Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 9

9www.krnov.cz

Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (7.)

Na první pohled nevzbuzova-

la tzv. chařovská listina výraznější

podezření o své autenticitě. Datum

1221 pro existenci městského zříze-

ní vKrnově nepůsobilo ani zdaleka

tak fantaskním dojmem jako dří-

ve uváděná data 926 či 936, krom

toho bylo známo, že nejpozději před

rokem 1224 byla městem Opava

a snad již před rokem 1222 i Hlub-

čice. Nejstarším městem pak byl

Bruntál, jehož založení bylo mož-

no bezpečně klást již před rok 1213.

Nebylo tak na jednu stranu příliš

divu, že nemálo badatelů chařov-

skému privilegiu důvěřovalo. Od

Spatziera převzal chařovské privile-

gium Vincenc Prasek a ve své Vlas-

tivědě Slezské, popřípadě dalších

svých pracích, prezentoval datum

1221 a chařovskou listinu jako nej-

starší doklady existence Chařové

a Krnova jakožto města. Po Praskovi

zůstávala listina nějakou dobu ne

povšimnuta, opomenul ji například

Gustav Friedrich ve studii věnova-

né kanceláři a listinám moravských

markrabat Přemysla a Vladislava.

Obdobně chařovskou listinu ig-

norovaly práce zabývající se pro-

blematikou měst, o tzv. diploma-

tářích (edicím středověkých listin

vydávaných českými knížaty a králi,

moravskými markrabími atd.) ani

nemluvě. Mimo jiné byla nezná-

ma také zakladateli profesionální

historiograe vrakouském Slez-

sku Gottliebu Biermannovi, či Ju

liu Plebanovi. Do svého pojednání

o „kolonizaci německých vsí severní

Moravy“ vroce 1905 ji naopak po-

jal Karl Berger. Opatrné stanovisko

naopak zaujal Heinrich Schulig ve

své Ein Heimatbuch für die Bezir-

ke Jägerndorf und Olbersdorf, kdy

chařovskou listinu ani otevřeně ne-

odmítl, ani plně nepřijal. Chařovská

listina a skutečnosti jí sdělované se

tak ocitaly vobojakém postavení –

převážně regionální badatelé ji brali

vážně a „kasali“ se tím, že Krnov byl

městem již roku 1221, popř. Cha-

řová byla kroku 1221 založena, na

druhou stranu vyšší odborné autori-

ty chařovské privilegium přehlížely.

Krnovský profesionální historik

Ernst Königer se rozhodl, že otázku

chařovské listiny denitivně rozsek-

ne. Své výsledky publikoval vroce

1933 vpodobě rozsáhlé studie vča-

sopise Zeitschri für Geschichte

und Kulturgeschichte Schlesiens.

Veřejnost jeho verdikt očekávala po-

chopitelně svelkým zájmem, vždyť

vsázce bylo, zda se Krnov stal měs-

tem již před rokem 1221, nebo až

o několik desetiletí později, a rov-

něž to, zda lze jeho počátky spojo-

vat sosadníky zněmecky mluvících

krajin, či sČechy, popř. Slovany, jak

naznačovala zmínka zroku 1240.

Königer se stal vlastně prvním od-

borníkem, který provedl důkladnou

kritiku privilegia chařovské dědičné

rychty, což neprovedl jak Spatzier,

tak od něj závěry přebírající Prasek,

a o to méně badatelé odkazující na

Praska. A Königerův výsledek mu-

sel nepochybně nepříjemně šokovat.

Vpočátku své studie Königer pozna-

menává, že je mu známa existence

latinské kopie chařovského privilegia

uložená na zámku vBučovicích, jejíž

studium mu bohužel do okamžiku

zpracování studie nebylo umožněno,

a pracoval tudíž pouze sněmeckým

překladem. Jako první vzbudila Kö-

nigerovu nedůvěru velmi neobvyklá

a zřejmě neúplná titulatura vydavate-

le listiny, jíž měl být údajně moravský

markrabí Vladislav Jindřich. Závaž-

nou shledal rovněž skutečnost, že ne-

dokázal pro rok 1221 ověřit ani jed-

noho svědka ze svědečné řady. Buď

se ukázali na základě studia ověře-

ných dobových pramenů jako zcela

neznámí, nebo sice skuteční, vystu-

pující však vpísemnostech nezřídka

až o několik desetiletí později.

Ohromné rozpaky pak vyvolával

samotný text listiny, ten totiž abso-

lutně neodpovídal dobovým zvyklos-

tem. Velice podezřelé bylo kupříkla-

du ustanovení o soudnictví určující

tři soudní dny, což se vyskytuje vpí-

semných pramenech výrazně poz-

ději, stanovení desátku odváděného

faráři vobilí, nebo prominutí dávek

na 24 let. Neméně podezřelá byla pa-

sáž o robotě, o které vprvní polovi-

ně 13. století nejsme zpravováni, či

jmenování lokátora a jeho kupeckého

povolání, kdy opět zdoby, do níž se

chařovská listina hlásí, není možno

měšťanské lokátory doložit.

