Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 5

5www.krnov.cz

Nemocnice trápí nedostatek krve

Transfuzní oddělení Slezské ne-

mocnice vOpavě, které se nachází

v Olomoucké ulici, se potýká sne-

dostatkem krevních zásob. „Trouf-

nu si říci, že nyní krev neschází jen

unás, ale prakticky vcelé republi-

ce. Pro všechna zařízení transfuzní

služby bývalo léto spojeno sobtíž-

ným sháněním dárců krve, jelikož

většina stálých dárců odjíždí na

dovolenou, či zaskakuje za kolegy,

anemohou se uvolnit zpráce. Le-

tošní rok je ale daleko náročnější,

protože nejsou na rozdíl od minu-

lých let operační prázdniny, aby se

stihly operace, které byly odlože-

ny vobdobí pandemie Covid-19.

Navíc nám vposledních týdnech

přibyla řada vážně nemocných pa-

cientů spotřebou transfuzí krve.

Naše transfuzní oddělení záso-

buje krví inemocnici vKrnově,“

uvedl primář Hematologicko-

-transfuzního oddělení Slezské

nemocnice vOpavě Lukáš Stej-

skal.

Špatnou situaci zhoršují nově na-

stavené limity. „Jeden měsíc nesmí

krev darovat člověk, který byl vza-

hraničí. Jeden měsíc nesmí darovat

krev člověk, který měl klíště. Asa-

mozřejmě nesmí darovat krev ti, kte-

ří byli vkontaktu sosobou Covid-19

pozitivní, případně mají podezření,

že snovým virem přišli do styku,“

pokračoval primář Stejskal.

Nemocnice počítá stím, že by se

situace mohla zlepšit na podzim.

„Následující týdny budou velice ná-

ročné. Proto prosíme všechny zdra-

vé mladé lidi, kteří nejsou lhostejní

achtějí pomoci při záchraně života,

aby se podívali na naše webové, pří-

padně facebookové stránky, zda spl-

ní všechny podmínky pro darování

krve apak nás kontaktovali ado-

mluvili si odběr, ideálně prostřednic-

tvím naší bezplatné telefonní linky

800 800 127. Všem předem moc dě-

kujeme za ochotu pomoci druhým,“

dodal Lukáš Stejskal zTransfuzní-

ho oddělení Slezské nemocnice

vOpavě. Jiří Krušina

SZZ Krnov

Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (8.)

Nečekejme však, že Königerův

municiózní rozbor afundované zá-

věry byly beze zbytku přijaty. Část

německých badatelů totiž jeho stu-

dii nekompromisně odmítla, při-

čemž se někteří ani neobtěžovali

přijít s věcnými argumenty. Jak

připomněl ve své pozdější studii

Jiří Kejř, toto byl příklad historika

Josefa P tznera, který prohlásil, že

se musí zůstat utoho, že Krnov byl

městem již roku 1221, když Brun-

tál jím byl od roku 1213– abasta!

Heinz Zatschek byl trochu stříz-

livější– vytkl Königerovi, že ne-

využil latinského překladu cha-

řovské listiny uchovávaný tehdy

na zámku vBučovicích, připustil

však, že vpřípadě, kdy by ilatin-

ský text neobstál před Königero-

vými vývody, musela by být nepra-

vost chařovského privilegia vzata

jako fakt. Jiní to prostě ignorovali,

jako Karl Berger, když vroce 1933

pod názvem Die Besiedlung des

deutschen Nordmährens im 13.

und 14. Jahrhundert vydal knižně

rozšířenou verzi své studie zroku

1905, vníž zůstal udůvěry vcha-

řovské privilegium, opřenou pou-

ze oPraska. Podobně dokonce ani

někteří čeští autoři nedokázali za-

registrovat Königerovu studii ana-

dále nekriticky přejímali Praskovy

závěry.

To je případ jinak monumentál-

ního díla Ladislava Hosáka Histo-

rický místopis země moravskoslez-

ské, vydaného poprvé vroce 1938.

Při přípravě druhého vydání se evi-

dentně nikdo nenamáhal srevizí

tohoto díla, rozhodně ne vpřípadě

méně významných lokalit pohrani-

čí, avroce 1967 se opět čtenáři do-

četli, že Krnov byl již městem roku

1221…

Apak se našli itakoví, kteří po-

chopili, že uchařovského privile-

gia již není možno zůstat ve známé

podobě, apokusili se ojeho nový

výklad. Tuto linii reprezentoval

Walter Latzke ve své studii Die Be-

siedlung des Oppalandes im 12.

und 13. Jahrhundert. Ten se po-

kusil nalézt oporu vlatinské verzi

chařovského privilegia. Sodlišným

pohledem začal hned zpočátku–

uvydavatele listiny. Dle Latzkeho

jím nebyl moravský markrabí Vla-

dislav Jindřich, ale šlechtic Jind-

řich zMeerane, účastník křížové

výpravy zroku 1228, který prý měl

krátce nato, patrně na výzvu krále

VáclavaI. přesídlit na Moravu. Pro

toto své tvrzení čerpal Latzke zver-

šované kroniky vzniknuvší roku

1301 na dvoře svídnického vévody

BolkaI. Údajně pak vznikla chyba

vdataci listiny, když byla omylem

vynechána jedna římská desítka,

aze správného data 1231 vzniklo

datum 1221. Datu 1231 už by přeci

jen lépe odpovídali svědkové uve-

dení vlistině.

