Ostatky sv. Anežky České jsou na Cvilíně
Součástí mše svaté v neděli 17. listopadu byl mimořádný akt, když byly v poutním chrámu instalovány ostatky sv. Anežky České, od jejíhož svatořečení letos uběhlo 35 let.
www.krnov.cz
9
Ostatky sv. Anežky
České jsou na Cvilíně
Odlišné osudy
dvou „perel“
Slezska
Součástí mše svaté na Cvilíně
vneděli 17. listopadu byl mimořád-
ný akt, když byly vpoutním chrámu
Panny Marie Sedmibolestné aPový-
šení sv. Kříže instalovány ostatky sv.
Anežky České, od jejíhož svatořečení
letos uběhlo 35 let.
Anežčiny ostatky – část čelisti
– získal P. Sebastian Gruca, rektor
poutního místa, přímo z generální
kurie řádu menších bratří. Tam se
dostaly v 50. letech 20. století, kdy
je ve španělském Escorialu našel
františkán P. Šimon Jaroslav Zuska,
jenž na tento okamžik takto vzpo-
mínal:„Jel jsem vroce 1950 do Říma
na zakončení svatého roku. Zde jsem
se dozvěděl, že ostatky Anežky Čes-
ké měly být převezeny do Španělska.
Spodní čelist měla skončit vEscorialu,
kde jsou pochováni králové. Tam je
za hlavním oltářem nějakých osm ti-
síc ostatků. Ty byly sice označené, ale
chyběl knim seznam. VŘímě jsem si
vroce 1952 vyřídil papíry, abych měl
přístup, kam jsem potřeboval. Dostal
jsem se tam, ale chyběl seznam ajá
měl hledat. Zamkli mě a já nevěděl
odkud začít. Hodinu a půl jsem se
jen modlil, jak se do toho dostat. Poté
přišel správce a zeptal se mne, jestli
věřím na zázraky. Vruce měl obálku.
Vprávě došlé poště nalezl psaní se se-
znamem ostatků. Najisto jsme šli do
skříňky označené Of Beate Agnes Pr-
agenzis. Zde jsem objevil krásný, čistý
chrup Anežky České.“
V neděli 17. listopadu se ostat-
ky dočkaly na Cvilíně slavnostního
uvítání. Nejedná se přitom o jedi-
nou vzácnou relikvii, kterou lze ve
cvilínském svatostánku zhlédnout,
mimo jiné je zde relikvie sv. Maxmi-
liána Kolbeho vpodobě vousu, který
uchoval klášterní holič br. Akurcjusz
Pruszak poté, co pozdějšího mučed-
níka oholil po jeho návratu zJapon-
ska, kde si sv. Maxmilián nechal
narůst vousy. Spolu s ostatky sv.
Kříže asv. Jana Pavla II. je tak mo-
hou věřící uctít, kdykoli cvilínský
chrám navštíví. (red)
Jak může odlišný postoj obyvatel
zasáhnout do historie architektury
města, vidíme na srovnání Krnova
aMěsta Albrechtic. Zatímco Krnov
se již 300 let pyšní svou „perlou“
vpodobě poutního kostela na Cvi-
líně, sdružení občanů zMěstského
turistického okruhu Města Al-
brechtic se svelkým úsilím pokouší
vydolovat ze zapomnění podobnou
stavbu, ovšem již neexistující, která
se kdysi tyčila nad městem.
V roce 1651 jezuité z Nisy na
kopci Riemerbert, dnes Poutní
hora, postavili kostel. Ten se těšil
velké oblibě poutníků, když farní
kronika zmiňuje účast až 20 000
věřících. Z důvodu kapacitních
byla proto zahájena nová stavba
kostela, kterou se podařilo dokon-
čit v roce 1760. Svou monumen-
tálností byla srovnatelná s„perlou
Slezska“ na Cvilíně a v době, kdy
kopec ještě nebyl zarostlý stromo-
vím jako dnes, ji bylo možno spa-
třit zNisy vzdálené 42 kilometrů,
kde sídlil jezuitský řád.
Oba svatostánky postihly výno-
sy císaře Josefa II., kterými byly
řádové kostely zrušeny a určeny
k demolici. Zatímco v Krnově se
našli čtyři šlechetní občané (Anton
Philieb, Gabriel Quesker, Hermann
Schmidt aMichael Weiss), koupili
budovu za 406 zlatých audržovali
jí tak dlouho, dokud se nenaskytla
možnost kostel znovu zprovoznit,
svatostánek na Poutní hoře koupil
roku 1782 rychtář Josef Jäschke
zČeské Vsi anechal jej zbořit. Sta-
vební materiál v podobě kamene
a dřeva používali místní pro své
potřeby, cihly převážně ke stavbě
komínů.
Ještě počátkem 20. století zde byla
romantická krajina s krásnými vý-
hledy azřetelnou cestičkou dolů do
města, lemovaná malými kaplička-
mi aobrázky. Dnes už nic nepřipo-
míná dávnou slávu ana zarostlém
pahorku stojí pouze malá dřevěná
zvonička.
Lze jen popřát Městskému turi-
stickému okruhu Města Albrechtic
úspěšné dokončení jeho záměru,
kterým je vybudovat na Poutní hoře
důstojný památník.
