Strana 5
Křížovka: Řidič, který se neumí na parkovišti trefit mezi čáry, nebo je líný couvnout a auto srovnat, by si měl povinně na
vlastní náklady nechat vyměnit SPZ za takovou, aby bylo ostatním jasné, s kým mají tu čest. Všem takovým patří tato naše
rýmova
č
ka: Na zádi i na p
ř
edku m
ěj novou espézetku
… (dokon
č
ení v tajence k
ř
ížovky).
Pom
ů
cka:
Vůně
Planeta
Povel
autor: E. Ledvina
Slovensky
"setr"
Recenzent
Tropická
asijská
bylina
Národo-
hospodář
Anglicky
"starý"
Velká vod-
ní plocha
puer, Rind,
Ýna
Vrch u Tř
e-
bechovic
Část hlavy
Jiho-
evropan
Ta i ona
Český
klavírista
(Rudolf)
Hrubá vl-
něná látka
Opadávání Páni
Ruské
město na
Irtyši
Mládě
dravce
Ovlhčit
Latinsky
"chlapec"
Pražská
zvonkohra
Osmiuhlí-
katý alkán
1.DÍL
TAJENKY
Výživa ne-
mocných
Africký
smrtelný vir
Způsobit
úraz
Zklamat
Inic.býv.
fotbalisty
Grygery
Prvohorní
geologická
vrstva
Bibl.mo-
řeplavec
Černý kůň
Citoslovce
labužníka
Ruské
město na
Donu
Okolo
(básn.)
Umíněný
zápor
Řím.čísly
1050
Špatnost
Tímto
způsobem
2.DÍL
TAJENKY
Dětsky
Kristýna
(říd.)
Žen.jméno
(10.1.)
Dobytčí
nápoj
Láhevní-
kovitá
dřevina
Kamenná
hráz
Zn.našich
praček
Mastek
Značka pro
tón
Leštěný
vápenec
Německy
"hovězí"
Štíhlá afr.
antilopa
Dlabací
nástroj
Náš folk.
písničkář
Anglicky
"kniha"
Mražená
pochoutka
Rachmani-
novova
opera
Nepravé
zlato
Cestovní
doklad
Dvoukolák
Koupací
nádoba
Nenápadný unikát
moravsko-slezského
pomezí II.
Není divu, že se záznamy o při-
jímání nových měšťanů dočkaly
pozornosti historiků již počátkem
20. století. Nelze však přehlédnout
skutečnost, že zvláště přitažlivé
téma činily z těchto záznamů ob-
zvláště pro historiky střední Ev-
ropy moderní dobové problémy
v podobě bujícího nacionalismu
a národnostních rozporů. I toto se
lehce zrcadlilo ve faktu, že v čes-
kých zemích již v třicátých letech
20. století záznamy o přijímání
nových měšťanů zpracovali a pub-
likovali pro některá města českých
zemí němečtí historici. Právě pů-
vod nově příchozích do města byl
tím, čeho si ve svých studiích ob-
zvláště všímali. Závěr měl nepřímo
či okatě podporovat německé ná-
roky na danou oblast. Přesto mají
tyto studie svou hodnotu.
Výrazněji se u nás bádání vychá-
zející ze zápisů nově přijímaných
měšťanů prosadilo až po druhé
světové válce, kdy se k pracím ně-
meckých historiků přidali také češ-
tí a slovenští. V české historiograi
představuje jakousi zastřešující
práci publikace Jaroslava Millera,
která jde ještě dále a pokouší se
sestavit obraz měšťanské migra-
ce, a to pro celou středovýchodní
Evropu. Obdobně si počínali i ně-
kteří další autoři, kteří, opírajíc se
o záznamy přijímaných, sestavova-
li obraz migrace do středověkých
a raně novověkých měst. Jiní jsou
naopak opatrnější s poukazem na
to, že záznamy o přijímání do měst,
ať již byly vedeny v speciálních sa-
mostatných knihách či v městských
knihách univerzálního charakteru,
podchycují jen určité spektrum
obyvatelstva předmoderních měst.
Zástupci prvního proudu si toho
jsou vědomi a svůj postup částečně
brání podotknutím, že plnopráv-
ní měšťané tvořili nejdůležitější
složku městské společnosti. To-
muto argumentu oponují ti, kteří
připomínali, že v městech pečlivě
zapisovali, kdo byl nově přijat mezi
právoplatné měšťany, ale zřídka-
kde by také zaznamenali, že někdo
z města po určité době odešel.
Přestaňme se ale věnovat soubo-
jům tezí a vraťme se k záznamům
o přijímání a Krnovu. Právě jsme
předestřeli, že téma přijímání no-
vých měšťanů a záznamy o tom,
jsou frekventovaným tématem. Kr-
nov, navzdory tomu, jak rozsáhlé
a kompaktní tyto záznamy má,
však pozornosti historiků unikal.
Ne zrovna právem, řada měst, jimž
věnovali i poměrně význační his-
torici a historičky svou pozornost,
totiž tak ucelené záznamy jako Kr-
nov nevykazují. V regionu je situ-
ace ještě horší. Jen Opava a Těšín
jsou výjimkami, přitom ne tak vý-
značnými, jako Krnov.
V případě Krnova a aktu při-
jímání nových měšťanů budeme
záměrně používat termín Přijí-
mání k měšťanskému právu. Vy-
cházíme z pramene, v němž jsou
záznamy o přijímání nových členů
měšťanské obce takto označovány,
respektive, akt nese takovýto ná-
zev. Tak kupříkladu v roce 1524:
„...Burgerrecht empfangen“, 1664
„...nachgesetzte Personen zum
Burgerrecht gelassen...“, 1668 „...
nachgesetzte Personen zum Bur-
gerrecht und Statutum Religionis
geschworen“ atd. K postesknutí si,
že zápisů o přijímání k měšťanské-
mu právu v Krnově si čeští histo-
rici neprávem nevšimli, doplňme,
že regionální němečtí historici
je naopak příznačně nepřehlédli.
Krnovský historik Ernst Kober
zpracoval edici těchto záznamů,
dovedl ji však pouze do roku 1620
a data uspořádal abecedně, snad
s ohledem na tehdejší obyvatel-
stvo Krnova. K jménům doplnil
rovněž profese, naopak, na rozdíl
od většiny svých německých sou-
časníků, si nevšímal původu nově
přijatých, ani se tak nesnažil spe-
kulovat o jejich případné etnicitě.
Alexandr Michl-Bernard
5www.krnov.cz
Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (19.)
Městskou knihu a záznamy
o přijímání k měšťanskému
právu Ernst Kober zpracoval
do roku 1620 a na pokra-
čování vydával v časopisu
Jägerndorfer Ländchen
v 30. letech 20. století.