Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 6

6
Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (15.)
Vlaické veřejnosti bývají zako‑
řeněny a oblíbeny mnohé mýty
azkreslené informace ohistorické
vědě, jejím významu avýsledcích.
Jedním znich je také tvrzení, že his‑
torie, často dávaná do jednoho pytle
sdějepisem, je nudná anemá přinést
co nového, neboť „vše se již stalo.“ To
je sice pravda, avšak vyvíjí se naše
poznání, co že se to stalo, jak aproč,
včetně používané metodiky asmě‑
rů, jimiž jsou děje minulé zkoumá‑
nyatd. Astejně tomu je snázorem,
kdy se stal Krnov městem.
Již vsedmdesátých letech 20. sto‑
letí publikoval řadu článků vČaso‑
pise slezského muzea jeden snej‑
významnějších medievistů našeho
regionu Jaroslav Bakala. Zabýval se
vnich mimo jiné počátky měst na
území historického Opavska, tudíž
nemohl minout problematiku zis‑
ku městských práv Krnovem. Azde
Bakala vyslovil přesvědčení, že Kr‑
nov se stal městem vletech 1240 až
1253. SKejřovými vývody nesou‑
hlasil, poukázal na to, že mlčení
Ipatijevského rukopisu není právě
přesvědčivý důkaz, což do jisté míry
připouštěl koneckonců isám Kejř.
Bakala následně vyslovuje silné
přesvědčení, že advocatus Siegfried
vystupující již roku 1253 vzakláda‑
cí listině horního Benešova, aroku
1269 vlistině pro velehradský kláš‑
ter, musí být nositelem stejné hod‑
nosti. To Bakala doplňuje poukázá‑
ním na to, že vsamotné zakládací
listině Horního Benešova vystupuje
také vesnický fojt soznačením iu-
dex. Tudíž lze bezpečně pochybovat
otom, že by advocatus uSiegfrieda
znamenalo rovněž vesnického fojta.
Přidejme ještě dvě lehce úsměvné
poznámky. Ústně, na přednáškách
ze Starších dějin Slezska na Slezské
univerzitě vOpavě, sděloval Jaro‑
slav Bakala kmlčení Ipatijevského
rukopisu, že stal ‑li se Krnov nepo‑
chybně městem nejpozději někdy
vprvní třetině roku 1253, sotva již
vykazoval atributy vyspělého měs‑
ta, takže se nepřátelská vojska těžko
někoho dotazovala „jak se tady ta
díra jmenuje“. Ake Kejřovým opa‑
trným krokům, považujícím zmínku
zroku 1253 za ještě nejistou, ana‑
opak tu zroku 1269 za naprosto jis‑
tou, dodával súsměvem, že Jiřího
Kejře zná osobně jako milého alas‑
kavého člověka, který patrně neměl
vroce 1967 to srdce, aby řekl Krno‑
vanům, že 700 letého výročí existen‑
ce města již prošvihli.
Bakala tak nejen vrátil, ale prak‑
ticky pevně usadil do povědomí
odborné veřejnosti, že Krnov je
městem nejpozději od roku 1253,
naopak laická veřejnost, zejména
ta krnovská, ipod dojmem po‑
měrně pompézních oslav zroku
1969, toto patrně vůbec nezare‑
gistrovala.
Problematika vzniku Krnova byla
mezi odborníky na nějakou dobu
Bakalovým článkem uzavřena, ne‑
hledě na to, že odborná literatura
se následující desetiletí Krnovu vě‑
novala spíše sporadicky avýběro‑
vě. Vroce 2000 však vyšla vOpa‑
vě aBrně výtečná amonumentální
publikace Hrady českého Slezska
trojice autorů– historika Martina
Wihody, historika umění Dalibora
Prixe aarcheologa Pavla Kouřila. To
znamenalo, že na pořad dne přišla
opět problematika vzniku azakládá‑
ní měst vnašem regionu. Avpřípa‑
dě Krnova se autor či autoři najed‑
nou vyslovili poněkud nerozhodně.
Krnov se stal prý zřejmě městem na
přelomu první adruhé poloviny 13.
století, zároveň prý ale lze mít po‑
chybnost, zda onen iudex Jindřich
ze zakládací listiny Horního Bene‑
šova neznamenalo, že byl Jindřich
soudcem na hradě Cvilíně, nikoliv
vesnickým fojtem vÚvalně. Jak hrad
Cvilín, dnes ponejvíce používáme
název Šelenburk, tak Úvalno, nesly
ve středověku německý název Lo‑
benstein. Atak by prý mohl být Kr‑
nov vskutku oněco mladší.
