Strana 5
5www.krnov.cz
Kabátův kopec: znovuobjevený kout naší přírody
Do seznamu míst rodinných výletů v Krnově přibyla v pondělí
16. října nová naučná stezka Horky - Kabátův kopec. Tříkilometrovou
trasou účastníky slavnostního otevření provedl předseda základní
organizace Českého svazu ochránců přírody Levrekův ostrov Adrián
Czernik.
V zalesněné části Cvilína nad Petrovým dolem dochází k obnově vý-
letní pěšiny. Její součástí je také instalace nových laviček.
Nad Petrovým dolem obnovují starou výletní stezku
Kabátův kopec mezi Ježnickou
a Albrechtickou ulicí má neval-
nou pověst tankodromu sovět-
ské armády. Přitom před druhou
světovou válkou to bylo oblíbené
výletní místo s vyhlášenou restau-
rací. Kmístu, kde kdysi Macnerka,
jak se jí říkalo, stávala, vede nová
naučná stezka Horky – Kabátův
kopec. Je věnována nejen historii
tohoto místa a jeho okolí, ale pře-
devším přírodě, která zde skrývá
řadu vzácných a ohrožených druhů
rostlin a živočichů.
Tříkilometrová naučná stez-
ka, která má ambice znovuobje-
vit Kabátův kopec pro obyvatele
Krnova, začíná nedaleko autobu-
sové zastávky MHD Pod Ježníkem,
v blízkosti rybníků. Na trase je
rozmístěno devět infopanelů se
třemi interaktivními prvky a pět
laviček. Naučnou stezku vybudo-
vala za pomoci dotace z programu
NET4GAS Blíž přírodě základní
organizace Českého svazu ochrán-
ců přírody Levrekův ostrov, kte-
rá se o lokalitu spodporou města
Krnova stará od roku 1999.
„Kosíme trávu a vyřezáváme
keře a dřeviny, aby lokalita neza-
rostla, protože předmětem ochrany
je teplomilná květena, která roste
na kyselém podkladu, na drobách.
Bezlesí je nutné udržovat pro řadu
ohrožených druhů rostlin a živoči-
chů. Jedná se oplazy, obojživelníky,
ptáky ahlavně denní a noční motý-
ly, kteří znaší krajiny rychle mizí,“
uvádí předseda základní organiza-
ce Českého svazu ochránců příro-
dy Adrián Czernik.
Vyskytuje se zde například ohro-
žený modrásek lesní, ohniváček
modrolesklý či otakárek fenyklový
a roste vzácný bělolist žlutavý nebo
několik druhů orchidejí, zastou-
pených třeba vstavačem mužským
či bradáčkem vejčitým. Také se-
znam cenných živočichů je široký.
Figuruje v něm ještěrka obecná,
užovka obojková, zmije obecná,
slepýš křehký, ťuhýk obecný, kruti-
hlav obecný a další. „Teprve vroce
2012 jsme tady poprvé našli velmi
vzácnou užovku hladkou, která pa-
tří mezi silně ohrožené druhy. Jsou
tady také ohrožené kuňky žlutobři-
ché, jimž přítomnost těžké vojenské
techniky svědčila. Rozježděný terén
a dopadové plochy jim poskytly ka-
luže, ve kterých přežívaly. Proto by-
chom chtěli po dohodě směstem na
vybraných místech vybudovat tůňky,
které budou zároveň fungovat jako
napajedla pro zvěř, což je obzvlášť
v posledních suchých letech velmi
důležité,“ řekl Adrián Czernik.
Kabátův kopec, nazývaný také
Horky, tvoří komplex luk, remíz-
ků a křovin, protkaných pěšinami.
„Návštěvníci nemusejí dodržovat
pouze trasu naučné stezky. Budeme
rádi, když sem budete chodit také
sbírat šípky, trnky, hložinky, hou-
by, nebo jen posedíte na lavičkách.
Přijďte, změsta to nemáte daleko,“
vzkazuje všem Krnovanům Adrián
Czernik.
Motýlům se na Kabátově
kopci daří od nepaměti
Kabátův kopec je významný pře-
devším přítomností motýlů. Už na
počátku 19. století popsal výskyt
téměř devíti desítek druhů denních
motýlů nejen v této lokalitě, ale
vcelém okolí Krnova, zdejší kaplan
Kajetan Koschatzky. O téměř dvě
století později se podařilo potvrdit
výskyt pouhých 49 druhů.
