Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 6

Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (16.)

Vzpomínáte, jak jsme dříve nejed-

nou mluvili oIpatijevském rukopi-

se, který nezmiňuje Krnov, zmiňuje

však, jak rusko -polská vojska po ne-

úspěchu uOpavy táhla chvíli proti

proudu řeky Opavy, aby pak zamířila

kNásilé, které dobyla, apoté pokra-

čovala kHlubčicím, kde rovněž ne-

uspěla? VHradech českého Slezska

jsou na straně 417 a509 jako obra-

zový doprovod mapky historického

Opavska, vprvním případě je tato

oblast zachycena v1. polovině 13.

století, vtom druhém ve 14. století.

Vobou jsou vyznačeny hlavní ob-

chodní stezky či dálkové trasy, aty

vždy míjejí Krnov, zatímco Opavu

aHlubčice ne. Obzvláště první zmí-

něná mapa zobrazující Opavsko, teh-

dy ještě spíše Holasickou provincii,

v1. polovině 13. století, je vtomhle

ohledu pozoruhodná. Důležitá ob-

chodní stezka přicházela od jihu

zMoravy přes Hradec nad Moravicí

do Opavy, zníž pokračovala sever-

ním směrem, těsně míjela Násilé,

anad ním pak lehce zamířila západ-

ním směrem, aby dosáhla Hlubčic.

Podbízí se tak noticka, že ona

pustošící rusko -polská vojska vpad-

nuvší na Opavsko vlétě roku 1253

nemusela vůbec do Krnova dojít.

Držela -li se oné významné trasy,

byla spolehlivě vedena mimo Kr-

nov. Krom toho, zpopisu tažení,

jak jej ve stručnosti zmiňují Hrady

českého Slezska, by vysvítalo, že ač

se dotyčný kronikář snažil vlíčení

sebevíce, celé tažení bylo vpodsta-

tě blamáží. Po překročení česko-

-polských hranic se vojska rozdělila

apředvoj vojsk jednoho zproudů

zničil vléčce Ondřej zrodu Bene-

šoviců, což málem ohrozilo další

postup vojsk. Přesto vetřelci nako-

nec úspěšně dospěli kOpavě, kte-

rou však navzdory tomu, že úspěch

visel na vlásku, nedokázali dobýt.

Neschopnost získat tento význam-

ný bod české obrany mohl útoční-

ky donutit, aby místo do vnitrozemí

zamířila rusko-polská vojska kjiné-

mu bodu ležícímu téměř na česko-

-polské hranici, kHlubčicím, čímž

se mimo jiné drželi vrovinatějším

příhraničí. UHlubčic však byli také

neúspěšní atak se obrátili na rovi-

naté Osoblažsko, přičemž se nadá-

le pohybovali nedaleko hranice. Do

nemalé míry samozřejmě spekulu-

jeme, dávalo by to však zapravdu

tomu, že Krnov mohl zůstat taže-

ním zléta roku 1253 nedotčen, ať

již měl tehdy status města či nikoliv.

Roku 2006 vydalo Město Krnov

další práci Vladimíra Bluchy Město

mezi dvěma řekami. Kniha je grac-

ky velmi povedená apro „běžného“

či dokonce mladšího laického čtená-

ře zajisté není špatná. Odborný čte-

nář však patrně byl trochu rozmrzelý

zfaktu, že kniha postrádá poznám-

kový aparát aobsahově je zopako-

vána publikace téhož autora zroku

1969, doplněna toliko ovývoj po

roce 1945 do současnosti (tj. ccaroku

2005–6). Jednu zásadnější změnu

však Vladimír Blucha oproti verzi

své práce zroku 1968 provedl, dal

větší důvěru tomu, že se Krnov stal

městem již vletech 1240 až 1253. Ke

Kejřovým závěrům zjeho Počátků

města Krnova mimo jiné uvádí, že

velmi opatrný Kejř byl patrně po-

někud ovlivněn snahou vyjít vstříc

chystaným oslavám 700let města

Krnova.

