Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 2

Krátce Krátce

Oprava kaple na Cvilíně

bude dokončena na jaře

Panely nahradil asfalt

Jedna zposledních panelových ko-

munikací v Krnově je minulostí.

Společná stezka pro chodce a cyk-

listy, která spojuje Svatováclavskou

ulici s parkovištěm u Alberta, má

už asfaltový povrch. Nový koberec

komunikaci vtěchto dnech dokon-

čuje  rma Silnice Morava, s.r.o.,

a město za práce zaplatí půl mili-

onu korun. Opravou komunikace

proměna tohoto úseku neskončí.

Tím, že cyklisté už nebudou jezdit

po sousední travnaté ploše, může

odbor životního prostředí začít

plánovat obnovu trávníků.

Stavbaři dokončují práce

v Rooseveltově ulici

Oprava chodníků a komunikace

v Rooseveltově ulici spěje do po-

slední fáze. Minulý týden proběhlo

frézování komunikace. Pokládka

asfaltu je plánována od 21. do

25. listopadu. Zda k ní v tomto ter-

mínu dojde, bude záviset na poča-

sí. V době asfaltování nebude do

Rooseveltovy ulice umožněn vjezd

vozidel. V provozu MHD ke změ-

nám nedojde a autobusy budou jez-

dit podle platného jízdního řádu.

Usnesení zastupitelstva

a rady města na webu

Na webových stránkách města byla

zveřejněna usnesení z 16. zasedá-

ní Zastupitelstva města Krnova,

konaného 2. listopadu, tak z 39.

schůze Rady města Krnova, která

se konala 9. listopadu. Zveřejněna

jsou na www.krnov.cz v odkazu

Město Krnov – Vedení města –

Zastupitelstvo města – Usnesení

ZM 2014-2018 a Rada města –

Usnesení RM 2014-2018.

Lesníci zalesňují holiny

Vy se ptáte, my odpovídáme

Nepříznivá situace s chřadnutím smrku v oblasti severní a střed-

ní Moravy se podepisuje i na městských lesích. Hlavní příčinou tak

rozsáhlého poškození lesních porostů je velmi vysoké zastoupení

smrku, které u Lesní správy města Krnova činí 72 procent. Čím je

tak vysoké zastoupení smrku v městských lesích způsobeno?

Barokní kaple na Cvilíně dostane na jaře nový kabát.

Křížová cesta na Cvilíně slou-

ží nejen k náboženským účelům,

ale společně s poutním kostelem

Panny Marie Sedmibolestné je

vyhledávaným turistickým cílem.

Vedle třinácti menších empírových

kaplí ji tvoří také velká trojdílná ba-

rokní kaple, která vsoučasné době

prochází rekonstrukcí. Investorem

je město Krnov, které je vlastníkem

pozemků v okolí kostela a tedy

i kaplí.

„Nefunkční okapový chodník

způsobil silné podmáčení celé stav-

by. Proto řemeslníci prozatím jen

odstraní nesoudržnou omítku

a ponechají kapli vtomto stavu do

jara, aby mohla vyschnout. Na jaře

pak dojde ke statickému zajištění

bočních kaplí, které, jak se ukázalo,

nejsou stou prostřední stavebně pro-

pojeny. Dále se doplní omítky, které

mají místy až osm centimetrů, opra-

víme mříže i vnitřek prostřední kap-

le a stavba dostane nátěr vbarvách

sousedního kostela. Barevnost byla

zvolena podle historické fotodoku-

mentace,“ uvedl Vlastimil Štverák

zodboru veřejných zakázek.

Repasí projde i okapový chodník.

Jiné opaření na snížení vlhkosti,

jako například drenáž, nelze pro-

vést, protože kaple stojí na skalna-

tém podloží.

Na práce, které provádí  rma

Petra Malinovského, je proza-

tím v rozpočtu města vyčleněno

250 tisíc korun. (dc)

Návrh rozpočtu

lze připomínkovat

Na úřední desce umístěné vedle

radnice a na w

ebových stránkách

města www.krnov.cz, v odka-

zu Občan a úřad – Úřední deska,

je zveřejněn návrh rozpočtu na

rok 2017. V souladu se zákonem

o obcích a zákonem o rozpočto-

vých pravidlech mohou občané

své připomínky k návrhu rozpočtu

uplatňovat písemně do 6. prosin-

ce 2016 na Městský úřad Krnov,

odbor ekonomiky a  nancí, pří-

padně e-mailem na jhranec@mu-

krnov.cz, nebo ústně na zasedání

Zastupitelstva města Krnova dne

7. prosince 2016.

Přerušení dodávky elektřiny

Společnost ČEZ Distribuce ozná-

mila p

řerušení dodávky elek-

třiny dne 2. prosince od 7.30

do 15.30 hodin v okolí Billy

v Albrechtické ulici a v části

Bezručovy ulice. Mapku najdete na

úřední desce umístěné vedle radni-

ce a na webových stránkách města

www.krnov.cz.

Soutěž o gracký

ná

vrh pamětního listu

Školská komise Rady města

Krnova vyhlašuje veřejnou soutěž

na vytvoření gra ckého návrhu

pamětního listu města Krnova.

Tyto pamětní listy jsou předávány

absolventům základních, střed-

ních a uměleckých škol při jejich

slavnostním vyřazování, které se

tradičně koná v průběhu měsíce

června vKoncertní síni sv. Ducha.

Podmínky soutěže a přihlášku na-

jdete na webových stránkách města

Krnova www.krnov.cz.

Holiny vměstských lesích, které

vznikly v důsledku těžby stromů,

především smrků oslabených su-

chem, václavkou a kůrovcem, ne-

zůstanou prázdné. Jen v letošním

roce Lesní správa města Krnova

zalesní více než třicet hektarů.