„Když odešli vojáci, byla by tady
výborná pastva, ale sní je problém,
nikdo už nic nechová. Takže to tady
kosíme mozaikovitě, aby na ostrův-
cích květnatých míst měli motýli
potravu. Kdybychom louky pokosili
naráz, nepřežili by,“ říká Adrián
Czernik ze základní organizace
Českého svazu ochránců přírody
Levrekův ostrov, která se o lokalitu
spodporou města Krnova stará už
osmnáct let.
Právě kvůli nevhodnému způ-
sobu hospodaření je v současnosti
ohroženo něco mezi 12 a 20 pro-
centy motýlí fauny a jen v České
republice během 20. století vymře-
lo minimálně 18 druhů motýlů. „Je
to změnou hospodaření v krajině.
Kdysi krajina byla jako jedna velká
šachovnice o spoustě polí. Když se
někde něco přeoralo nebo postavilo,
tak rostliny a zvířata vté obrovské
šachovnici stále přežívala. Jakmile
se ale pole zmenšovala a plocha za-
růstala, začaly druhy nelesních rost-
lin a motýlů vymírat,“ vysvětluje
Adrián Czernik.
Přesto lokalita Kabátova kopce
není kolem Krnova jediná, kde se
tolik druhů motýlů vykytuje. „Ještě
cennější lokalita je Střelnice Krásné
Loučky, která je také hodně zarostlá.
Staráme se tam o několik hektarů
luk, které kosíme, a věříme, že se
městu podaří získat dotaci na pro-
jekt s pastvou a s výřezem dřevin,
protože tam rostou vzácné druhy
rostlin, například hvozdík pyšný,
který se vcelém Moravskoslezském
kraji vyskytuje pouze tady,“ říká
Adrián Czernik.
Kromě hvozdíku pyšného mů-
žeme na loukách zahlédnout řadu
dalších ohrožených druhů rostlin,
jako vstavače mužského, bělolist
žlutavý, bělolist rolní, mochnu
přímou či mečík střechovitý. „Za
tisíci mečíků vobou lokalitách, tady
i tam, stojí obrovské množství fyzic-
ké práce, protože se vše kosí ručně.
Hmotu házíme na kompostiště, na
takové nevzhledné, ale velmi potřeb-
né hromady, které tady návštěvníci
mohou vidět. Jsou v nich kmeny,
kameny, větve, tráva. Vytváří úkryt
a líhniště třeba pro plazy, kteří tam
zimují nebo kladou vajíčka, hnízda
si tam dělají také čmeláci,“ uzavírá
Adrián Czernik. (dc)
Na svahu Cvilína nad Petrovým
dolem se k životu probouzí polo-
zapomenutá výletní stezka. Díky
odstranění pařezů a některých dře-
vin i keřů je vlese už lépe viditelná,
nyní probíhá úprava pochůzných
ploch a terénu, jsou instalovány
lavičky. Městskou zakázku na ob-
novu serpentinové pěšiny dlouhé
přibližně 760 metrů realizuje spo-
lečnost Agrokal. Práce za 230 tisíc
korun by měly být hotové nejpoz-
ději do konce letošního roku.
Stezka nad Petrovým dolem je
součástí sítě výletních stezek a pě-
šin, které na svazích kopce vznikly
pravděpodobně na konci 19. stole-
tí. Stezky umožňovaly pohodlnější
přístup do přírodních zajímavých
míst. Protože se mnohé nachází
v lesnatém a často i obtížně pří-
stupném terénu, byly budovány
velmi úsporně. Svah byl upraven
ručně a pro zpevnění stezky byl
použit místní kámen a dusání
urovnané zeminy. „Stezky byly
v některých místech široké jen půl
metru, čímž vznikla velmi malebná
a ke svému okolí citlivá síť stezek,
které zpřírodního prostředí Cvilína
vytváří jedinečný kulturní prostor.
Struktura stezek a pěšin byla udržo-
vána především častou a opakova-
nou návštěvou návštěvníků Cvilína.
Tato tradice se vlivem následků
2. světové války přerušila, a proto
i mnohé ztěchto souvislostí přestaly
být zřejmé. Přesto i vsoučasnosti je
síť výletních tras zvelké části zacho-
vána a využívá se. Jen některé části
a úseky ztratily svou přitažlivost
nebo se přerušila jejich návaznost,“
uvedl Petr Ondruška, podle jehož
projektu se stezka obnovuje. (dc)
Kabátův kopec je významný
především přítomností motý-
lů. Návštěvníci je uvidí nejen
v přírodě, ale také na fotogra-
ích na infopanelech.