Jako poslední přihodil Königer

nemožnost vysvětlit si záhadu, že

dle chařovské listiny byl Krnov roku

1221 městem, a vlistině zroku 1240

je nepochybné, že městem není.

Zkrátka, chařovská listina vršila jed-

nu dobovou a nevysvětlitelnou ano-

málii za druhou, a Königer tak vyř-

kl pod tíhou argumentů nelichotivý

závěr – chařovská listina je padělek,

dle jazykových zvláštností prý patr-

ně z16. století. (Pokračování příště)

Alexandr Michl-Bernard

Kámen připomíná Adolfa Schulhabera

Součástí prvního ročníku festiva-

lu Fajne léto, který od pátku 10. do

neděle 12. července uspořádal Spo-

lek u synagogy, bylo také slavnostní

položení nového kamene zmizelých,

tzv. Stolpersteinu. „Vždy se jedná

o významnou událost, která je spo-

jena spietním aktem. Tento připo-

míná Adolfa Schulhabera, obchodní-

ka stextilem a člena místní židovské

obce,“ říká hospodář spolku Tomáš

Sedlák.

Kameny zmizelých jsou součástí

evropského projektu Stolpersteine,

jehož autorem je německý umělec

Gunter Demnig. Upomínají na osu-

dy těch, kdo byli nacisty deportová-

ni, vyhnáni, zavražděni či spáchali

sebevraždu. Doslovný překlad slo-

va Stolpersteine je kameny, o kte-

ré je třeba klopýtnout (zavadit po-

hledem). VKrnově jich dosud bylo

umístěno šestnáct, a to vulicích Je-

remenkova, Mikulášská, Soukenic-

ká, a také na Náměstí Minoritů a na

Hlavním náměstí, kde byl položen

i ten zatím poslední, sedmnáctý.

„Adolf Schulhaber zde vlastnil ro-

hový dům, vjehož přízemí se dnes

nachází restaurace Hermes. Vpod-

nikání se mu dařilo, což vroce 1914

umožnilo jeho rodině vybudovat své

sídlo přímo naproti radnice,“ vysvět-

luje Tomáš Sedlák.

Adolf Schulhaber se narodil 20.

května 1881 vKrnově, do Terezína

byl transportován 28. ledna 1942.

Vbřeznu téhož roku byl deportován

do Izbice, která byla transportním

ghettem, zněhož byly vypravovány

transporty do vyhlazovacích táborů.

Dodnes není zřejmé, jestli zahynul

vněkterém znich nebo už vIzbici,

Výměrem krajského soudu vBrně

byl vroce 1946prohlášen za mrtvé-

ho. Po příchodu nacistů byl Schul-

haberův podnik arizován, včetně

domu na náměstí, po válce přešel

do majetku města.

Spolek u synagogy by vukládání

Stolpersteinů vKrnově rád pokra-

čoval i vbudoucnu.

„Podaří-li se nám vpříštích le-

tech pokračovat v našem festi-

valu, rádi bychom při každém

ročníku položili alespoň jeden

kámen,“ přeje si Tomáš Sedlák

a na závěr dodává: „Zakladatel

této tradice pan Gunter Demnig

už se osazování kamenů osobně

neúčastní, je však vždy nutné od

něj získat souhlas, což jsme také

ve spolupráci skrnovskou radnicí

učinili. Technické služby nám pak

pomáhají spoložením kamene.“ (tg)

Ve své studii věnované privile‑

giu chařovské dědičné rychty

a počátkům Krnova uveřejněné

ve dvacátém ročníkuněmeckého

časopisu Zeitschrift für Geschichte

und Kulturgeschichte Schlesiens

krnovský německý historik Ernst

Königer jako zcela první výrazně

zpochybnil pravost chařovské lis‑

tiny a prohlásil ji za padělek.

Položení nového kamene zmizelých bylo součástí prvního ročníku festi‑

valu Fajne léto. Foto: Tomáš Gaudek

– periodický tisk územního samosprávného celku města Krnova, čtrnáctideník. Evidenční číslo: MK ČR E 11342. Vydavatel: Město Krnov. Redakce: Městský

úřad vKrnově, Hlavní nám. 1, 794 01 Krnov. Redakce: Tomáš Gaudek, Dita Círová, klisty@mukrnov. cz, www. krnov. cz. Gracký návrh: ECHOpix, s. r. o., Čsl.armády 842/52, Krnov

794 01, www. echopix. cz. Sazba atisk: MORAVAPRESS, s. r. o., Cihelní 3356/72, 702 00 Ostrava ‑Moravská Ostrava. Vychází vnákladu 5000 ks. Redakce nemusí souhlasit se stanovisky

uveřejněnými vpříspěvcích dopisovatelů. Redakce si vyhrazuje právo úpravy textů. Redakce nemusí zveřejnit všechny zaslané příspěvky. Neprodejné.

Příští číslo Krnovských listů vyjde v pátek 28. srpna.

Krnovské listy