„V průběhu jara jsme zalesnili cel-

kem 21,5 hektaru. V současné době

probíhá podzimní zalesňování, kdy

bychom rádi v případě příznivých

klimatických podmínek zalesnili mi-

nimálně dalších deset hektarů,“ říká

jednatel společnosti Ivan Vrátný.

Při obnově vytěžených ploch

lesní správa používá řadové mí-

šení smrku, buku, borovice, jedle

a modřínu. Důvody opětovného

použití, v současnosti velmi pro-

blematického, smrku jsou nejen

ekonomické. „Abychom zalesnili

jeden hektar, potřebujeme devět ti-

síc kusů jedlí, buků nebo borovice.

Smrků na stejnou plochu stačí 4500.

Když smrk přidáme kostatním, prů-

měrně na jeden hektar sázíme 6800

kusů sazenic, což je při ceně zhru-

ba sedmi korun za sazenici a čtyři

koruny za práci značná úspora,“

uvádí jednatel. Dalším důvodem,

proč lesníci na smrk nezanevřeli, je

i optimismus, že nebude chřadnout

věčně, ale přizpůsobí se změněným

klimatickým podmínkám. „Stejně

na tom byla v sedmdesátých letech

minulého století ve střední Evropě

jedle, která byla také na prahu vy-

hynutí a málokdo jí dával naději

na přežití. A dnes je dřevinou, která

v porostech zatím přežívá. Ani kdy-

by se smrk nevzpamatoval, není od

věci ho použít. Poslouží nám jako

přípravná dřevina, která svým

rychlým růstem dříve zastíní půdu

a potáhne ostatní dřeviny rychleji

nahoru z pásma, kde na ně nepříz-

nivě působí buřeň a zvěř,“ říká Ivan

Vrátný svysvětlením, že buk a jedle

jsou stinné dřeviny, které pro svůj

počáteční růst potřebují zástin. „Za

normálních podmínek jim ho zajis-

tí sousední matečný porost, ten ale

v dnešní situaci kalamitních holin

chybí a tak by jim stín mohl v prv-

ních letech zajistit právě rychleji ros-

toucí smrk,“ dodává.

Výsadba je až závěrečnou fází ob-

novy holin. Předchází jí vyčištění

pasek od klestu, snímž mají lesníci

nemalé starosti. „Dříve se tento klest

pálil v průběhu zimy za využití sně-

hové pokrývky. To ale nebylo klestu

takové množství a ještě v zimě býval

nějaký sníh. V posledních letech, kdy

jsou zimy na sníh skoupé, je jedinou

cestou tento klest z pasek vyvést na

skládky, kde je poštěpkován a od-

vezen do tepláren. V důsledku mír-

ných zim ale zájem tepláren rovněž

klesá, klest se hromadí na skládkách

a není ho kam vyvážet,“ uzavírá

Ivan Vrátný. (dc, iv)

Takto vysoké zastoupení je dáno

hlavně kalamitami, které naši oblast

trápily již v minulosti. Jedna z nich

proběhla ve dvacátých letech mi-

nulého století, kdy zejména oblast

Purkarticka postihlo značné po-

škození porostů holožírem bekyně

mnišky, což je noční motýl, můra,

jejíž housenky se živí okusováním

jehlic smrku. Při tzv. holožíru, což

je totální sežrání všech jehlic, stro-

my hynou a je nutné je vytěžit. Tím

vznikla nutnost zalesňování. Aby

proběhlo, bylo potřeba značného

množství sazenic, které zcela jistě

nebyly k dispozici. Tenkrát ještě

neexistovaly velkoškolky s vyspě-

lou technologií, která umožňuje

během jedné vegetační doby na-

pěstovat výsadby schopné sazenice.

Lesníci měli v té době k dispozici

pouze malé školky, kde vypěstová-

ní sazenic trvalo minimálně tři až

pět let a jejich produkce byla velmi

omezená. Všechny práce se dělaly

ručně. Aby naši předchůdci dosáhli

co nejrychlejšího zalesnění, zvolili

k výsadbě smrk, který ale sháně-

li, kde se dalo. To bylo vidět i na

různých kvalitách porostů založe-

ných v této době. Protože smrk byl,

a stále je, nejekonomičtější dře-

vinou z hlediska rychlosti růstu,

hektarové zásoby a hlavně průmys-

lového využití, bylo v tomto trendu

pokračováno i v dalších letech. Až

po roce 1989 se začalo více dbát

na zvyšování druhové skladby

v porostech. Tato změna byla čás-

tečně podpořena i dotační politi-

kou státu, který dával příspěvky

na zalesňování při použití tzv.

melioračních dřevin, mezi něž pa-

tří hlavně listnaté dřeviny a jedle.

Konkrétně u Lesní správy města

Krnova bylo v porostech do deseti

roků věku v roce 1999 zastoupe-

ní smrku 63 %, jedle 1 % a buku

9 %. Celkem bylo melioračních

dřevin 20,5 %. Po deseti letech,

v roce 2009, už činilo zastoupení

smrku jen 55 %, jedle 3 % a buk

měl zastoupení 24 %. Melioračních

dřevin již bylo celkem 33,5 %. To

nejlépe ukazuje snahu po zvýšení

zastoupení melioračních a zpev-

ňujících dřevin v porostech a pěs-

tování smíšených porostů, které

by byly méně ohrožené živelnými,

hmyzími nebo houbovými pohro-

mami. Ivan Vrátný, jednatel, Lesní

správa města Krnova s.r.o.

Krnovské listy