Strana 5
www.krnov.cz
5
Z historie
krnovských bran a hradeb V.
Už jsme nastínili, že v době
raného novověku klesal význam
kamenného opevnění měst kvů-
li masovému rozvoji a používání
palných zbraní, na což musela
pevnostní architektura reagovat.
Než si povíme, co se dělo s kr-
novskými hradbami a bránami
v tomto období, ohlédněme se
krátce za obecným vývojem. Na
rozmach palných zbraní stavitelé
zpočátku reagovali zesilováním
zdí. To však bylo velice nákladné
a hlavně málo účinné, neboť se-
besilnější zeď soustředěné palbě
dlouho neodolala. A tak přišla
na řadu druhá možnost, jež se už
v našich zemích objevovala od hu-
sitských válek: roztažení obrany
do šířky a vysunutí před samot-
nou hradbu za využití různých
předsunutých valů či samostat-
ných pevnůstek a držení dělostřel-
by nepřítele co nejdál mimo účin-
ný dostřel od hlavní hradby.
Problematika raně novově-
kých fortikací je značně obsáh-
lá. Připomeňme však stručně, že
se v českých zemích objevovaly
dva typy opevnění – rondelové
a bastionové. Rondelové opevně-
ní bylo starší a spočívalo v nasy-
pání zemních valů uvnitř hradeb
či naopak před hradbami. Druhý
způsob byl levnější a praktičtěj-
ší, neboť byly vytvořeny zemní
valy před hradbou, byly nižší než
hradba samotná a hůře se zasaho-
valy, byly ale náročnější na údrž-
bu. V případě průlomu však ne-
zasypávaly příkop a nepomáhaly
tak obléhatelům v průniku.
Okrouhlé a oválné valy měly
ale hluchá místa, která nebyla
možno vůbec, nebo jen obtíž-
ně, pokrýt střelbou. Znovu bylo
hledáno řešení a za pomoci geo-
metrie se stavitelé dopracovali
k bastionu. Kruhov ý rondel nahra-
dila bašta pětiúhelníkového tvaru
s rovnými stranami. Dvě strany
– líce – svíraly špičku vysunu-
tou do příkopu, další dvě rovné
– kurtiny, či též boky – je napo-
jovaly na spojovací hradbu. Pátá
strana, hrdlo neboli šíje, byla
obrácena do nitra bráněného
místa. Výhodou bastionů bylo
odstranění hluchých míst a díky
rovným stranám možnost vede-
ní palby z více děl naráz jedním
směrem. Bastionový fortikační
systém pocházel z Itálie, poprvé
byl použit na sklonku 15. sto-
letí. Tento systém bychom však
u nás v 16. století nenašli, zde bylo
v lepším případě vystavěno ron-
delové opevnění. V celé habsbur-
ské monarchii, jejíž součástí byly
od roku 1526 země Koruny české
a zbytek Uherského království,
byl tento systém budován v Po-
dunají a na Slovensku, kde bylo
akutní turecké nebezpečí.
Zastaralost a nefunkčnost
městských fortikací odhalila
třicetiletá válka, hlavně její švéd-
ská fáze, kdy nebyla řada míst
schopna odolat. Jak švédské, tak
císařské posádky byly nuceny
provádět aspoň provizorní opev-
ňovací práce. Po skončení války
však žádná rozsáhlá fortikační
modernizace v zemích Koruny
české neprobíhala. Bylo tomu
jednak proto, že až do roku 1740
bylo naše území poměrně daleko
od hlavních bojišť habsburských
armád, jednak proto, že výstavba
nového fortikačního systému
tolika lokalit byla ekonomicky
neúnosná. To nančně totálně
vyčerpaná města, i státní po-
kladna, nebyly schopny zaplatit.
Prosazoval se tak trend budování
moderní fortikace jen u někte-
rých strategicky položených měst
či hradů, které byly prohlášeny za
zemské pevnosti. V Čechách se
jednalo o Prahu, Cheb, Kladsko
a na čas Loket. Na Moravě, která
byla blíž válečné oblasti, to byla
Olomouc, Brno, Uherské Hradi-
ště a Jihlava, určitou hodnotu si
zachovával i Helfštýn, Hukvaldy,
Kroměříž, Mírov, Sovinec, Stráž-
nice a Krnov. Na většině těchto
míst nebylo opevnění dostatečně
moderní a budování se táhlo či
zůstalo nedokončené. U ostat-
ních měst, hradů či zámků měly
být fortikace zcela zbourány.
Z toho sice většinou pro odpor se-
šlo, znamenalo to však pouze, že
opevnění bylo ponecháno svému
osudu. Alexandr Michl-Bernard
Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (42.)
Pevnost Nové Zámky dlou-
ho platila za nejmodernější
v podunajské habsburské
monarchii. Její opevnění už
v 16. století reektovalo, ač-
koliv ne zcela dokonale, řadu
moderních prvků.
Křížovka: O našem městu. Krnov se rozkládá na severovýchodním úpatí Nízkého Jeseníku v průměrné nadmořské výšce 316 m, na soutoku řek Opavy a Opavice. Má okolo
24 tisíc obyvatel a je 48.největším městem v republice. Jeho historie spadá až do 13.století, prvně se připomíná r.1240 v listině krále Václava. Německy se nazývá (1.tajenka),
polsky (2.tajenka) a latinsky (3.tajenka).
Pomůcka:
Kelt
Epidemie
autor: E. Ledvina
Španělský
Arab
Váhavé
přitakání
Řeka na
vých.
Austrálie
Býv.němec.
fotbalista
(Philipp)
Vraníci
Nekomer-
ční časopis
Kód letiště
Neapol
100 m
2
Setba
Jednotka
výkonu
Poddů-
stojníci
Německy
„medvěd"
Starší SPZ
Liberce
Ladný zvuk
Pobídka
koně otěží
Kusy ledu
3.
TAJENKA
Slovensky
„pro"
Francouz.
„noc"
1.
TAJENKA
Mořský
kytovec
2.
TAJENKA
Jednotka
výšky tónu
Obvazová
potřeba
Shakespe-
arův král
Tmavět
Příslušník
holých
lebek
Povídka
J.Nerudy
Izraelská
délková
jednotka
Náš doprav-
ní podnik
Zkr.severo-
východu
Kloubní
nemoc
Autor
Vinnetoua
Koště
Značka
čisticího
přípravku
A sice
Inic.herce
Cupáka
Archeolog.
lokalita na
západě
Turecka
Starší SPZ
Pardubic
Král zvířat
Vidiny ve
spánku
Kozácký
velitel
Řím čísly
54
Ozn.čes.
letadel
Malá pata
Přibližně
(kniž.)
Třída
To
Otrok
(zastar.)
Sjezd
Sokolů
Jméno
zpěvačky
Zagorové
Táborníci
Poškození
dřevin zvěří
Cane,
ecba, nuit,
Lahm, zin
Anglicky
„půl"
Jihoamer.
papoušek
Být proti
Chilská
poušť
Německý
prozaik
(Thomas,
1875-1955
)
Naoko
Římská
dvojka
Toho času
(zkr.)
Lékařský
předpis
Zn.dřívěj-
ších
počítačů
Pecivál Hodnocení Erbid uranu
Tělocvičná
poloha