Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 9

www.krnov.cz

Noc kostelů

• Ktradiční akci se připojí

vpátek 2. června také kostel

sv. Martina

• Návštěvníky od 20.00 hodin

čeká koncert anásledná ko-

mentovaná prohlídka.

9

Otevřené chrámy

jsou také ty krnovské

Zajímavosti kvitrážím vkostele sv. Martina

Vpondělí 1. května začal již sed-

mý ročník projektu Otevřené chrá-

my, vrámci něhož křesťanské církve

v Moravskoslezském kraji zpřístup-

ňují své sakrální památky pro turisty.

Vyškolení průvodci jsou tak kdispo-

zici vkaždém z39 letos zapojených

chrámů, včetně tří krnovských – věž

kostela sv. Martina, kostel sv. Bene-

dikta apoutní kostel na Cvilíně.

Projekt je možné uskutečnit idíky

podpoře Moravskoslezského kraje.

Vloňském roce přitom zaznamenal

rekordní návštěvnost v podobě 240

tisíc vstupů. Největší měrou se tehdy

na nárůstu podílel poutní chrám na

Cvilíně. „Otevřené chrámy umožňují

návštěvníkům více poznat bohatou

historii našeho regionu ajeho rozma-

nitost. Nabízí také prostor k zamy-

šlení. Jsem velmi rád, že si lidé tento

projekt oblíbili atato místa navštěvují

vtak hojném počtu,“ hodnotí náměs-

tek hejtmana Lukáš Curylo.

Vnabídce sedmého ročníku pro-

jektu Otevřené chrámy se objevuje

také několik novinek nebo obnove-

ných premiér. „Zpřístupníme kostel

sv. Jana Nepomuckého ve Staré Bělé,

kapli Panny Marie Pomocnice křes-

ťanů vBeskydech na Gruni uStarých

Hamer, evangelický kostel v Orlové

a kostel sv. Martina v Bohušově,“

vypočítává za Biskupství ostravsko-

opavské vedoucí Odboru dotačních

projektů acírkevní turistiky Miroslav

Přikryl. K nim se přidají oblíbené

destinace, jako právě poutní místo

na Cvilíně nebo kostely a kaple na

Radhošti, v Hukvaldech, Hradci nad

Moravicí nebo Štramberku.

Seznam všech kostelů avyhlídko-

vých věží spolu sotevíracími doba-

mi zájemci najdou na www.otevre-

nechramy.cz. „Těší mě, že při svých

toulkách krajem mohou lidé vnašich

chrámech nejen poznávat jejich kul-

turní, duchovní a historické bohat-

ství, ale také nacházet jedinečný

prostor zklidnění a ticha, které

člověk vdnešní době velmi potřebu-

je,“ shrnuje biskup Martin David,

administrátor ostravsko-opavské

diecéze. (red)

Původní vitráže vkostele sv. Mar-

tina vyrobila rma Richard Schlein,

Zittau (Žitava, město v saské čás-

ti Horní Lužice, Německo) ve své

nové pobočce vHrádku nad Nisou

č. p. 163 (Kunstwerkstätte Richard

Schlein, Grottau i. B.). Ty byly na

vysoké umělecké úrovni a zdobily

celou řadu kostelů aveřejných budov

vČechách ina Moravě. Na výrobu

vitráží se používalo starožitné sklo,

okna byla před montáží testována na

vodotěsnost. Na své vitráže posky-

tovala rma standardně desetiletou

záruku.

Do dnešních dnů se ve sv. Martinu

dochovala pouze vitráž na kůru za

varhanami se zobrazením sv. Cecí-

lie (patronka hudebníků), která byla

v roce 1989 opravena uměleckými

sklenáři P. Kolínským a P. Dvořá-

kem zMladé Boleslavi. Ostatní byly

poničeny ke konci 2. světové vál-

ky avroce 1945 až na malé zbytky

vhorní části čelních oken vpresby-

táři nahrazeny bílým sklem.

Za nančního přispění P. Ber-

narda Homoly (působil v Krnově

od roku 1947 až do své smrti vroce

1988) vytvořil vroce 1986 dvě nové

vitráže Jan Jemelka, který působí

v Olomouci. Narodil se 3. května

1953 v Praze. Vystudoval Střední

uměleckoprůmyslovou školu vBrně

(1968 až 1972) a Akademii výtvar-

ných umění vPraze uJana Smetany

(1972 až 1978). Roku 1980 vznikla

jeho první skleněná vitráž (dodnes

přes 70 realizovaných prací, znichž

jedna z nejnáročnějších je z roku

1996 v kostele Panny Marie ve slo-

vinském Mariboru). Nové vitráže ve

sv. Martinovi jsou symbolickým zná-

zorněním Dějin spásy. Okny prochá-

zí jeden děj začínající vlevo dole mo-

tivem jesliček s Ježíškem a Pannou

Marií zahřívající dlaněmi Děťátku

nohy, nad ním září betlémská hvěz-

da anad ní stádo oveček, tj. Božího

lidu. Toto mariánské okno ukončuje

růžice sedmibolestného srdce pro-

bodeného meči. Předzvěst utrpení

pokračuje ve druhém okně nahoře

motivem velkého kříže. Ten prochází

téměř celým oknem, nahoře srudým

sluncem, ukotveným na skále Golgo-

ty. Ze skály tryská vdolní části okna

pramen vzkříšení. Oběma okny

vhorních dvou třetinách prostupují

směrem knám dvě probodnuté dla-

ně: bolest oběti aláska knám.

