Strana 5
www.krnov.cz
5
České menšinové školství
Otevírání menšinových škol
v oblastech s výraznou převahou
cizojazyčného obyvatelstva bylo od
19. století spojeno sústavou zroku
1867. Zakládání českých škol vryze
německých pohraničních oblastech
bylo do roku 1918 výhradně v ru-
kou obranných spolků. Po vzniku
Československa měl zásadní vliv na
vznik menšinových škol Metelkův
zákon zroku 1919 oškolách národ-
ních, který zaručoval dětem základní
vzdělání vjejich mateřštině.
Menšinová obecná škola mohla
být zřízena vmístech, kde bylo mi-
nimálně po dobu tří let alespoň 40
dětí školou povinných, které neměly
vmístě svého bydliště školu svýukou
vrodném jazyce. Vpřípadě, že počet
žáků přesáhl 400, mohla být zřízena
iškola měšťanská. Od roku 1920 roz-
hodovalo o zakládání menšinových
škol ministerstvo. Jednalo se výhrad-
ně o státní školy, neboť náklady na
jejich chod nesl stát apodléhaly mi-
nisterstvu, nikoli místním a okres-
ním školním radám, jež dohlížely
na ostatní základní školy. Dozor nad
školní docházkou a hospodaření
menšinových škol měly místní škol-
ní výbory, fungující také jako porad-
ní orgán školy. Jejími členy se stávali
rodiče žáků avybraní zástupci školy.
Metelkův školský zákon sloužil
bez rozdílu všem národnostem. Tý-
kal se rovněž českých dětí, které žily
v pohraničí spřevahou německého
obyvatelstva, podobně jako tomu
bylo vKrnově. Podle sčítání obyva-
telstva vroce 1921 zde z21 129 oby-
vatel žilo 1 062 osob, které se hlásily
kčeské národnosti.
Najít pro školy sčeskoslovenským
jazykem vyučovacím prostor kvýu-
ce ve městech a obcích s převahou
německého obyvatelstva byl těžký
úkol. Kvapné otevírání menšinových
škol po roce 1918 vČeskoslovensku
naráželo na nedostatek vlastních bu-
dov. Za účelem umístění menšinové
školy abytu jejího správce vydávalo
ministerstvo školství anárodní osvě-
ty vsoučinnosti sministerstvem vni-
tra rozhodnutí otzv. nuceném nájmu
místností, eventuálně celých budov,
vkrajních případech až ojejich vy-
vlastnění. Většina našla zázemí buď
v německých školách či v soukro-
mých domech. Vpřípadě české ško-
ly v Krnově se jednalo o pronajaté
učebny jak na Dvořákově okruhu 21,
tak vdnes už neexistující budově na
náměstí Osvobození, vblízkosti kos-
tela sv. Martina (viz snímek).
Poměrně často byly společně
s obecnými školami s českosloven-
ským jazykem vyučovacím zřizo-
vány i mateřské školy a opatrovny
pro děti ve věku od 3 do 6 let. Jejich
zřizovatelem ve smíšených okre-
sech byla Ústřední matice školská
nebo Ministerstvo školství a ná-
rodní osvěty. Péči se věnovala usta-
novená pěstounka či opatrovnice.
Pedagogickým správcem mateřské
školy (opatrovny) se zpravidla stával
správce obecné školy, ke které byla
přidružena. Josef Vaníček, který po
1. světové válce pracoval v Krnově
jako železničář, vzpomínal ve svých
pamětech na počátky českého škol-
ství v Krnově takto: „V létě [1919]
počali jsme uvažovati, zdali bychom
neměli si již zříditi českou školu. Stá-
lo to mnoho uvažování, kde ajak to
provésti, dík za spolupráci sOpavou
našli jsme tedy vKrnově útulek, kde
byla naše první a druhá třída čes-
ká založena, ato na Hlubčické ulici,
vklášteře sester. Propůjčili nám zad-
ní domek v zahradě a tam s velkou
radostí jsme začali. […] Svolal jsem
schůzi všech občanů českých vKrnově
avnádražní restauraci 2. třídy sešlo
se nás dosti, kteří měli zájem očeskou
věc, apožádali jsme školní radu, aby
nám poslali spolehlivého učitele, abyl
jmenován Černín, též z Opavy. Teď
nastala nám práce, neb někteří rodiče
neměli odvahu děti posílati do české
školy, proto byli jsme nuceni žádati na
ředitelství státních drah vOlomouci,
by nám poslali nějaké české železničá-
ře, kteří mají též děti, ač žádný neměl
velkou chuť do pohraničí jíti. Zahájili
jsme agitaci, nejvíce se nám uplatnila
paní Ludmila Hartlová, která bez od-
počinku věnovala se ústně naší akci.
Chodila od rodiny krodině, atak nám
získala mnoho dětí českých i němec-
kých rodičů...” Jakub Mamula
Seriál: Zhistorie krnovského školství (22.)
K
ř
ížovka: Dopravní nehoda. Hledal jsem na parkovišti místo, kam zaparkovat své auto, když jsem perifern
ě
zahlédl na chodníku malou hol
č
i
č
ku na kolob
ě
žce a vytušil jsem,
že by se mi mohla náhle vynořit mezi zaparkovanými auty a vjet mi do cesty. Přesně to se také stalo, ale to už jsem preventivně stál a tak holčička jen z boku ťukla do mého
auta a svalila se na zem. Honem jsem vyskočit z auta, zkontroloval, že je v pořádku, zlehka jí oprášil šatičky, aby to nevypadalo, že ji bacám na zadek a s úsměvem jsem jí řekl:
(Dokončení v tajence křížovky.)
Pomůcka:
Řkouc
autor: E. Ledvina
Část těla
pták
ů
Evr.hosp.
spole
čen.
Inic.prezid.
Novotného
Vojenská
hodnost
Proud
Části rukou
Jektati
(zuby)
Ohyb trupu
4.DÍL
TAJENKY
Chem.zn.
palladia
5.DÍL
TAJENKY
Európan
1.DÍL
TAJENKY
Jodid niklu
(d
ř.ozn.)
3.DÍL
TAJENKY
Kovová
forma
Druh
lemura
Opavský
podnik
Šlechtický
p
řídomek
Laiosova
žena
(řec.)
Majitel
chaty
Hrub
ě
Norský
filolog
(1837-
1908)
Patřící
obyvateli
Irska
Trouchni-
v
ět
Hnací stroj
Komoň
Starší SPZ
Písku
Rusky „zde"
Umění
(zastar.)
Záchr.tech.
služba (zkr.)
Solmizační
slabika
Slezské
m
ěsto
Domácky
Tomáš
Švýcarská
řeka
Ona
Řím.čísly
1001
Elektromag-
netická ko-
kila (zkr.)
Ma
ďarská
spojka „a"
Jm.diskaře
Bugára
Zkr.pro kus
Název
zn.litru
Pevná část
motoru
2.DÍL
TAJENKY
V esperan-
tu „emoce"
Ode dne
vydání
Pokles
Palma
rákosová
Zákop
Zkr.pro po-
kračování
Vln
ěná
látka na
kabáty
P
ůlka
(nářeč.)
Zp
ůsob
ručního
pletení
Střešní
svod
Amtep, és,
Iokasta
Nabídnuté Nápadnost Vodní kv
ět
Povel pro
psa
Pán zlých
duchů kme-
ne Bella
Colla
Americká
zpravodaj.
služba
Název
měkké
souhlásky
Primát
Osa pta-
čího pera
Anglicky
„silnice"
Slovensky
„kromě"
Mimoto
Barva na
karoserie
Plochý
kámen
(expr.)