Strana 5
Záznamy o přijímání
k měšťanskému právu:
profese přijatých IV.
V souvislosti s analýzou profesní
skladby přijímaných k měšťanské-
mu právu v Krnově můžeme zmí-
nit ještě jeden zajímavý postřeh.
Na počátku seriálu jsme zmiňovali
skutečnost, že měšťanské právo
představovalo nepochybně soubor
různých oprávnění, která však au-
tomaticky neobdržel každý přijatý,
naopak se již zde projevovala so-
cioekonomická diferenciace. Přímé
zmínky o tomto jsme, aspoň pro-
zatím, nenalezli, nepřímo nám ale
takové důkazy podávají právě ana-
lyzované seznamy.
Při sledování profesní struktury
nelze nepostřehnout, že k měšťan-
skému právu byli přijímání jak zá-
stupci váženějších řemesel a profesí,
jako řezníci, zlatníci, puškaři, tak zá-
roveň také řemeslníci vykonávající
méně prestižní povolání, jako třeba
hrnčíři, ale dokonce také nádeníci či
tovaryši. Všichni tito přijatí k měš-
ťanskému právu byli od okamžiku
přijetí krnovskými měšťany, vztaho-
vala se na ně určitá práva a zároveň
i povinnosti, rovni si ale nebyli.
Nejstarší dochovaná městská
kniha Krnova založená roku 1520
se seznamy přijímaných k měšťan-
skému právu od roku 1522 až do
bezmála prvních desetiletí 19. sto-
letí představuje bezesporu velmi za-
jímavý pramen, jehož cenu zvyšuje
prostá skutečnost takřka ojedinělé-
ho dochování na moravskoslezském
pomezí a prostředí historického
Horního Slezska. Kolísavá vypoví-
dací hodnota však tuto exkluzivi-
tu mírně snižuje, navíc prováděné
analýzy prokázaly jistou problema-
tičnost zkoumání těchto seznamů
o přijímání. Jako dílčí výzkum vyu-
žitelný pro syntetizující práci histo-
rie Krnova v raném novověku však
poslouží dobře.
Použité zdroje:
• SOkA Bruntál se sídlem v Krnově,
Archiv města Krnov, inv. č. 35.
• Bartlová, Milena – Bobková, Len-
ka: Velké dějiny zemí Koruny české.
IV. b 1310–1402. Praha 2018.
• Homann, František: Řemeslník
a kupec. In: Šmahel, František –
Nodl, Martin (eds.): Člověk českého
středověku. Praha 2002.
• Korbelářová, Irena – Šmerda, Mi-
lan – Žáček, Rudolf: Slezská spo-
lečnost v období pozdního baroka
a nástupu osvícenství (na příkladu
Těšínska). Opava 2002.
• Korbelářová, Irena – Michl-Ber-
nard, Alexandr: 2.3. Krnov za vlády
Hohenzollernů. In: Kolář, František
– Prix, Dalibor – Zezula, Michal
(eds.): Krnov, historie, archeologie.
Ostrava 2015.
• Mathis, Franz: Zur Bevölkerungs-
struktur österreichischer Städte im
17. Jahrhundert. Wien 1977.
• Miller, Jaroslav: Uzavřená společ-
nost a její nepřátelé. Město středo-
východní Evropy 1500–1700. Praha
2006. Alexandr Michl-Bernard
Vánoční křížovka:
Posteskne si babička před dětmi: „Už jsem stará a tak vás letos na Vánoce asi všechny zklamu a to jak s dárky, tak i s pečením. Mně se to všechno
v hlavě tak plete, že … (dokončení v tajence křížovky)."
Pomůcka:
Korsičan
Zákeřná
autor: E. Ledvina
Oxid
palladia
Zmrzlá
voda
Slovensky
„oběh"
Delší dobu Část týdne
Inic.čes.
prezidenta
Domácky
Olga
Služební
pořadí
Enli, Huab,
Ídás, otiotu
Asociace
volejbal.
klubů (zkr.)
Vyrobené
tažením
Uzavření
(starší
pravopis)
Nasypat
dovnitř
Staroindic-
ký hudeb.
nástroj
Chodník
u vstupní
strany
stavení
Ovoce
Rusky
„mráz"
Mluvnický
3.pád
Ćtyřhra
Britský
archeolog
Hanba
Bývalé
čs.naklada-
telství
Oživení
Popel z moř-
ských řas
Ožrat
pasením
Který
(zastar.)
Norwich
University
of the Arts
1.DÍL
TAJENKY
Anglicky
„led"
Bájný řec-
ký silák
Rybí vajíč-
ko (slov.)
Německy
„vejce"
Chačaturja-
novo jméno
Slovensky
„jméno"
Systém
hodnocení
šachistů
Jméno
fenky
Jedno-
barevný
Sek
3.DÍL
TAJENKY
Spojovací
čára
Název zn.
poloměru
2x zvýšená
nota
Francouz.
romano-
pisec
Pozdrav
na roz-
loučenou
Legendární
vládce Kiše
Hvězda
v souhvěz-
dí Orla
Komenské
ho jméno
2.DÍL
TAJENKY
Pomatenec
Nejcenněj-
ší medaile
Zdánlivě
Tahle
Utišit
Patřící
orientální-
mu duchovi
Vádí
Namibie
Nehodnotit
Okázalá
pocta
Žen.jméno
(11.9.)
Obilí seté
na podzim
Obvaz
Nor.satelit-
ní mapa
Judský král
Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (37.)
5www.krnov.cz
Ačkoliv jsme zlatníky (Goldschmied) zařadili mezi kovodělná řemesla,
jejich výrobky patřily mezi dražší a luxusnější produkty, mající odbyt
u bohatších a společensky výše postavených vrstev městského oby-
vatelstva či šlechty a dvora. Tomu často odpovídala i vyšší společen-
ská prestiž zlatnických mistrů. Naopak nádeníci (Tagelöhner) se tako-
vému postavení těšit nemohli. Jednalo se o muže najímané na různé
pomocné práce. Končit tak mohli jako různí kopáči, nakládat hnůj,
rumovisko či jako pomocní sběrači vína na vinici. Přesto mohli být jak
jedni, tak druzí, přijati k měšťanskému právu. V Krnově byly dokonce
obě profese, lze-li tak mluvit o nádenících, několikrát přijaty zároveň
v jednom roce (1610: 5 nádeníků a 1 zlatník, 1687: 2 nádeníci a 1 zlatník,
1713: 2 nádeníci a 1 zlatník). Považujeme to za doklad toho, že míra
měšťanských práv získaná přijetím nebyla pro každého stejná.