Strana 5
www.krnov.cz
5
Osvícenství areforma školství
V říjnu 1740 zemřel císař Sva-
té říše římské národa německé-
ho Karel VI. a s ním tak vymřela
vmužské linii ivládnoucí dynastie
Habsburků. Na základě pragmatic-
ké sankce zroku 1713, kterou bě-
hem následujících let potvrdila vět-
šina evropských mocnářů, usedla
na rakouský trůn jeho dcera, arci-
vévodkyně apozdější královna Ma-
rie Terezie (1740 - 1780). Původní
mezinárodní záruky pragmatické
sankce však brzy vzaly za své. Vi-
ditelné oslabenosti habsburského
soustátí chtěli využít především
panovníci sousedních zemí. Již
v prosinci 1740 vtrhl pruský král
Fridrich II. bez vypovězení války
do Slezska, kde na jaře 1741 sla-
vil první vítězství. Až do uzavření
míru roku 1748 pak následovala
série válek orakouské dědictví.
Vojenské neúspěchy, koruno-
vané denitivní ztrátou Kladska
a Slezska, přiměly Marii Terezii
zavést řadu reforem s cílem mo-
dernizovat rakouskou monarchii.
Mezi nimi najdeme rovněž úpravu
školského systému. Dosavadní stav
nepovinného základního vzdělá-
vání totiž za sebou stále nechával
širokou vrstvu negramotného oby-
vatelstva. Například na samotném
Opavsku a Krnovsku v roce 1772
navštěvovalo zcelkového počtu 25
339 dětí školu pouze 1 604. Hlav-
ní roli vzajištění výuky všech dětí
amládeže bez rozdílu stavu apo-
hlaví proto musel převzít stát, který
jediný byl schopen prosadit všeo-
becnou vzdělávací povinnost, po-
vinnou školní docházku asjednotit
obsah školní výuky. Vtomto přípa-
dě bylo ale nutné vymanit školství
zrukou církve. Kprvnímu avýraz-
nějšímu zásahu státu do školského
systému tak došlo v 50. letech 18.
století a vyvrcholilo zrušením je-
zuitského řádu v roce 1773, jenž
měl na vzdělávání zásadní podíl.
I přes jasná omezení si přeci
jen církev svůj vliv na školství po-
nechala tím, že bezprostředním
nadřízeným učitele byl farář, kte-
rý dohlížel na obsah výuky. Vyšší
kontrolu školy vykonával rovněž
duchovní, jmenovaný biskupskou
konzistoří, kontrolující školní do-
cházku, výuku i podobu učebnic.
Ohmotné zajištění školy se stara-
la města, obce, krajské úřady nebo
vrchnost.
Hlavní centrum školských re-
forem a současně nejvyšší školský
úřad v monarchii se nacházelo
ve Vídni. Vroce 1757 zde vznikla
zvláštní komise pro školské zá-
ležitosti, řízená vídeňským arci-
biskupem. Otři roky později byla
zřízena Dvorská studijní komise,
ve které bychom našli zástupce jak
duchovního, tak laického stavu.
Od roku 1774 fungovala jako zcela
samostatný úřad, podřízený přímo
panovnici. Obdobným způsobem
jako na celostátní úrovni vznikly
studijní komise i na úrovni regio-
nální. Vedle jiných byla zvláštní stu-
dijní komise ustanovena rovněž pro
slezská knížectví, tedy ipro Krnov-
sko. Ta řídila záležitosti místních
škol do roku 1783, kdy došlo ksjed-
nocení slezského a moravského
zemského úřadu vjeden celek.
Zásadní přelom ve vývoji zá-
kladního vzdělávání znamenal te-
reziánský školský řád (Schulpatent)
zroku 1774. Nejenže zavedl všeo-
becnou vzdělávací povinnost pro
děti od 6 do 12 let, ale také zcela
zásadním způsobem upravil dosa-
vadní školskou soustavu. Reforma
se promítla rovněž do podoby kr-
novského školství, ustavující od
konce 18. století vKrnově nově dvě
školy, a sice farní školu pro dívky
a hlavní školu pro chlapce. V 80.
letech 18. století, za vlády císaře Jo-
sefa II. (1780 - 1790), byla všeobec-
ná vzdělávací povinnost změněna
vpovinnou školní docházku. Navíc
vroce 1784 bylo prosazeno, aby při
každé faře, potažmo ilokálii, vjejíž
maximálním okruhu půl hodiny
cesty do školy bylo 90 až 100 ško-
lou povinných dětí, byl zaměstnán
vždy jeden učitel. V případě vel-
kého počtu dětí mu měl být dán
kruce pomocný učitel.
Největší přínos školských refo-
rem druhé poloviny 18. století mů-
žeme vidět vzesvětštění (vymanění
se z vlivu církve), demokratizaci
a sjednocení vzdělávací soustavy
v celé rakouské monarchii. Moti-
vací státu a úkolem tereziánských
i josefínských reforem bylo od-
stranění velké negramotnosti mezi
obyvatelstvem ipříprava jednotně
vzdělané a vychované mládeže.
Současně svýše uvedenými refor-
mami představovala škola až do
poloviny 19. století nástroj kontro-
ly aautority státu. Jakub Mamula
Seriál: Zhistorie krnovského školství (7.)
Křížovka: Tip na výlet. Dnešní náročnější výlet nás zavede na (1.tajenka), jehož rozsáhlé zříceniny se zachovaly na Zámeckém vrchu jihozápadně od Zlatých Hor. Gotická
stavba byla založena ve 13.století na ochranu hranic, vznikajících osad a především pak zlatých dolů, což dokazuje i její jméno, které v překladu znamená (2.tajenka). V roce
1467 dobyta vojenskou výpravou vratislavského biskupa a poté už nebyla opravena. Dochoval se dobře viditelný příkop a valy a několik zdí.
Pomůcka:
Nápor
autor: E. Ledvina
Vojenský
odpočinek
Slovensky
„chlup"
Pohřební
hostina
Chem.zn.
telluru
Končetina
2.DÍL 1.
TAJENKY
Říční korýš
Opojná
Spisová
zkratka
Přístav na
Istrii
Část
Európan
Zpěvná
slabika
1.DÍL 1.
TAJENKY
Topivo
2.
TAJENKA
Oleát (zříd.)
Sdružení
podniků
Výrobce
klobouků
Žena
Gorbačova
Chození
bez cíle
Australský
pštros
Anglicky
„stejný"
Brazilský
spisovatel
(Jorge)
Zkr.pro
piano
pianissimo
Chyba ne-
dopatřením
Malo-
mocenství
aube,
Oddo,
same
Svítáníčko
Mlecí
zařízení
(obecně)
Partaj
Býv.název
obchod.
domů
Clo za
zboží
(zastar.)
Velká zima
(expr.)
Lidový
souhlas
Firma
expresní
přepravy
Kozácký
důstojník
Pražský
ostrov
Spor
Antická
flétna
Černoch
Domácky
Josef
Bělost
Žen.jméno
(22.3.)
Švédská
královská
dynastie
Domácky
Olga
Záhrobí
(zastar.)
Podvádět
Bylinný
odvar
Slaměná
střešní
krytina
Německý
souhlas
Znalec
koránu
Býv.italský
fotbalista
(Massimo)
Zn.nitonu
Svlačec
(nářeč.)
Pohlavní
nemoc
Dětský
pozdrav
Vzpínat
Tropický
strom
Popravčí
Starší SPZ
Klatov
Soustava
příčných
nití
Lesní víla
Američan
(slang.)
Poděkování Brečet
Rytmický
celek
Učitel sžáky ve třídě během
výuky.