Strana 5
5www.krnov.cz
Od ničivé povodně v roce 1997 uplynulo dvacet let
Na Hlavním náměstí, ale také v mezipatře schodiště na radnici, je až
do 31. července k vidění výstava věnovaná povodním v roce 1997.
Tragédie města vyvolala
obrovskou vlnu solidarity
Meteorologické příčiny
povodně
Povodeň na počátku července
r
oku 1997 způsobila tlaková níže,
která neobvykle dlouho setrváva-
la nad Slezskem a jihovýchodním
Polskem. Takováto meteorologická
situace znamená pro povodí Odry
téměř vždy zvýšené srážky. Při ní
totiž proudí od severu a severový-
chodu velmi vlhký vzduch, který
naráží na severní návětrné svahy
Hrubého Jeseníku. Tam dochází
k jeho výstupu, ochlazování a kon-
denzaci. Trvalé, intenzivní srážky
tak jsou zajištěny až do okamžiku
změny rozložení meteorologických
útvarů.
V kritických dnech od 4. do
8. července 1997 spadlo v povo-
dí Odry nad Krnovem 300 až 500
mm srážek, což představuje 300 až
500 litrů na metr čtvereční. Takové
množství vody nad Krnovem
v průměru naprší za čtyři až šest
měsíců. Je tak zcela logické, že tolik
vody nemohla půda ani vodní toky
pojmout a došlo k vylití z břehů.
Kongurace terénu horního toku
Opavy, tvořeného úzkými horský-
mi údolími, napomohla tomu, že
voda zde měla velký spád a nabrala
na obrovské síle a rychlosti.
Povodňová situace v Krnově
V Krnově se první deště dostavily
již v
e čtvrtek 3. července a od pátku
4. července pozvolna sílily, vydatné
srážky navíc začal doprovázet silný
vítr. V noci z neděle 6. na pondělí
7. července situace vrcholila.
Už od neděle sledovala městská
policie stav hladin řek protékajících
Krnovem. V 17.30 hodin se sešel
krizový štáb pod vedením tehdejší-
ho starosty města Bedřicha Marka.
V pohotovosti vedle městské po-
licie byli také hasiči a záchranáři.
Tou dobou již mimo koryto vyté-
kala voda v Kostelci a v Chomýži.
Krizový štáb do postižených oblas-
tí vyslal městské policisty a nechal
přistavit autobus, aby mohla být
provedena evakuace. Tuto možnost
však využilo jen nevelké množství
starších obyvatel, velká většina zů-
stávala ve svých obydlích. Během
noci byla zatopena rozvodna elek-
třiny v Brantické ulici a v časných
ranních hodinách se Krnov ocitl
bez elektrického proudu.
Ve 4 hodiny ráno v pondělí
7. července přestala pekárna v ulici
9. května péci chléb. Ve 4.12 ho-
din tekla voda po Říčním okruhu
a již o šest minut později dosáhla
Hlavního náměstí. Krizový štáb
města žádal okresní štáb o po-
skytnutí člunů a vrtulníků. V 7.00
hodin byl Krnov bez elektřiny, te-
lefonního spojení a ve většině ulic
netekla pitná voda. Spojení Krnova
se světem umožňovaly pouze po-
licejní vysílačky a několik mobilů.
Ve večerních hodinách na několik
hodin zkolabovala přetížená síť
Eurotelu. To násobilo obavy z na-
prosté ztráty spojení s okolním
světem, pro absenci elektrického
proudu nebylo možné v přípa-
dě vybití dobít baterie vysílaček.
Nabíjet baterie se tak jezdilo do
Polska a do krnovské nemocnice,
kde byla zprovozněna naová elek-
trocentrála.
Krnovská nemocnice z důvodu
zabezpečení provozu žádala již dří-
ve o pomoc při zajištění pitné vody
a nay pro agregát, což se objevilo
i ve veřejných celostátních sdělo-
vacích prostředcích. Na ten popud
podnik ČSAD vypravil svou Tatru
813, která dokázala projet vodou
a dovézt nemocnici nau. Pitnou
vodu dovezli v cisternách hasiči
z polského Kozlí (Kędzierzyn-
Koźle), později dorazili i hasiči
z Hlubčic a dokonce až z daleké
Vratislavi. S evakuací ohrožených
obyvatel či zásobováním ve městě
pomáhali hasiči z Prahy, kteří byli
daleko lépe vybaveni, než krnovští,
obzvláště motorovými čluny, které
propluly téměř všude.
V pondělních večerních ho-
dinách hladina trochu poklesla,
v úterý se však opětovně zvedla.
Jedinou spojnicí mezi východní
a západní částí města byla železnič-
ní trať, případně bylo nutné Krnov
obcházet z jihu nad Chařovskou
ulicí. Zásobování potravinami za-
čaly zajišťovat vrtulníky MI 24,
někteří obyvatelé ze severních částí
Krnova si pro nejzákladnější po-
traviny jeli do polských Hlubčic
a Petrovic. K lepšímu se situace ob-
racela až od středy 9. července, kdy
začala voda pozvolna klesat.
Během povodní se nemálo oby-
vatel dostalo do ohrožení života,
další velká část města po určitý
čas trpěla nedostatkem pitné vody
a jídla, o jiných civilizačních vymo-
ženostech ani nemluvě.
