Strana 5
www.krnov.cz
5
Zhistorie krnovských bran
ahradeb XII.
Dodaly-li přestavby aúpravy for-
tikace městskému opevnění určitý
vojenský význam pro zbytek 17.
a v počátku 18. století, bylo již po
necelých sto letech zřejmé, že míra
akvalita opevňovacích prací již pro-
vedených „vyčerpala“ své možnosti
a nedovede nadále Krnov udržet
vpozici významné pevnosti. Propad
vojenského významu fortikace se
naplno projevil po roce 1740 za prv-
ní adruhé slezské války, stejně jako
za války sedmileté, kdy ani pruská,
ani rakouská vojska nevyužívala Kr-
nov jako důležitou pevnost.
Výraznějším bodem obrany se
Krnov naposledy stal až za vál-
ky o bavorské dědictví. Jednalo se
prakticky o čtvrtý konikt mezi
Rakouskou monarchií, na jejímž
trůně tehdy ještě seděla Marie Te-
rezie, aPruským královstvím včele
s králem Fridrichem II. Tentokrát
se jablkem sváru stalo tzv. bavor-
ské dědictví. Roku 1777 zemřel
bavorský kurřt Maxmilián Josef,
jímž vymřela hlavní linie rodu Wi-
ttelsbachů. Josef II. uplatnil na část
bavorského dědictví nárok s tím,
že se jedná o léno České koruny.
Takové posílení Rakouska však re-
zolutně odmítl pruský král, který
neztrácel čas avyhlásil Marii Terezii
válku. Vlétě 1778 překročily pruské
jednotky hranice a20. července ob-
sadily Krnov včetně okolní krajiny,
kde vybudovaly silné polní opev-
nění. Rakouské jednotky se stáh-
ly k Bruntálu. Brzy docházelo po
celém území Rakouského Slezska
kdrobným potyčkám ašarvátkám,
20. října kupříkladu dokázal rakous-
ký major Guastanovick vniknout do
Krnova akrátce jej obsadil. Zakrát-
ko však ustoupil před blížícím se
pruským vojskem, snímž 22. října
přibyl do Krnova sám král Fridrich
II. se svým štábem. Fronta probí-
hala po hranici mezi Branticemi
a Kostelcem a poté přes východní
část Bednářského vrchu, východní
částí ježnického lesa askrze Ježník,
přičemž se poté dále na sever stáčela
východním směrem.
K celé řadě vojenských potyček
pak docházelo na této linii či vjejí
blízkosti. Za pevnou základnu měli
Prusové Krnov, dokonce prý právě
tehdy byl naposled zcela napuš-
těn vodou městský příkop. Pruso-
vé si však byli patrně velmi dobře
vědomi toho, že rakouská vojska
nemohou pustit do bezprostřední
blízkosti Krnova, má-li se v něm
pruská armáda udržet. Přistoupili
tak kvybudování vnější linie polní-
ho opevnění ato vnemalé vzdále-
nosti od samotného Krnova. Vnější
linie tohoto opevnění se soustředila
na hřeben mezi Kosteleckým vr-
chem (Pfaenberk) aMohylou, čili
Bezručovým vrchem (Hanselberk),
do Kostelce ana Bezručův vrch, na
jihu ji tvořily opěrné body na vrchu
VLískách (Eichberg) ana kótě 457
severozápadně od cesty do Lich-
nova směrem z Krnova ještě před
odbočkou na Guntramovice aBran-
tice. Druhý sled tvořila opevnění na
tzv. Scholzenbergu – dnes zalesněná
prohlubeň v polích jižně od želez-
nice a západně od letiště a silnice
do Lichnova, další se nacházel ještě
jižněji, až usilnice na Lichnov atře-
tí byl východně od zmiňovaného
opevnění na Scholzenbergu, při-
bližně vprostorách dnešního letiš-
tě východně od silnice do Býkova.
Na východě vnější linie opevnění
využívala jak Zadního cvilínského
kopce (Schellenburg), tak Přední-
ho Cvilínského kopce (Burgberg).
Vnitřní linii opevnění tvořila nejen
fortikace města, ale také předsu-
nutá opevnění kolem něj. Na severu
to byla opevnění podél obou stran
dnešní Hřbitovní, která tehdy po
překročení Opavice pokračovala do
Petrovic, na pravém břehu Opavice.
Na západě to bylo opevnění na vý-
chod od Albrechtické ulice severně
od knížecího poplužního dvora.
Další se rozkládalo mezi Albrechtic-
kou aJežnickou, na nějž navazovalo
opevnění mezi Ježnickou a cestou
do Kostelce. Poslední bylo vybudo-
váno mezi řekou Opavou a cestou
do Kostelce západně od cesty do
Lichnova. Na jihu se jednalo ozesí-
lení příkopů mezi městem a řekou
Opavou, na východě pak předsu-
nuté opevnění využívalo prostoru
tzv. Klášterního dvora východně
od řeky Opavy, v současnosti pro-
stor mezi Zapletalovou ulicí a ulicí
9. května. Alexandr Michl-Bernard
Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (49.)
K
ř
ížovka: Tip na výlet. Cílem dnešního nenáro
č
ného výletu je (tajenka k
ř
ížovky). P
ě
ší túru m
ů
žeme za
č
ít od Poutního kostela Panny Marie Sedmibolestné a po zelené turistické
značce se přes Zadní Cvilínský kopec po necelých šesti kilometrech dostaneme k cíli. Objekt na kopci zvaném Strážiště byl postaven v r.1913 na počest zdejšího rodáka a poslan-
ce rakouského Říšského sněmu, který bojoval za zrušení roboty v tehdejším Rakouském císařství.
Pomůcka:
autor: E. Ledvina
Části věty
Chem.zn.
thulia
Býv.název
Tokia
Firemní
zkratka
Mořská
pláž
Cizopasní
červi
...Moučka
...
z kurkumy
Název zn.
poloměru
2.DÍL
TAJENKY
Vybrané
společnosti
3.DÍL
TAJENKY
Planetka
č.111
Lesklá
hedv.látka
Domácky
Adam
Starší SPZ
Sokolova
Kočkovitá
šelma
Čiva
Patřící
Edovi
Obyvatel
Récie
(zast.)
Básnický
zápor
Restaurace
pro
motoristy
Otcové
(básn.)
..Pečovat..
o sebe
Letadlo
Hlas hada
Anglicky
„střelná
zbraň"
Klany
Dřevina
Uniklá
zplodina
MPZ aut
Rumunska
Vařené
vepř.maso
Střídat
Zajištění
přístroje
Kus látky
(na nohy)
Sloven.zvr.
zájmeno
Chorvatsky
„všechno"
Plynný
prvek
Indoevrop.
samohláska
Část elek-
tromotoru
Pomatená
(expr.)
Inic.režis.
Lipského
Žen.jméno
(27.10.)
Kopec
(nářeč.)
Střešní
vazba
Kopt
Muž.jméno
(26.4.)
Dělat rovné
čáry
Chobot-
natec
Obměna
Vysvětliti
Chemotera-
pie (zkr.)
Rusky
„tento"
1.DÍL
TAJENKY
gun, Ivi,
Raet, sve
Mzda
vojáka
Familiárně
Iva
Západo-
české
město
Latinský
překlad
bible
Lyžařský
výtah
Rusky
„láska"
Domácky
Ondřej
Slosování Ohon Bílý sportOháňka Karabáč
Německy
„vejce"
Tibetský tur
Mapa Krnova ajeho předměstí
svyznačením fortikace města
ipolního opevnění, které pro-
váděli Prusové vroce 1778.