Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 5

5www.krnov.cz

Architektonická soutěž na náměstí vyhlášena

Město Krnov vyhlásilo otevře-

nou urbanisticko-architektonickou

dvoufázovou soutěž „Hlavní ná-

městí vKrnově“. Cílem je zpraco-

vání architektonicko-urbanistické-

ho návrhu Hlavního náměstí, který

přinese do historického jádra kva-

litní městský veřejný prostor, de -

nuje novou zástavbu nebo parkové

úpravy a zvýší atraktivitu náměstí.

„Vzhledem k rozsahu a charakte-

ru náměstí bylo rozhodnuto vyhlásit

soutěž dvoufázovou a stanovit dvě

hranice řešeného území, přičemž

řešené území pro druhou fázi je sou-

částí řešeného území pro první fázi.

V první, ideové fázi, se očekává ná-

vrh pro celé území současného ná-

městí, který by měl pomoci městu při

rozhodování o jeho budoucí podobě.

Vyhlašovatel předpokládá naleze-

ní kvalitní a nadčasové koncepce,

která obnoví lidské měřítko celého

prostoru, zkvalitní a oživí současný

stav celé plochy náměstí včetně vy-

ústění do přilehlých ulic. Celý návrh

by měl pomoci kriticky zhodnotit

stávající náměstí, vyzdvihnout vý-

znam místa a jeho historických sou-

vislostí a proměnit jej v nadčasový

a reprezentativní prostor,“ uvádí se

v podmínkách soutěžního zadání,

které jsou zveřejněny v přehledu

veřejných zakázek na webu zakaz-

ky.krnov.cz. Termín odevzdání

soutěžních návrhů první fáze je do

28. března, pro druhou fázi byl sta-

noven na 20. června.

Soutěž město vyjde přibližně na

1,5 milionu korun. Celková částka

na ceny, odměny a náhrady výloh

v soutěži byla stanovena na 1,2 mi-

lionu korun, zbývající částka je ur-

čena na honoráře nezávislých členů

poroty, výstavu návrhů, případně

vydání katalogu. (dc)

„Soutěž vyvolá diskusi“ V porotě zasednou

renomovaní architekti

Architekti se budou v soutěži zamýšlet nad budoucí podobou ná-

městí. V prvním kole se zaměří na řešení širšího území (vyznačeno

žlutou čarou), v druhém kole budou řešit prostor před radnicí (vy-

značeno červenou přerušovanou čarou).

říká městský architekt Lubomír

Dehner, který je jedním z členů

poroty urbanisticko-architekto-

nické soutěže „Hlavní náměstí

vKrnově“. Přesto je podle něj stra-

tegickým krokem, který pomůže

městu nedělat vbudoucnu chybná

rozhodnutí. Bude totiž připraveno.

Proč se přistoupilo k architek-

tonické soutěži na Hlavní náměs-

tí?

Vše začalo požadavkem na úpra-

vu prostoru před radnicí. Při sna-

ze tento problém vyřešit vyvstala

otázka, jestli prostor je náměstím,

nebo není. Závěr byl, že je to jen

část náměstí a nelze rozhodnout

o jeho podobě, když není zřejmé,

co bude kolem. Ten, kdo bude

úpravu navrhovat, musí vědět, co

bude s celým náměstím, jaké bu-

dou stavební čáry, jaký prostor

vbudoucnu vznikne, v jaké výško-

vé hladině, jaké proporce bude mít.

Proto bylo rozhodnuto o architek-

tonické soutěži, a to dvoukolové.

Nejdřív se řekne, co s náměstím

jako s celkem, a po vyhodnocení

postoupí jedna nebo více koncepcí

do kola druhého. Bude vytvořeno

nové zadání, upřesní se, zda řešit

jen prostor před radnicí směrem

k náměstí Minoritů, nebo ještě

nějakou ulici, třeba ke kostelu sv.

Martina, anebo zajít až někde na

druhou stranu. Toto my ještě neví-

me, protože to bude vycházet zvý-

sledků prvního kola soutěže.

Není zadání soutěže hodně

obecné?

Trend u soutěží je takový, že by

zadání mělo být co nejvolnější,

aby se prověřily různé možnosti

přístupu. Na jedné straně to zní

velice dobře, na druhé se ale může

vybrat projekt, který sice srší vti-

pem, nápady, je na první pohled

efektní, ale pak se ukáže, že inves-

tor ho nepotřebuje a že se velice

obtížně realizuje. To se může stát.

Ideální je, když město velice dobře

ví, co chce. Architektonická soutěž

není o náplni, není o funkci, není

o využití. O tom, co chce a co po-

třebuje, by mělo rozhodovat město,

potažmo občané, kteří svou vůli

prosadí prostřednictvím zastupite-

lů. Architekt a urbanista by měl za-

dání města naplnit pouze vurbani-

stické a architektonické rovině. Ale

samozřejmě může a musí některé

věci korigovat, upravit, říct, jestli

jsou požadavky města z hlediska

dopravy, parkování, dispozic, hmot

a jiných funkcí realizovatelné

a optimální. To je jeho úkol a po-

vinnost.

Bude mít možnost se k úpravě

náměstí vyjádřit i veřejnost?

