Strana 3
www.krnov.cz
3
Parní lokomotiva č. 26 na přesuvně dílen v Krnově před rokem
1895. Foto: archiv Richarda Hrčka aFerdinanda Tuschera
Po prvních váhavých letech
železniční dopravy v rakouském
mocnářství hodně představitelů
průmyslu a obchodu pochopilo,
jaké výhody nabízí tento doprav-
ní prostředek. Města imenší obce
začaly žádat o lepší spojení se
světem. Nejblíže Krnovu končila
trať v Opavě (1855). Při udělení
koncese vroce 1867 Severní dráze
císaře Ferdinanda pro novu dráhu
z Brna do Šternberka s odbočkou
do Přerova byla udělena podmínka
k této koncesi prodloužení dráhy
kpruské hranici. Jednalo se osměr
Rýmařov, Bruntál, Krnov, Zlaté
Hory do pruské Nisy, ale také sod-
bočkou do Opavy. Dokončení celé
stavby, která dostala název Morav-
sko-slezská severní dráha, se před-
pokládalo do tří let.
Stavba vyvolala nadšení, leč bylo
předčasné. Nádraží v Olomouci
bylo vzdálené a kopcovitý terén
na jihu ztěžoval rychlejší přepravu
zboží. Pro krnovský průmysl, byť
zatím nevelký, bylo životní nut-
ností získat trať pro spojení sobě-
ma městy. Jeho představitelé však
nebyli v boji o získání privilegia
postavit trať sami, nehledě na ne-
dostatek nančních prostředků.
V Brně, Olomouci, Opavě, Šum-
perku a Frývaldově (Jeseníku) se
vytvořila tzv. konsorcia, která po-
žadovala železniční spojení a co
nejvíc výhod pro své město. Nej-
větší úsilí vyvinulo opavské kon-
sorcium, ale cíle se mu dosáhnout
nepodařilo.
Ministerstvo obchodu uloži-
lo 30. 3.1868 Severní dráze císaře
Františka, aby se ujala přípravných
prací, neboť stavbu železnice směr
pruská hranice měla vkoncesi. Se-
verní dráha však o tuto trasu ne-
měla zájem. Místo ní se ujalo této
záležitosti olomoucké konsorcium
a 10. 8. 1868 obdrželo koncesi ke
stavbě dráhy Olomouc – Bruntál
– Krnov – říšská hranice spřipoje-
ním do pruských Hlubčic asdvě-
ma odbočkami – do Opavy adru-
hou do Jindřichova, seventuálním
napojením do pruské Nisy nebo
Prudniku. Kromě toho se počítalo
slokálními tratěmi Milotice – Vrb-
no aValšov – Rýmařov.
Tím boj ostavbu dráhy neskon-
čil, neboť se do všeho vložilo opav-
ské konsorcium. Nastalo dlouhé
jednání mezi oběma konsorcii,
jehož výsledkem byla nová, koneč-
ná koncese z21. 4. 1870 surčitými
stavebními úlevami aosvobozením
od daní na 30 let. Začalo shánění
peněz, bylo vydáno 45 000 akcií
a obligací za 45 milionů korun.
Finanční transakce se děly přes
banku Union atím přešla koncese
na ni. Banka Union zadala stavbu
tratě i její vybavení známé rmě
bratří Kleinů ze Sobotína. Vede-
ním stavby byl pověřen vrchní in-
spektor Vilém Ast (podle jednoho
dokumentu Ašt), který byl autorem
stavebního návrhu.
Se stavbou se začalo 22. 11. 1870
a ta pak probíhala tak rychle, že
všechny práce byly ukončeny před
termínem. Propojení s pruskými
tratěmi se však opozdilo, protože
teprve 21. 5. 1872 byla uzavřena
státní smlouva sPruskem ostavbě
hraničních přechodů. Také vPrus-
ku probíhalo dlouhé jednání, kudy
má vést trať. Dne 1. 10. 1872 byl
zahájen provoz na trase Olomouc
– Krnov – Jindřichov, nejdříve ná-
kladními vlaky, od 15. října osob-
ními. Od 1. listopadu se jezdilo ido
Opavy. Přes hranice se však mohlo
jezdit teprve 25. 9. 1873 do Hlubčic
azJindřichova do Hlucholazů ado
Nisy až 1. 12. 1875. Nová trať do-
stala název Moravsko-slezská cen-
trální dráha.
Zpublikace Železniční dílny
vKrnově autorů Richarda Hrčka
aFerdinanda Tuschera (2019)
První vlak přijel do Krnova před 150 lety
Opravny oslaví
výročí sveřejností
Lokomotiva míří
zpět na podstavec
V sobotu 1. října uplyne 150 let
od chvíle, kdy se v Krnově začala
psát dlouhá a úspěšná historie že-
lezničního opravárenství. Původně
„Zařízení strojní služby pro údržbu
železničních vozů“ zahájilo totiž
svou činnost 1. října 1872. Společ-
nost Krnovské opravny a strojírny
se proto rozhodla významné výročí
připomenout slavnostním progra-
mem určeným pro veřejnost.
„Pro návštěvníky bude areál naší
rmy otevřen od 9.00 do 17.30 ho-
din. Připravili jsme prohlídkové
trasy, které je zavedou na důležitá
pracoviště. K vidění bude vlastní
výroba tramvají pod označením
EVO, nákladní vozy Eas, Uacs nebo
Falls, nebude chybět ukázka opra-
vy podvozků a případně cisterny
Zas nebo jiného typu podle aktuál-
ních zakázek. Dále návštěvníkům
představíme opravu osobních vozů
1. nebo 2. třídy atramvají různých
zákazníků z celé republiky. Na za-
čátku provede trasa zájemce halou
třískového obrábění, kde se seznámí
sprací na vrtacím zařízení SHW,“
uvedl vedoucí personálního odbo-
ru Vladimír Bláha stím, že výstava
exponátů na mnoha pracovištích
bude koncipována vduchu „před“
a„po“ opravě.
