Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 5

www.krnov.cz
5
Počátky reálného vzdělávání
Na konci 18. století vznikla vKr-
nově tzv. hlavní škola, která až do
poloviny 19. století jako jediná
poskytovala chlapcům základ-
ní vzdělání. Při otevření měla tři
třídy, narůstající počet žáků vedl
velmi brzy k otevření čtvrté třídy
avtéto podobě existovala více než
půl století. V roce 1849 minister-
stvo veřejného vyučování čtvrté
třídy hlavních škol totiž zrušilo
a přeměnilo je v nižší reálky, kte-
ré tak přímo navazovaly na první
tři třídy hlavní školy. Nové reálky
však nebyly samostatnými škola-
mi a zůstaly organizačně spojené
s hlavními školami. Reálné školy
od té doby představovaly ve vzdě-
lání určitý nadstandard, který se
od hlavních škol lišil náročnějším
učebním plánem. Přestože byly
nižší reálky součástí hlavních škol,
měly se stát spojovacím článkem
mezi základní školou anásledným
učebním poměrem.
Od vzniku reálky měla hlavní
škola v Krnově jednu přípravnou
třídu a na ni navazující tři třídy.
Chybějící čtvrté třídy se však brzy
ukázaly jako problém hlavně pro
chlapce ze sociálně nižších vrstev
směřující na řemeslo, protože ná-
klady na návštěvu reálné školy byly
pro rodiny příliš vysoké. Třetí třídu
hlavní školy opouštěli žáci vdeseti
až jedenácti letech. Záhy tak byly
čtvrté ročníky obnoveny ake konci
50. let 19. století měla hlavní škola
opět čtyři třídy.
Počátky reálného vzdělávání
vsamotnémKrnově pak sahají do
počátku 50. let 19. století. Na zá-
kladě rozšíření čtvrté třídy hlavní
školy odalší dva ročníky vznikla od
školního roku 1850/1851 nesamo-
statná nižší reálná škola. Zpočát-
ku měla dvě třídy. Mezi předměty
první třídy reálky patřilo nábožen-
ství, německý jazyk, český jazyk,
zeměpis, matematika, přírodopis,
přírodní vědy, rýsování sgeometrií
akrasopis. Žáci dále mohli navště-
vovat hodiny nepovinného zpěvu,
jenž se zpočátku ani neznámkoval.
Ve druhé třídě reálky se vyučo-
valy předměty jako náboženství,
německý a český jazyk, zeměpis,
dějepis, aplikovaná aritmetika,
technika, přírodní vědy, kreslení
a kaligrae. Později ke geometrii
přibylo ještě geometrické kreslení
avedle nepovinného zpěvu zůstá-
vala bez hodnocení také výuka tě-
locviku. Ke konci prvního školního
roku 1850/1851 bylo vobou roční-
cích 56 žáků. Vnásledujících letech
však jejich počet značně kolísal.
Roční školné činilo 12 zlatých, po
roce 1855 již 20. Jeho výběr mělo
na starost město, kterému zůstá-
valo 40 %, zbytek plynul do státní
pokladny. Školní rok se dělil na
dva semestry (letní azimní kurz),
ukončené závěrečnými zkouškami.
Včele nižší reálné školy stál ře-
ditel, jenž byl současně ředitelem
hlavní školy. Do roku 1869 obě
školy řídil Ignaz Streck, původem
z Uničova. Vedle něj byli na reál-
ce zaměstnáni ještě dva odborní
učitelé. Za připomenutí stojí Qui-
do Schwarzer z Heldenstammu
- učitel technických oborů a češ-
tiny, horlivý turner, považovaný
za zakladatele školního tělocviku
vKrnově, který získal pro cvičence
učební pomůcky apřičinil se ovy-
budování sportoviště pro mládež.
Vyučoval také zpěv, byl modelářem
a jedním z prvních krnovských
fotografů. Učitele krnovské reálky
jmenoval na návrh obecního vý-
boru města Krnova zemský školní
úřad a placeni byli z prostředků
zemského školního fondu. Vroce
1867 se představitelé Krnova roz-
hodli zřídit třetí třídu reálky, jež
po zdlouhavých jednáních byla
otevřena 1. října 1869, chyběla ale
učebna. Byla proto pronajata jedna
místnost vlékárně UČerného orla,
za niž převzal odpovědnost lékár-
ník Eduard Kretschmer, učitelem
byl jmenován Albert Bartsch.
Mezitím byl ale vydán říšský zá-
kon oobecném školství č. 62/1869,
doplněný 28. února 1870 slez-
ským zemským školním zákonem
č. 16/1870, který zahájil reorgani-
zaci obecného školství ve Slezsku.
Na místo dosavadní hlavní školy
as ní spojené nižší reálky vznikla
na přelomu let 1869/1870 čtyřtříd-
ní obecná škola chlapecká a troj-
třídní nižší reálná škola. Kodlou-
čení škol ake vzniku samostatných
vzdělávacích ústavů došlo v roce
1871. Jakub Mamula
Seriál: Zhistorie krnovského školství (15.)
K
ř
ížovka: Z historie. Nedlouho po svém p
ř
íchodu do Krnova se Hohenzollernové rozhodli vybudovat své knížecí sídlo p
ř
ímo ve m
ě
st
ě
. Tím se stal (1.tajenka), jehož stavba byla
zahájena r.1531 a stavitelem byl Hanuš Ennych z Ennychu. Objekt se stal reprezentativním a věhlasným sídlem nejen ve Slezsku, ale i na Moravě. Za Lichtenštejnů ztratil svůj
význam a sloužil pak pouze k administrativním účelům. Ve 2.pol.18.stol. byla provedena (2.tajenka). V současné době je využíván ke komerčním účelům.
Pomůcka:
Záhada
autor: E. Ledvina
Obřadní
roucho
ÚtokHlas hodin
Sarmati
Odysseův
domov
Jezevčík
2.DÍL 2.
TAJENKY
Sovětský
biochemik
Předložka
se 4.a 7.p.
Kus chle-
ba (sloven.)
Starší SPZ
Rokycan
Vlastní
části úst
(sloven.,
žen.rod)
Hvězda
souhvězdí
Orla
Pracovat
(nářeč.)
Býv.český
skokan na
lyžích
Rusky „sál"
Od začátku
Starší SPZ
Loun
Talisman
2.DÍL 1.
TAJENKY
Ta i ona
1.DÍL 1.
TAJENKY
Domácky
Olga
Hlupák
(sloven.)
NeckyPřemýšlet
Anel, YE,
a top, zal
Arabský
stát
Osamělost
Semenář-
ský podnik
Sluha
Části
stavení
(3 slova)
Klih
(zastar.)
Kód
Jemenu
Paralyzač-
ní zbraň
Osten
Část
Bratislavy
Zarážka
Znalec
koránu
Posledně
Francouz.
lékař a
spisovatel
(1679-1730)
Autonomní
oblast
Kulovitá
bakterie
Zásobníky
na známky
Pozdě se
probudit
Polygraf.
stěrka
Angl.„něja-
ký vrchol"
Svalovina
Jestli
365 dní
Africký stát
Polynéský
opoj.nápoj
Označení
anonyma
1.DÍL 2.
TAJENKY
Řezat
(expr.)
Španělský
souhlas
Pohoří na
Krétě
Státní
arbitráž
Házet
Inic.malíře
Alše
Chem.zn.
nielsbohria
Nekovat
Hově
useň
Název
zn.metru
Církevní
hodnostáři
Air France
(zkr.)
Rýžová
pálenka
Záznam o zřízení nižší reálné
školy vKrnově zledna 1851.
Krnovské listy