Výsledky soutěže nejsou dogma

a do závěrečné podoby se dá mlu-

vit. Zejména proto, že nehrozí rea-

lizace během krátké doby. Dnes ani

nevíme, nad čím se bavit. Ale když

proběhne soutěž a budeme mít vý-

sledky, bude to konkrétní slovo do

pranice. Soutěž vyvolá polemiku

nebo debaty, bude nastolovat otáz-

ky. Řešení, která předloží, se stanou

součástí veřejné diskuse. Bez ní se

to neobejde. V ideálním případě

je samozřejmě dobré, když zvítězí

takový návrh, s nímž se ztotožní

jak občané, tak zastupitelé, navíc je

realizovatelný a má dobrou ekono-

miku. Pak asi není problém sjeho

realizací. Často to ale je návrh, kte-

rý je sice architektonicky zajímavý,

porota ho vyhodnotí jako nejlepší,

ale zjistí se, že je drahý. Navíc se

nerealizuje hned a za dva tři roky

se zjistí, že už máme jiný názor

na funkci, změnily se podmínky,

nebo se kjeho realizaci nepřistoupí

zdalších důvodů.

Jakou odhadujete účast?

My bychom byli šťastní, kdy-

by se objevilo dvacet soutěžících,

ale vždy záleží hlavně na kvalitě.

Taky se může stát, že se přihlá-

sí deset a objeví se dva tři dobré

názory. Takže není důležitá kvan-

tita, ale kvalita. Na to, abychom

získali kvalitní architekty, má vliv

zadání, důležitost úkolu a složení

poroty. To, že zadání je volnější,

přitáhne jistě více architektů, než

kdyby bylo striktně dané. Úkol

– ten je důležitý a úplně úžasný.

Kdy se naskytne příležitost dělat

náměstí ve městě této kategorie?

Podstatné je také složení poroty.

Ve chvíli, kdy v ní bude pár nezná-

mých lidí, nebo někdo, kdo nemá

dobrou pověst, nikdo se do ní asi

nepohrne. Jakmile ale získáte Jana

Šépku, což je jeden z našich nej-

lepších architektů, který má za se-

bou nádherné realizace, nebo paní

Pavlu Melkovou, zkušenou porot-

kyni, jež se aktivně zabývala tvor-

bou veřejných prostranství, nebo

Karla Cieślara, který má cit pro

historické prostředí, tak věřím, že

situace bude opačná.

Co byste vy osobně nejraději vi-

děl na Hlavním náměstí?

Zkusil bych ho dostavět. Co se

týká funkce, je to složité, ale nemá-

te moc na výběr. Do historického

jádra nebo centra města můžete dát

opět městské funkce, nebudou tam

například garáže. Divadlo tam ale

asi nepostavíme, protože nic tako-

vého nepotřebujeme, supermarket

už vůbec ne, ani sportovní halu. To

znamená něco, co měřítkem bude

odpovídat danému prostoru, takže

asi bydlení a občanskou vybave-

nost, přiměřenou tomuhle městu,

aby se uživila. Struktura zástavby

by měla být co nejvíce parcelová-

na, například svyužitím historické

parcelace. Jakmile totiž všechny

parcely sloučíte, vznikne objekt bez

měřítka. Při rozparcelování máte

několik možností. Můžete stavět

postupně, mohou stavět různí in-

vestoři a pro ně tvořit různí archi-

tekti. Takový návrh bude moct růst

podobně, jako rostlo město vhis-

torii. Pro mě je důležité, aby na

náměstí byly vytvořeny podmínky

pro vznik sice jednotně pojatého,

ale architektonicky a funkčně roz-

manitého prostředí. Jedině takové

má podle mě šanci do historického

centra zapadnout. (dc)

Vporotě architektonické soutěže

na Hlavní náměstí kromě členů za-

stupujících město, a tedy závislých,

místostarosty Michala Brunclíka,

radních Pavly Löwenthalové

aLibora Nowaka a městského ar-

chitekta Lubomíra Dehnera, zased-

ne pět nezávislých renomovaných

architektů.

Jan Šépka (1969) byl společní-

kem ateliéru HŠH architekti, nyní

má vlastní kancelář Šépka architek-

ti. Působil jako pedagog na Fakultě

architektury ČVUT a od roku 2014

vede ateliér na UMPRUM. Řada

projektů, na kterých se podílel,

získala ocenění doma i vzahrani-

čí, jako například úpravy Horního

náměstí vOlomouci nebo Jiřského

náměstí na Pražském hradě.

Pavla Melková (1964) je držitel-

kou řady architektonických oceně-

ní. Věnuje se veřejnému prostoru,

revitalizacím objektů a území ino-

vostavbám. Je partnerkou vatelié-

ru MCA a působí na Institutu plá-

nování a rozvoje hlavního města

Prahy. Za úspěšný Manuál tvorby

veřejných prostranství byla nomi-

nována v soutěži Architekt roku

2014.

Architekt a urbanista Vojtěch

Mencl (1970) je členem předsta-

venstva České komory architek-

tů. V letech 1994-1997 působil

v architektonické kanceláři Löw

& spol. Za svůj úspěch považu-

je nastartování projektu parkova-

cího domu Kopečná vBrně a pro-

sazení uspořádání soutěže na ar-

chitektonické řešení Zelného trhu

tamtéž.

Ostravský architekt Roman

Kuba (1963) v roce 1992 založil

projekční kancelář Atelier Simona,

který kromě Ostravy, Prahy a Brna

má zastoupení také na Blízkém

východě. Za sebou má řadu pro-

jektů v celém Moravskoslezském

kraji, včetně řešení rekonstrukce

Městského divadla vKrnově v roce

2004.

Karel Cieślar (1954) už v roce

1988 založil nezávislé studio

CIESLARCHITECTS, které se

zabývá moderní architekturou

v kontextu místa s důrazem na

funkčnost a individuální potřeby

klienta. Od roku 2000 je koordi-

nátorem prací polských architek-

tů vOstravě a volně spolupracuje

s Vlado Milunićem. (tg)

Krnovské listy