Příchozí se mohou těšit na boha-
tý doprovodný program, který na-
bídne koncerty dechového souboru
Krnovanka, dixielandové kapely
Stanley‘sDixie Street Band (11.00,
14.00) ahlavního taháku dne Roc-
k&Roll Bandu Marcela Woodmana
(16.00). Pro děti bude připravena
řada atrakcí. „Mezi ně budou pat-
řit soutěže ozajímavé ceny, skákací
hrad, laserové pracoviště, kde uvidí
výrobu mašinky, kterou si budou
moct následně isložit. Ke koupi bude
výborná zmrzlina aúžasná cukrová
vata,“ upřesnil Vladimír Bláha.
Do areálu Krnovských opraven
a strojíren (KOS) se návštěvníci
dostanou hlavní bránou vAlbrech-
tické ulici. Vstup bude zdarma
akaždý obdrží náramek. Od hlav-
ního nádraží, kde se ve stejný den
budou konat oslavy 150 let železni-
ce Olomouc – Krnov, bude ke KOS
jezdit v pravidelných intervalech
kočár tažený koňmi, nebo do rmy
lidé dojdou pěšky přes nákladové
nádraží.
Vsoučasnosti rma KOS podni-
ká voblastech výroby, rekonstruk-
ce, modernizace aoprav osobních
a nákladních železničních kolejo-
vých vozidel a tramvají, opravuje
a rekonstruuje historická kolejová
vozidla a zabývá se strojírenskou
výrobou rotačních dílů, včetně in-
dukčního kalení, svařenců aopra-
cování odlitků pro vagónový prů-
mysl. Její výrobky aslužby již našly
spokojené zákazníky nejen vČeské
republice a na Slovensku, ale také
v dalších evropských zemích, na-
příklad ve Švýcarsku, Francii nebo
Velké Británii. (dc)
Upříležitosti oslav 150 let železnice
vKrnově bude na podstavec uhlav-
ního nádraží vrácena parní lokomo-
tiva. Slavnostní „odhalení“ opravené
mašinky se uskuteční vsobotu 1. říj-
na v11.00 hodin. „Lokomotiva bude
připomínat význam provozu parních
lokomotiv na zdejších tratích a bude
rovněž symbolem toho, že železnice
byla astále je připravena po celý rok,
vkaždém počasí bezpečně vozit cestu-
jící anáklady po tratích nejen našeho
regionu,“ uvedl dlouholetý pracovník
železničních opraven astrojíren Fer-
dinand Tuscher.
Parní lokomotiva řady 200.0 patří
do skupiny průmyslových lokomotiv,
jejichž hlavním posláním byla vleč-
ková služba vrůzných průmyslových
odvětvích. „Vyrobena byla vpražském
podniku Lokomotivy ČKD ke konci
padesátých let jako jedna zposledních
parních lokomotiv vůbec. Zakoupena
byla podnikem Moravské chemické
závody Ostrava, aby zajišťovala provoz
na podnikové vlečce. Po krátké době
vprovozu ale byla odstavena jako ne-
potřebná,“ přiblížil historii exponátu
Ferdinand Tuscher. VKrnově se ma-
šinka ocitla vroce 1972, kdy ji tehdejší
Československé dráhy u příležitosti
Dne železničářů věnovaly městu Kr-
novu. Lokomotivní pomník se pak
stal symbolem krnovské železniční
stanice.
V devadesátých letech ale zača-
la postupná devastace lokomotivy
avroce 2014 město Krnov požádalo
státní podnik České dráhy, jakožto
vlastníka pozemku, aby zjednal voko-
lí pomníku pořádek. Státní podnik
ale úklid pojal po svém alokomotivu
nechal demontovat apřevézt do Depa
historických vozidel, odkud později
putovala do základny Klubu histo-
rie kolejové dopravy vKněževsi, kde
měla být vystavena v kolekci sbírky
vozidel ačekat na kompletní obnovu.
Vroce 2019 pak město Krnov proje-
vilo zájem ojejí navrácení avčervnu
loňského roku se lokomotiva vrátila
do Krnova.
Následovala její oprava, kterou za
430 tisíc korun provedla krnovská
společnost Lakovna ZEGA. „Loko-
motiva prošla kompletní demontáží
všech dílů, které byly očištěné písková-
ním od rzi. Následovaly nástřiky anti-
korozní a základní barvou, svářečské
práce, kompletace demontovaných dílů
anální nátěr. Ten byl proveden podle
dobových fotograí, takže základem je
černá barva v kombinaci s červenou
a bílou linkou,“ řekl vedoucí odboru
organizačního Igor Kozelek. Zhisto-
rických pramenů se vycházelo také při
opravě tendru, který získal kompletní
vnitřek, zněhož kvůli korozi nic ne-
zůstalo. „Vrchní část tendru je otevřená
ajak tam roky pršelo, tak celý vnitřek
zmizel. Museli jsme proto zjistit, jak
spodek tendru vypadal, a dát pak
všechno dohromady, aby to bylo auten-
tické avypadalo jako dřív, což se nám
povedlo,“ uzavřel jednatel společnosti
Lakovna ZEGA Karel Zelník. (dc)