Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 5

www.krnov.cz
5
Zhistorie krnovských bran
ahradeb XVI.
Zkonce 17. století apoloviny 18.
století pochází zprávy o chová
strážných, kdy nedostávali svým
povinnostem či se dopouštěli pro-
hřešků, které bychom dnes označili
jako korupční.
V lednu roku 1697 si před ra-
dou stěžoval městský výběrčí mýta
Hans Christoph Just, že strážní
bran aměstská stráž mu nepomá-
hají svybíráním, azároveň strážní
nechávají odjíždět změsta bez pat-
řičné kontroly vozy sobilím a ne-
chávají se uplácet.
Vroce 1759 obchodník svínem
Strahler uplatil strážného Horní
brány, aby kmýtnému nahlásil ná-
klad pouze čtyř sudů vína namísto
deseti. V říjnu 1771 nechal jiný
strážný Horní brány propašovat do
města tři žejdlíky vína aroku 1784
prošlo do města bez proclení Horní
branou sedm žejdlíků vína. Takové
praktiky poškozovaly zejména pra-
vovárečné měšťanstvo. Obzvláště
vdruhé polovině 18. století se stráž-
nými již stávaly osoby až pitoresk-
ní. Jakoby to odráželo stále klesající
význam městské fortikace. Za
všechny můžeme jmenovat případ
strážného Horní brány Abrahama
Längera, který tento úřad vykoná-
val v80. letech 18. století. Se svým
synem Tadeášem a emi dcerami
Alžbětou, Josefou aKlárou obýval
domek u vchodu do vnější brány
přidělovaný tou dobou strážným
Horní brány. Abraham se oddával
natolik konzumaci alkoholu, že byl
svým opilectvím známý po celém
městě. Jeho dcery rodinnou pověst
nikterak nevylepšovaly anavíc byly
proslulé udržováním důvěrných
vztahů smístním podsvětím ahoj-
nými nočními pánskými návště-
vami, dokonce izlepší společnos-
ti. Starší literatura tvrdí, že krom
nemravností se se svými nočními
návštěvníky posilněny vypitím
několika láhví uherského vína do-
pouštěly také řady výtržností. Je-
jich bodrý otec a bratr to údajně
povětšinou zaspali, jsouce znaveni
alkoholem. Po probuzení zpravidla
zamířil Abraham Länger se svým
synem do chrámu Sedmibolest-
né Panny Marie na Cvilíně, kde
obstarával hudbu při mších. Ještě
předtím se prý vždy měl vtamním
hostinci opět posilnit.
Nelze vyloučit, že všechny tyto
zprávy přehánějí. Zachycují však
stav koncem 17. a18. století, tedy
v době úpadku významu opevně-
ní. Ještě před polovinou 17. století
ave starších dobách to však mohlo
vypadat jinak. Skutečnosti a pří-
běhy, proběhnuvší v18. věku, jako
by byly předobrazem denitivního
zániku městské fortikace. Přitom
po celou druhou polovinu 18. sto-
letí aprvní roky 19. století probíha-
la na všech třech branách ifortně
řada oprav. Od počátku 19. století
už ale ani jedna zbran nefungovala
jako vojenský objekt, naopak byly
hojně pronajímány kúčelům nevo-
jenským.
Věž Opavské brány byla již
vroce 1794 určena krajským úřa-
dem jako sýpka, vníž se sklado-
valy poddanské dávky osiva pro
vsi Chomýž, Chařovou, Kostelec
aStaré Purkartice, za což město od
nich ročně inkasovalo 16 zlatých.
Nové využití se našlo ipro věž
Hlubčické brány, která byla od
ledna roku 1793 pronajímána vo-
jenskému eráru jako sklad za 13
zlatých ročně.
Také Horní brána měla zce-
la jiné využití než vojenské: do
spodní místnosti byl umístěn roku
1862 telegrafní úřad, místnost
v patře pak byla přidělena teleg-
rafnímu úředníkovi.
Obdobně byly také prostory
městského příkopu abastiony čas-
to pronajímány či dokonce prodá-
vány měšťanům, kteří je využívali
jako zahrady a sady, dělo se tak
obzvláště v letech 1844 až 1848
apoté vletech 1850 až 1857.
Ani to ale neuchránilo objekty
městské fortikace od zkázy. S
dokonala hluboká proměna myš-
lení, kdy staré přestalo být dobré
a lidé byli naopak stále více fas-
cinováni novým a moderním.
Jako historické pamětihodnosti
chátrající stavby málokdo vnímal
abylo jen otázkou času, kdy roz-
víjejícímu se městu budou překá-
žet natolik, že dojde kjejich úplné
demolici.
Alexandr Michl-Bernard
Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (53.)
Křížovka: Procházka městem. V prostoru mezi zámkem a Švédskou zdí na místě dnešního gymnázia stával (1.tajenka), v němž až do r.1742 zasedal (2.tajenka). Po válkách,
které vedla Marie Terezie se sousedním Pruskem, budova ztratila svůj význam a později byla změněna na palírnu a knížecí mýtní úřad. V 70.letech 19.století bylo rozhodnuto
o její demolici a následné výstavbě nové školní budovy.
Pomůcka:
Zadati
Týl (nářeč.)
autor: E. Ledvina
Zakázané
označení
karet
Latinská
spojka „a"
Bývalý
prezident
USA
Prst
Domácky
Oldřich
1.
TAJENKA
asumir,
Ecos, Ica,
Vavož
Nejdelší
dobu
Naše býv.
polit.strana
Proud
(básn.)
Kazašské
hl.město
Větná
spojka
(respektive)
Předmět
Inic.pěvce
Margity
Druh palmy
Protiklad
Zkr.Anglo-
americké
vys.školy
(Praha)
Seveřan
1.DÍL 2.
TAJENKY
Otočka
Prodejce
nábytku
Umělecky
tančit
Býv.název
Tokia
Staro-
germán
Táta
Inic.herce
Kohouta
Osmanský
notábl
Umístěno
ve stáji
….Mysl….
(z latiny)
Kód amer.
dolaru
Ruské sídlo
Ony kap-
rovité ryby
(2 slova)
Chem.zn.
aktinia
Horlit
Představe-
ní kláštera
Ostrov
pásu atolu
Počasí
(obecně)
Bodově
ohodnotit
Citoslovce
hlasu žáby
Možná
Malý paroh
Důlní
chodby
Starší SPZ
Klatov
Zkr.souhv.
Eridanus
Sídlo ve
Francii
Inic.režis.
Lipského
Citoslovce
opovržení
Španělsky
„převzít"
Ledovcová
usazenina
Africký
buben
Velký nos
Departe-
ment a řeka
na západě
Peru
Homérův
epos
Osetinci
3.DÍL 2.
TAJENKY
Řím.čísly
1001
Předložka
se 3.pádem
Kvasnič
krmivo
Starší
programo-
vací jazyk
Spisová
zkratka
Slovensky
„když"
2.DÍL 2.
TAJENKY
Kombinéza
Turecký
pokrm ze
skopového
Na situačním plánu vyhoto-
veném kolem roku 1818 je
zachycen stále existující se-
verozápadní bastion a část
hlavní hradební zdi svěží.
Repro: SOkA Bruntál se
sídlem vKrnově
Krnovské listy