Torzo původní vitráže bylo věno-

váno německým rodákům. Po opra-

vě je umístěno v Heimatmuzeum

vAnsbachu. Václav Mička

Anton Raida,

malíř aautor

výmalby

Sbírka na

rekonstrukci

varhan

Před 120 lety byla položením nové

dlažby ukončena několik let trvají-

cí rekonstrukce interiéru kostela sv.

Martina. Výmalbu provedl v letech

1899 až 1900krnovský malíř Anton

Raida. Narodil se 21. 4. 1856 neda-

leko Krnova vobciBoblowitz (dnes

Bobolusky vPolsku). Vroce 1883 se

oženil sHedwigou, dcerou krnovské-

ho soukeníka Ferdinanda Postlera

a zakoupili dům v Krnově na Kos-

telním náměstí (Kirchenplatz) č. p.

4. Anton Raida působil jako malíř

pokojů a kostelů a restaurátor, ale

maloval též závěsné obrazy. Je auto-

rem obrazu Ukřižování (1886) na

fasádě hřbitovního kostela Povýšení

svatého Kříže vKrnově (ve třicátých

letech byl přemalován jeho synem

Fridrichem, v sedmdesátých letech

zalíčen), restauroval též dekorativní

fresky vkostele minoritů v Krnově.

Byl aktivním členem Muzea živ-

nostenského spolku, který soustře-

ďoval svůj zájem především kumě-

lecko-historické oblasti a řemeslné

výrobě. Měl tři syny: Rudolfa Otta

(1885-?) pracoval jako malíř ve r-

mě sotcem, Friedricha Karla (1888-

1981), uváděný jako Fritz Raida,

vystudoval akademie v Drážďanech

ive Vídni aživil se jako malíř obrazů,

aJulia Johanna (1896-1945), uváděný

jako Lußnebo Lutz Raida, po studiu

vBrně se specializoval na malbu por-

trétních miniatur azátiší. Měl také tři

dcery: Herminu Stephanii Antonii

(1883-?) Hedwigu eresii (1887-?)

aRosu Margarethu (1890-?).

Datum úmrtí Antona Raidy není

známo, jeho jméno se neobjevuje ani

v zápisech o odsunu. Je pravděpo-

dobné, že tragicky zahynul ke konci

války, stejně jako jeho syn Julius.

Podle sčítacího archu z15. 11. 1921

byli v domě na Kostelním náměstí

ubytováni ještě pomocník adva učni.

Jednalo se tedy o poměrně velkou

anepochybně významnou rmu.

Václav Mička

V jubilejním roce evangelic-

kého kostela, který se letos 29.

června dožívá 120 let od svého

otevření, spouštíme jednu velkou

akci: kompletní rekonstrukci var-

han. Ty jsou jeho součástí od po-

čátku. Postaveny byly místní fir-

mou bratří Riegrů jako prototyp

jejich vlastního patentovaného

zlepšováku a sloužily jako ukáz-

kový nástroj, na kterém novým

zákazníkům demonstrovali mož-

nosti jejich výrobků. O kvalitách

krnovských varhanářů svědčí

skutečnost, že varhany sloužily

po celých 120 let bez zásadních

problémů a bez větších oprav,

v posledních letech se ovšem

jejich věk bohužel už začal pro-

jevovat, takže je nezbytné jejich

výrazné omlazení.

Rekonstrukce varhan je ovšem

drahý špás: rozpočet na dvouletý

projekt činí 1,6 milionu korun,

přičemž přibližně dvě třetiny mají

být realizovány v letošním roce,

zbytek pak vroce 2024. Proto vy-

hlašujeme sbírku na opravu var-

han. Pokud chcete, aby ivdalších

letech bylo možné v krnovském

evangelickém kostele slyšet var-

hany, prosíme, přispějte jakoukoli

částkou na účet sboru. Číslo je

1845328379/0800 ado zprávy pro

příjemce uveďte „varhany“.

Na opravu varhan přispěje také

Moravskoslezský kraj částkou půl

milionu korun z fondu na rekon-

strukce chráněných památek; dále

žádáme o podporu také město

Krnov aministerstvo kultury, ale

tady zatím nevíme, jestli nějaký

příspěvek dostaneme. Doufáme,

že nás neodmítne ani Jeronýmo-

va jednota. Ikdyby nám všechny

tyto instituce nějaké finance po-

skytly, pořád musíme přidat velký

díl z vlastních zdrojů. Budeme

vděční za každý příspěvek.

Štěpán Janča