Strana 3
www.krnov.cz
3
V Krnově je v současnosti ko-
lem 120 ukrajinských uprchlíků,
o které se stará město, dalších pět
desítek tu má své zázemí. Většinou
se jedná o ženy a děti z partnerské
Nadvirne, což není pouze město,
ale širší území, v němž žije 150 tisíc
obyvatel.
Příjezdy
Prvních pět lidí přivezl do Krno-
va už v sobotu 26. února Filip Vr-
chovský z odboru sociálního a škol-
ství. Šlo o tři děti a dvě ženy. Jedna
z nich je Kristina Bohoslavec, která
pracuje jako pozemkový inspektor
pro rajon Ivanofrankivsk, v němž
se Nadvirna nachází. „Známe se
již z dřívějška, proto, když napsala,
že potřebuje pomoc, neváhal jsem
a jel pro ně na polsko-ukrajinské
hranice,“ uvedl Filip Vrchovský, kte-
rý skupinu u sebe také ubytoval. Za
obětavost, kterou prokázal, obdržel
28. února z rukou starosty města
Tomáše Hradila pamětní medaili.
V neděli 27. února přijely do
Krnova z Nadvirne dva autobusy
s ženami, dětmi a seniory. Pracov-
níci Charity Krnov pro ně připra-
vili občerstvení a po té se skupina
rozdělila na dvě. Jedna pokračova-
la v cestě do Prahy, druhá zůstala
v Krnově. Autobus, který se vra-
cel na Ukrajinu, vezl do Nadvirne
elektrocentrály, vysílačky a zdra-
votnický materiál z darů soukro-
mých osob, Moravskoslezského
kraje a Charity Krnov.
V příštích dnech následoval pří-
jezd dalších lidí. Martin Velička
z odboru sociálního a školství jel
například pro tři desítky žen a dětí
na maďarsko-ukrajinské hranice
autobusem, který pro ně zajistil kraj
prostřednictvím náměstka hejtma-
na Jana Krkošky. „Šlo o ženy a děti
z Nadvirne, které přijely autobu-
sem, ale musely z něj na ukrajinské
straně vystoupit a přes hranice jít
pěšky. Najít v noci, v davu a zmatku
právě tu naši skupinu nebylo vzhle-
dem k jazykové bariéře vůbec snad-
né. Naštěstí se to podařilo a naložili
jsme i sedm lidí navíc, kteří cestova-
li do Ostravy a Mariánských Lázní.
V autobuse bylo po celou cestu
úplné ticho, jen děti se občas budi-
ly, plakaly nebo kašlaly, a přestože
jsme s sebou měli i něco k jídlu, jíst
nechtěly,“ popsal Martin Velička.
Ve stejnou dobu, co se autobus
vracel z Maďarska, obdržel vedoucí
odboru sociálního a školství Fran-
tišek Fojtík nečekanou informaci
od Andrije Budzaka z Charity Na-
dvirna, že další autobus s uprchlí-
ky je na polsko-ukrajinské hranici
a míří do Krnova. „Bylo půl desáté
večer a museli jsme sehnat ubyto-
vání. Nebylo to jednoduché, ale vše
jsme po spoustě telefonátů zařídili
a připravili. Po příjezdu v brzkých
ranních hodinách jsme se dozvěděli,
že ne všichni mají záměr se ubytovat
v Krnově, ale chtějí pokračovat dál,
což nám předtím nenahlásili. Část
našeho nočního snažení přišla vni-
več, ale i s takovými situacemi mu-
síme počítat,“ řekl František Fojtík.
Pro řadu uprchlíků je Krnov za-
tím jen přestupnou stanicí na ces-
tě k příbuzným a známým, které
mají v Česku a dalších zemích. „Od
všech bez rozdílu ale slyšíme jediné,
a to, že se chtějí vrátit co nejdřív
domů,“ dodal Filip Vrchovský.
Ubytování a stravování
Ženy a děti z Nadvirne jsou uby-
továny převážně v penzionu Laris-
chova vila, který jim zdarma nabíd-
li jeho majitelé, střechu nad hlavou
našly i v penzionu Nad stájí v Jakar-
tovicích nebo u soukromých osob,
které neváhaly dát k dispozici byto-
vé jednotky v rodinných domech,
volné byty nebo pokoje ve svých
bytech. „Prostřednictvím telefonické
linky pomoci registrujeme 415 uby-
tovacích míst, z toho v samotném
Krnově 98. Kromě občanů ubyto-
vání poskytly různé organizace,
církve, k dispozici jsme dostali také
areál Koliby pod Cvilínem, další
pokoje nabídli provozovatelé hotelů
i penzionů. Pokud by o místa byla
nouze, evidujeme i nabídku spor-
tovní ubytovny na střelnici. Do pří-
pravy některých středisek pro další
příchozí se aktivně zapojují i Ukra-
jinky, které už v Krnově jsou, přes-
tože dobrovolníků z řad občanů je
hodně. Ony ale chtějí pomáhat a být
užitečné,“ uvedl František Fojtík.
