Městské lesy: 439 ha zalesněno, smrk v ohrožení

Lesy ve vlastnictví města Krnova, stejně jako lesní porosty severní a střední Moravy, postihla v roce 2014 kůrovcová kalamita, která se postupně rozvinula v jednu z největších za 100 let.

www.krnov.cz

Všechny holiny vzniklé těžbou vdobě kůrovcové kalamity už lesní

dělníci stačili ke konci roku 2024 zalesnit. Foto: Ivan Vrátný

3

Lesy ve vlastnictví města Krno-

va, stejně jako lesní porosty severní

a střední Moravy, postihla v roce

2014 kůrovcová kalamita, kte-

rá se postupně rozvinula v jednu

znejvětších za posledních 100 let.

Kmasivnímu šíření kůrovce, včet-

ně lýkožrouta severského, pomohlo

oslabení smrkových porostů způ-

sobené suchem, extrémními teplo-

tami ahoubovými chorobami. Pro

Lesní správu města Krnova situace

vyvrcholila v roce 2017 rekordní

těžbou 125 804 m³ dřeva, kdy bylo

nutné řešit logistické problémy

sprodejem aodvozem vytěženého

dřeva. Zároveň bylo nutné prová-

dět zalesňování vytěžených ploch,

což provázely problémy snedostat-

kem sadebního materiálu.

Hlavními dřevinami používa-

nými k výsadbě jsou buky, boro-

vice, modřín, smrk, od roku 2019

idub ana podmáčená místa olše.

Pro zalesnění jsme zvolili řadové

střídání dřevin včetně smrku sop-

timistickým výhledem, že se nepří-

znivý klimatický stav otočí asmrk

opět bude mít podmínky ke svému

růstu. Svoji roli hraje iekonomic-

ká stránka, kdy smrku se sází na

hektar poloviční množství oproti

listnáčům ajedli.

S čerstvými pařezy na vytěže-

ných plochách se vytvořily přízni-

vé podmínky pro množení dalšího

lesního škůdce. Na sazenicích se

začal objevovat velmi silný žír kli-

koroha borového, který se v naší

oblasti do té doby nevyskytoval ve

zvýšeném stavu. Tento škůdce ožírá

bazální části kmínků sazenic, čímž

přerušuje vodivé cesty apo silném

žíru potom stromečky hynou. Jedi-

nou účinnou obranou byl postřik

vhodným insekticidem, který měl

naštěstí úspěšný výsledek.

Zalesňování

anedostatek pracovníků

Do roku 2017 jsme obnovu vy-

těžených holin ještě zajišťovali

místními pracovníky, od podzimu

2018 už jsme ale kapacitně nesta-

čili narůstajícím úkolům vobnově

lesa. Podařilo se nám zajistit dvě

pětičlenné skupiny ukrajinských

brigádníků zKoločavy, kteří se pre-

zentovali velmi vysokým a kvalit-

ním výkonem. Od roku 2019 jsme

počet těchto skupin zvýšili až na

pět. Zalesňování a hlavně ožínání

sbrigádníky ssebou ale přinášelo

zvýšenou potřebu kontroly z naší

strany, aby nedocházelo k vyžnu-

tí zalesněných sazenic, které jsou

v trávě obtížně viditelné. Vrásky

na čele aneklidné spaní nám po-

tom způsobil 24. únor 2022 avpád

ruských vojsk na území Ukrajiny.

Tento krok s sebou přinesl, kro-

mě utrpení a značných lidských

a materiálních ztrát, i obavy, jak

nahradit osvědčenou výpomoc

ukrajinských pracovníků při les-

ních pracích. Všichni muži ve věku

18 až 50 let měli, až na výjimky,

zákaz vycestovat zvlasti. Osvědče-

né pracovní skupiny koločavských

pracovníků se rozpadly a shánění

nových bylo velmi obtížné. Setká-

vali jsme se hlavně stím, že měly

odlišné představy ozpůsobu akva-

litě prováděné práce atak se stáva-

lo, že sněkterými jsme se loučili už

po prvním pracovním dni.

Přirozená obnova lesa

S kůrovcovou kalamitou zákono-

dárci umožnili oddálit zalesňování

vzniklých holin ze dvou na čtyři

roky. Toho jsme vplné míře využili

a holiny s předpokladem přirozené

obnovy jsme nechávali svému vý-

voji. Vroce 2022 jsme potom takto

vykázali 230 hektarů přirozeného

zmlazení, čímž došlo kpodstatnému

snížení úkolů vobnově lesa. Objem

holin nám totiž ještě průběžně od

roku 2019 narůstal kalamitní těžbou

ve zbývajících porostech již proředě-

ných kůrovcem, které jsou k živel-

ným kalamitám náchylnější než ty

neporušené sodolnou porostní stě-

nou. Na zbývající holiny jsme využili

zákonnou možnost apožádali jsme

odvouletý odklad obnovy.