Acože je tím skálopevným do-

kladem pro Latzkeho tvrzení? Ve

zmiňované kronice se nachází pa-

sáž popisující scénu, kdy po bitvě

uAkkonu hledá purkrabí Burchard

zMagdeburka raněné, vníž se píše

přibližně toto: „…tu bedlivě hledal

dál, našel pana Jindřicha zMeerane,

téhož, po němž jeho děti, vOpavské

zemi jsou usazeny, vjejichž domě

jsem byl též…“ Latzke posléze ve

svých úvahách pokračoval dále,

přemýšlel nad vztahy pánů zrodu

zMeerane kPřemyslovcům azjeho

kombinací mu vyšla následná hy-

potéza.

Jindřich se prý vrátil po roce

1228 zkřížové výpravy, na výzvu

krále VáclavaI. se usadil jako jeho

vazal na mu propůjčeném území

jižně od Krnova azde vydal roku

1231 privilegium pro chařovskou

dědičnou rychtu. Pokud by to ne-

stačilo, přišel Latzke ještě sjed-

ním důkazem. Ztotožnil Jindřicha

zMeerane sJindřichem ze Cvilína,

který se podílel na založení vsi Bý-

kova, ato listinou zroku 1238. Ta

byla uchovávána na zámku vBran-

ticích, kde patrně shořela na konci

druhé světové války spolu světši-

nou brantického zámeckého archi-

vu. Je příznačné, že ojejí pravosti

byly vysloveny vážné pochyby ješ-

tě vdobě, kdy měli badatelé mož-

nost jejího bezprostředního studia,

anelze ji brát vážně.

Latzke byl však o její pravos-

ti přesvědčen. Adle Latzkeho tak

byla autentická ichařovská listi-

na, pouze je vdochovaných opi-

sech chyba ve vročení. Je možné, že

Latzke si vskutku nepovšiml toho,

že písař, který sepisoval onu ver-

šovanou kroniku, ato sodstupem

několika desetiletí, mluvil otom,

že vOpavské zemi jsou usazeny

děti Jindřicha zMeerane, nikoliv

on sám… Připočteme -li ktomu, že

ona veršovaná kronika je jediným,

ato dosti pochybným, azhistoric-

kého hlediska vpodstatě nevěro-

hodným pramenem, který uvádí

onoho Jindřicha zMeerane aněja-

kou jeho souvislost knašemu regi-

onu, není patrně třeba kLatzkeho

pokusu obhájit autenticitu chařov-

ské listiny snad již nic víc dodávat.

(Pokračování příště)

Alexandr Michl -Bernard

Městské muzeum Krnov

Transfuzní oddělení prosí všechny zdravé mladé lidi opomoc.

Foto: Jiří Krušina

Na kole

jenspřilbou

Cyklisté patří

mezi nejohrože-

nější účastníky

silničního pro-

vozu. Jen vuply-

nulém roce došlo

vMoravskoslez-

ském kraji k598

dopravním nehodám způsobených

cyklisty, přičemž 36 bylo těžce zra-

něno a3 cyklisté zemřeli. Při většině

ztěchto událostí neměli cyklisté na

hlavě ochrannou přilbu.

Policisté proto přišli spreven-

tivně bezpečností akcí nazvanou

Na kole jen spřilbou, která je za-

měřená právě na cyklisty aprobí-

há vrámci celé republiky (www.

nakolejensprilbou.cz.). Ve středu

12. srpna se uskutečnila také uPe-

trova rybníka, kde policisté upo-

zorňovali cyklisty na důležitost po-

užívání ochranné přilby při jízdě

na kole, přestože zákon tuto povin-

nost ukládá pouze osobám mlad-

ším osmnácti let.

Policisté názorně cyklistům před-

vedli správné upevnění ochranné

přilby na hlavě, ukázali vybave-

ní jízdního kola aupozornili také

na dodržování pravidel silniční-

ho provozu apoužívání re exních

prvků. Odměnou za čas strávený

s policisty byli informační letá-

ky, cyklomapy are exní předmě-

ty, které si cyklisté odvezli ssebou.

Karla Špaltová, Policie ČR

Doktor Ernst Königer (*21. 9.

1880 Jindřichov – † 15. 8. 1931

Krnov) na kresbě Fritze Raidy.

Byl prvním historikem, který

důkladně studoval tzv. chařov-

ské privilegium avyslovil vážné

pochyby ojeho pravosti.

Krnovské listy