Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 5

www.krnov.cz

Zhistorie krnovských bran

ahradeb XVII.

Mezi prvními zasáhla demolice

stavby uvnitř barbakánu Opavské

brány, kde byl již roku 1804 zbořen

domek sloužící dříve stráži ado roku

1770 městskému drábovi. Prstenec

hradební zdi prolomila výstavba

nového pivovaru, který byl dosta-

věn roku 1829 na severovýchodním

okraji městského jádra. Další velmi

výrazný průlom do fortikace přine-

sl rok 1831. Již orok dříve dospěla ke

Krnovu stavba nové říšské cesty Opa-

va - Krnov - říšská hranice - Prudnik.

C. k. dvorská kancelář rozhodla 29.

prosince 1830 odalším pokračování,

které mělo procházet přes Krnov. To

znamenalo zbourání Opavské brány

ana druhé straně města musela být

také odstraněna vnější Horní brána.

Nařízení ojejich zbourání obdrželo

silniční ředitelství v Brně a krajský

úřad vOpavě od dvorské kanceláře

v lednu 1831. Na demoliční práce

dohlížel silniční komisař baron ďAl-

bon zBrna. Vbřeznu 1831 byla kvůli

demolici Opavská brána vydražena

za 80 zlatých, když zpěti uchazečů

uspěl podnikatel ve stavitelství silnic

Franz Klein. Bourání si vyžádalo čty-

ři týdny abylo dokončeno počátkem

dubna. Zachován zůstal jen kamen-

ný most přes městský příkop aspod-

ní část na něj navazující zdi brány do

výšky tří stop.

Ke zbourání vnější Horní brány

bylo knížetem vydáno povolení 12.

března 1831 s tím, že práce mohou

započít 26. března. Práce byly za 79

zlatých zadány opět Franzi Kleinovi

ake konci dubna 1831 zmizel barba-

kán Horní brány se všemi vestavěný-

mi a přistavěnými budovami. Deset

let poté zahájilo město jednání sko-

morním úřadem ovysušení rybníka

vpříkopu uzámku azarovnání příko-

pu abastionu. Jednání byla zakončena

až roku 1843.

Krátce nato se začal naplňovat

také osud Hlubčické brány. Od po-

čátku 19. století ji údajně obývali již

jen netopýři asovy. Ačkoliv se itato

brána dočkala v18. století řady oprav,

během nichž získala pozdně barokní

prvky, roku 1839 byla již ale značně

zchátralá stejně jako okolní městské

hradby. Ty se na mnoha místech do-

konce již zcela bortily, což dokládají

i některá dochovaná dobová vyob-

razení. V případě brány samotné se

stupňovalo nebezpečí jejího zborcení.

Případnou rozsáhlou rekonstrukci

shledal tehdejší starosta Lenz jako

příliš nákladnou i zbytečnou, čímž

koneckonců vyjadřoval mínění nejen

své amagistrátu, ale vzásadě ivětšiny

veřejnosti. Představitele města lákala

mimoto také stavební plocha, která

by demolicí brány vznikla a rovněž

možnost určitého nančního zisku.

Vzáří roku 1839 povolil krajský úřad

zbourání chátrajících objektů, kladl

si však podmínky: ještě před pro-

vedením demoličních prací měl být

vysušen příkop kolem brány a od-

straněn ravelin, dosud pronajímaný

postřihačům sukna. Dbát se mělo

také na to, aby odstranění ravelinu

nezpůsobilo hospodářské obtíže.

Předně však bylo povolení podmiňo-

váno zhotovením půdorysu demolo-

vaných objektů. Splnění tohoto bodu

ale vázlo. Ukázalo se, že zhotovení

půdorysu demolovaného objektu je

schopen pouze stavitel Latzel, který

byl ale dlouho zaneprázdněn. Vle-

koucí se průtahy nakonec popohnal

krajský úřad, na jehož ostrý výnos ze

7. května 1840 byla budova Hlubčic-

ké brány vydražena 9. června 1840

za 92 zlatých soukenickým mistrem

Schnirchem a22. den téhož měsíce

započaly tříměsíční demoliční práce.

Prohlášení magistrátu pro krajský

úřad z29. září 1840 již konstatuje do-

končení prací včetně ukončení úkli-

du aodvozu suti. Zcelého komplexu

Hlubčické brány zůstaly oba mosty

spolu snástavbami strážnic adom-

kem pro strážného brány. Ještě vlé-

tech 1861 a1862 byly označeny coby

domy vHlubčické bráně, zbourány

byly na podzim 1862 nebo počát-

kem jara 1863.

Alexandr Michl-Bernard

Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (54.)

ížovka: Rozhlasová písni

ka na p

ání. „Haló, tady je Miloš. M

žete mi jen tak pro radost zahrát písni

ku Tisíc mil s Waldemarem Matuškou?" Chvíli je na druhé stran

telefonu ticho a pak se ozve rozhlasový moderátor: „Moc se vám omlouváme, ale tuto skladbu nemáme v naši písničkové databázi. Máme tu jen

Pě

t set mil

od skupiny Plavci."

(Odpověď Miloše se dozvíte z tajenky křížovky.)

Pomůcka:

Přibližně

autor: E. Ledvina

Majitel

obydlí

Pražský

komorní

orchestr

(zkr.)

Japonská

délková

jednotka

Estonec

(zast.)

Filmová

hvězda

Dřívější

platidlo

Ghany

Aird, droit,

Ounuz,

takoe

Naše

tenistka

Hluboký

žen.hlas

Olympijská

zkratka

Střešní žlab

Starší typ

škodovky

OpelichatDějství

Předložka

se 4.pádem

Tisk.agent.

Francie

Restaurace

pro

motoristy

Hlas vrány

Mys

(knižně)

1.DÍL

TAJENKY

2.DÍL

TAJENKY

Skot.básník

(1802-76)

SPZ okr.

Dolný

Kubín

Spisovatel

Anglicky

„kořen"

Čerstvá

Inic.tenisty

Noaha

Francouz.

„rovný"

Druhy

alkoholu

Zpátky

Navigační

přístroj

Korejský

automobil

Patřící Evě

Slovenská

předložka

Africká

antilopa

Barvivo na

vejce

Inic.zpěv.

Pilarové

Latinsky

„umění"

Dětský

pozdrav

Starší SPZ

Blanska

5.DÍL

TAJENKY

Čas Monarcha

Statná

africká

antilopa

Hledisko

Jméno

fenky

3.DÍL

TAJENKY

4.DÍL

TAJENKY

OUtdoor

SPorts (zkr.)

Oční lékař

Kuželo-

sečka

Psovitá

šelma

Starověké

plavidlo

Žen.jméno

(27.10.)

Rostlina

kalaba

Tatínek

(nářeč.)

Anglicky

„déšť"

Drticí

zařízení

Řím.čísly

550

Naftovod

Druh

papouška

Model fordu

Část obce

Jistebnice

(okr.Tábor)

Slovensky

„jak to"

Ten i onen

Zesláblý

(zast.)

Národ

(knižně)

Světadíl

(sloven.)

Kopie plánu průjezdu Krnovem z roku 1928 zhotovená Heinri-

chem Kinzerem. Městské muzeum Krnov

Krnovské listy