Na plochách spřirozenou obno-

vou se nejčastěji vyskytuje modřín,

smrk, borovice, bříza a jeřáb. Ně-

kde je to hlavně bříza. Tyto porosty

ale necháváme kpozdější podsad-

bě cílovými dřevinami, hlavně jed-

lí, které se na rozpálených holinách

moc nedaří. Chceme tím dosáh-

nout alespoň částečného výškové-

ho a věkového rozložení porost-

ních skupin.

Důležitá je péče omladé stromky

Ke konci roku 2024 se nám poda-

řilo vynulovat holinové skóre na re-

mízu. Možná může někoho napad-

nout otázka, proč jsme se slikvidací

holin tak dlouho vyrovnávali? Zřej-

mě by bylo reálné zajistit pracovní

kapacity na zalesňování, možná

isazenice amediálně se zviditelňo-

vat množstvím zalesněných kusů.

Obnova lesa ale není jen zalesňo-

vání. Mnohem obtížnější a nároč-

nější je následná péče oodrůstající

stromky, která je nančně afyzicky

značně náročná amá isvé agrotech-

nické lhůty. Pokud se stromky včas

neuvolní z trávy, která je zalehne,

tak se zapaří, zplesniví aodumřou.

K tomu je potřeba zajistit kvalit-

ní pracovní sílu, která unás chybí,

aitu stále kontrolovat. Přitom péče

o zalesněné stromky se musí opa-

kovat minimálně pět let na každé

pasece.

Odrůstání stromů

pomohou predátoři

Kromě vysoké trávy, sucha

amrazu mladým stromkům škodí

iokus lesní zvěře, která má vdobě

odrůstání zalesněných ploch ideá-

lní podmínky knerušenému živo-

tu, jelikož vtěchto tzv. plachtách

se velmi obtížně provádí regulace

jejich počtu. Na druhé straně se

tím ale vytváří vhodné podmínky

pro pobyt predátorů. Jsou to vlci,

kteří se už v naší oblasti začínají

objevovat, a také rys. Jeho poby-

tové stopy byly zaznamenány na-

příklad u Starých Purkartic. Pre-

dátoři by mohli zajistit přirozenou

regulaci zvěře a tím i odrůstání

cílových dřevin.

Za 12 let bylo

zalesněno 439 hektarů

Jelikož těžba dřeva po proběhlé

kalamitě s novým hospodářským

plánem klesla na méně než třeti-

nu předchozích hospodářských

plánů, nebylo by zčeho náročnou

pěstební činnost nancovat. Za tím

účelem byla vletech „hojnosti“ vy-

tvořena, snad dostatečná, nanční

rezerva, ze které se tyto práce -

nancují.

Zalesňování

podle jednotlivých roků

rok 2013 2014 2015 2016

ha 11,63 19,89 20,81 29,15

rok 2017 2018 2019 2020

ha 47,19 59,26 69,83 70,28

rok 2021 2022 2023 2024

ha 57,22 27,63 23,06 14,51

Z uvedené tabulky vyplývá, že

od počátku kalamity v roce 2014

do konce roku 2024 bylo zalesněno

439 ha aod počátku platnosti no-

vého hospodářského plánu v roce

2019 to bylo 262 ha. Zde se už pro-

jevil rovněž nárůst holin znásled-

ných, převážně živelných, kalamit.

Obava obudoucnost smrku

Ačkoliv zalesňování je již ztoho

nejhoršího venku, práce vlese tím

ani zdaleka nekončí. Kromě již zmí-

něné ochrany proti buřeni azvěři je

před námi nemalý úkol ve výseku

nežádoucích dřevin na zalesněných

plochách za účelem uvolnění cílo-

vých dřevin. Dále také výchovné

zásahy vporostech do čtyřiceti roků

věku anekonečný boj skůrovcem,

který stále vystrkuje růžky. Největší

obavu máme o budoucnost smr-

ku vnaší oblasti. Jeho chřadnutí je

stále výraznější. Je otázkou, co se na

tom podílí větší měrou. Zda jsou to

povětrnostní rekordy, které neustá-

le překračují svoje maxima, nebo

výskyt václavky. Pořád věřím, že se

s tím smrk nějak vyrovná. Stejně

tak byla ohrožená jedle v80. letech

minulého století a takzvaně vstala

zpopela. Dnes ji bohužel likviduje

enormní rozvoj jmelí.

Pro nás je teď největší odměnou,

když vidíme, že vporostech zales-

něných v počátku kalamity se již

provádí výchovné zásahy a „řád-

kují“ sazenice na holinách zales-

něných později. Doufáme, že jim

bude umožněno dorůst do jejich

dospělosti, ikdyž toho se já osobně

už nedožiju.

Ivan Vrátný, jednatel Lesní

správy města Krnova

Městské lesy: 439 ha zalesněno, smrk vohrožení