Vodborné veřejnosti byl denitiv-

ně pevně zakotven názor na povýšení

Krnova na město mezi lety 1240 až

1253 roku 2009. Tehdy vydal NPÚ,

územní odborné pracoviště vOstravě,

publikaci Kostel sv. Benedikta vKrno-

vě-Kostelci. Ta završila restaurátorské

práce probíhající vtomto svatostánku

vletech 2001 až 2007, jimž předchá-

zel archeologický výzkum zahájený

již roku 2000. Zároveň tak kniha se-

znamovala nejen odbornou veřejnost

splejádou poznatků, které se podařilo

vkostele sv. Benedikta odborníkům

získat. Jako editor celé publikace byl

vybrán Dalibor Prix, jeden znejvyhlá-

šenějších odborníků nejen na sakrální

architekturu vnašem kraji vobdobí

středověku. Mimo jiné se ujal také

rozsáhlé kapitoly Okostele sv. Be-

nedikta, vníž nastínil nejen historii

astavebně historický vývoj samotné-

ho kostela, ale na několika úvodních

stránkách také nedostižným způso-

bem velmi plastický obraz historické-

ho vývoje na území dnešního Krnova,

Kostelce anejbližšího okolí. Nemo-

hl tak přejít mlčením otázku získání

městských práv Krnovem. Ať již byl

autorem příslušné pasáže opovýše-

ní Krnova na město ve starších Hra-

dech českého Slezska on sám, nebo

Martin Wihoda, v„Benediktovi“ Prix

ozisku městských práv Krnovem do

11. 4. 1253 vůbec nepochybuje, celý

problém naopak pojednává ještě dů-

kladněji aobšírněji, než to učinil otři

dekády před ním Jaroslav Bakala.

SKrnovem jako městem nejpozději

roku 1253 tak počítala již ipřelomová

česká publikace ohistorii Slezska Slez-

sko vdějinách českého státu, konkrét-

ně její první svazek zachycující etapu

slezských dějin od pravěku do roku

1490. Je však příznačné, že spoluau-

torem příslušné kapitoly byl Dalibor

Prix. Ten pak svůj již neměnný ná-

zor na zisk městských práv Krnovem

zopakoval vkapitolách Počátky měs-

ta aMěsto ve středověku publikace

Krnov– historie, archeologie, vnichž

mimo jiné podal vyčerpávající aobtíž-

ně překonatelný obraz středověkých

dějin Krnova aproblematiky jeho

vzniku. (Pokračování příště)

Alexandr Michl ‑Bernard

TIC vydalo kalendář sunikátními fotograemi

Po několikatýdenní nucené pau-

ze Turistické informační centrum

(TIC) Krnov ve čtvrtek 3. prosince

přivítalo první zákazníky. Navštívit

ho můžete, ikdyž právě nepotřebu-

jete žádné informace, ve své nabídce

má totiž řadu dárkových či dekora-

tivních předmětů vhodných kob-

darování nejen svých blízkých. Až

do středy 23. prosince zde můžete

zakoupit svíčky ahrníčky svánoční

tématikou nebo třeba dřevěný bet-

lém. Zvláště oblíbený je stolní kalen-

dář, který TIC pravidelně vydává už

čtvrtým rokem.

„Poprvé jsme ho připravovali na rok

2018 abyl plný historických snímků

Krnova. Lidé oněj měli zájem atak

jsme pro další rok vyhlásili fotosoutěž,

kdy byl kalendář složen znejlepších

snímků současného Krnova, jak ho

zachytili amatérští fotografové. Kto‑

muto modelu bychom se rádi vrátili

už příští rok,“ říká zaměstnankyně

TIC Markéta Mintálová stím, že ak-

tuální kalendář pro rok 2021 je opět

plný unikátních historických snímků,

které pocházejí nejen ze sbírek měst-

ského muzea, ale také od krnovského

sběratele Jiřího Křivy idalších sbě-

ratelů. „Úvodní slovo napsal historik

Alexandr Michl ‑Bernard změstské‑

ho muzea, obsahuje přes pět desítek

většinou dosud nezveřejněných foto‑

graí azájemci jej zakoupí za 65 Kč.

Kdispozici jsou rovněž oblíbené malé

kapesní kalendáříky, které potěší také

sběratele,“ dodává.

Dalšími novinkami, jež se vzhle-

dem k mimořádným vládním

opatřením kveřejnosti dostávají se

zpožděním, jsou dvě brožury, které

zájemci vTIC obdrží zdarma. Tou

první jsou česko -polské Tipy na

výlety. Jak už název napovídá, jsou

plné turistických cílů vMikroregi-

onu Krnovsko aPrudnik, ajejich

součástí je rovněž přehledná mapka.

Druhá brožura je věnovaná Cvilí-

nu anese podtitul Nejromantičtější

místo vkraji, jimž byl tento poutní

vrch označen coby vítěz stejnojmen-

né ankety. „Ani v ní nechybí mapka

azájemci zde najdou také mnoho za‑

jímavých historických ipřírodověd‑

ných informací,“ doplňuje Markéta

Mintálová.

TIC má vzimních měsících ote-

vřeno každý všední den od 9.00 do

17.00hodin, vsobotu od 9.00 do

13.00hodin. Další informace jsou

kdispozici na stránkách www.in-

fokrnov.cz afacebooku @infocent-

rumkrnov.cz. Pokud chcete novinky

oaktuálním dění vKrnově ajeho

okolí dostávat e -mailem, stačí na

webových stránkách vyplnit for-

mulář svaší adresou. (tg)

Mapa zpublikace Hrady českého Slezska zachycující Opavsko vprvní polovině 13. století. Povšimněte si,

jak hlavní obchodní stezka vede přes Opavu severním směrem mimo Krnov. Nebylo to vlétě 1253 tak, že

se nepřátelská polsko ‑ruská vojska ke Krnovu ani nepřiblížila?

Krnovské listy