Ostatky sv. Anežky České jsou na Cvilíně

Součástí mše svaté v neděli 17. listopadu byl mimořádný akt, když byly v poutním chrámu instalovány ostatky sv. Anežky České, od jejíhož svatořečení letos uběhlo 35 let.

www.krnov.cz

9

Ostatky sv. Anežky

České jsou na Cvilíně

Odlišné osudy

dvou „perel“

Slezska

Součástí mše svaté na Cvilíně

vneděli 17. listopadu byl mimořád-

ný akt, když byly vpoutním chrámu

Panny Marie Sedmibolestné aPový-

šení sv. Kříže instalovány ostatky sv.

Anežky České, od jejíhož svatořečení

letos uběhlo 35 let.

Anežčiny ostatky – část čelisti

– získal P. Sebastian Gruca, rektor

poutního místa, přímo z generální

kurie řádu menších bratří. Tam se

dostaly v 50. letech 20. století, kdy

je ve španělském Escorialu našel

františkán P. Šimon Jaroslav Zuska,

jenž na tento okamžik takto vzpo-

mínal:„Jel jsem vroce 1950 do Říma

na zakončení svatého roku. Zde jsem

se dozvěděl, že ostatky Anežky Čes-

ké měly být převezeny do Španělska.

Spodní čelist měla skončit vEscorialu,

kde jsou pochováni králové. Tam je

za hlavním oltářem nějakých osm ti-

síc ostatků. Ty byly sice označené, ale

chyběl knim seznam. VŘímě jsem si

vroce 1952 vyřídil papíry, abych měl

přístup, kam jsem potřeboval. Dostal

jsem se tam, ale chyběl seznam ajá

měl hledat. Zamkli mě a já nevěděl

odkud začít. Hodinu a půl jsem se

jen modlil, jak se do toho dostat. Poté

přišel správce a zeptal se mne, jestli

věřím na zázraky. Vruce měl obálku.

Vprávě došlé poště nalezl psaní se se-

znamem ostatků. Najisto jsme šli do

skříňky označené Of Beate Agnes Pr-

agenzis. Zde jsem objevil krásný, čistý

chrup Anežky České.“

V neděli 17. listopadu se ostat-

ky dočkaly na Cvilíně slavnostního

uvítání. Nejedná se přitom o jedi-

nou vzácnou relikvii, kterou lze ve

cvilínském svatostánku zhlédnout,

mimo jiné je zde relikvie sv. Maxmi-

liána Kolbeho vpodobě vousu, který

uchoval klášterní holič br. Akurcjusz

Pruszak poté, co pozdějšího mučed-

níka oholil po jeho návratu zJapon-

ska, kde si sv. Maxmilián nechal

narůst vousy. Spolu s ostatky sv.

Kříže asv. Jana Pavla II. je tak mo-

hou věřící uctít, kdykoli cvilínský

chrám navštíví. (red)

Jak může odlišný postoj obyvatel

zasáhnout do historie architektury

města, vidíme na srovnání Krnova

aMěsta Albrechtic. Zatímco Krnov

se již 300 let pyšní svou „perlou“

vpodobě poutního kostela na Cvi-

líně, sdružení občanů zMěstského

turistického okruhu Města Al-

brechtic se svelkým úsilím pokouší

vydolovat ze zapomnění podobnou

stavbu, ovšem již neexistující, která

se kdysi tyčila nad městem.

V roce 1651 jezuité z Nisy na

kopci Riemerbert, dnes Poutní

hora, postavili kostel. Ten se těšil

velké oblibě poutníků, když farní

kronika zmiňuje účast až 20 000

věřících. Z důvodu kapacitních

byla proto zahájena nová stavba

kostela, kterou se podařilo dokon-

čit v roce 1760. Svou monumen-

tálností byla srovnatelná s„perlou

Slezska“ na Cvilíně a v době, kdy

kopec ještě nebyl zarostlý stromo-

vím jako dnes, ji bylo možno spa-

třit zNisy vzdálené 42 kilometrů,

kde sídlil jezuitský řád.

Oba svatostánky postihly výno-

sy císaře Josefa II., kterými byly

řádové kostely zrušeny a určeny

k demolici. Zatímco v Krnově se

našli čtyři šlechetní občané (Anton

Philieb, Gabriel Quesker, Hermann

Schmidt aMichael Weiss), koupili

budovu za 406 zlatých audržovali

jí tak dlouho, dokud se nenaskytla

možnost kostel znovu zprovoznit,

svatostánek na Poutní hoře koupil

roku 1782 rychtář Josef Jäschke

zČeské Vsi anechal jej zbořit. Sta-

vební materiál v podobě kamene

a dřeva používali místní pro své

potřeby, cihly převážně ke stavbě

komínů.

Ještě počátkem 20. století zde byla

romantická krajina s krásnými vý-

hledy azřetelnou cestičkou dolů do

města, lemovaná malými kaplička-

mi aobrázky. Dnes už nic nepřipo-

míná dávnou slávu ana zarostlém

pahorku stojí pouze malá dřevěná

zvonička.

Lze jen popřát Městskému turi-

stickému okruhu Města Albrechtic

úspěšné dokončení jeho záměru,

kterým je vybudovat na Poutní hoře

důstojný památník.

