Strana 5
www.krnov.cz
5
Státní reálná škola vKrnově
Vznik krnovské státní reálné ško-
ly (Staats-Realschule in Jägerndorf)
je spojen s rokem 1876. Na základě
jednání mezi Krnovem, zemskými
a státními úřady v roce 1875 došlo
splatností od 1. ledna 1876 kpřevzetí
dosavadní samostatné obecní nižší re-
álky pod státní dohled atím kjejímu
povýšení na vyšší reálku ikzahrnutí
do soustavy rakouského středního
školství.
Škole chyběla vlastní budova
a výuka probíhala v nevyhovujících
prostorech, pronajímaných v sou-
kromých domech. Město se proto
zavázalo, že na vlastní náklady postaví
novou školní budovu, již nejpozději
do 1. září 1877 předá státu. Jednalo se
ojednu zpodmínek zestátnění krnov-
ské reálky. Stavební místo bylo vybrá-
no vblízkosti zámku, kde vminulosti
stával zemský dům, palírna iknížecí
stáje, na pozemcích darovaných měs-
tu Janem II. knížetem zLichtenštejnu.
Projekt vypracoval krnovský stavitel
Josef Hartel. S výstavbou se začalo
na jaře 1876 adokončena byla vlétě
1877. Slavnostní otevření se konalo
4. října 1877.
V době vzniku státní reálky byla
škola pětitřídní anavštěvovalo ji 111
žáků, ve školním roce 1876/77 byla již
šestitřídní se 166 žáky aorok později
měla sedm tříd asouhrnný počet stu-
dujících poprvé přesáhl 200. V roce
1878 proběhly ve škole první maturit-
ní zkoušky, které úspěšně složilo šest
abiturientů. Písemná část maturity se
skládala zněmeckého jazyka, překla-
dů zfrancouzštiny aangličtiny, ma-
tematiky adeskriptivní geometrie.
Státní reálná škola vKrnově fun-
govala do roku 1936, kdy byla od
1. září přeměněna na Státní německé
reálné gymnázium v Krnově. První
snahy ozměnu vreálné gymnázium
se objevily již po 1. světové válce,
znovu pak na počátku 30. let. Vprv-
ním případě ale neexistovala mezi
místní odbornou veřejností shoda,
ve druhém případě vzniku nového
typu školy nepřála hospodářská si-
tuace. Proměna místní reálky v re-
álné gymnázium měla být zaváděna
do praxe postupně. Ve školním roce
1936/37 se tak týkala pouze prvních
tří tříd. Vnásledujících letech mělo
být postupováno tak, aby ve školním
roce 1940/41 existovalo v Krnově
úplné osmitřídní reálné gymnázium.
Ke kompletní transformaci školy na-
konec nedošlo.
Počátkem října 1938 bylo pohra-
ničí Československa odstoupeno
nacistickému Německu a město se
stalo součástí Říšské župy Sudety,
kde vstoupil vplatnost říšskoněmec-
ký školský systém, jenž se vobdobí
let 1938 až 1945 zásadně promítl
i do podoby tehdejšího středního
školství. Dřívější reálná i reformní
gymnázia a reálky byly nahrazeny
novým typem škol, tzv. vyššími ško-
lami (Oberschule). To se týkalo iStát-
ního německého reálného gymnázia
v Krnově, jež se nejpozději na po-
čátku roku 1939 transformovalo ve
Vyšší školu pro chlapce (Oberschule
für Jungen). Přesné informace nám
bohužel chybějí. Sídlem školy byla
inadále budova již bývalého reálné-
ho gymnázia (dnešní gymnázium),
jejímž vlastníkem bylo stále město.
To se ale snažilo této budovy azní
plynoucích závazků zbavit, atak při-
šlo snávrhem novostavby, jež by na
rozdíl od staré budovy odpovídala
požadavkům na moderní vzdělává-
ní. Současně s tím by nová budova
přešla zcela do rukou státu. Místo
pro stavbu bylo vybráno na pozem-
cích bývalého knížecího dvora na
Horním předměstí, blízko bývalé
české měšťanky a českého gymná-
zia - po roce 1939 nově Vyšší školy
pro dívky (Oberschule für Mädchen).
Uvolněné prostory původního reál-
ného gymnázia pak měly sloužit jako
štábní budova Říšské pracovní služ-
by. Kplánovaným změnám nakonec
znančních důvodů nedošlo. Vyšší
školy pro chlapce i dívky v Krnově
existovaly do roku 1945. Po osvo-
bození Krnova vkvětnu došlo i zde
kobnově původní podoby středního
školství. Vbudově německé vyšší ško-
ly našlo od 1. září 1945 své opětovné
místo státní reálné gymnázium, ten-
tokrát ale české. Jakub Mamula
Seriál: Zhistorie krnovského školství (20.)
Křížovka: Mléko. Blondýna se ptá v obchodě: „Máte odstředěné 0,3% mléko?" „Bohužel, nemáme, to už došlo," omlouvá se prodavač. „Máme jen plnotučné 3,5% mléko."
„Děkuji … (dokončení v tajence dnešní náročnější křížovky)."
Pomůcka:
List papíru
Tělovědec
Stydliví
Vyvěračka
autor: E. Ledvina
Klub sběr.
kuriozit
To i ta
(3 slova)
Latinská
spojka „a"
Náhrobní
nápis
Auto NDR
(familiárně)
Anglicky
„vyrobit"
V esperan-
tu „atom"
Látka na ložní
prádlo
Lenoch
(hanlivě)
Pohoří
v jihozáp.
Bulharsku
Švéd.ná-
byt.firma
3.DÍL
TAJENKY
Víno býv.
Jugoslávie
SPZ okr.
Topoľčany
Tvrzený
kaučuk
Anglicky
„mýdlo"
Minerál
(odrůda
biolitu)
1.DÍL
TAJENKY
Německy
„žádný"
Domácky
Kateřina
(dvě
varianty)
annit,
earom,
imota
Zde
Drané
(peří)
Zpěvní
ptáci
Dobrá
vlastnost
Ovčí kůže
Evropské
hospodář.
společen-
ství
Oddělení
technické
kontroly
(zkr.)
Inic.zpěv.
Kryla
Jednodu-
chý cukr
Zásah
otěžemi
Druh počí-
tač.paměti
Starší SPZ
Kladna
Domácky
Oliver
100 m
2
Dědičný
zákl.znaku
Krátké
kabáty
Anglicky
„ideál"
Španělsky
„vysoká"
Střežení
2.DÍL
TAJENKY
Inic.fotbal.
Panenky
Citosl.táh-
lého nářku
(zříd.)
Chmelový
nápoj
Druh
sopečné-
ho kráteru
Zn.limity
Zkr.souhv.
Draka
Ošetř.čle-
na rodiny
Chem.zn.
promethia
Anglicky
„kočka"
Napadení
Zpravodaj.
služba USA
Chem.zn.
lutecia
4.DÍL
TAJENKY
Citový
záchvat
Zn.rus.
objektivů
Původce
díla
Papírový
obal
Jméno
herečky
Mandlové
Rostlina
s projí-
mavými
účinky
Býv.zn.
gramo-
desek
Celní kód
Německa
Hornino-
tvorný mi-
nerál (ura-
lit, nefrit)