Strana 5
www.krnov.cz
5
Zhistorie krnovských bran
ahradeb XIV.
Nejinak tomu bylo iudalších bran.
Od 18. století začala být užívána jako
místnost pro kontrolora masa istráž-
nice na mostě spojujícím Opavskou
bránu s jejím barbakánem a začala
být proto rovněž označována jako
akcízová světnice. Stavení uvnitř bar-
bakánu Opavské brány začala slou-
žit jako obydlí strážného brány - to
vpřípadě stavení přiléhajícího kjižní
stěně, přístavek uvýchodní stěny bar-
bakánu začal být přidělován od roku
1770 městskému drábovi. Využití se
našlo ipro nevelký prostor ravelinu,
napůl byl přidělován drábovi astráž-
nému Opavské brány. Zázemí stráže
přistavěné klevé zdi mostu Hlubčické
brány spojujícího vnitřní bránu abar-
bakán se rovněž v 18. století mění
ve služebnu strážných. Strážnice vy-
budovaná uvnitř barbakánu při pra-
vé jižní stěně najde využití coby byt
strážného Hlubčické brány.
Přetrvávající policejní funkce bran
se odrážela vjejich uzavírání azamy-
kání na noc. V18. století měl pravi-
dla a způsoby uzavírání městských
bran upravovat „zavírací řád“, který
vletech 1735 až 1737 schválil tehdej-
ší starosta Franz Ignaz Horny. Od 1.
ledna do 15. ledna byly brány afortna
uzavírány v16.30 hodin, od 15. ledna
do 31. ledna v16.45, od 1. února do 6.
února v17.00, od 6. do 15. února až
v17.15, vpolovině dubna byly brány
zavírány až v19.00, od 1. do 15 června
až ve 20.30 anejdéle byly brány ote-
vřeny od 15. června do 15. července,
ato až do 21.00 hodin. Zjednoduše-
ně: zavírání bran víceméně kopíro-
valo západ Slunce, nezapomínejme,
že tehdy nebyl užíván letní čas. V19.
století byly brány údajně zamykány
vzimním čase až ve 21.00 avletním
ve 22.00 hodin, čímž nemyslíme
„zimní“ a„letní“ čas vdnešním slova
smyslu. Před samotným uzavřením
bran údajně zazvonil takzvaný zavíra-
cí zvonek na radniční věži.
Ovšemže bylo možno se do měs-
ta dostat ivdobě, kdy již brány byly
uzavřeny. Nelze moc očekávat, že se
život ve městě aokolí zastavil už ko-
lem půl páté odpoledne jen proto, že
se stmívalo či zcela setmělo. Za ote-
vření brány v„nočním“ čase se však
musel platit takzvaný zavírací peníz ve
výši 3 feniků nebo poloviny krejcaru.
Ten plynul do městské pokladnice.
Návštěvy Krnova vnočním čase byly
pravděpodobně velmi časté, nejspíše
zejména vzimním období, kdy byly
brány uzavírány dosti brzy, acelkový
nanční výtěžek z tohoto poplatku
nebyl zanedbatelný. Možná právě
proto krnovská městská obec velmi
rázně bránila tomu, aby byl tento
poplatek jakkoliv snižován. Spoplat-
kem za otevření brány mimo otví-
rací dobu se pojí úsměvná historka.
Člověk bývá tvor navýsost vykutá-
lený. Vprůběhu roku 1773 si údaj-
ně knížecí úředníci a jejich známí
zřad měšťanů navykli tajně opouštět
město tzv. zámeckou brankou vjižní
hradbě zámku, aby mohli vykonávat
příležitostné návštěvy Horního před-
městí i po „zavírací“ době. Patrně
hlavní motivací pro jejich počínání
nebylo ani tak ušetření na poplatku,
byť vpřípadě více než jen příležitost-
ných návštěv se to mohlo vskutku
„prodražit“, ale zejména možnost na-
vštívit předměstí bez vzbuzení větší
pozornosti. Nechme na fantazii, za
jakým zajímavým povyražením vy-
ráželi páni úředníci aměšťané mimo
město, že si přáli té největší „diskrét-
nosti“. Jenže člověk dovede být také
tvorem velmi všímavým. Brzo se pa-
trně vKrnově našlo dost očí, které si
všimly této praktiky. Magistrát se se
stížností obrátil na císařsko - králov-
ský úřad v Opavě, který mu dal za
pravdu a pod pohrůžkou peněžité
pokuty zakázal opouštět město vza-
vírací dobu zámeckou brankou.
Alexandr Michl- Bernard
Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (51.)
K
ř
ížovka: Tip na výlet. Dnes zavítáme na (tajenka), p
ů
vodn
ě
rozsáhlé ran
ě
gotické stavby na zalesn
ě
né vyvýšenin
ě
nedaleko obce Bohušov v Osoblažském výb
ě
žku. Založen
byl v pol.13.století, pobořen v r.1476 v období česko-uherských válek vojskem Matyáše Korvína. Opět byl opraven a definitivně pak opuštěn po třicetileté válce. Na místě se za-
chovaly části palácových zdí, zbytky věže, příkopy a valy. Nenáročný výlet je vhodný pro cyklisty, možno jet i vlakem do Třemešné a do cíle pak úzkokolejkou.
Pomůcka:
Šikmo
Tibetský tur
autor: E. Ledvina
1.DÍL
TAJENKY
Všechno
Bývalý
jugoslávský
prezident
Psí obojek
s vnitřními
ostny
El.nabitá
částice
Domácky
Jarmila
Větší ovoc-
né koláče
(nářeč.)
PoschodíPěstitel lnu
Počítačová
klávesa
Brazilská
objem.jedn.
Dětský
pozdrav
Starší lék
Heyerdah-
lův vor
Dluh
Model auta
KIA
Anglicky
„poledne"
2.DÍL
TAJENKY
Němec
Název řím.
50
Čes.herec
(Ladislav)
Nebo
Sklouznouti
Inic.libret.
Krásno-
horské
Oděv
Pulz
Druh
krokodýla
Vniknutí
Primáti
Italský
přístav
Jestli
Opasek
(zastar.)
Muž.jméno
(9.8.)
Chem.zn.
tantalu
Praobyvatel
Japonska
Slohy
Kavkazský
hud.nástroj
bienal,
Kuss, LME,
meio
Býv.čes.
hokejista
(Martin)
Poučovat
Město na
Chrudim-
sku (obuv)
Nula
Částka
peněz
Přiostřená
Rukopis
zelenohor-
ský (zkr.)
Emblém Kazit
Jméno
vesnického
psa
Ostří
Tvrdé
černé dřevo
..Lihovina
..
z mléka
Anglicky
„hlava"
Slzný plyn
ve spreji
Zármutek
Malé kulaté
plody
Německý
přístav
Zkr.goniom.
funkce
Stropní
svítidlo
SPZ Lipt.
Mikuláše
Samice psa
Opravna
lodí
Letitě
Německy
„polibek"
Starší SPZ
Liberce
Jakostní
mouka
....Štítek….
u čepice
Snímek dochovaného jižního úseku hradeb vroce 2011 před
renovací. Foto: František Kolář