamoval cestu na
severozápad. Kjeho jižní stěně přilé-
hala nejpozději od 18. století stavba
strážnice odvou místnostech. Vse-
verní stěně barbakánu byl výstup
na část šance a navazovala na něj
kratší chodba sloužící jako prostor
hlavní strážnice. Ta měla v pravé
stěně místnůstku, po levé stěně ved-
lo kamenné schodiště k železným
dvířkům, kterými mohli obránci
vystoupit na čelo šance barbakánu.
Na hlavní strážnici navazovala krat-
ší zastřešená chodba obdélníkového
půdorysu. Z vnitřní strany, blíže
k městu, byla chodba uzavíratelná
dubovými dveřmi a2,5 stopy (0,79
m) vysokou zábranou spouštěnou
z 5 stop (1,58 m) širokého stropu.
Dveře se zábranou měly posloužit
kzadržení protivníků, kde jim mělo
dobývání znepříjemňovat polévání
horkou smolou ashazování kamení.
Odtud se již vycházelo renesančním
apůlkruhově zaklenutým portálem
sostěním zplochých pískovcových
kvádrů, uzavíratelným dubovými
vraty na nevelké volné předpolí.
Nad portálem byl v barvě zlaté,
stříbrné amodré vymalovaný znak
města. Vpravo od vstupu do chodby
vnější Horní brány směrem změsta
stál domek ojedné místnosti, který
údajně náležel strážným. Na stavení
navazovala kratší obranná zeď táh-
noucí se několik metrů po hraně ná-
spu šance. Odtud vedl přes městský
příkop až do roku 1813 kamenný
most nesený jedním pilířem.
Alexandr Michl-Bernard
Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (46.)
Křížovka: Slepice. „Máňo, ta dnešní slepice na paprice chutná trochu jinak, než obvykle," ohrnuje manžel nos nad nedělním obědem. „Karle, to záleží na surovinách a pře-
devším pak na jakosti masa," vymlouvá se žena. „Negativně se může projevit třeba i to, jestliže ta slepice zemře ve stresu. Tady ta naše chudinka se asi utrápila žalem.
(Dokončení v tajence křížovky)."
Pomůcka:
Obnoviti
Angl.„starý"
Prvočíslo
Reuma
autor: E. Ledvina
Číslo pro
výpočet
Velikonoc
Libanonské
přístavní
město
Cíl
Vojenský
postoj
Kurýr
Chem.zn.
polonia
Hlasitě
upíjet
Slovensky
„ostružina"
Umělecká
dvojice
Polská TV
stanice
2.DÍL
TAJENKY
Ctnostná
dívka
.Uhlovodík
.
v benzinu
Plápolati
Jméno
zpěvačky
Langerové
Perský
symbol
čistoty
....Místo....
k chovu
bažantů
Spojka
souřadící
Německy
„čin"
Primát
3.DÍL
TAJENKY
Větná
spojka
Asijský
sokolík
Titul muže
Pracovní
stůl
Nízká dře-
vina (slov.)
Ten i onen
Výkon
fotbalového
obránce
Krátký
hudební
snímek
Jiho-
evropan
Sklíčko na
jedno oko
Asijský stát
Potírat
mýdlem
Usazená
nečistota
Znoj
Elektrárna
Temelín
(zkr.)
Spisová
zkratka
Velmi
mrazivá
Pražský
komorní
orchestr
(zkr.)
1.DÍL
TAJENKY
Šupina
žhavého
kovu
Umíněný
zápor
Prst
Oddaní
Slovenský
cyklista
(Peter)
Americká
zpravodaj.
služba
Anglická
číslovka
Osetí lesní
půdy pod
starými
stromy
Anup,
podsíje,
Tat, Tyre
Zn.našich
nákladních
aut
Solmizační
slabika
Zn.našich
elektro-
spotřebičů
Český
tanec
Nepořádek Bezcitnost
Sibiřský
veletok
Inic.zpěv.
Nekoneč-
ného
Domácky
Samuel
Janinský
paša
…Nauka
…
o dě-
dičnosti
Staroegypt.
bůh
zemřelých
Citoslovce
tlukotu