Ludmila Čajanová
Krásná tradice příjezdu sv. Mar-
tina na bílém koni vKrnově trvá už
neuvěřitelných osmnáct let aje spoje-
na se slavností poutě farního kostela
sv. Martina. Soriginálním nápadem
přišel P. Karel Slíva sloužící tehdy
vkrnovské farnosti.
Při slavnostní bohoslužbě vneděli
10. listopadu, kterou celebroval P. Da-
niel Vícha, účinkoval Krnovský chrá-
mový sbor ajeho hosté pod vedením
Václava Mičky. V rámci Roku české
hudby zazněla Missa brevis in F op.
21 Zdeňka Fibicha iskladby starých
mistrů Daniela Karla z Karlšperka,
Adama Václava Michny zOtradovic,
Pavla Josefa Vejvanovského a Jiřího
Ignáce Linka. Hudební provedení
účinkujících bylo úctyhodné. Vsou-
časné době, kdy kvůli následkům
ničivé povodně musíme zapomenout
na všechny kulturní akce vzaplave-
ných prostorách koncertní síně, di-
vadla ikina, byl výkon této slavnosti
neobyčejně příjemným balzámem.
Na prostranství před kostelem
už čekaly zástupy malých diváků
na hraný příběh, kde se podle po-
věsti sv. Martin v podání Roma-
na Vabrouška podělí o svůj plášť
s chuďasem. Jeho roli přesvědčivě
ztvárnil Mikuláš Bok. „Už jede! Už
jede!,“ ohlašovaly děti jezdce na bí-
lém koni. „Akde má ten sníh?“ Ně-
kolikrát projel dokola, aby si statné-
ho koně nadšené děti užily zblízka,
a nakonec dostal od děkana Karla
Doležela symbolický klíč od brány
města.
Kůň Démon je z Jezdeckého
centra Města Albrechtice. Na zá-
věr slavnosti si dospělí mohli připít
svatomartinským vínem a podělit
se o své dojmy. Pro všechny bylo
připraveno malé občerstvení. Na
přípravách celé akce se podílela
řada dobrovolníků ze společenství
Římskokatolické farnosti vKrnově
amístní organizace KDU-ČSL, ato
od plakátu přes občerstvení, zdo-
bení perníčků až po ušití nového
kostýmu za ten původní, který od-
nesla povodeň. Na plakátu se vpo-
sledních letech ustálil motiv příbě-
hu chuďase asv. Martina, který je
dětskou kresbou Zuzany Siudové.
Květoslava Kukelková
Sv. Martin
po osmnácté
Poutní kostel je nejnavštěvovanější
Osmý ročník projektu Otevřené
chrámy dal možnost od května do
konce října navštívit mimo boho-
služby 47 kostelů a 4 kostelní věže.
Navštívilo je přes 290 000 návštěv-
níků, kteří kromě tradiční možnosti
navštívit zajímavá místa s průvod-
cem si mohli prohlédnout i nové
objekty bez průvodců achrámy pří-
stupné na objednání. „Naším cílem
je postupně zpřístupňovat více kostelů
ibez průvodců, aby se otevřené kostely
stávaly běžnou realitou, podobně jako
vněkterých zemích západní Evropy,“
vysvětluje Miroslav Přikryl z Od-
boru dotačních projektů a církevní
turistiky Biskupství ostravsko-opav-
ského adodává: „Věříme, žeotevřený
kostel je idůležitým symbolem otevře-
nosti církve pro každéhoaže občasné
obtíže spojené s provozováním ote-
vřeného kostela jsou bohatě vyváženy
přínosem pro celou společnost.“
Nejnavštěvovanější chrámy sprů-
měrnou návštěvností více než 50
osob za hodinu byly letos poutní
kostel na Cvilíně u Krnova a kap-
lesv. Cyrila aMetoděje na Radhošti.
Byl také zájem o kostely přístupné
na objednání – bezmála 2,5 tisíce
lidí využily tuto možnost knávštěvě
klášterního kostelavopavském Ma-
rianua podobný počet návštěvníků
obdivovalo půvab kostela Nanebe-
vzetí Panny Marie ve Zlatých Ho-
rách, kde měli možnost vstupem do
kostelní věže vidět kostelní klenbu
shora. Celkový počet návštěvníků se
vyšplhal na 294081 – vloňském roce
to bylo 243999. Ale to je jen jedno
měřítko úspěšnosti.
Brány většiny chrámů se zavřely,
ale to neplatí pro14 znich, které zů-
stávají otevřené po celý rok.Vzim-
ních měsících bude zpřístupněn
například poutní kostel Panny Ma-
rie na Cvilíně u Krnova, katedrála
Božského Spasitele v Ostravě, kon-
katedrála Nanebevzetí Panny Marie
vOpavě nebo třeba dřevěné kostely
sv. Michaela Archanděla vŘepištích
a dřevěný kostel Nanebevstoupení
Páně vDolních Marklovicích uKar-
viné. Otvírací dobu nebo možnost
objednání prohlídky najdou zájemci
na webových stránkáchwww.otevre-
nechramy.cz. (red)
Ostatky sv. Anežky České. Foto: Tomáš Gaudek
Kostel na Poutní hoře.