Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 5

www.krnov.cz
5
Pátky krnovského školství jsou
vzhledem kmalé míře dochovaných
písemných zpráv zahaleny tajem-
stvím. Můžeme ale předpokládat, že
první škola vKrnově byla zřízena již
velmi záhy ajejí zrod byl úzce spojen
se vznikem arozvojem města ve dru-
hé polovině 13. století, resp. založením
městské farnosti ukostela sv. Martina,
as přílivem nového obyvatelstva. Ve
středověku náleželo mezi učené oso-
by pouze duchovenstvo. Vzdělává
dětí tak bylo vrukou církve, zastoupe-
né duchovními nižšího svěcení, kteří
plnili úlohu učitele. Na jednu stranu
městský farní klérus dohlížel na školu,
žáky aučitele. Na druhou stranu pro-
voz školní budovy aplaty učitelů byly
vrežii krnovské městské rady. K-
uce byla zpočátku vyhrazena jedna
místnost, sloužící jako učebna. Teprve
až snarůstajícím počtem žáků získala
škola vlastní dům, ve kterém se vedle
třídy nacházela další místnost slouží-
cí jako učitelův byt. Větší školy měly
i žákovské komory neboli byty pro
přespolní žáky.
Krnovská městská farní škola
(něm. Pfarrschule) byla otevřena
v blízkosti kostela sv. Martina nebo
tamní fary, která byla od konce 13.
věku vrukou řádu německých rytířů.
Kde přesně se původní objekt nachá-
zel, nevíme, s jistotou ale můžeme
říct, že městská farní škola nejpozději
v 17. století byla v místě původního
městského hřbitova, tedy v blízkosti
kostela sv. Martina. Stejně tak mno-
ho nevíme ojejím vzhledu. Snad pů-
vodně přízemní středověká dřevěná
stavba byla ve druhé polovině 16. sto-
letí přestavěna do podoby patrového
domu, která stála na hřbitově až do
druhé poloviny 18. století.
V čele městské školy stál předsta-
vený, označovaný jako rektor (rector
scholae), mistr (magister), školmistr
(Schulmeister) nebo také školní správ-
ce. Vedle vzdělávání žáků pečoval také
o budovu. Protože byl pevně svázán
scírkví, měl povinnosti rovněž vmíst-
ním kostele, ve kterém musel kupří-
kladu obstarávat zvonění. Pokud měla
škola větší počet žáků atříd, byli mu
kruce další učitelé, tzv. pomocníci, či
kustodi, kteří měli na starosti mladší
žáky, nejnižší pomocník se nazýval
kumpán. Přesný věk vstupu žáků do
školy nebyl zpočátku stanoven, pohy-
bovat se ale mohl vrozmezí od čtyř
do sedmi let. Vkrnovské farní škole si
děti osvojovaly čtení, psaní, počítání,
náboženství azpěv. Hudební vzdělání
akostelní zpěv žáků měli na starosti
kantoři (z latinského slova cantare
zpívat) ajejich pomocníci (sukcentor).
Jak už bylo poznamenáno výše,
oexistenci krnovské školy ve středo-
věku se nám dochovalo minimum
zpráv. Její vznik bychom přesto
mohli datovat ive srovnání se školou
vHlubčicích, okteré máme záznam
zroku 1270. Nejstarší písemná zmín-
ka o městské farní škole v Krnově
pochází z 10. května 1415. Listina,
podle které krnovský kaplan abývalý
úvalenský farář Johann, řečený Kö-
nigsberg, věnoval jistou sumu peněz
k udržení oltáře v kapli sv. Michala
na městském hřbitově, ve svém textu
mimo jiné připomíná nejen školního
mistra (Schulmeister), ale i nižšího
učitele a blíže nespecikované tova-
ryše (untermeister und gesellin in der
schule). Zpravidelného obnosu nále-
žel za vykonané služby školmistrovi
stejně jako faráři plat tři groše, pod-
učiteli a jeho pomocníkům po jed-
nom groši. Jak bývalo ve středověkých
městech zvykem, podíleli se na chrá-
movém zpěvu během bohoslužeb
pod vedením kantora také žáci farní
školy. Anejinak tomu bylo ivpřípa-
dě žáků té krnovské. Za svůj um byli
dokonce i odměňováni, jako napří-
klad vroce 1505, kdy Krnov navštívil
opavský vévoda Zikmund Jagellon-
ský, pozdější polský král, a odměnil
zpěváky sedmi groši.
Městské farní školy měly zásad-
ní vliv na růst vzdělanosti středo-
věké městské společnosti především
sohledem na potřeby městského ži-
vota, jakými byly například zajištění
písemného jednání arozvoj řemesel
aobchodu. Jakub Mamula
Seriál: Zhistorie krnovského školst (2.)
K
ř
ížovka: Váno
č
ní kapr. „To je dost, že už jsi doma," vítá plavovlasá manželka svého muže z delší št
ě
drove
č
erní procházky s pejskem. „Pot
ř
ebuju kone
č
n
ě
zabít toho kapra,
já na to nemám dost odvahy. (Dokončení v tajence křížovky.)"
Pomůcka:
Vodní květ
autor: E. Ledvina
Živůtek
(zastar.)
Dozorce
vězňů
(zastar.)
Značka
elektro-
přístrojů
Staré
vztažné
zájmeno
Šeřík Čas
Řecký
bájný letec
auser, Ocu,
Yves
Kout
Šestereč
nerost
(nikelin)
Značka
kalorie
Kdokoliv
Český
skladatel a
sbormistr
(1886-1972)
Črty
Japonské
město
(o.Honšú)
Měkkýš
Obrečet
Vzdání se
úřadu
Jméno ital.
herečky
Cardinalové
1.DÍL
TAJENKY
2.DÍL
TAJENKY
Kujný
nerost
Stav bez
světla
Ublížit
Mongolský
pastevec
Placený
potlesk
Ten i onen
Chem.zn.
thoria
Stará sol-
miz.slabika
Divadelní
akademie
Předložka
se 6.pád.
Pochmurná
báseň
Pamlsek
Luštěnina
Spěch
Dopravní
prostředek
Inic malíře
Muchy
Jm.zpěv.
Montanda
Domácky
Olga
Pomoc
(26.4.)
3.DÍL
TAJENKY
Praž.kult.
středisko
Trutnovský
podnik
Rekreač
obydlí
Realizač
dokumenta-
ce stavby
Druh palmy
Letec
Druh psa
Francouz.
určitý člen
Chladit
Býv.český
skokan na
lyžích
Inic.zpěv.
Simonové
Mexický
revolu-
cionář
Neoschnout
na povrchu
Nepárové
veslo
Fotbalový
obránce
Jalová
hornina
Jiho-
evropan
Tibetský tur
Chobot-
natec
365 dní
Útoč
operace
Chlup na
hlavě
Vejčité
křivky
Oblíbený
nápoj
Česká ar-
máda (zkr.)
Sarmati
Zkr.severo-
západu
Městská listina z10. 5. 1415, potvrzující nadání koltáři vkapli sv.
Michala na hřbitově ukostela sv. Martina, ve které se nachází inej-
starší dochovaná zmínka oexistenci školy.
Krnovské listy