Strana 5
www.krnov.cz
5
Z historie
krnovských bran a hradeb III.
Východní část hradeb, která patr-
ně byla druhou nejdelší, zpevňovala
v její jihozápadní části věž obdélní-
kového půdorysu rovnoběžná svou
delší osou s hradební zdí. Budeme-li
vycházet z ikonograckých vyobra-
zení, nesla na vnější straně středový
arkýř. Dost možná však tuto podo-
bu věž získala až pozdějšími pře-
stavbami či úpravami.
Další válcová věž se předpoklá-
dá přímo v jihovýchodním koutu
hradeb. Nejspíš už od doby vzniku
městské fortikace následoval za
hradbou příkop, který bylo mož-
no naplnit vodou z řeky Opavy
prostřednictvím Mlýnského ná-
honu protékajícího areálem zámku
a částí města. Mlýnský náhon byl
zasypán až v padesátých letech
20. století. Řeka Opava, obtékající
město z jihu a částečně z výcho-
du, tak zesilovala v těchto místech
bezpečnost Krnova. Je nasnadě, že
nejexponovanějším místem hradeb
byl nejdelší severní úsek, proto jej
také zpevňovalo celkem šest věží.
Nejlépe chráněnými naopak byly
jižní a nejkratší západní úsek. Ten
navíc v době vzniku opevnění poz-
ději zpevnil městský hrad. Řeka
Opava do jisté míry pomáhala
chránit i druhý nejdelší východní
úsek, byť po stočení se na sever se
zvolna odkláněla k východu, což
směrem od Opavské brány k Hlub-
čické rozšiřovalo prostor mezi ře-
kou a městskou fortikací.
Hradbami měst prostupova-
ly coby zvláštní vchodové objekty
brány. Jejich počet byl různý a zpra-
vidla odpovídal počtu důležitých
komunikací, které vedly do města.
V případě Krnova, ležícího na kři-
žovatce tří obchodních cest, byly
brány tři, doplněné o fortnu uzpů-
sobenou pro pěší. Vzhled bran, kte-
rý pro budoucí generace zachytil
nezapomenutelnými perokresbami
Heinrich Kinzer, by nejspíš Krno-
vané zajímající se o historii dokázali
popsat zpaměti se zavázanýma oči-
ma. Problémem však je, že známá
podoba všech tří krnovských bran
pochází ze závěrečné etapy jejich
existence. Ve 13. až 15. století však
mohly vypadat poněkud odlišněji.
Odborníci se zpravidla shodují na
tom, že ještě počátkem 16. století
měly krnovské brány nejpravděpo-
dobněji podobu průjezdných věží
o čtvercovém půdorysu, jak bylo
tehdy u bran měst českých zemí
běžné. Zda byly nějak náročněji
architektonicky pojaty, zdobeny
zednickými či kamenickými prvky,
nemáme ničím doloženo a přesnější
podobu bran ve středověku musíme
ponechat fantazii.
Fortnu tvořil objekt obdélníko-
vého půdorysu osou kolmý k hrad-
bě a přimykající se k ní z jihu, lehce
nad ní převýšený a východní stěnou
přiléhající k jedné z válcových věží.
Ústil do dnešní ulice U Fortny, jíž
dal název na sklonku předmoderní
doby. Je možné, že podoba fortny
se v průběhu staletí nijak zásadně
neměnila. Co může být překvapivé,
jsou tvrzení o existenci ještě jedné
fortny. Ta zpřístupňovala předpolí
a prostor parkánu jižního úseku
hradeb. Měla se nacházet takřka na-
proti fortně v severním úseku hra-
deb, na jižním konci dnešní Dělnic-
ké ulice. Zmínky o ní jsou vzácné,
není v žádném z pramenů a nevěděli
o ní ani Spatzier, Kinzer a Königer.
Alexandr Michl-Bernard
Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (40.)
Méně známá mědirytina Johanna Adama Delsenbacha z let 1718
až 1721 zachycuje pohled na Krnov od jihovýchodu.
Křížovka: Výlet po okolí. Dnešním cílem jsou (1.tajenka), německy též zvaného (2.tajenka), což podle místa s dalekým rozhledem v překladu znamená „pohleď do kraje".
Nalézá se severozápadně od Krnova na vrcholu kopce Oldřichov v nadmořské výšce 652 m. Podle archeologického průzkumu vznikl někdy na přelomu 13. a 14.stol. a slou-
žil k ochraně severní moravské hranice, rozbořen byl vojsky Matyáše Korvína v r.1474. Dochovaly se jen malé části zdiva, valy a příkopy s vyzděnou studnou.
Pomůcka:
Kliknutí
Plaz
autor: E. Ledvina
Zkratka
pražské
univerzity
Ledek
sodný
Přepůlit
bičem
(sloven.)
Evropské
pohoří
(italsky)
Střední
zárodečná
vrstva
buněk
Anglicky
„hračka"
Čajová růže
Odborný
název
(z latiny)
Česká
zpěvačka a
skladatelka
Ea, Enhe,
nudus,
mezoderm
Stará zn.
gramofon.
desek
Drhnout
Přizpů-
sobovat
Sumerský
bůh vod
Druhohor.
geologická
vrstva
Ukonejšit
Řeka na
jihu Francie
Napětí
Švestka
(nářeč.)
Semenář-
ský podnik
Prázdný
film.pás
Slovensky
„jaká"
Hlodavci
Severský
vodní pták
Skalní
dutina
Obecná
teorie
výchovy
(zkr.)
Citosl.hla-
su slavíka
Nahý
(z latiny)
Ruský
spisovatel
(prozaik
o přírodě)
Športovo-
rybár.uni-
verziáda
Anglicky
„dub"
Citoslovce
zívnutí
Nenasunu-
tá na noze
Přepravní
obal
Část svíčky
Zvětšova-
cí sklo
Český
spisovatel
(Jan)
Šašek
Cizí muž-
ské jméno
(3.10.)
Část
rostliny
Inic.hereč.
Růžičkové
Popěvek
Přežvý-
kavec
Značka
decimetru
Latinsky
„kost"
2.
TAJENKA
Tohle Masa
První muž
z bible
2.DÍL 1.
TAJENKY
Provaz se
smyčkou
Spisová
zkratka
Chem.zn.
palladia
1.DÍL 1.
TAJENKY
Třásňový
smeták
Sídlo na
sev.Číny
Sloučeni-
na talia
Německy
„ty"
Anglicky
„to"
Počet dní
v týdnu
Osobnost
Výbušnina
Množství
Chem.zn.
teluru
Inic.zpěv.
Hermanové