O stravování uprchlíků ubyto-
vaných v Larischově vile se zatím
stará Charita Krnov, která zařizuje
snídaně a večeře, obědy pro ně vaří
kuchařky v Domově pro seniory
Krnov.
Zajištěno je i vzdělávání
Všechny školy v Krnově, od ma-
teřských, základních, uměleckých
až po střední, stejně jako organi-
zace, spolky a soukromé osoby
poskytující volnočasové aktivity,
se na příchod ukrajinských dětí
intenzivně připravují. „Informa-
ce o tom dostala každá maminka
a bude záležet na ní, kdy této na-
bídky využije. Zatím si na novou
situaci zvykají a řešíme s nimi pře-
devším akutní záležitosti, jako je
bydlení, předměty denní potřeby
nebo lékaře, a hlavně si musejí vy-
řídit nezbytné formality. Už jsme
s nimi absolvovali registrační pro-
ces, po kterém následuje vyřízení
víz, díky kterým budou automatic-
ky zařazeny do systému veřejného
zdravotního pojištění a mohou si
s nimi také obstarat povolení k za-
městnání,“ řekl Filip Vrchovský.
Některé děti se přesto už v pátek
4. března zúčastnily první volnoča-
sové aktivity, když zdarma navští-
vily Dětský klubík Dino v obchod-
ním domě.
Nabídka zaměstnavatelům
Do Krnova v těchto dnech při-
jíždějí nejen lidé z oblasti Nad-
virne, ale také rodiny pracovníků
z Ukrajiny, které zaměstnávají
krnovské rmy. Těm město rov-
něž nabídlo pomoc. „Rodinné pří-
slušníky ukrajinských pracovníků
jsme schopni vyzvednout na hra-
ničních přechodech a nabídnout
jim dočasné bydlení, stravu, zá-
kladní lékařskou péči a další služ-
by zabezpečující důstojný život,“
uvedl v dopise zaměstnavatelům
starosta Tomáš Hradil. (dc)
Lidé z Ukrajiny se chtějí co nejdřív vrátit domů
Názor zastupitele: Demolice je špatné řešení
Když zastupitelstvo města Krno-
va odsouhlasilo v září 2021 demo-
lici sedmi bytových domů v lokalitě
Alšova, Mánesova, Vrchlického, byl
jsem kritikem tohoto rozhodnutí.
Argumentem pro bourání bylo, že
lokalita má punc lokality vylouče-
né, že bytové domy jsou ve velmi
špatném technickém stavu, že jejich
oprava by byla dražší než srovnání
se zemí a nová výstavba, a že v pří-
padě využití dotačního titulu měs-
tem Krnovem by se muselo jednat
opět o sociální bydlení.
O některých argumentech se dá
jistě polemizovat. Je snadné vy-
tvořit plochu cca 8 000 m
2
volných
pozemků. Řešení je to jednoduché,
nekomplikované, jakoby bez rizika.
Zaslouží si však takové jednoduché
recepty město tolik poškozené bourá-
ním ve druhé polovině 20. století? Kdo
a s jakou relevancí a zodpovědností
prověřil možný vstup soukromého in-
vestora? Jak bylo vyhodnoceno ekolo-
gické hledisko? Je při dnešních cenách
stavebních materiálů, energií i lidské
práce skutečně levnější budovat nové
bytové domy? A kdo to vlastně udělá,
když ne opět onen soukromý investor
či developer?
V tuto chvíli, to je v únoru 2022,
je znám minimálně jeden seriózní
investor, který by měl chuť i sílu se
pustit do oprav. Město Krnov by tak
nemuselo vydat peníze na demoli-
ci, bytové domy by byly zachráněny
a obsazeny novými rezidenty, město
by získalo peníze z prodeje domů.
Byla by zde jistota, že lokalita ne-
zůstane dalším obrovským vyboura-
ným prostorem, další skvrnou na ce-
listvosti Krnova. Do smlouvy lze dát
body, které zamezí případnému zne-
užití. Město musí mít zajisté plnou
kontrolu nad tím, jaká bude budouc-
nost tohoto místa. Dá se jít například
cestou jakési etapizace projektu. Pe-
níze, utržené prodejem domů, bych
investoval do přípravy dalších ploch
pro individuální výstavbu rodinných
domů v katastru města Krnova.
Doufám, že dostaneme na zastu-
pitelstvu prostor se vrátit k tomuto
tématu a usnesení revokovat.
Ing. Michal Brunclík (ČSSD)