Během těch několika katastro-
ckých dnů se bohužel někteří lidé
neštítili využít nastalé krizové si-
tuace a bylo zaznamenáno několik
případů rabování. Podle kroniky
města Krnova za rok 1997 došlo
k vykradení pěti prodejen. Zároveň
však na druhou stranu bylo množ-
ství případů lidské solidarity a hu-
manity. Nejtvrdší díl práce odvedli
samozřejmě dobrovolní i státní ha-
siči, městská a státní policie, vodní
záchranáři, zdravotníci a vojáci.
Pomocnou ruku však nezřídka po-
dala řada občanů. Krnovu pomá-
halo i zahraničí, kromě polských
hasičů to kupříkladu byla i fran-
couzská rma Lyonnaise de Aux,
která z Francie vypravila úpravnu
vody. Kamion s ní přijel již v sobo-
tu 12. července a na místo dorazil
i remní technik, který ji zapojil
a uvedl do provozu. Hodně Krnovu
pomáhali i lidé ze zbytku republi-
ky. O hrozbě rabování v Krnově se
v rozhlase doslechli majitelé bez-
pečnostní rmy Hot Line v Ústí
nad Labem. S krnovskými měst-
skými strážníky se skrze silový
trojboj znal jeden z vedoucích pra-
covníků, který shromáždil skupinu
dvaceti mužů a ve středu 9. červen-
ce s nimi dorazil do Krnova a nabí-
dl své služby radnici. Česká pojiš-
ťovna zajistila pro město na 30 dnů
dva nakladače a šest nákladních
automobilů, Krnovu nabídl po-
moc generální ředitel Škody Plzeň
Lubomír Soudek, techniku zajistila
rovněž řada měst, jako Varnsdorf či
Nymburk.
Charakteristika škod
Povodeň si vyžádala dva lidské
ži
voty. První obětí byl 58letý muž,
jehož tělo bylo nalezeno u budo-
vy Hlavní pošty. Druhou obětí byl
teprve 38letý sportovec, jenž se až
po opadnutí vody nakazil infekční
nemocí. Naprostá většina lidí, li-
kvidující si sama škody po povodni
či pomáhající jinde, si příliš nelá-
mala hlavu s bezpečnostními rizi-
ky a řada nepoužívala kupříkladu
ochranné rukavice. Po tomto tra-
gickém případu naopak veřejnost
reagovala zvýšenou opatrností.
V menší či větší míře bylo postiže-
no obydlí 1 300 rodin, z toho 299
rodin ztratilo vybavení domácnos-
ti. Bylo poškozeno 135 městských
bytů a 250 bytů v jiném vlastnic-
tví. Voda sedm domů zcela strhla,
nebo byly natolik poškozeny, že
bylo nutné nařídit jejich demolici.
Z 30 tehdejších školských zaříze-
ní, zřizovaných městem, jich bylo
21 poškozeno a z tehdy 12 školních
zařízení státních bylo 11 zaplaveno.
Velké škody voda napáchala v do-
mově pro seniory v Rooseveltově
ulici, kde zničila veškeré obslužné
provozy. Voda zasáhla také pečo-
vatelskou službu, Charitu Krnov,
Centrum sociální péče a Denní
centrum Armády spásy. Zasažena
byla rovněž zdravotnická zařízení,
poliklinika, lékárny, k největším
škodám však došlo v objektech kr-
novské nemocnice. Škody postihly
také interiér koncertní síně a zniče-
no bylo technické zázemí divadla.
Na veřejných komunikacích do-
šlo ke škodám na 125 000 m² v pří-
padě silnic, v případě chodníků na
37 000 m². Strženy byly dva mostky
a osm dalších potřebovalo zásadní
opravy. V mnohých ulicích povo-
deň strhla stožáry veřejného osvět-
lení, poškodila rozvody i podzemní
kabelové vedení. Voda se prova-
lila i zrekonstruovanou městskou
čistírnou odpadních vod, bah-
no zaneslo komunikace, objekty
i technologická zařízení. Vážně
byla poškozena prameniště pitné
vody Zlatá Opavice a Kostelec, stej-
ně tak si nemalé opravy vyžádaly
opravy úpravny vod a čerpací sta-
nice Chomýž.
Vodní živel nešetřil ani zeleň.
Bylo podemleto či vyvráceno na
100 stromů v městských parcích.
Škoda v městských lesích dosáhla
výše třetiny roční těžby, což bylo
3 500 m³ dřeva.
Při odklízení naplavenin bylo
odvezeno 30 000 t odpadu a přitom
uvedený výčet škod není zcela úpl-
ný. Celkové škody na území města
byly odhadovány na 404 536 000
korun.
Prezentací integrovaného zá-
chranného systému na Hlavním
náměstí, pietním aktem u pa-
mátníku povodním a konferencí
v koncertní síni jsme si ve čtvrtek
29. června připomněli 20 let, které
uplynuly od povodně v roce 1997.
Na tuto událost, která se zapsala do
historie města, upozorňují rovněž
výstavy na radnici a na Hlavním
náměstí, které potrvají do 30. čer-
vence, a projekce amatérských
záběrů, která je ke zhlédnutí do
9. července ve Flemmichově vile.
Na konferenci, věnované prů-
běhu povodní, byl jedním z před-
nášejících i historik Městského
muzea v Krnově Alexandr Michl-
B
ernard, jehož příspěvek přináší-
me.