Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 5

www.krnov.cz
5
Německá odborná tkalcovská škola
Odborná tkalcovská škola (Fach-
schule für Weberei) byla se souhlasem
zemské vlády aza podpory krnovské
soukenické společnosti otevřena
vúnoru 1875. Vznik souvisel sprud-
kým rozvojem textilní výroby vKr-
nově ve 2. polovině 19. století apo-
ptávkou po odborné pracovní síle.
Iniciátorem založení byl Ferdinand
Göbel, majitel textilní továrny na
sukna na Říčním okruhu. Minister-
stvo obchodu, slezský zemský sněm,
slezská obchodní komora, posla-
nec slezského sněmu Rudolf Seliger
aslezský studijní fond darovali na její
otevření dohromady 2 800 zlatých.
První žáci textilní školy usedli do la-
vic již na jaře roku 1875.
Tkalcovská škola však zpočátku
postrádala vlastní budovu. Po ně-
kolik let se musela spokojit pouze
spronájmy, např. sezadní částí domu
Wilhelma Sterze v bývalé Pekařské
ulici (vblízkosti kostela sv. Martina).
V roce 1879 byla škola postátněna
apřímý dohled nad ní náležel mini-
sterstvům. Kzlepšení situace snedo-
statkem míst kvýuce přesto nedošlo.
Od 80. let 19. století se proto začaly
ozývat hlasy volající po stavbě vlast-
ní školy. Potíže však činil mimo jiné
ivýběr vhodné lokality. Budova byla
nakonec postavena vletech 1890 až
1892 na dnešním náměstí Míru, ato
dle návrhu krnovského stavitele Ern-
sta Latzela za cenu necelých 45000
zlatých. V jejím přízemí se nachá-
zely opravárenská dílna, mechanická
tkalcovna, kancelář abyt pro ředitele
a školníka. První patro bylo vyhra-
zeno třem posluchárnám, knihovně,
technickému kabinetu a třídě pro
ruční práce. Ve druhém patře byla šicí
dílna akabinet se sbírkami výukových
předmětů.
Školní rok začínal v půlce září
a končil v půli července. Nejnižší
věkovou hranicí pro přijetí bylo 14
let s podmínkou, že žák musel mít
ukončenou obecnou nebo měšťan-
skou školu. Mezi studenty se však
objevovaly i výrazně starší ročníky,
které měly zájem odoplnění vzdělání
směřující k jejich dalšímu uplatnění
na trhu práce. Délku studia určovaly
dva školní roky neboli roční kurzy,
které se dělily jednak na denní, jednak
na večerní a nedělní. Vyučovaly se
vnich předměty jako např. teoretické
apraktické tkaní, němčina, matemati-
ka, účetnictví, geograe (která vsobě
spojovala zeměpis a dějepis), nauka
ostrojích, kreslení, barvení achemie.
Vedle pravidelné výuky probíhaly
o prázdninách tzv. přípravné kurzy,
určené jak zájemcům o studium na
tkalcovské škole, tak studentům po-
stupujícím do vyššího ročníku.
Nejvíce hodin ve škole, 24 ho-
din týdně, zabírala praktická výuka
tkalcovství. Teoretické výuce ozpů-
sobech zpracování ovčí vlny, lnu
a bavlny, konstrukci tkalcovských
stavů, vytváření vzorníků látek aje-
jich barvení bylo vymezeno osm
hodin. Výuka němčiny se soustředila
na zdokonalování mluveného a pí-
semného projevu. Vnauce ostrojích
se žáci seznamovali s fungováním
továrních strojů nejen v textilních
podnicích, ale také ostatních výrob-
ních zařízeních využívajících vodní
nebo parní pohon.
Docházka byla zpoplatněna. Stu-
dentům z chudých poměrů mohlo
být roční školné ve výši 25 zlatých
sníženo nebo odpuštěno, naopak žá-
kům svynikajícím prospěchem bylo
přiznáváno stipendium vyplácené
na konci školního roku. Zásadní -
nanční prostředky na chod plynuly
od ministerstva školství, zemského
slezského sněmu, slezské obchodní
komory, krnovské soukenické spo-
lečnosti, města Krnova a soukro-
mých osob. Největší podíl z těchto
darů připadal na platy učitelů, zbý-
vající část tvořily náklady na výuku,
osvětlení avytápění budovy školy, na
provoz strojů avnepatrné míře také
na stipendia žáků.
Největšího rozmachu ve své his-
torii dosáhla škola vmeziválečném
období. Se změnou společenských
poměrů po roce 1938 však došlo
kpostupnému zániku.
Jakub Mamula
Seriál: Zhistorie krnovského školství (21.)
Křížovka: Z historie. První zmínka o Krnově pochází z r.1240, město vzniklo na křižovatce obchodních cest spojující pobaltská hansovní města s Itálií. V době, kdy vládnul český
král (1.tajenka), získal Krnov (2.tajenka). Ze správního hlediska patřil až do r.1377 pod (3.tajenka), na počátku 15.století pak vzniklo samostatné Krnovské knížectví, které vlastnili
od r.1523 Hohenzollernové a následně od r.1622 Lichtenštejnové. V r.1849 díky správním reformám v tehdejší habsburské monarchii vnikl okres Krnov.
Pomůcka:
Řím.č.15
autor: E. Ledvina
Ozn.jakost-
ní mouky
Naostřené
Latinsky
„trest"
Legend.ja-
pon.císař
Ocucat
Název zn.
dusíku
Neobutě
Jm.zpěv.
Chladila
Aralské
jezero
Rozkoše
Dětský
pozdrav
Bělost
2.
TAJENKA
Část atlasu
Vyvřelina
(z Itálie)
Zkr.našich
norem
Platidlo
Kambodži
Kohoutí
slabika
Táhlé
citoslovce
bolesti
Opracovat
sekerou
Děla
3.
TAJENKA
Anglicky
„hlemýžď"
Žákovský
oddíl (zkr.)
Těžká dře-
vorubecká
sekera
Egyptský
duchovní
Sada
Divadelní
hvězda
Polít kolem
dokola
Pískomilná
rostlina
Atletický
výkon
Starořím.
peníz
Španělsky
„postup"
Název
řeckého
písmena
MPZ aut
Peru
Omámení
Ozn.seve-
rovýchodu
Adamova
družka
Lup
Osmahlá
1.
TAJENKA
Cizí muž.
jm.(Pavel)
Dopis.obál-
ka (zast.)
Konzerv.
látka na
potraviny
ZřetelSlanina
Slovensky
„okatě"
Abdo, avance,
Kaika, poena,
Slavná
nizozem.
špionka
(Mata)
Kamarád-
ka Lotky
Liberecký
strojíren.
podnik
Dokončení
bodu
v šermu
(rébusově)
Anglicky
„jíst"
Skládací
klobouk
Politá vře-
lou vodou
Okresní
průmysl.
podnik
(zkr.)
Mající tvar
keře
A tudiž
Právě
určenému
Makedon-
látka
Starořec.
sídlo bohů
Slovenské
okr.město
Z toho
důvodu
Budova odborné tkalcovské školy na náměstí Míru na počátku
20. století.
Krnovské listy