Ludmila Čajanová

Krásná tradice příjezdu sv. Mar-

tina na bílém koni vKrnově trvá už

neuvěřitelných osmnáct let aje spoje-

na se slavností poutě farního kostela

sv. Martina. Soriginálním nápadem

přišel P. Karel Slíva sloužící tehdy

vkrnovské farnosti.

Při slavnostní bohoslužbě vneděli

10. listopadu, kterou celebroval P. Da-

niel Vícha, účinkoval Krnovský chrá-

mový sbor ajeho hosté pod vedením

Václava Mičky. V rámci Roku české

hudby zazněla Missa brevis in F op.

21 Zdeňka Fibicha iskladby starých

mistrů Daniela Karla z Karlšperka,

Adama Václava Michny zOtradovic,

Pavla Josefa Vejvanovského a Jiřího

Ignáce Linka. Hudební provedení

účinkujících bylo úctyhodné. Vsou-

časné době, kdy kvůli následkům

ničivé povodně musíme zapomenout

na všechny kulturní akce vzaplave-

ných prostorách koncertní síně, di-

vadla ikina, byl výkon této slavnosti

neobyčejně příjemným balzámem.

Na prostranství před kostelem

už čekaly zástupy malých diváků

na hraný příběh, kde se podle po-

věsti sv. Martin v podání Roma-

na Vabrouška podělí o svůj plášť

s chuďasem. Jeho roli přesvědčivě

ztvárnil Mikuláš Bok. „Už jede! Už

jede!,“ ohlašovaly děti jezdce na bí-

lém koni. „Akde má ten sníh?“ Ně-

kolikrát projel dokola, aby si statné-

ho koně nadšené děti užily zblízka,

a nakonec dostal od děkana Karla

Doležela symbolický klíč od brány

města.

Kůň Démon je z Jezdeckého

centra Města Albrechtice. Na zá-

věr slavnosti si dospělí mohli připít

svatomartinským vínem a podělit

se o své dojmy. Pro všechny bylo

připraveno malé občerstvení. Na

přípravách celé akce se podílela

řada dobrovolníků ze společenství

Římskokatolické farnosti vKrnově

amístní organizace KDU-ČSL, ato

od plakátu přes občerstvení, zdo-

bení perníčků až po ušití nového

kostýmu za ten původní, který od-

nesla povodeň. Na plakátu se vpo-

sledních letech ustálil motiv příbě-

hu chuďase asv. Martina, který je

dětskou kresbou Zuzany Siudové.

Květoslava Kukelková

Sv. Martin

po osmnácté

Poutní kostel je nejnavštěvovanější

Osmý ročník projektu Otevřené

chrámy dal možnost od května do

konce října navštívit mimo boho-

služby 47 kostelů a 4 kostelní věže.

Navštívilo je přes 290 000 návštěv-

níků, kteří kromě tradiční možnosti

navštívit zajímavá místa s průvod-

cem si mohli prohlédnout i nové

objekty bez průvodců achrámy pří-

stupné na objednání. „Naším cílem

je postupně zpřístupňovat více kostelů

ibez průvodců, aby se otevřené kostely

stávaly běžnou realitou, podobně jako

vněkterých zemích západní Evropy,“

vysvětluje Miroslav Přikryl z Od-

boru dotačních projektů a církevní

turistiky Biskupství ostravsko-opav-

ského adodává: „Věříme, žeotevřený

kostel je idůležitým symbolem otevře-

nosti církve pro každéhoaže občasné

obtíže spojené s provozováním ote-

vřeného kostela jsou bohatě vyváženy

přínosem pro celou společnost.“

Nejnavštěvovanější chrámy sprů-

měrnou návštěvností více než 50

osob za hodinu byly letos poutní

kostel na Cvilíně u Krnova a kap-

lesv. Cyrila aMetoděje na Radhošti.

Byl také zájem o kostely přístupné

na objednání – bezmála 2,5 tisíce

lidí využily tuto možnost knávštěvě

klášterního kostelavopavském Ma-

rianua podobný počet návštěvníků

obdivovalo půvab kostela  Nanebe-

vzetí Panny Marie ve Zlatých Ho-

rách, kde měli možnost vstupem do

kostelní věže vidět kostelní klenbu

shora. Celkový počet návštěvníků se

vyšplhal na 294081 – vloňském roce

to bylo 243999. Ale to je jen jedno

měřítko úspěšnosti.

Brány většiny chrámů se zavřely,

ale to neplatí pro14 znich, které zů-

stávají otevřené po celý rok.Vzim-

ních měsících bude zpřístupněn

například poutní kostel Panny Ma-

rie na Cvilíně u Krnova, katedrála

Božského Spasitele v Ostravě, kon-

katedrála Nanebevzetí Panny Marie

vOpavě nebo třeba dřevěné kostely

sv. Michaela Archanděla vŘepištích

a dřevěný kostel Nanebevstoupení

Páně vDolních Marklovicích uKar-

viné. Otvírací dobu nebo možnost

objednání prohlídky najdou zájemci

na webových stránkáchwww.otevre-

nechramy.cz. (red)

Ostatky sv. Anežky České. Foto: Tomáš Gaudek

Kostel na Poutní hoře.