Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 5

www.krnov.cz
5
Předválečné české gymnázium
Vroce 1919 byla vKrnově otevře-
na první česká obecná škola, následo-
vaná roku 1925 českou měšťanskou.
Vedle podpory základního vzdělávání
v československém jazyce v Krnově
se ve druhé polovině 30. let objevo-
valy snahy zajistit pro místní českou
menšinu také středoškolské vzdělání.
Dne 1. září 1937 bylo proto otevřeno
jednotřídní spolkové československé
reálné gymnázium Ústřední matice
školské vKrnově.
České školy v Krnově trápil od
jejich počátku nedostatek prostorů
kvýuce. Učebny obecné aměšťanské
školy s československým jazykem
vyučovacím se nacházely jak vnové
školní budově zroku 1924, postave-
né na bývalých knížecích pozemcích
vdnešní ulici Maxima Gorkého, tak
v naprosto nevyhovující staré škole
na Kostelním náměstí nebo v pro-
najatých učebnách německých škol.
Stejný problém tížil i nové spolko
české gymnázium, které našlo zázemí
ve staré školní budově na Kostelním
náměstí. Zde jí byly vyhrazeny jen d
místnosti, sloužící jako učebna aředi-
telna. Místa pro sborovnu, kabinety
i vlastní knihovnu gymnázium stále
postrádalo. O sborovnu se tak uči-
telé dělili skolegy změšťanské školy.
Pomůcky k výuce zeměpisu, příro-
dopisu ageometrie byly uschovávány
v ředitelně. Výuka tělocviku probí-
hala v nedaleké tělocvičně německé
obecné školy, respektive za příznivého
počasí na hřišti českého Sokola, leží-
cího vsousedství české obecné školy.
Vyučování ztěžovala i skutečnost, že
se třídy musely během denní výuky
vjednotlivých učebnách podle potřeb
arozvrhu střídat, což pro mnohé žáky
znamenalo, že museli iněkolikrát za
den přecházet mezi budovami ipřes
půl města. Naděje na zlepšení podmí-
nek svitla ke konci 30. let.
V roce 1937 byli pověřeni vypra-
cováním projektu na novou školní
budovu, ve které měla najít zázemí
jak česká měšťanka, tak plánova
reálné gymnázium, akademičtí ar-
chitekti bratři Šlapetové z Moravské
Ostravy. Místo pro dvoupatrovou
budovu s tělocvičnou v zadní části
školy (dnešní Jiráskova ulice) bylo vy-
bráno vblízkosti české obecné školy.
Již vsrpnu 1937 se za co nejrychlejší
průběh stavby nové školy přimlouval
ředitel gymnázia Antonín Schroller
stím, aby vní mohla výuka probíhat
již od školního roku 1938/1939, kdy
bylo mimo jiné vplánu otevřít další,
druhou třídu gymnázia. V suterénu
budovy se počítalo se školní kuchyní
sjídelnou, dílnou pro žáky, šatnami,
kotelnou a sklepy. Vpřízemí se měl
nacházet byt školníka, tři učebny, ře-
ditelna se sborovnou a knihovnou.
První patro mělo mít pět učeben
s kabinetem a kreslírnou, podobně
pak bylo řešeno idruhé patro stím
rozdílem, že místnost nad kreslírnou
měla být využita jako učebna pro ruč-
ní práce.
Provedení hrubé stavby bylo za-
dáno na jaře 1938 rmě Kolář &
Rubý, stavitelům vMoravské Ostravě.
Drobné řemeslnické práce získaly r-
my zKrnova i z jiných měst. Hrubá
stavba měla být hotová do konce roku
1938. Čeští žáci astudenti už ale do la-
vic nestihli zasednout, neboť další roz-
voj českých škol vKrnově byl násilně
přerušen zářijovými událostmi roku
1938. Na základě mnichovské doho-
dy připadl Krnov coby součást Říšské
župy Sudety nacistickému Německu.
Na odtrženém pohraničním území
pak došlo k rychlému rušení všech
českých středních aměšťanských škol
az velké části iškol obecných, které
byly brzy zrušeny všeobecným záka-
zem. České děti tak byly nuceny na-
vštěvovat německé obecné školy, vyšší
vzdělání v češtině jim bylo naprosto
znemožněno. Konec první republiky
na podzim 1938 znamenal vKrno
i okamžitý konec zdejších českých
škol. Samotná budova bratrů Šlapetů
vdnešní Jiráskově ulici byla zcela do-
končena během prázdnin 1940, poté
vzáří slavnostně otevřena aedána
doužívání státní vyšší škole pro dívky.
Jakub Mamula
Seriál: Zhistorie krnovského školst (25.)
Křížovka: Vánoční dárek. Starší blondýna se rozpovídala v prodejně mobilů: „Víte, pane prodavači, manžel mi nechce k Vánocům koupit chytrý mobil, že prý to jsou vyhoze-
né peníze. Já mu ale chci dokázat, že na to mám a koupím si ho pod stromeček sama. Jenom pro jistotu, aby nebyl zas tak moc chytrý, bych chtěla, abyste mi doporučil ně-
co jednoduššího." Prodavač ji nechal vypovídat a pak pronese: „Jak vás tak poslouchám, tak vám pro začátek nedoporučuji žádný mobil, problémy by byly též s morseovkou i
praporky, takže (dokončení v tajence křížovky.)"
Pomůcka:
Zřejmo
P
řitakání
Dlouhá nota
Letadlo
autor: E. Ledvina
Rakouská
řeka (přítok
Dunaje)
Druhé
nejnižší
prvo
číslo
Vydavatel
P
ůl-
krejcary
Humanitár.
organizace
M
ěsto na
M
ělnicku
Vrch nad
Bělehradem
řečně
žn
ě
1.DÍL
TAJENKY
V
čelí tmel
Býv.zn.ob-
vazových
pot
řeb
Stupe
ň
citlivosti
filmu
2.DÍL
TAJENKY
Slovensky
„to co"
Chem.zn.
radonu
Ozn.
čes.
letadel
Prstenec
(anatom.)
Slov.zvrat.
zájmeno
Spodní
výztuž lodi
Symetrály Exedry
3.DÍL
TAJENKY
Opelichat
Dom.Olga
(hanliv
ě)
Zvýšená
nota A
Úto
čiště
Barva do
tiskáren
Nezpevně-
né usaze-
niny
Olympijská
zkratka
Čivy
Anglicky
„norma"
Kód letišt
ě
Cape Town
Město v Ir-
kut.oblasti
Anglický
šlechtic
Klidn
ě
Pracoviště
v dole
Starobaby-
lon.město
Český
porcelán
Část
obli
čeje
Londýn-
ská
čtvrť
Prošlý Části úst
Inic.here
č.
a spisov.
Pawlovské
Lov
Francouz.
„láska"
Typ
Kur
ča-
tovid
berkelia
Dušené
s rýží
Zp
ěvní
slabika
Vous
Urban
Activation
Unit (zkr.)
Kajoa,
Traun,
Tulun, CPT
Obilovina
Domácky
Daniel
Název
zn.litru
Vojenská
hodnost
Vlast.jmé-
no básníka
Vrchlického
Sourozen-
cova
Indonéský
ostrov
D
ětský
pozdrav
Řím.čísly
999
Liga na
ochranu
zví
řat (zkr.)
Svítáníčko
Budova německé Vyšší školy pro dívky vdnešní Jiráskově ulici (rok 1940).
Krnovské listy