(Pokračování příště)
Alexandr Michl ‑Bernard
Zemřel pedagog a historik Vladimír Blucha
Ve věku nedožitých devadesáti let
zemřel vpátek 20. listopadu po dlouhé
těžké nemoci Vladimír Blucha,
neúnavný propagátor krnovské
historie, pedagog, historik, geograf,
spisovatel, vlastivědný pracovník
adlouholetý krnovský kronikář.
Pan Vladimír Blucha se narodil
6. července1931 vMokrých Laz‑
cích na Opavsku. Německé úřady
ve vládním obvodě Opava vSude‑
tech ho vroce 1938 přejmenova‑
ly zVladimíra na Waldemara. Na
konci války, když přišla do Mokrých
Lazců fronta, úplně vyhořel prona‑
jatý domek, ve kterém Bluchovi by‑
dleli. Včervnu 1945 se srodiči pře‑
stěhoval do Krnova, kde vroce 1950
odmaturoval na zdejším gymnáziu.
Druhou maturitu vykonal vroce
1957 atím získal kvalikaci jako
učitel pro 1. až 5. postupný ročník.
Po základní vojenské službě praco‑
val na Okresním národním výboru
vKrnově, kde byl až do roku 1960
inspektorem pro kulturu. Poté dál‑
kově vystudoval Pedagogický insti‑
tut vOstravě, obory matematika
azeměpis. Od roku 1960 po třicet
let učil vkrnovských školách, od
srpna1990 byl vedoucím Okresní‑
ho pedagogického střediska vNo‑
vých Heřminovech. Vletech 1965
až 1969 a1990 až 2000 byl mimo
jiné také kronikářem města Krnova.
Byl čestným členem Matice slez‑
ské ařadu let předsedou jejího kr‑
novského odboru. V roce 1986
zorganizoval v Krnově česko‑
‑slovensko ‑polskou numismatic‑
kou konferenci. Jeho významným
počinem bylo také zorganizování
česko ‑polského vlastivědného sym‑
pozia spartnerskými městy Prudnik
aGłubczyce, ato vroce 1995 a2003.
Jeho zájem ohistorii jej přive‑
dl knapsání mnoha článků iknih.
„Vroce 1945 jsem začal studovat na
gymnáziu vKrnově auž tehdy mě
začala historie našeho města zají-
mat. Během života jsem pak studo-
val různou literaturu, dělal si po-
známky atřeba je nikdy nepoužil.
Po letech tak máte obrovskou zásobu
poznatků ainformací azjistíte, že
by se vám to všechno mohlo hodit,
můžete ztoho vyjít při psaní,“ při‑
blížil vroce 2014 základ své tvůrčí
činnosti upříležitosti vydání knihy
Příběh bronzových rolniček vújez‑
du Kyrnow.
Kceněným literárním počinům
Vladimíra Bluchy patří vydání kni‑
hy Historie Města Krnov, což jsou
první česky psané dějiny Krno‑
va. Zdalších děl to je Velký požár,
podávající historický obraz živo‑
ta vKrnově v18. století, výpravná
ilustrovaná publikace ominulosti
isoučasnosti města Krnova Město
mezi dvěma řekami, kniha snázvem
Vysoké nebe, která pojednává oudr‑
žení českého jazyka na Krnovsku,
nebo Rok mé řeky, vníž spisova‑
tel vypráví osvých předcích. Nelze
rovněž nevzpomenout publikace vy‑
dané vrámci projektů českopolské
spolupráce– Králův syn, Klíč kdo‑
movu (2. vydání) nebo Příběh bron‑
zových rolniček vújezdu Kyrnow. Je
také spoluautorem knih Prožil jsem
krásný život opříslušnících Stráže
obrany státu na Krnovsku vroce
1938 aMěsto královského nástroje,
která dokumentuje stavbu varhan
vKrnově.
Vroce 2017 Vladimír Blucha pře‑
vzal cenu za celoživotní přínos kul‑
tuře města Krnova, orok později byl
nominován na osobnost Moravsko‑
slezského kraje. (dc)
Vladimír Blucha byl vletech 1965 až 1969 a1990 až 2000 také kronikářem města Krnova.
Doc.PhDr.Jaroslav Bakala,CSc.
(7. 1. 1931–22. 8. 2008) ve své
pracovně.
Krnovské listy